Kyberútok, který se jeho oběti ve výsledku vyplatil. Zdánlivě nesmyslný výrok je díky existenci kryptoměn, jejichž hodnota se neustále mění, zcela pravdivý. Jde totiž o kuriózní vyvrcholení příběhu hackerského vydírání, který se před několika lety začal odehrávat na univerzitě v nizozemském Maastrichtu. A v jeho středu je bitcoin.

Počítačové systémy univerzity byly v roce 2019 napadeny ransomwarem. Tedy škodlivým softwarem, který zablokuje vše, co může. Hackeři je typicky odemknou až po zaplacení požadované částky. Zločinci takto na maastrichtské univerzitě zašifrovali stovky serverů a zálohovacích systémů Windows, čímž zabránili 25 tisícům studentů a zaměstnanců v přístupu k vědeckým datům, knihovně nebo e-mailu.

Hackeři požadovali 200 tisíc eur v bitcoinech. Univerzita se jim po týdnu rozhodla vyhovět, protože by mohlo dojít ke ztrátě osobních údajů a studenti by nemohli skládat zkoušky ani psát závěrečné práce. Útok ostatně byl načasován na začátek podzimního zkouškového období.

Nizozemské policii se však podařilo vystopovat část výkupného. Podle serveru NLTimes se jednalo o 40 tisíc eur. Ty putovaly do digitální peněženky muže žijícího na Ukrajině, který byl bílým koněm. Policie v roce 2020 jeho účet, který obsahoval různé kryptoměny – včetně částky zaplacené univerzitou v Maastrichtu –, zablokovala a nyní se peníze konečně vrátí zpět univerzitě.

A teď přichází na řadu ona kurióznost. Zatímco v době útoku měl jeden bitcoin cenu přibližně sedmi tisíc dolarů, dnes – i přes ostré pády v posledních měsících – je jeho cena zhruba trojnásobná.

Díky růstu jeho hodnoty tak univerzita dostane mnohem více, než zaplatila. Konkrétně více než dvouapůlnásobek původně zaplacené částky, tedy přes půl milionu eur. Škola to potvrdila agentuře ANP.

„Peníze nepoputují do obecného rozpočtu, ale do fondu určeného na pomoc studentům ve finančních potížích,“ řekl ředitel informačních a komunikačních technologií na univerzitě Michiel Borgers. Vyšetřování kybernetického útoku a hledání pachatelů dál pokračuje.

S přispěním ČTK.