Úspěšný rok ve Vasky. Boty ze Zlína jsou na prestižní adrese v centru Prahy a míří za rekordními tržbami i do světa

vasky-stanek-topStory

Foto: Vasky

Václav Staněk, zakladatel značky Vasky

0Zobrazit komentáře

Mladý zlínský obuvník a zakladatel značky Vasky Václav Staněk bude na letošní rok vzpomínat nejspíš v dobrém. Alespoň z pohledu byznysu. Jen za listopad prodal tolik bot jako za celý loňský rok, v prosinci otevřel obchod na prestižní pražské adrese a začíná se dívat za hranice.

Dvaadvacetiletý Staněk začal s podnikáním už v 16 letech. Naplno se mu začal věnovat poté, co kvůli cukrovce musel skončit s vrcholovou atletikou. Narodil se ve Zlíně, ve městě Tomáše Bati, který je také jeho velkým vzorem. K ševcovině měl blízko i díky otci, který vyrábí pracovní obuv. Staněk si však našel vlastní cestu a přišel s konceptem módních, ručně šitých bot, s nimiž míří na zákazníky, kteří chtějí především kvalitu a ocení lokální výrobu.

Nově si Vasky vyšláply do centra Prahy, kde vznikl úplně nový obchod na prestižní ulici Na Příkopě. Slavnostní otevření bylo původně naplánované na 23. října, ale kvůli vládnímu lockdownu, který obchody uzavřel, se na něj dostalo až začátkem prosince. Nová prodejna, kde vládne kůže a dřevo, má rozlohu 280 metrů čtverečních. Dosud se Vasky v hlavním městě prodávaly ve výrazně skromnějších prostorách v Krakovské ulici.

„Pro Vasky je otevření této prodejny velký krok. Pokud to chceme myslet s Českou republikou vážně, tak by pro nás mohla být do budoucna stěžejní,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch Václav Staněk.

vasky-praha

Foto: Vasky

Obchod Vasky v prestižní pražské ulici Na Příkopě

Vedle Prahy mají Vasky kamenné obchody také v Ostravě, v Brně a v domovském Zlíně. Do budoucna Staněk uvažuje i o Plzni, Olomouci a Českých Budějovicích. „Ale to hlavní pokrytí republiky, které jsme potřebovali, už nyní máme,“ říká s tím, že i když 85 % všech prodejů probíhá online, bez kamenných prodejen, kde si zákazníci mohou boty osahat a vyzkoušet, by to prostě nešlo.

Podpora pro tenisky a nový designér

Co se týká sortimentu, tam jsou letošním nejvýraznějším přírůstkem tenisky z pravé kůže, na jejichž vývoji Staněk a jeho tým rok pracovali. Aby se výroba vůbec mohla rozjet, Vasky si šly v létě pro podporu na crowdfundingovou platformu Hithit. Cílová částka byla 450 tisíc, nakonec se podařilo vybrat 5,5 milionu korun. Výroba se rozjela a tenisky se zařadily vedle farmářek, polobotek, pantoflí nebo sandálů do stálé nabídky. Vyrábějí se v několika barevných variantách a střizích.

Byť jsou Vasky především o pravé kůži, Staněk se dívá i po nových materiálech, jako je například látka, která se hodí lépe na léto. V plánu jsou i nové vzory bot. S tím vším má pomoci Martin Brna, který se stal před časem hlavním designérem Vasek.

vasky3

Foto: Vasky

Tenisky české obuvnické značky Vasky

Brna je původním povoláním stavař a před dvěma lety začal navrhovat a sám ručně vyrábět originální tenisky pod vlastní značkou. Jeho boty nosí například známý český šéfkuchař Přemek Forejt nebo tanečník Yemi. Ve Vaskách by měl pomoci nejen s hledáním nových vzorů, ale i s lepším plánováním kolekcí.

„V tomto ohledu jsme doteď fungovali hodně na punk, boty jsem navrhoval hlavně já, vzory vznikaly na koleně a kolekce jsme realizovali na poslední chvíli. S příchodem Martina už dokážeme plánovat kolekce i třeba půl roku dopředu,“ chválí si Staněk.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na Vánoce se sortiment rozšířil poprvé také o sezónní oblečení jako svetry, rukavice, čepice a šály i doplňky jako kabelky a tašky. V budoucnu by mohl přibýt také sortiment pro děti, po kterém se ptají hlavně zákaznice. Právě ženy ve věku 25 až 35 let jsou hlavní cílovkou Vasek. „Náš hlavní fokus jsou stále boty pro dospělé, ale naši zákazníci si říkají i o nové věci,“ vysvětluje tyto úvahy Staněk.

Tržby míří ke 150 milionům

Dalším letošním poprvé byla i historicky první televizní kampaň, do které firma zainvestovala. Jejím cílem bylo především zvýšit povědomí o značce. Příprava kampaně zabrala tři měsíce a odstartovala v říjnu na Nově. A podle Staňka se odrazila i na prodejích.

„Teď před Vánocemi děláme 1 000 objednávek denně a domníváme se, že je v tom zahrnuta i část publika z televizní kampaně, ale i z jiných aktivit, které jsme v průběhu letoška dělali,“ vysvětluje.

Letošní úspěch Vasek je dobře vidět i na číslech. Za listopad byly tržby za prodej bot zhruba stejné jako za celý loňský rok. Dosáhly 35 milionů korun, což představuje přibližně 14 tisíc prodaných párů. Prosinec by měl být podobně úspěšný. Předvánoční období je totiž pro Vasky tradičním vrcholem sezony.

vasky-stanek

Foto: Vasky

Václav Staněk, zakladatel značky Vasky

Podle Staňka směřují tržby za celý rok ke 150 milionům korun. „Ukazuje se, že prostor pro růst stále je a že o kvalitní kožené boty z České republiky je zájem,“ bilancuje. Právě kvůli rostoucímu zájmu řeší také rozšíření výroby a poohlíží se po nových kapacitách.

„Zatím se snažíme využívat kapacity výroben, které v Česku jsou. Momentálně kooperujeme se čtyřmi, které nám vyrábí boty, doplňky nebo oblečení. Už dlouho ale přemýšlíme o zvětšení vlastní výroby nebo o založení úplně nové,“ popisuje mladý podnikatel.

pecina5

Přečtěte si takéZměním život pacientů i lékařů, věří Jiří Pecina. Do své aplikace Meddi už úspěšný podnikatel poslal stovky milionůZměním život pacientů i lékařů, věří Jiří Pecina. Do své aplikace Meddi už úspěšný podnikatel poslal stovky milionů

Stejně jako výroba i materiál na výrobu Vasek pochází primárně z Česka. Pokud je tady k sehnání. Podešve jsou ze Zlína, tkaničky z Vrbna pod Pradědem. S kvalitní kůží je to ale podle Staňka v tuzemsku komplikované. „Kožáren je tady opravdu málo, z toho důvodu saháme občas i po kvalitních kůžích z Itálie s tím, že vždycky dbáme na to, aby kůže byla získána nějakým způsobem udržitelně,“ vysvětluje Staněk.

Vasky půjdou do světa

Příští rok se chce s Vasky vydat za hranice. Plán je takový, že se jednotlivé trhy budou nejdřív testovat online a až když se prodeje přes internet rozjedou, přijdou na řadu kamenné obchody, což je podobná strategie, jakou chce při svém druhém expanzním pokusu pod vedení Milana Poláka aplikovat i tuzemský módní e-shop Zoot.

vasky-praha2

Foto: Vasky

Obchod Vasky v prestižní pražské ulici Na Příkopě

Online už nyní Vasky testují slovenský trh, v hledáčku je také Maďarsko a země regionu DACH, tedy Německo, Rakousko a Švýcarsko. Na západních trzích vidí Staněk největší potenciál, byť počítá s tím, že bude těžké se na něm prosadit. „Pokud se to ale povede, stojí to za to a my si na tu výzvu věříme. Region DACH jsme vybrali i proto, že je mezi těmi zeměmi hodně podobností, částečně i jazyk,“ vysvětluje.

S plánovanou expanzí prošel inovací i internetový obchod Vasky, který má nově k dispozici 3D konfigurátor, na kterém si můžete navrhnout vlastní botu. Je možné vybrat si podešev, tkaničky, hlavní i zadní část boty i barevnost, lesk nebo mat. A byť jsou Vasky pro Staňka byznysem číslo jedna, je spolumajitelem i dalších čtyř firem. A ty letos rovněž vykazují několikanásobný nárůst tržeb.

Wuders v Česku vyrábí dřevěný nábytek a letos podle Staňka míří k obratu 30 milionů korun, meziročně o 800 procent více. Firma Bagind, která vyrábí v Indii kožené batohy a tašky, letos utrží téměř 70 milionů. Loni to bylo 12 milionů. Pod značkou Paon label zase vyrábí v Česku luxusní dámské prádlo, tato značka je ale podle Staňka teprve v rozjezdu. A konečně Inhubo, které založil se svým společníkem Adamem Sládkem a které pro všechny ostatní firmy zajišťuje marketing.

vasky1

Foto: Vasky

Tenisky české obuvnické značky Vasky

vasky2

Foto: Vasky

Tenisky české obuvnické značky Vasky

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Na vrácení peněz stále čekají desítky tisíc lidí, nemůžeme ale platit cizí dluhy, říká šéf Kiwi.com. Některé letenky nově dotuje

Peter BrejčákPeter Brejčák

oliver-dlouhy-boxedRozhovor

Foto: Kiwi.com

Oliver Dlouhý, zakladatel a CEO Kiwi.com

0Zobrazit komentáře

Ještě v loňském roce se vyhledávač letenek Kiwi.com zakladatele Olivera Dlouhého umístil mezi pěti nejrychleji rostoucími technologickými firmami v celém regionu Evropy, Středního východu a Afriky. Letošní pandemie koronaviru ovšem oblast cestovního ruchu hodně zasáhla, když se globální pohyb osob v některých momentech prakticky zastavil.

To brněnské firmě, která před pandemií prodávala přibližně 40 tisíc letenek denně, přineslo velkou výzvu a zároveň trable v podobě refundací zakoupených letenek zákazníkům. Doteď Kiwi.com nevyřídilo desítky tisíc žádostí ve výši desítek milionů eur. Problémem je, že firma jakožto přeprodejce letenek podle svého zakladatele čeká na to, kdy peníze dostane od aerolinek, aby je zákazníkům mohla vrátit.

Kiwi.com navíc minulý týden začalo čerpat úvěr se státní garancí ve výši 45 milionů eur (1,2 miliardy korun), které plánuje využít i na zlepšení procesů, což má dopomoci také k rychlejšímu odbavování refundací. O úvěru, aktuálním stavu refundací a o celkových změnách byznysu firmy jsme s Oliverem Dlouhým mluvili v online rozhovoru.

Tématem dne, ale vlastně i celého roku, jsou ve spojení s Kiwi.com refundace. I nám do redakce píší lidé o tom, že jim dlužíte peníze…
Já to jen upravím na pravou míru, my peníze nedlužíme. Jsme zprostředkovatel a peníze jim dluží aerolinky. Samozřejmě ale chápu, že když si koupili letenky u nás, chtějí peníze zpátky po nás. My opravdu děláme všechno, co můžeme, abychom peníze zpátky od aerolinek vymohli.

Jak na tom tedy s refundacemi aktuálně jste?
Dnes už je většina peněz vymožená a poslaná zpátky zákazníkům, buď ve formě refundací na účet, nebo ve formě voucherů od aerolinek, které zákazníci akceptovali. Pořád však existuje mnoho případů, které zatím bohužel vyřešené nebyly, například Ryanair veřejně prezentuje, že peníze refundovat nehodlá, což jsme opravdu nečekali. Obecně tedy refundace ještě vyřešené nejsou, ale je to mnohem lepší, než to bylo na jaře.

oliver-dlouhy-kiwicom

foto: Kiwi.com

Oliver Dlouhý, zakladatel a CEO Kiwi.com

Kolik lidí ještě na refundace čeká?
Řádově půjde o desítky tisíc zákazníků. Pro srovnání, před vypuknutím pandemie jsme prodávali přibližně 40 tisíc letenek denně.

A co se týče peněžního objemu?
Budou to desítky milionů eur.

Zmínil jsi Ryanair, v létě se do Kiwi.com pustil přímo jeho šéf. Jsou ještě nějaké další aerolinky, které podobným způsobem refundace blokují?
Takto veřejně ne, Ryanair je jediný a nechápu, jak si vůbec mohou dovolit dělat to tak okatě a přes média. Další aerolinky peníze často nevyplácejí z toho důvodu, že je nemají. V některých případech opravdu čekáme na krach dané aerolinky, protože pak můžeme peníze dostat zpátky přes karetní schémata. V některých případech bude krach paradoxně jediné vysvobození.

„V některých případech bude krach aerolinky paradoxně jediné vysvobození.“

Co se týče časového hlediska, máte už například vyřešené všechny refundace z jara a čeká se na ty z léta, nebo jaký je stav?
Takto konkrétně to říct nelze. V principu by to tak mělo být a ve většině případů tak i fungujeme, pořád je ale hodně refundací z první vlny rušení letů, které nejsou vyřešené. Příklad je opět Ryanair. Podařilo se nám u nich refundovat asi deset procent a pak přestali peníze vyplácet, proto máme nevyřízené případy i z března.

Přibývají teď ve větším množství další žádosti o refundace s tím, jak probíhá druhá vlna a opět se omezuje cestování?
Bohužel ano, nicméně produktově i organizačně jsou na to aerolinky mnohem lépe připravené, takže neočekávám, že současná vlna způsobí tak závažné problémy. Pro zákazníky jsme zavedli možnost garantované refundace z naší kapsy, jde o placenou službu, kterou si zvolilo hodně zákazníků, takže je dokážeme refundovat bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat aerolince.

Zapracovali jsme i na automatizaci, žádosti o refundace dokážeme zpracovávat rychleji, navíc neočekávám, že si aerolinky opět dovolí dělat to, co na jaře. To byla opravdu bezprecedentní situace, některé to zneužily, ale věřím, že už to dělat nebudou.

V těchto dnech mnoho zemí ruší lety s Velkou Británii. Ani tyto změny podle tebe trhem znovu neotřesou?
Samozřejmě je to rána, ale trh je už připravený, navíc celkové objemy jsou zlomkem toho, jaká byla situace na jaře. Ani v celkové částce to tedy nebude takový průšvih.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Minulý týden jste začali čerpat úvěr se státní garancí ve výši 45 milionů eur. Proč nevyužijete tyto prostředky na refundace pro zákazníky?
Jak jsem říkal, peníze dluží aerolinky. Z principu nemůžeme platit cizí dluhy. Samozřejmě bychom rádi zákazníky uspokojili, ale nedává to smysl. I my jsme byli koronavirem hodně zasažení. Byť je za námi velmi silná private equity společnost (loni v Kiwi.com získala nadpoloviční podíl americká společnost General Atlantic – pozn. red.), když vám na rok vypadnou příjmy, je složité udržet se v chodu. Není to tak, že bychom mohli vzít 45 milionů eur, dát je zákazníkům a doufat, že nám je Ryanair a další aerolinky někdy vyplatí.

Takže byť máme rezervu, nějakou ranvej a silné investory, nemůžeme si jen tak dovolit platit cizí dluhy. Naopak, peníze z úvěru z velké části investujeme do automatizace a zlepšování procesů žádostí o refundace. To může zákazníkům pomoci druhotně.

Co přesně znamená automatizace procesů?
Každá aerolinka má jiný proces refundací. Některé z nich jsou schválně hodně složité a co nejzdlouhavější. Když tohle děláme manuálně, je to časově náročné, tvoří se fronta a zákazníci musí čekat. Od začátku pandemie se proto snažíme tyto procesy co nejvíc automatizovat a právě na to chceme dát co nejvíc peněz.

Automatizací tedy nahrazujete lidskou pracovní sílu?
Investujeme do manuálních i automatizovaných procesů, abychom refundace dokázali odbavit rychleji a ve větších objemech. Automatizované procesy jsou však škálovatelnější.

Týká se to i automatizace podpory vůči vaším zákazníkům?
Ano, naší vizí je, aby zákaznická podpora byla stoprocentně self-service. Naše primární cílová skupina se pohybuje v digitálním světě a preferuje správu všeho v rámci jedné aplikace, ať už jde o booking, zákaznickou podporu, změny v itineráři nebo přidání čehokoliv dalšího, takže jí v tomto vycházíme vstříc a současně optimalizujeme zákaznickou podporu. Cílem tedy je, aby nikdo nemusel nikomu volat, čekat na telefonu a podobně.

V případě nějakého problému naroste počet požadavků i tisícinásobně, proto se snažíme, aby si zákazníci mohli všechno vyřešit v naší mobilní aplikaci. Myslíme si, že oblast cestování bude ještě nějakou dobu turbulentní, proto bude v podstatě nemožné udělat dobrou kvalitu zákaznické podpory, pokud by musel každý dotaz řešit živý operátor.

ryanair-oliver

Foto: Kiwi.com / Ryanair / CzechCrunch

Šéf Kiwi.com Oliver Dlouhý se ocitl v konfliktu s aerolinkou Ryanair

Řešíte automatizaci i v dalších oblastech?
Jde o celkový produktový development, zmiňoval jsem například službu garance refundace a chystáme další služby, které reflektují novou realitu cestování. Kde zákazníky zklamaly aerolinky, se my snažíme přinést další produktovou vrstvu, která bude tyto problémy řešit na naší úrovni distribuce.

Můžeš být konkrétnější?
Zatím nikoliv. (úsměv)

Abychom se ještě trochu vrátili, šéf Asiany Josef Trejbal v reakci na úvěr se státní garancí pro Kiwi.com uvedl: „Považuji za skandální, že český stát takto pomáhá americkému fondu, který vlastní Kiwi.com, a na české letenkové agentury kašle.“ Jak na to reaguješ?
Já mám Asianu rád, jsou to super pracovití lidi, kterým přeju všechno dobré, a moc doufám, že se jim ta firma podaří zachránit. Je dlouho na trhu a byla by škoda o Letušku přijít. Přeju všechno nejlepší a šťastný nový rok.

Říkáš, že Kiwi.com je finančně stabilní a soběstačné. Proč jste vůbec potřebovali takovou půjčku?
Je to standardní forma financování. Kiwi.com na rozdíl od většiny konkurence nikdy nemělo žádný bankovní úvěr, proto jsme se rozhodli využít příležitost. I když za sebou máme silné investory, equity funding je nejdražší forma financování, která by znamenala rozředění podílů současných menších akcionářů a našich zaměstnanců, kteří mají stock options, a tak dále. Byť máme tuto možnost v záloze, půjčka byla nejvhodnější a nejlevnější způsob financování.

„Ranvej máme do druhé poloviny roku 2022.“

Jak dlouhou máte ranvej?
Když započítáme všechno financování včetně už dohodnutých backupů od investorů, tak máme ranvej do druhé poloviny roku 2022. Nejsme v žádném přímém ohrožení, můžeme se soustředit na investování do produktu a očekáváme, že už příští léto bude poměrně silný nárůst cestování, pokud bude dostatečná míra očkování. Říct, že jsme v pohodě, by bylo hloupé, protože každý měsíc řešíme refundace, optimalizujeme produkt podle aktuálních potřeb, ale aktuálně nemusíme řešit existenční problémy.

S tím souvisí i výsledky za letošní rok, který se blíží ke konci. Jaké je za rok 2020 očekáváte?
Ještě nebudu komentovat přesná čísla.

O kolik jste se meziročně propadli?
Objemově jsme v prodejích na 45 až 50 procentech loňského roku. Jde ale o prodeje s nižší marží, takže v tržbách jsme klesli přibližně na 30 až 35 procent. To je relativně dobrý výsledek, trh a poptávka jsou na zhruba 10 procentech, takže jsme pořád vyrostli trojnásobně oproti trhu. Ve chvíli, kdy se poptávka trhu dostane na 20 až 25 procent úrovně roku 2019, tak budeme v zisku.

Čím je podle tebe způsobena takto dobrá situace Kiwi.com oproti ostatním hráčům na trhu?
Je to zejména proto, že na rozdíl od většiny hráčů jsme nepropouštěli, naše core zaměstnance jsme si všechny nechali a pokračujeme v investicích do produktu. Dokázali jsme flexibilně reagovat na dopady krize a zavedli jsme služby, o které mají zákazníci zájem, například garanci refundací nebo flexibilní letenky, protože flexibilita je dnes potřebnější než kdy předtím. Lidé si tyto služby kupují, což nám zvyšuje výnos na každou prodanou letenku. Díky tomu můžeme snížit cenu základní letenky a tím pádem se stáváme konkurenceschopnějšími.

Jde tedy o celkově komplexní kombinaci faktorů…
…když se na to podívám obecně, my investujeme a ostatní hibernují.

„Když se dnes podíváš na Kiwi.com, přímý let Ryanairu bude za stejnou cenu, nebo dokonce nižší než u nich.“

Zmiňoval jsi interní změny procesů i produktové novinky. Předělávali jste nějakým způsobem i plán rozvoje vašeho byznysu?
Byznys model zůstává stejný, jde o transakční model a 99 procent všeho jsou letenky, to se nemění. Víc se ale začínáme zaměřovat na mainstreamový trh letenek. Když jsi na Kiwi.com přišel dříve, tak jsme nebyli konkurenceschopní na přímý let od Ryanairu a soustředili jsme se na propojování dopravců.

Když se podíváš na Kiwi.com dnes, tak přímý let Ryanairu bude za stejnou cenu, nebo dokonce nižší než u nich. Pak ještě chystáme jednu zásadní novinku přímo v byznys modelu, která bude oznámena někdy v polovině příštího roku, zatím ale nemůžu říct víc.

Když prodáváte letenky od Ryanairu za stejnou, nebo dokonce nižší cenu, jak něco takového vůbec dává smysl?
Je to právě díky přidaným produktům, které jsou naše. Byť je letenka od dané aerolinky, tak garance a refundace dodáváme jako produkty my. Zároveň jsme se letos začali hodně zaměřovat na B2C, tedy budovat vztah a prodávat přímo zákazníkovi, ne přes zprostředkovatele, což byl náš předchozí hlavní byznys model. Proto částečně v některých případech letenky i dotujeme, aby zákazníci chodili k nám.

I když stále letenky tvoří 99 procent vašeho byznysu, jedním z hlavních směrů rozvoje Kiwi.com měla být také pozemní doprava. Jak se to s ní vyvíjí?
Máme něco přes 200 dopravců, každý měsíc jich pár integrujeme, ale není to hlavní focus. Důvod je takový, že dosud byly našim největším zdrojem návštěvnosti srovnávače jako Skyscanner nebo Kayak. Ty nedokážou nabízet pozemní spojení, takže její rozvoj necháváme na moment, kdy většina našich zákazníků bude chodit přímo přes naší aplikaci, která je přizpůsobená i na pozemní dopravu.

oliver-dlouhy

Foto: Peter Brejčák / CzechCrunch

Oliver Dlouhý na cestě domů ze sídla Kiwi.com v Brně

Změnilo se v průběhu roku geografické složení vašich zákazníků?
Poměrně výrazně. Většina našich příjmů teď jde z Evropy, kde jsme výrazně nad trhem právě díky tomu, že jsme začali být konkurenceschopní i na lowcostové a jednoduché letenky. Co se týče letenek, poptávka je mnohem větší po krátkých a středně dlouhých letech v rámci kontinentu, dlouhé vzdálenosti jsou v podstatě mrtvé, tam se létá opravdu málo.

Co byla vaše hlavní oblast předtím, nebyla to Evropa?
Nejdůležitější byla Evropa, podíly byly ale mnohem víc rozhozené. Evropa měla 45 procent, Amerika měla 25 procent a zbytek byla Asie, teď má Evropa přes 60 procent.

A jedna trochu vizionářská otázka na závěr. Až spolu budeme mluvit za rok, kde chceš, aby Kiwi.com bylo?
Zaprvé bych chtěl, aby byl celý svět trošku v normálu, a věřím, že za rok už určitě bude. Doufám, že lidé vezmou očkování zodpovědně a nebudou dělat „hrdiny“. Druhá věc je Kiwi – chtěl bych, abychom si udrželi tržní podíl, který máme, i během pandemie a navíc ho rozšířili. Věřím, že společně s týmem, investory a produktem na to máme perfektně našlápnuto a že za rok bude Kiwi jedním z největších prodejců letenek a cestování z bodu A do bodu B. Přeju světu i nám, ať se všem daří.

Takže si celkem optimistický v tom, že se travel byznys vzpamatuje už v průběhu příštího roku?
To jsem. Už třeba v červenci, kdy vypadalo, že nad koronavirem možná začínáme mít vyhráno, ale bohužel to tak nedopadlo, nastal díky otevírání hranic okamžitě obrovský nárůst prodejů. Je vidět, že lidé chtějí cestovat a čekají, až to bude bezpečné a praktické ve smyslu, že se nebudou muset dva týdny izolovat a chodit na nepříjemné nosní testy. Ve chvíli, kdy již bude rozšířená vakcína, nebo až bude mezinárodně uznávané nějaké rychlé testování třeba ze slin, tak se začne cestovat takřka ve stejné míře jako před pandemií.