Už dávní vojevůdci věděli, že zdravé zuby mohou rozhodnout bitvy. S kazy dnes válčí i umělá inteligence

První elektrický kartáček se objevil už v 30. letech minulého století. Teď do této oblasti pronikají moderní technologie, jak ukazuje řada Oral-B iO.

Luboš KrečLuboš Kreč

navrh-bez-nazvu-62

Foto: Oral-B

Zubní kartáček Oral-B iO s mobilní aplikací

Nejdřív si lidé zuby čistili větvičkami a mokrým prachem, pak prasečími štětinami. V novověku byla, podobně jako v jiných ohledech, svérázným průkopníkem péče o chrup armáda. A dnes? V boji s kazy pomáhají nejmodernější technologie včetně umělé inteligence.

O tom, že lidé se o své zuby starali odpradávna, existuje řada důkazů. Starověcí Egypťané a obyvatelé dnešního Blízkého východu už několik tisíc let před Kristem používali speciální pasty, které si vtírali do úst, aby předcházeli zánětům dásní, odstraňovali zubní plak a nebylo jim cítit z pusy. A už tehdy měli vždy po ruce nějakou větvičku či klacík na vyšťourávání zbytků jídla.

První kartáček přišel na svět ovšem až později v průběhu sedmého či osmého století našeho letopočtu a měli jej na svědomí Číňané. Vzali bambusovou tyčku, případně část kosti, a připevnili na ni štětiny ze srsti jezevce. Ty časem nahradily štětiny prasečí. V jiných kulturách se zase používal speciální druh dřívka, které se na konci najemno „rozdrbalo“.

Středověká Evropa nebyla místem, kde by se extra dbalo na čistotu a kde by vznikaly medicínské či hygienické inovace, ostatně ústní dutina se tu čistila drceným cihlovým prachem. Jaký vliv to asi tak mohlo mít na kvalitu skloviny, není těžké si představit. Na druhou stranu se tehdejší společnost stravovala mnohem zdravěji a méně sladce. Každopádně první zubní kartáčky, jak je známe dnes, se objevily na konci 18. století v Anglii.

motodent-kartacek

Foto: Wikimedia Commons – Gazebo (CC A-SA 4.0 International)

První elektrický zubní kartáček Motodent tak, jak je vystavený v muzeu

Tím, kdo v modernějších dobách silně dbal na kvalitu chrupu, byly armády. Nešlo jim o úsměvy vojáků, ale o ryze praktické schopnosti: britská vojska vyžadovala už od 17. století, aby jejich příslušníci měli dostatek předních zubů, aby dokázali ústy otevřít nádobky se střelným prachem, který potřebovali do mušket.

Prvním elektrickým kartáčkem bylo zařízení, s nímž přišel americký vynálezce Tomlinson Moseley na sklonku 30. let minulého století. Strojek pod značkou Motodent byl původně určen lidem s postižením, kteří nevládli dobrou jemnou motorikou. Kartáček, který se napájel ze sítě, byl na to, že přišel na svět už před téměř 90 lety, překvapivě hodně podobný dnešním strojkům: baňatá rukojeť, užší výměnný krček a na něm kulatý rotující kartáček.

Po druhé světové válce vývoj dentálních výrobků akceleroval, v roce 1955 byla na světě například první fluoridová pasta. Jedním z inovátorů byl i kalifornský lékař Robert Hutson, který si v roce 1950 nechal patentovat speciální tvar zubního kartáčku a přišel se značkou Oral-B. Svůj byznys sice zkraje 60. let prodal, ale firma pokračovala v rozvoji a v roce 1962 přišla na trh s prvním sonickým elektrickým kartáčkem.

oral

Foto: Oral-B

Zubní kartáček Oral-B iO

Roberta Hutsona k vývoji kartáčků vedlo to, že lidé si podle něj špatně čistili zuby, a i když dodrželi doporučenou dvouminutovou péči, stejně jim na nich zůstala spousta plaku, který tvorbu kazů podporuje. To, co společnost, u jejíhož vzniku stál, nyní uživatelům nabízí, by jej proto nepochybně zaujalo – řada elektrických kartáčků Oral-B iO je vybavena magnetickou technologií s kulatou hlavicí a oscilačně-rotačními pohyby s mikro vibracemi a díky trojitému tlakovému senzoru ukazuje, jak čistit správným tlakem.

„Manuální kartáček vám v této oblasti neposkytne žádné informace – je to všechno o vašem vnímání, což ve skutečnosti vede k průměrné době čištění pod jednu minutu a mnoho oblastí v ústech není vyčištěno správně nebo není vyčištěno vůbec. Také klinické studie potvrzují, že i dvě minuty manuálního čištění mohou vést k tomu, že na zubech zůstane více než 50 procent plaku,“ říká Andrej Murgaš, který v koncernu Procter & Gamble, kam patří i Oral-B, vede českou a slovenskou divizi Professional Oral Health.

A jak to vlastně funguje? „Jde o velmi jednoduchou techniku čištění – stačí jemně přitlačit vlákna na sklovinu po dobu několika sekund z každé strany zubu pod úhlem 45 stupňů tak, aby tlakový senzor svítil zeleně. To indikuje správný tlak. Není potřeba žádný další pohyb,“ vysvětluje Murgaš a dodává: „Cílem je také naučit čistit zuby v souladu s doporučením zubních lékařů, tedy minimálně dvě minuty ráno a večer, o což se postará časovač na displeji kartáčku. iO kartáček vám taky při čištění sdělí, jestli jsou pokryty všechny zuby, v čemž pomáhá technologie detekce polohy. Jde o zpětnou vazbu v reálném čase, jež vám v aplikaci Oral-B ukáže místa, která jste si čistili a která jste vynechali.“

Jak je z jeho slov patrné, kartáčky lze na dálku propojit i s mobilní aplikací. Ta dokáže, s využitím prvků strojového učení a umělé inteligence, vyhodnotit, jak kvalitně si uživatel zuby vyčistil a jestli žádnou část chrupu nezanedbal.

Čištění zubů obklopuje řada mýtů. Třeba že není nutné si je čistit víc než dvě minuty (přitom podstatný není čas, ale odstranění plaku a zbytků jídla) nebo že vypláchnutí ústní vodou je dostatečnou náhradou za kartáček a pastu (není). Ostatně i naši předci dlouho věřili, že příčinou kazů je tajemný červíček, který prokousává cestu zubem – že tomu tak není a že klíčem jsou bakterie, poprvé doložil Willoughby D. Miller, ovšem už Hippokrates věřil v chorobný vliv špatně čištěného chrupu.

Mnoho z těchto mýtů je důsledkem lidské pohodlnosti. Je třeba si přiznat, že například pro děti neexistuje mnoho protivnějších činností, než je čištění zubů. Nicméně moderní technologie, jakými je například řada kartáčků Oral-B iO vybavena, můžou aspoň částečně s předsudky pomoci skoncovat.

CC Native

Partnerem článku je Oral-B

Medituje u velkých stavebnic LEGO, do kanclu jezdí vespou, miluje kickbox. A zachraňuje padlé firmy

Tomáš Raška, majitel a šéf investiční skupiny Natland, pomáhal na nohy fotbalové Slavii a skupuje golfová hřiště. Jeho sportovní vášeň je ale jinde.

Luboš KrečLuboš Kreč

raskaaStory

Foto: Natland

Tomáš Raška se stavebnicemi LEGO ve své kanceláři

0Zobrazit komentáře

Přímo naproti dveřím visí fotografie filmového Rockyho, jak rozpíná ruce nad schodištěm, které zdolal v rámci tréninku. A táhne se přes ni citát: „Každý šampion byl dřív vyzývatelem, který to ale odmítl vzdát.“ Ze strany na to kouká, nebo spíš křičí, Donald Trump – je součástí koláže, kde mu umělec oči vyměnil za uřvaná ústa, z nichž vylétá jeden twitterový ptáček za druhým. „To jsem vydražil před několika lety, když byl ještě prezidentem. Teď se bojím, že to bude opět aktuální,“ říká Tomáš Raška, většinový majitel a šéf investiční skupiny Natland. Stojíme v jeho kanceláři, ale nejsou to jen obrazy, co poutá pozornost, je třeba se podívat níž: na poličce tam stojí jedno velké LEGO vedle druhého.

Bugatti Chiron, Lamborghini Sián, raketoplán NASA Discovery, důlní náklaďák od Volva, motorka BMW M 1000 RR… „Brzy sem přibude pásový jeřáb Liebherr,“ těší se s takřka dětskou radostí šestačtyřicetiletý byznysmen a dodává: Ještě mám doma nerozbalený Titanic, ale z něj mám respekt. Vlastně se k jeho stavbě odhodlávám. Je v něm přes devět tisíc dílků a měří skoro 140 centimetrů.“ A pak se ještě zasměje: „Vždyť to je vlastně projekt.“

Zatímco někdo se pro odreagování věnuje józe, pro Rašku jsou formou meditace právě dánské stavebnice a především ty velké, náročné, ideálně modelové řady Technic nebo Icons. „Musíte se u toho soustředit. Když uděláte chybu, později se vám to vymstí a musíte všechno rozebrat. U kostek LEGO si čistím hlavu,“ popisuje v rozhovoru, který je součástí série článků, v nichž představujeme, jak o svém zdraví – psychickém i fyzickém – přemýšlejí lidé z nejvyšších pater byznysu.

Raškova skupina Natland se specializuje na investice do private equity, nemovitostí a na finanční služby. Cílí na výnosnost na úrovni kolem 15 procent ročně. Stavěla zpět na nohy fotbalovou Slavii či módní e-shop Zoot, po úřadování dluhopisového krále Michala Mičky a následném krachu pomohli přežít tradičnímu výrobci kožených bund Kara Trutnov, angažují se také v reorganizaci padlé investiční skupiny Arca, kde získali pohledávky v nominální hodnotě dvou miliard korun za několika slovenskými teplárnami. Ve svém portfoliu pak mají i příbramskou teplárnu, fotovoltaickou elektrárnu u Litoměřic nebo podíly ve startupech Clever Maps, Clever Farm či Gauss Algorithmic. Celková hodnota aktiv je přes šest miliard korun.

lego-titanic-2

Foto: LEGO

Replika Titaniku měří 1,5 metru

Pro Natland jsou zároveň čím dál důležitější nemovitostní investice, do nichž chce letos výrazněji vstoupit a rozšířit svůj záběr: nedávno koupil od developerské skupiny EBM rozsáhlý projekt nové městské čtvrti v Kladně u vznikající rychlodráhy s odbočkou na letiště. V komplexu pojmenovaném Stromovka má vzniknout na 600 bytů, rozloha areálu je 52 tisíc metrů čtverečních.

Ve svém nemovitostním fondu má Natland aktuálně majetek přes miliardu, celkem už ale proinvestoval přes 3,5 miliardy. „Máme rozjednané další dvě až tři akvizice, chceme ve fondu mít brzy projekty za čtyři miliardy,“ dodává Raška s tím, že na trhu se objevují akviziční příležitosti, protože vysoké úroky a drahé stavební materiály zkomplikovaly život řadě menších developerů.

Jednou z noh byznysu Natlandu jsou i finanční služby, v mnoha případech tak skupina funguje jako ten, kdo pomáhá finančně překlenout nějaké období jiným firmám i bez toho, že by musela nutně získávat v podniku podíl. „Je v běhu docela dost takových případů, kde jsme poskytli prostředky, ale samozřejmě to není veřejná informace,“ vysvětluje Raška.

Asi největší loňskou private equity operací, kterou udělal, byl vstup do německé společnosti Financialright claims. Jde o předního evropského hráče na poli litigací, tedy financování soudních sporů často namířených proti monopolům, jako jsou nadnárodní technologičtí obři či výrobci kamionů. V Americe nebo Británii je to dobře známá investiční disciplína, v Evropské unii se ale rozjíždí, jak se do společné legislativy dostala teprve relativně nedávno jasná pravidla právě pro hromadné žaloby.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„My nejsme typ investora, který by chtěl něco vysedět. Naše přidaná hodnota je v tom, že umíme řešit problémy a jsme rychlí. Rychle se dokážeme přizpůsobit novým podmínkám, flexibilně reagovat na aktuální změny,” dodává Raška, jinak též dvojnásobný otec. A právě při vědomí toho, jak Natland operuje, je logické, že mít čistou hlavu je pro něj klíčové – nemalá část jeho byznysu sestává z hašení požárů a i samotný Natland momentálně prochází úpravou organizační struktury, aby se jeho partneři v čele s Raškou mohli více věnovat strategii a méně exekutivě.

V takové chvíli na odreagování nestačí jen stavebnice, ale je třeba i sport a moped značky Vespa. „Jezdím na ní v podstatě denně do práce, snažím se auto ve městě používat jen minimálně. To radši sednu do metra. Je to osvobozující,“ říká a rukou ukazuje na malou vespu, kterou má ve své karlínské kanceláři a která je, jak jinak, z kostek LEGO.

A podobně jako každý den sedá na svou vespu (zatím stále ještě benzinovou), denně se snaží i hýbat. Minimálně dvakrát týdně má trénink kickboxu, vždy v úterý a čtvrtek, někdy i o víkendu. Bojový sport provozuje už 15 let: „Bohužel nemohu chodit do zápasů, protože v nich se nevyhnete tvrdým úderům a mít modřiny v obličeji není při byznysových schůzkách zrovna vhodné.“ Velmi podobně o přístupu ke karate mimochodem hovořil v rozhovoru pro CzechCrunch i Jaroslav Pantůček, generální ředitel společnosti Mero. „Vždyť stačí už ruce,“ směje se Raška a ukazuje strupy a odřeniny na kloubech pravé pěsti.

tomas-raska-natland

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Tomáš Raška, zakladatel investiční skupiny Natland

Fakt, že se nemůže jít se svými soky poměřit do ringu, ho mrzí o to víc, že vnímá paralely mezi sportem a byznysem: „Když se jdete s někým utkat, podstupujete vlastně tržní valuaci. Je to ocenění toho, jak dobrý jste. Podobně, jako když zkusíte prodat nějakou firmu nebo nemovitost. Až trh vám řekne, jak si opravdu stojíte.“ A zatímco s kickboxery se do valuování svých aktiv pouštět z estetických důvodů nechce, v běhání se na to chystá: Raškovým cílem je trénovat na maraton a zaběhnout si ho, dokud toho je schopen v nějakém rozumném čase. Už se na to chystá, vybíhá dvakrát týdně a snaží se zvládnout vždy aspoň 10 kilometrů.

Sport je pro jeho život podstatný nejen kvůli tomu, že mu pomáhá zvládat pracovní stres, ale i kvůli zdraví. A to doslova. Tomáš Raška totiž trpí cukrovkou a ne vždy se choval jako vzorný pacient. Rád připomíná, že hlavně kolem svých 20. narozenin, kdy lékaři diabetes diagnostikovali, byl prý… jeliman. „Pokud bych pokračoval ve své tehdejší životosprávě, asi už bych dnes nežil. Nebo by mně museli amputovat aspoň jednu nohu.“

Několikrát tehdy skončil na kapačkách v nemocnici, skolila ho hyperglykémie, tedy příliš vysoká hladina cukru v krvi. A právě sport je pro cukrovkáře veledůležitou součástí jejich životosprávy. Ostatně jak se píše na odborném webu Cukrovka.cz: „Pohyb má v terapii i prevenci nezastupitelnou úlohu. Vede ke snížení hmotnosti a udržování doporučené váhy, s tím souvisí i snížení dalších rizikových faktorů aterosklerózy.“

vitadio

Přečtěte si takéČeská aplikace, která pomáhá cukrovkářům, teď získala 73 milionůJejich aplikace pomáhá cukrovkářům a věří jim i pojišťovny. Český startup teď získal 73 milionů

Sport je čím dál víc součástí i byznysového impéria Tomáše Rašky, ačkoli jde o odvětví, kterému se nevěnuje a věnovat, aspoň zatím, ani nehodlá: golf. Natland za poslední rok ke svému desetiletému projektu Prague City Golf Zbraslav dokoupil dva pražské golfové areály, a to hřiště ve Vinoři a městský tréninkový areál na Rohanském ostrově. Raškovou vizí je ovšem místa proměnit tak, aby byla vhodná nejen pro golfisty, ale i pro jejich rodiny a děti.

Samozřejmě nesmí chybět kvalitní gastronomie, ke které má Raška velmi vřelý vztah. Na Zbraslavi a ve Vinoři už hosté mohou navštívit nové restaurace značky Soul.ad, které si zakládají na lokálních potravinách a čerpají z okolních farem. „V Lipencích dokončujeme foliovníky a přímo z nich budeme zásobovat naše restaurace zeleninou a bylinkami,“ popisuje s tím, že téma, kterému se nejen v golfu pod značkou Prague City Golf hodně věnují, je nakládání s vodou.

Vize je taková, že golfová hřiště doplní zábavou pro děti a prostorem pro jiné než golfové vyžití, jako jsou například kurty na beach volejbal nebo glampingové ubytování. „Našimi areály ročně projde zhruba 35 tisíc hráčů. Když se nám je podaří proměnit a zatraktivnit, aby tam mířily celé rodiny, toto číslo zvedneme několikrát,“ usmívá se majitel Natlandu.