Ještě předtím, než se otevřely dveře jejich obchodu s oblečením, prodávali v 90. letech Julie a Michal Lindovi v Praze reprodukce obrazů a rámovali plakáty dovezené z Itálie. Dnes jejich concept store Blackout v Dušní ulici patří mezi nejvýraznější adresy tuzemské avantgardní a světové módy. Oblékají se u nich architekti, designéři, mecenáši umění i známé osobnosti světové scény. „Když vidím, že se v tom zákazník necítí dobře, spíš se mu snažím koupi rozmluvit. Nemá cenu mít doma kousek za třicet tisíc, který vám pak bude ležet ve skříni,“ říká Julie Lindová.

Začátek jejich podnikání přitom s módou vůbec nesouvisel. Julie Lindová po revoluci odjela do Říma jako au pair do rodiny italského herce Uga Tognazziho. Italštinu se tehdy naučila během několika měsíců a po návratu do Česka pracovala na italské ambasádě a později pro koncern Fiat. Michal Linda tehdy po studiích na FTVS UK mezitím vyučoval na základní škole v Dobříši.

„Říkal jsem si, že musím dát do třiceti výpověď, jinak tam zůstanu až do smrti,“ vzpomíná Linda. Když pak dostal nabídku pracovat na pozici manažera v obchodním řetězci Ikea, nakonec ji odmítl. Důvodem bylo mimo jiné i to, že by musel chodit do práce o víkendech. „Tak jsme začali podnikat. A najednou pracovali i v sobotu, v neděli a ještě po nocích,“ směje se.

Impuls k byznysu přišel právě z Itálie. Lindovou tam fascinovaly obchody s kvalitními uměleckými reprodukcemi, které v tehdejším Česku prakticky neexistovaly. S italským partnerem proto v polovině devadesátých let otevřeli v pražské Štupartské ulici vlastní galerii a rámovací dílnu. „My jsme byli úplně první, kdo tady měl stroje na profesionální rámování. Všechno jsme vozili z Itálie,“ popisuje Michal Linda.

Podnik postupně rostl, přibyly pobočky v obchodních centrech a rámování se manželé věnovali zhruba dvacet let. Už tehdy ale hledali něco, co nebude dostupné všude. „V případě Blackout jsme stejně jako u rámů chtěli vytvořit koncept, který do té doby v Praze chyběl. Hledali jsme kvalitu, kurátorský výběr a přátelský přístup,“ vysvětluje Linda.

K módě se dostali částečně náhodou. V roce 2009, během ekonomické krize, otevřeli první fashion store ve stejném prostoru, kde dříve prodávali reprodukce. „Všichni nás od toho odrazovali, ale móda, které jsme se chtěli věnovat, byla odlišná od toho, co nabízel tehdejší trh,“ vzpomíná Julie Lindová. S manželem začali jezdit po veletrzích do Milána a později do Paříže, kde hledali niche značky, které by více odrážely jejich vkus.

Dnes jejich Blackout sídlí v Dušní ulici nedaleko Pařížské a funguje jako kurátorovaný concept store zaměřený na avantgardní a minimalistickou módu, který nabízí vždy jen několik málo kusů daného produktu. „Děláme to tak, aby se lidi nepotkávali na ulici ve stejném oblečení,“ vysvětluje Michal Linda.

V nabídce Blackout najdete na tři desítky značek, mezi nimi i brandy jako Rick Owens, Yohji Yamamoto, Comme des Garçons nebo Toteme. V roce 2025 navíc získal oficiální zastoupení japonské značky Issey Miyake, a od letošního jara je tak jediným oficiálním prodejním místem tohoto brandu v Česku.

Vybraný sortiment podle Lindové nevzniká na základě trendů nebo dat, ale intuitivně. „Líbí, nelíbí. To je moje hlavní kritérium,“ říká. Právě osobní kurátorský přístup je podle manželů jedním z důvodů, proč se kolem Blackoutu vytvořila stabilní komunita zákazníků, převážně českých.

Mezi jejich klienty patří úspěšní čeští architekti, právníci, filantropové, designéři nebo lidé z kulturní sféry. V obchodě ale už podle manželů nakoupila při návštěvě Česka také kapela Depeche Mode, zpěvačka Katy Perry, Orlando Bloom nebo herečky Jessica Chastain či Michelle Yeoh. „Jsme rádi, že k nám při návštěvě zamíří i takto významní zahraniční hosté. Třeba zmiňovaní členové kapely Depeche Mode u nás byli nakupovat dokonce opakovaně,“ vzpomínají Lindovi s úsměvem.

Ti chtějí místo klasického luxusního retailu budovat prostor, kam se lidé vracejí dlouhodobě a skládají si šatník postupně. Sami ale nechtějí, aby oblečení přišlo vniveč. „Když vidím, že se v tom zákazník necítí dobře, spíš se mu snažím koupi rozmluvit. To, co člověk nosí, je podle mě důležitou součástí jeho sebevědomí i osobní identity. Když mám na sobě něco, v čem je mi komfortně, vyzařuji hned úplně jinou energii než v oblečení, ve kterém se sama sebou necítím. Nemá cenu mít doma kousek za třicet tisíc, který vám pak bude ležet ve skříni,“ vysvětluje Lindová.

Vedle kamenného obchodu provozuje Blackout i e-shop, přesto Lindová věří hlavně fyzickým obchodům. „Lidi si k nám občas přijdou třeba jen popovídat a dát si s námi kávu. A nemusí si přitom nutně nic koupit. Je to místo setkávání, pro nás i pro klienty,“ říká.

Zároveň kriticky poukazuje na způsob, jakým dnes funguje online nakupování módy. „Lidé si mnohdy objednají čtyři balíky denně a následně polovinu vrátí. Nereflektují při tom ekologický dopad, který takové spotřebitelské chování má. Ty věci často létají letadlem přes celý svět, balí se do dalších krabic. A to je strašně neekologické,“ popisuje.

Blackout má dnes dnes čtyři zaměstnance a podle Lindových se pohybuje okolo ročního obratu 20 milionů korun. Překvapivě ale o další růst neusilují. „Naším cílem je, aby si zákazníci sofistikovaně budovali svůj šatník. Chceme, abychom fungovali stabilně a dlouhodobě,“ uzavírají manželé.