Poprvé to Petr Vataha řekl nahlas při osobním koučinku. Byl unavený. A když měl navrhnout řešení, jak z toho ven, napadlo ho to, co občas slýchal u zahraničních firem: škrtnout jeden den z pracovního týdne. „Původně to byl jen takový nápad. Kouč mě do toho tak trochu hodil. Pomohl mi tím ovšem překonat strach do toho jít,“ říká dnes Vataha, zakladatel Ant Studia. Celá firma přešla na čtyřdenní pracovní týden před rokem. „A nelituji,“ dodává Vataha.

Marketingová agentura, která pomáhá firmám s jejich prezentací v internetovém prostředí i mimo něj, na tom netratila, jak ukazují výsledky za loňský rok. A vlastně i za ten předchozí. Aby totiž společnost bezbolestně přešla na zkrácený pracovní týden, dohodli se tu na konci roku 2019, že následující rok bude motivační. Pokud zaměstnanci dokážou dosáhnout dohodnutých výsledků, pracovní týden se jim natrvalo zkrátí.

Skutečnost ale očekávání předčila výrazně. V roce 2020 se totiž firmě podařilo proti tomu předchozímu zisk víc než zdvojnásobit a překonat 6,3 milionu korun. Přitom šlo zároveň o rok pandemický. A tak firma – jak slíbila – skutečně oficiálně škrtla jeden z pracovních dnů.

S tím ovšem, ještě překvapivěji, obrat ani zisk nepřestaly růst. Firma zisky za rok 2021 dokázala postrčit ještě skoro o osm procent směrem vzhůru na 6,8 milionu korun. Obrat stoupl z 46,5 milionu na víc než 62 milionů korun.

„Pátek beztak všichni vnímají jako malou sobotu. Od oběda mívají lidé napůl upuštěno, jednou nohou už jsou ve víkendu. Tak jsme si reálně vyzkoušeli z tohoto dne opravdu víkend udělat,“ hlásí Petr Zápotocký, CEO společnosti.

Ant Studio patří k velkým online marketingovým agenturám a má asi 1 500 klientů. Většinu z nich tvoří malé společnosti, ale kolem 150 z nich se řadí k těm velkým. Firma dlouhodobě pracuje například pro Siemens, obklady Rako, cementové směsi Cemix, město Mariánské Lázně nebo řetězec zábavních DinoParků.

Na pravidelný čtyřdenní pracovní týden se firma připravovala rok. Zásadně jí k tomu pomohli zaměstnanci. A dnes se Ant Studio ve svém zkráceném týdnu tak dobře zabydlelo, že jeho CEO říká, že je docela možné, že si část klientů změny ani nevšimla.

Neuměli si to představit

Na sklonku roku 2019 to ale tak snadno nevypadalo. Ve chvíli, kdy zmíněný kouč Vatahu k akci postrčil, tu zprávu lidé ve firmě ani nechápali. Čtyři dny práce místo pěti? Petr Zápotocký tehdy zastával pozici ředitele marketingu pro klienty a viděl reakce přímo kolem sebe. „Spousta lidí si to ani nedokázala představit,“ popisuje. Představení plánu připravil celofiremní dotazník, kde se ptal, jakou podobu kratšího týdne by vlastně lidé uvítali.

„Jestli je lepší zkrátit si pracovní dobu každý den nebo si udělat volný celý den. Případně který. Nebo co se stane, když klient v ten volný den zavolá. Celkem 83 procent pracovníků řeklo, že jim to nevadí. Že nemají problém něco vyřídit. To byla příjemná zpětná vazba,“ popisuje Vataha. „Stejně to do té doby fungovalo s klasickým víkendem. Pokud měl klient zásadní problém nebo naplánovanou akci, tak jsme jej pro něj řešili i v sobotu,“ vysvětluje Zápotocký.

Vataha do nápadu nešel úplně naslepo. Agentura dlouhodobě řešila, jak standardizovat pracovní procesy, aby lidé zbytečně neztráceli čas. Už dřív proto přešla na systém, který popisuje jako utilizační. „Lidé byli zvyklí mít rozdělený čas na klienty a na jiné věci,“ shrnuje krátce Vataha. Protože se při takovém systému dá poměrně přesně spočítat, kolik jedna hodina práce stojí, respektive co přinese, měl Vataha také představu, kolik bude firmu novinka stát.

Aby celá společnost mohla dál byznysově fungovat, dohodl se zaměstnanci plán, který vyžadoval splnění některých cílů. Bylo potřeba, aby tamní způsob práce prošel částečnou reformou. Firma vyňala z pracovního dne sebevzdělávání, které je pro její pracovníky důležitou součástí jejich práce, a přesunula zodpovědnost za něj na jednotlivé lidi a jejich nový volný čas.

Shodou okolností se krátce předtím pustila také do rozsáhlého zjišťování, jestli pro ni nejsou někteří klienti ztrátoví. U těch, se kterými byla společnost v minusu, se rozloučila. A lidé i sami za sebe začali přemýšlet nad efektivitou vlastních aktivit. A také nad prioritizací – tedy nad tím, čemu má skutečně smysl se věnovat.

„Osobně mi například dělalo problém přepínat mezi různými klienty. To je obrovské množství neproduktivního času,“ zmiňuje Zápotocký. S tím souvisí finální realizace plánu, který firma také měla už dříve – k začátku letoška se rozdělila na dvě různé značky. K Ant Studiu přibyli Mravenci.

Prvně jmenovaná si ponechala velké korporátní klienty. Mravenci získali ty menší, včetně živnostníků a malých firem. Obě sídlí v různých kancelářích, i když se zaměstnanci můžou profesně přesunout z jedné do druhé. Funguje tu ale trochu odlišný způsob práce, takže pracovníci nemění své postupy z hodiny na hodinu.

A pak tu bylo hodně práce na straně lidí. „Přesvědčit sám sebe, že to, co člověk dělá, není vždy úplně nutné. Že se to dá dělat jednodušeji. Nebo to třeba není nutné dělat vůbec, protože to prostě nemá takový efekt,“ říká Zápotocký.

Už tam budeme

S přípravami firma začala na konci roku 2019, takže se hned po pár měsících začala potýkat s pandemickými lockdowny. „Při spolupráci s lidmi jsme se nicméně o plány mohli opírat. Měli jsme roční cíl. Věděli, co nastane, když jej splníme. Myslím, že nám to hodně pomohlo překonat covidový rok,“ popisuje Vataha.

Přesto nějakou dobu počet zaměstnanců kolísal, než se ustálil na aktuálních čtyřiceti pěti. Ti, kteří přicházeli nově, koncept čtyřdenního pracovního týdne nechápali už vůbec. Jejich představy zahrnovaly spíš pátý den práce z domova. Oficiálně na čtyřdenní pracovní týden společnost přestoupila k 1. lednu 2021. Doteď ho ale ne všichni stoprocentně dodržují.

Obvykle ti, kteří si část práce původně nechávali na sobotu, ji teď přesunuli právě na pátek. Jiní si první nepracovní den nechávají na kratší dodělávky nebo si naplánují například zaučení kolegů. „Někteří se to celý ten rok učí. Ale tak z devadesáti procent už tam jsme,“ říká Zápotocký.

Ovšem znatelné změny se projevily i v dalších dnech týdne. Pokud totiž dřív někdo potřeboval odejít k lékaři, na úřady nebo třeba k holiči, řešil takové pochůzky náhodně v průběhu týdne. Aktuálně si na tyto akce zaměstnanci vyhrazují spíš pátek. Anebo naopak – když už to jinak nejde a lidé potřebují odejít v průběhu týdne, nejsou z práce nervózní, protože vědí, že mají o den víc na dohnání svých restů.

Jejich soukromý život pak získává další benefity. „Obecně se dá říct, že s takovým dnem jdete proti systému. Když chtějí na jeden den lyžovat, jedou v pátek. Sjezdovky jsou poloprázdné. Vaše exponované časy jsou jiné. I osobní život jste schopni naplánovat míň stresově. Lidé jsou odpočinutější. Mají větší pocit svobody a lepší výsledky,“ zmiňuje Vataha.

Podle Zápotockého je ve firmě vidět větší angažovanost lidí. „Ve firmě jsme začali dělat méně zbytečných věcí. Máme nadhled. Vidíme, že některé věci neděláme zbytečně navíc nebo zbytečně složitě,“ popisuje. A na straně klientů? Tam, kde si změny všimli – a prý to zdaleka nebylo všude – byla zpětná vazba pozitivní. Mnoho z nich prý totiž v pátek odpoledne ani dřív nemělo velký zájem komunikovat.

Pokud tak s novým systémem bylo třeba něco vysvětlovat, firmy reagovaly vstřícně s tím, že o zkráceném týdnu vlastně samy uvažují. „Uznávám ale, že ne pro každou firmu je něco takového vhodné. Nebo vůbec možné. Osobně bych do čtyřdenního týdne nešel, kdybychom se na takový přechod předtím dva roky nepřipravovali. Nejdřív jsme museli udělat hodně kroků,“ uzavírá Vataha.

Čtyři dny, přesto stále 160 hodin měsíčně

Čtyřdenní pracovní týden je stále skloňovanější slovní spojení, nicméně každý si pod ním představuje něco jiného. Před pár týdny své pojetí představila Belgie, když uvedla nový soubor pracovních reforem, podle nějž by si každý zaměstnanec mohl zvolit, že místo pěti dnů bude pracovat jen čtyři.

Jenže toto pravidlo (pokud tedy projde finálním schválením) stále trvá na standardu odpracování 38 až 40 hodin týdně, respektive 160 hodin měsíčně. Každý z pracovních dnů tak potrvá deset hodin. Změnu by ale návrh mohl přinést pro rodiny s malými dětmi nebo rozvedeným párům se sdíleným rodičovstvím – zvýšení zaměstnanosti je ostatně jeho cílem.

Se čtyřdenním pracovním týdnem už dřív úspěšně experimentoval například Island, a to hned dvakrát mezi lety 2014 a 2021. Podobné testy se odehrály ve Španělsku nebo Dánsku a přechod na čtyři dny zaměstnavatelům začala loni doporučovat i japonská vláda.