V garáži při studiích upravil svůj první automat na kávu, teď sází na matchu. Studenti po ní prahnou
Když studoval VŠE, našetřil si peníze a vyrobil svůj první automat na kávu i jiné nápoje. Tak Jan Šimandl položil základy své firmě CoffeeMat.
Automaty na kávu jsou pro řadu lidí symbolem instantního prášku, podivné chuti a šedé reality devadesátkových chodeb. Využívají je proto jen tehdy, když už není jiná možnost. Podobně na ně ještě nedávno nahlížel i Jan Šimandl, který ale během cestování po Malajsii a Indonésii narazil na zcela odlišný svět vendingu. „V Asii to je na úplně jiné úrovni. Automaty tam fungují jako kvalitní služba, která není jen nouzovým řešením,“ říká. A tak se toho rozhodl využít.
Jedno zařízení ho totiž obzvlášť zaujalo – stroj, který dělal chutnou kávu a zároveň nabízel širší sortiment nápojů. V Česku přitom v té době nic takového neexistovalo. Po návratu proto začal přemýšlet, proč by automaty s čerstvě namletou kávou nemohly fungovat i u nás. „Tato zkušenost mě inspirovala natolik, že jsem si ještě jako student VŠE pořídil první stroj, který jsem postupně kompletně předělal,“ líčí pro CzechCrunch Šimandl.
Psal se rok 2021 a on do tohoto prvního automatu investoval celkově asi čtvrt milionu korun. „Našetřil jsem si na to díky předchozím projektům – během studií jsem totiž pracoval jako freelancer, část peněz jsem pak zhodnotil investováním,“ dodává dnes osmadvacetiletý podnikatel.
Na začátku byl na všechno sám. Pronajal si malou garáž, kde upravoval hardware i vzhled nového automatu a zároveň na něm testoval jednotlivé receptury. „V té době to byla v podstatě one man show,“ usmívá se. Své první zařízení nakonec nainstaloval na jednu z kolejí pražské VŠE, sloužilo ale spíš jako prototyp. „Dnes bych ho navrhl úplně jinak,“ přiznává Šimandl.
Studenti si nicméně začali jeho nápoje kupovat, obzvlášť oblíbené byly prý různé varianty ledové kávy a matcha nápojů. Začínající podnikatel tak nasbíral zpětnou vazbu a podněty pro další rozvoj. V roce 2023 začal budovat tým, který dnes čítá zhruba 15 lidí, a formálně založil vlastní firmu CoffeeMat.
Když se totiž první zařízení osvědčilo, začal investovat do dalších automatů a postupně rozšiřovat síť i na jiná místa. Dnes už provozuje několik desítek strojů nejen po Praze a okolí, ale i třeba v Mladé Boleslavi. Nejlépe se dlouhodobě osvědčují lokality jako vysoké školy či prostory maloobchodních řetězců typu Kaufland nebo Globus. Na těchto místech automat obslouží v průměru 40 objednávek denně, zatímco na nejvytíženějších místech denní počet objednávek šplhá až ke stovce a výše.
„V obchodních domech, kde také působíme, je situace složitější. Mají hodně vstupů a východů, lidé se v nich rozptylují, proud návštěvníků není tak soustředěný. Navíc provozovatelé často nechtějí další automaty s kávou, pokud už v centru fungují klasické kavárny. Proto jsme vytvořili další značku MatchaMat, která se zaměřuje především na matchu, a není tak vnímána jako typický kávový automat,“ vysvětluje zakladatel společnosti.
Investora, který by si vzal příliš velký podíl, teď aktivně nehledáme.
Především pak studenti mají o matchu zájem, ostatně na některých univerzitách tvoří tento původem japonský nápoj až třetinu všech prodejů. Přeměna klasického CoffeeMatu na MatchaMat je prý přitom relativně rychlá – do systému stačí nahrát nové receptury, doplnit odpovídající ingredience a upravit vzhled automatu.
Během příštího roku by firma ráda rozšířila svou síť na 100 až 150 lokalit po celém Česku. V budoucnu zvažuje také expanzi do zahraničí, zejména na Slovensko, do Rakouska, Polska nebo Německa. „Každý rok rosteme. Investora, který by si vzal příliš velký podíl, aktivně nehledáme, nicméně další rozvoj budeme muset nějak financovat, takže jsme v tomto ohledu otevření. Prozatím nám ale stačí bankovní financování a vlastní cashflow,“ popisuje Šimandl. Pro letošní rok firma míří na obrat mezi sedmi a osmi miliony korun a očekává, že dosáhne zisku.
Pomoci tomu mohou právě MatchaMaty s nápojem, jehož obliba dlouhodobě roste. Hodnota globálního trhu s matchou má letos dosáhnout přibližně 2,5 miliardy dolarů (v přepočtu 52 miliard korun), ačkoli ještě nedávno šlo o relativně neznámou součást meditačních praktik buddhistických mnichů. Šimandl navíc své automaty vybavuje – kromě stoprocentní japonské matchi – také brazilskou praženou arabikou, bezkofeinovou kávou nebo chaiem latté.
Aby CoffeeMat rostl ještě rychleji, rozhodl se po delší úvaze vsadit i na franšízový model. „Ten nám umožní rozšířit se na místa, kde už potenciální partneři působí nebo kde si dokážou sami vyjednat vhodnou lokalitu. Současně je to i způsob financování růstu: s menší marží prodáme náš hardware, získáme kapitál na další rozvoj a k tomu dlouhodobý příjem z licenčních poplatků,“ vysvětluje podnikatel s tím, že tento model pomáhá i s hlavní překážkou v růstu, což je logistika.
MatchaMat lidi zaujme, i když někteří ten nápoj ani neznají.
Franšízanti odvádí podíl z obratu a mohou si zvolit, jak moc se chtějí zapojit do provozu automatu. V rámci Prahy a Středočeského kraje nabízí CoffeeMat i plně pasivní variantu – firma zajišťuje logistiku, zásobování i servis. Franšízant tak drží automat hlavně jako investici, přičemž v ideálním případě se její návratnost může přiblížit sedmi měsícům.
Jako modelový příklad firma uvádí vstupní investici ve výši 300 tisíc korun bez DPH s tím, že provize firmě činí devět procent z obratu. Přibližně 30 procent z tržeb pak představují náklady na výrobu nápojů. A k tomu se připočte zmíněný jednorázový licenční poplatek v řádu desítek tisíc korun. Pokud má franšízant automat například ve vlastní budově a není plátcem DPH, skutečně může sedm měsíců provozu stačit.
Franšízový model se nyní týká více než deseti lokalit, přičemž všechny automaty jsou v pasivní správě CoffeeMatu. Zatím jde převážně o menší investory, kteří hledali stabilnější vedlejší příjem a disponovali kapitálem na vstupní investici. Pro další expanzi však Šimandl počítá s takzvanými master franšízanty, kteří by si na jeho automatech postavili vlastní podnikání a ve svém regionu spravovali desítky zařízení, jimž by sami zajišťovali logistiku a servis.
Do budoucna si přitom šéf CoffeeMatu dokáže představit, že většina nových automatů již ponese značku MatchaMat, byť vedle matchi budou stále nabízet i kávu. Všímá si totiž, že lidé jednoduše reagují lépe na slovo „matcha“ než na „káva“. „MatchaMat lidi zaujme, i když někteří ten nápoj ani neznají. A když jej ochutnají a zjistí, že je vlastně chutný, nemají problém se vracet a vyzkoušet i další nápoje,“ věří.
A co se týče rozvoje franšízového modelu, je prý Šimandl připraven. Ostatně už na začátku podnikání, ještě během studií na VŠE, vyjel na Erasmus do brazilského São Paula – v době, kdy měl za sebou instalaci prvního automatu a projekt byl ještě v testovací fázi. „Byla to výzva, ale naučil jsem se delegovat a víc se opřít o tým. Díky tomu už dnes nedělám všechno sám a mohu se soustředit na to podstatné, tedy rozvoj firmy,“ uzavírá.
