Přivést k rostlinné stravě více lidí, omezit používání jednorázových obalů a zkvalitnit tak život lidem i zvířatům. Toho všeho by skrze svůj gastronomický podnik Baví rád dosáhl Jiří Vosýnek, který z kuchyně na Praze 13 vozí obědy na výdejní místa ve vratných miskách. Do podnikání v gastru se přitom vrhl bez zkušeností a přiznává, že udržitelný podnik vedl dlouho neudržitelně. Až tak, že nebylo na mzdy.

Úspěšná čtvrtletní vlna z jara minulého roku se tak plynule přelila do údolí smrti. Před vyhořením Vosýnka zachránila kavárna Kafe Damu, která studentům nově nabízí i veganské obědy. Právě ty od Baví. Koncept Vosýnkova podniku jinak totiž stojí na objednávání veganských obědů s denním předstihem, které si pak zákazníci vyzvedávají ve vratných krabičkách na odběrných místech v Praze. Právě to přineslo do podniku velkou rozkolísanost.

Obědy Baví připravuje v přízemí ášramu, tedy duchovního místa, spolku Jóga v denním životě ve Velichovské ulici v Praze. Cena oběda vyjde na 195 korun za sedmisetgramovou porci, která by měla odpovídat minimálně polovině denní potřeby živin. U každého jídla navíc zákazník při objednávání vidí nutriční tabulku, díky čemuž může mít výživové hodnoty pod kontrolou.

Vosýnek chce učit lidi stravovat se rostlinně, bezobalově a bez plýtvání jídlem. Zákazník si proto musí objednat jídlo den předem skrze webové stránky Baví. Kolem poledne pak obědy dorazí v termoboxech do výdejen.

Na menu se střídá zhruba šedesát receptur od spřátelených kuchařů. Třeba seitan v asijské omáčce, jasmínová rýže s černým sezamem, rýžové závitky s nori řasou a arašídovým dresinkem nebo třeba bombay butter tofu. Třiatřicetiletý Vosýnek se skrze Baví snaží lidem ukázat, že veganská strava může být plnohodnotná a chutná.

Výdejních míst má Baví dnes již po Praze dvacet. Za každou vydanou krabičku si výdejny od Vosýnka účtují desetikorunu. „Některé výdejny se neptají, co za to dostanou. Je jim to jasné. Podpoří dobrou věc a také jim to přivádí zákazníky dovnitř,“ říká Vosýnek, který již do oběhu poslal přes dva tisíce zálohovaných vratných REkrabiček.

V ideálním případě by je zákazník měl stále vracet do výdejen Baví. Zdaleka ne všechny krabičky se tam však vrací. Podle Vosýnka se jimi sytí trh. „Jednou bude mít každý doma svou vratnou krabičku a bude je jen měnit,“ věří.

Jiří Vosýnek je původní profesí umělecký štukatér. První rok existence Baví nechával provozní a logistické záležitosti na zaměstnancích a dál se věnoval svému řemeslu. Před devíti měsíci musel nicméně špachtli a vyzrálé vápno – alespoň dočasně – pověsit na hřebík, aby Baví udržel při životě. Kvůli nečekanému letnímu propadu objednávek totiž firma neměla na výplaty a z několikačlenného týmu kvůli škrtům zbyl v jeden moment jen sám Vosýnek s kuchařem. Dnes již tým znovu roste.

V roce 2020, kdy Baví začínalo, přicházelo jen pár desítek objednávek denně a stavy kolísaly nahoru a dolu. V té době se tým stále formoval a snažil se vychytat nedostatky v logistice. Inspirovat se odjinud totiž nebylo možné. Pak přišly první mediální zmínky a jídlo z kuchyně Baví se rozhodlo vyzkoušet víc a víc lidí.

„Minulé jaro jsme vystřelili na náš dosavadní vrchol. Měli jsme v průměru 120 objednávek denně, což už byla hrana toho, co kapacitně mohla kuchyň zvládnout,“ říká Vosýnek, který v návaznosti na to rozšířil před loňským létem tým v kuchyni i mimo ni. Na Baví se navázali influenceři, investovalo se do reklamy a všechno vypadalo nadějně. Po úspěšném jaru však přišlo neutěšené léto – a kapitál došel.

„Náklady na mzdy se vyhouply na 300 tisíc měsíčně, což jsme neměli z čeho platit. Zrušili jsme reklamu a objednávky začaly padat,” říká Vosýnek a přiznává, že předimenzovaný tým asi deseti lidí postavil z podobně nezkušených nadšenců do veganství, jako je on sám. „Neplatí to o všech. Každý do Baví dal to nejlepší ze sebe. Jsem za to vděčný,“ doplňuje Vosýnek.

Aby mohla firma fungovat dál, musel se najednou postarat o všechno více méně sám. Řešil skladové zásoby, pomáhal v kuchyni s přípravou na vaření, plnil krabičky, ty pak následně rozvážel na odběrová místa a po večerech myl nádobí.

Z restaurátora restauratérem

Díky vizi, kterou s Vosýnkem sdílí řada věřitelů, podporovatelů i dobrovolníků, se podnik znovu dostal do plusu. Zásadní roli sehrálo získání největšího odběratele – kavárny Kafe Damu v centru Prahy, která si pravidelně odebírá desítky obědů pro studenty divadelní fakulty. „Společnost LáskuKávo?, která kavárnu provozuje, zjistila, že je pro ně neudržitelné mít kvůli obědům vlastní kuchařku. Navíc chtějí podpořit rostlinnou stravu,“ vysvětluje Vosýnek.

S provozovateli kavárny si sedl natolik, že uvažují i o otevření takzvané Baví restaurace. „Neprahnu po tom být restauratér, ale je to hozená rukavice a k mé vizi šířit rostlinnou stravu by to přispělo,“ uvažuje Vosýnek. Teď před ním nicméně stojí ještě výzva splatit dluhy a ideálně získat dalšího velkého odběratele, případně vícero odběratelů z firem i z řad jednotlivců.

Studenty DAMU totiž v létě čekají prázdniny a Baví se tak opět stane závislé na objednávkách ze dne den. „Za poslední týdny nás začaly odebírat pravidelně tři firmy, to je směr, jakým potřebujeme jít dál,“ říká Vosýnek. Nebrání se nicméně ani vstupu investora, nejlépe však takového, který se stane aktivním členem Baví.

„Jsme v závěru údolí smrti. Nemám problém se dělit, ale musí to investorovi dávat smysl nikoliv primárně finanční, ale především společenský. Neopustil jsem vyzenovanou práci restaurátora na lešení u cimbuří kostela, kde mě ovíval příjemný vánek, abych vydělal na ferrari, ale protože to má smysl,“ říká Vosýnek, který již do Baví investoval přes dva miliony korun a nespočet hodin v posledních devíti měsících.

Aktuálně Baví uživí tři lidi včetně Vosýnka, který ale za dobu řízení Baví své životní výdaje naprosto minimalizoval. A až splatí dluhy, chce všechny zisky dál investovat do altruistických projektů. I díky tomu se mu podařilo dostat do komunitní sítě Slušná firma. Ta sdružuje společnosti, které směřují podnikání od jednostranné orientace na zisk k obecnému prospěchu s ohledem na limity planety.

Vyplnit profil Slušné firmy se však Vosýnek zatím zdráhá. „Jednak jsem neměl vůbec čas, navíc si také uvědomuji, že mé hospodaření minulého roku dost lidí zatížilo. Díky jejich důvěře a podpoře však Baví stále jede dál. Všem moc děkuji za trpělivost,“ uzavírá Vosýnek.