Norské vody má už v letošním roce začít brázdit autonomní nákladní loď, která bude v několika ohledech významně šetřit životní prostředí. Řeč je o nákladní lodi Yara Birkeland, jež má být prvním takovým elektrickým plavidlem, které letos vypluje na moře a od příštího roku pak bude převážet stovky kontejnerů. Zároveň má ušetřit desítky tisíc cest, které by jinak musely po souši se stejným nákladem absolvovat kamiony.

Jedním z velkých témat námořní přepravy mají být v roce 2019 i těch následujících autonomní a k životnímu prostředí šetrnější lodě. První takovou, která vyjede na moře, se podle všeho stane více než 80metrová nákladní loď Yara Birkeland, kterou vlastní norská chemička Yara International a druhou část jména nese po Kristianu Birkelandovi, norském vědci a jednom ze zakladatelů firmy Yara. Celý nákladní kolos by měl vyjít celkem zhruba na 25 milionů dolarů, což je asi třikrát více než podobně velká běžná loď se spalovacím motorem, ale zato má přinést každoročně až 90% úspory díky elektrickému pohonu a nulové posádce.

Takové jsou alespoň plány, které by se měly pomalu začít realizovat již v tomto roce. Bezemisní kontejnerová loď bude mezi přístavy na jihu Norska převážet průmyslová hnojiva, jichž je Yara předním světovým výrobcem, a cíl je jasný: obnovit mořskou nákladní dopravu, ale tentokrát v mnohem šetrnějších podmínkách. Yara navíc věří, že se brzy přidají i další firmy, protože do autonomních lodí vedle Norů významně investují také například Spojené státy, Jižní Korea nebo Japonsko, a tak bychom se mohli v blízké době dočkat hned několika podobných projektů, které ukáží budoucnost nákladní přepravy.

Výhoda elektrické kontejnerové lodi Yara Birkeland (a také jakékoliv další) má být mimo jiné v tom, že se bude při každé nakládce a vykládce v přístavu rovnou i dobíjet, a vzhledem k tomu, že nebude potřeba žádná posádka, se ušetří na klimatizaci, energii za světlo, vodě a nebudou potřeba ani drahé nástavby, jako je například velitelský můstek. Výsledkem bude jednak větší prostor pro náklad a také mnohem vyšší energetická účinnost celé lodě.

Byť má být do budoucna Yara Birkeland zcela autonomní, letos se zatím na moře dostane ještě s dálkovým ovládáním a lidským dozorem. Sama by měla začít postupně plout od roku 2020, kdy bude každoročně šetřit kamionům převážející stejný náklad na stejné trase zhruba 40 tisíc cest. A také významně sníží emise, s čímž bojuje celý lodní přepravní průmysl, protože velké lodě patří k nejvíce znečišťujícím dopravním prostředkům na světě.

„Hodně se o elektrických lodích mluví, ale je velký rozdíl o nich jen mluvit, nebo je opravdu vytvořit,“ komentuje situaci pro Financial Times Bjørn Tore Orvik, který v Yara projektu šéfuje. „Způsob, jak změnit jedno odvětví, je, že vezmete technologie z jiných a složíte je dohromady v rámci nového kontextu. Myslím si, že to bude případ nového kontejnerového byznysu v mořské přepravě na krátké vzdálenosti,“ dodává Orvik. Elektrická loď Yara Birkeland má tak zároveň snižovat v konkrétních oblastech prašnost a hlučnost a ve výsledku ušetřit náklady i celé firmě.

Vše v elektrice a bez emisí

Na autonomních lodích pracuje ve spolupráci s Intelem také Rolls-Royce, který rovněž věří, že rok 2019 bude pro tuto technologii přelomový. „Technologie je připravená, víceméně i pro komerční užití,“ uvedl pro Wired viceprezident R&D divize pro autonomní lodě v Rolls–Royce Iiro Lindborg. Právě Rolls-Royce je důkazem, jak rychle jdou autonomní lodě kupředu. Na prvních konceptech začal britský výrobce luxusních automobilů a pohonných jednotek pro letadla pracovat teprve v roce 2013. O dva roky později otevřel výzkumné a vývojové středisko a v roce 2017 už testoval remorkér Svitzer, který řídil na dálku přes současné mobilní sítě. Navíc nikoliv na otevřeném moři, ale kolem přístavu, kde je manévrování mnohem složitější.

Prozatím se očekává, že v nejbližších letech by mohly autonomní lodě nahrazovat především menší trajekty, přímořskou nákladní dopravu a remorkéry. Do budoucna by pak mohly podnikat i dálkové plavby na otevřeném moři. Co významnější rozvoj autonomní lodě brzdí, není možná trochu překvapivě technologie, ale především legislativa, protože pro lodě bez kapitána a navigace na palubě se bude muset vytvořit úplně nový právní rámec.

Technologie pro samotné lodě jsou připraveny, ostatně většina, co je potřeba, již funguje v automobilovém nebo vesmírném průmyslu. Na jejich vývoji pro Yara Birkeland se podílí norská firma Kongsberg, která počítá například s tím, že celý proces nakládání a vykládání kontejnerů bude probíhat zcela automaticky s využitím elektrických jeřábů a dalšího vybavení – tedy opět bez emisí. Samotné lodě zároveň nebudou muset díky těžkým bateriovým článkům mít zátěžové nádrže a automatický „parkovací“ systém zase dokáže loď ukotvit v přístavu bez zásahu člověka nebo uvazování.

Problém však může přijít v případě konektivity. Současná řešení jsou zpravidla postavená na mobilních 3G a 4G sítích, ale ty například uprostřed Atlantiku fungovat nebudou. Vzhledem k rapidnímu vývoji v plavebním byznysu se ovšem i na tomto začíná pracovat a autonomní lodě by se tak měly umět v budoucna samy rozhodovat, jakou cestu na základě aktuální situace zvolí. To ale přijde nejprve ve druhé generaci takových lodí. V první generaci zatím jde především o přenesení ovládání na pevninu. Podle Iira Lindborga z Rolls-Royce připlují plně bezpilotní lodě do mezinárodních vod do roku 2025.

Foto: Yara International

Pohled na budoucnost lodní kontejnerové dopravy

Již zanedlouho má nicméně začít mezi třemi přístavy na jihu Norska plout zmíněná Yara Birkeland. Přístavy Herøya a Brevik jsou vzdáleny 13 kilometrů, přístavy Herøya a Larvik pak 55 kilometrů. Inovativní kontejnerová loď má mezi nimi plout zhruba 22 kilometrů od břehu a na její plavbu budou dohlížet tři kontrolní centra. Baterky dokáží dodat elektrickému energii na optimální rychlost kolem 6 uzlů (11 kilometrů v hodině) a kapacita lodě bude zhruba 100 a 150 přepravních kontejnerů.