V Silicon Valley se bojuje o nejchytřejší mozky světa. Zuckerberg nabízí miliony i stůl vedle sebe
Umělá inteligence má změnit svět. A taky kariéry těch, kteří jí rozumí jako nikdo jiný. Technologické firmy je lákají na milionové bonusy.
Noam Brown, špičkový vývojář umělé inteligence v OpenAI, je ve svém oboru žádaným jménem. A také ztělesněním toho, jak se v Silicon Valley rozjel souboj o ty nejnadanější lidi v oboru. Před několika měsíci ho chtěla přetáhnout konkurence: oběd mu nabídl spoluzakladatel Googlu Sergey Brin, konkrétní nabídku dostal od Mety a další ze zástupců nejmenované AI firmy chtěl pro něj poslat soukromé letadlo. Nic z toho ale neklaplo.
Nakonec v Brownově případě stačilo vlastní přesvědčení a to, že se o dalším směrování firmy a své kariéry pobavil u partičky pokeru se Samem Altmanem, samotným zakladatelem OpenAI. „Nabídka zůstat (ve firmě) určitě nebyla ze všech finančně nejzajímavější, ale rozhodlo to, s kým a v jakém prostředí chci pracovat,“ prozradil Brown agentuře Reuters.
Podobné až pompézní lákání není výjimkou, ale současným trendem. Právě Sam Altman nedávno uvedl, že Meta rozesílá obrovské nabídky i dalším členům jeho týmu. Tvrdil, že v některých případech až v hodnotách blížících se milionům dolarů (2,1 miliardy korun) jen za podpis smlouvy. Později se však ukázalo, že to zřejmě řekl nadneseně.
Jeho slova mírnila i samotná Meta, i když její zástupci připustili, že pořád nejde o malé peníze. Zpravidla se jedná o souhrn několika typů odměn. Nejčastěji to jsou akciové balíčky vyplácené postupně v horizontu několika let a podmíněné tím, že člověk ve firmě zůstane po nějakou dobu nebo splní konkrétní cíle.
„Není to klasický podpisový bonus,“ vysvětloval technologický ředitel Mety Andrew Bosworth na interním mítinku, jehož záznam se dostal k portálu The Verge. „Je to mix několika různých věcí. A ano, u pár lidí na velmi vysokých pozicích to může v součtu dosáhnout podobné výše. Ale Altman tím naznačoval, že to dáváme úplně každému. Trh je sice žhavý, ale zas ne tak moc.“
Meta momentálně staví nový tým zaměřený na vývoj takzvané superinteligentní AI. Do jeho čela nedávno dosadila Alexandra Wanga, zakladatele Scale AI, do něhož zároveň investovala v přepočtu více než 300 miliard korun a která má k dispozici potřebná data pro trénink umělé inteligence. Aby projekt nabral tempo, začala firma aktivně oslovovat výzkumníky konkurence. U některých z nich nešlo jen o zmíněné peníze. Jeden z kandidátů měl mít třeba přislíbeno, že jeho pracovní stůl bude stát nejen ve stejné kanceláři jako ten Marka Zuckerberga, ale že bude sedět přímo vedle něj.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsAčkoliv mnoho oslovených kandidátů nakonec odmítlo, přece jen se Metě v posledních týdnech podařilo několik přestupů dotáhnout. Z curyšské pobočky Open AI přetáhla tři přední výzkumníky a za velký úspěch se považuje také angažování Trapita Bansala, specialisty na tzv. reasoning modely, které zvládají složitější logické úvahy a rozhodování, nikoliv jen běžné generování textu.
Meta však ani zdaleka není sama. Například Elon Musk se do souboje o AI mozky pustil po svém – přímo a osobně. Podle agentury Reuters neváhá kandidátům sám volat, aby je přesvědčil ke vstupu do své firmy xAI. Jeho přístup je rychlý, neformální a založený na osobním kontaktu.
Google, Apple a další velcí hráči se mezitím snaží hlavně udržet to, co už mají. Google DeepMind údajně nabízí svým výzkumníkům roční odměny přes 20 milionů dolarů, tedy zhruba 470 milionů korun. Zrychluje také vyplácení akcií a přidává mimořádné bonusy.
Obrovské částky mají své opodstatnění. Mnoho lidí, o které teď firmy soupeří, má doktoráty z potřebných oborů a často si mohou vybírat. Jak je vidět na Brownovi, nejde jim nutně o peníze, ale někdy spíš o to, jestli budou mít přístup k výpočetnímu výkonu, budou moct publikovat svůj výzkum a budou dělat na tom, co je zajímá.
Výrazně se změnila i situace lidí na běžnějších výzkumnických pozicích. Ještě před pár lety dostávali čerství držitelé doktorátu základní plat kolem 150 tisíc dolarů ročně, tedy asi 3,5 milionu korun. Dnes je to klidně dvojnásobek, u zkušenějších i ještě víc. Některé startupy navíc nabízejí možnost okamžitého prodeje akcií. Zaměstnanec tak nemusí čekat na vstup firmy na burzu.
A jak menší startupy hledají ty, kteří jsou zatím spíš vycházející hvězdy ve světě umělé inteligence? Třeba pomocí analytických nástrojů, které sledují vědecké publikace, účast na konferencích nebo propojení mezi autory. Připomíná to až vyhledávání talentovaných sportovců.







