Ve věku 100 let zemřel bývalý americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce dvou amerických prezidentů Henry Kissinger. Sehrál klíčovou roli v zahraniční politice Spojených států během studené války a i poté, co v polovině sedmdesátých let opustil svůj úřad, se s ním generace významných činitelů radily po celá desetiletí. Kissinger skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

V prohlášení nestálo, jaká byla příčina úmrtí významného diplomata, informovalo však o tom, že bude pohřben při soukromém rodinném obřadu, po němž bude následovat veřejný smuteční obřad v New Yorku.

Kissinger se narodil 27. května 1923 v německém městě Fürth do židovské rodiny jako Heinz. Aby rodina unikla nacistickému pronásledování, v roce 1938 emigrovala do Spojených států, kde se připojila k německo-židovské komunitě v New Yorku a z Heinze se stal Henry.

Po večerech navštěvoval mladý Henry střední školu a přes den pracoval v továrně na štětky na holení. Plánoval studovat účetnictví, byl však odveden do armády a přidělen k pěchotě, kde začal pracovat pro vojenskou rozvědku. Kissinger se zúčastnil bitvy v Ardenách a ke konci války se připojil ke kontrarozvědce. Ve 23 letech měl za úkol pátrat po bývalých důstojnících gestapa.

Po návratu do Spojených států vystudoval politologii na Harvardu a v roce 1957 vydal knihu Jaderná válka a zahraniční politika, díky které si ho všimli. Stal se poradcem newyorského guvernéra a uchazeče o prezidentský úřad Nelsona Rockefellera. A když se v roce 1969 dostal do Bílého domu Richard Nixon, Kissinger dostal nabídku na funkci poradce pro národní bezpečnost.

I když měli Kissinger a Nixon složitý vztah, podařilo se jim snížit napětí ve vztazích se Sovětským svazem. Obnovili jednání o snížení velikosti svých jaderných arzenálů. Současně byl zahájen dialog s čínskou vládou, což zlepšilo čínsko-americké vztahy. Kissingerovo úsilí vedlo přímo k Nixonově cestě do Číny v roce 1972, kdy se setkal s premiérem Čouem En-lajem i Mao Ce-tungem. Ukončil tím tak 23 let trvající diplomatickou izolaci a nepřátelství.

Foto: Depositphotos

Během vietnamské války přispěl Henry Kissinger k uzavření míru se Severním Vietnamem

Právě ve vztazích s Čínou se tak i díky Kissingerovi podařilo Spojeným státům v 70. letech minulého století dosáhnout průlomu. Vedle diplomatického otevření Číny za další úspěchy Reuters označuje americko-sovětské rozhovory o kontrole zbrojení, prohloubení vztahů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy či uzavření mírových dohod se Severním Vietnamem.

Za poslední zmíněný případ dostal Kissinger v roce 1973 Nobelovu cenu za mír, kterou však Reuters označuje za kontroverzní, a to i kvůli tomu, že Kissinger stál za původně utajeným bombardováním s Vietnamem sousedící Kambodže, které si vyžádalo až 150 tisíc obětí.

Rovněž je obviňován z toho, že umožnil genocidu ve Východním Timoru, když USA pod jeho vedením povolily v roce 1975 indonéskou invazi do země. Ve Východním Pákistánu pak americká podpora invaze západopákistánské armády vedla k vyvraždění statisíců lidí na území dnešního Bangladéše.

Úmrtí Henryho Kissingera tak vyvolalo smíšené reakce. Na jedné straně někdejší prezident USA George Bush mladší ocenil Kissingerovo odhodlání, které prokázal, když ještě jako chlapec uprchl před německými nacisty, posléze proti nim bojoval na americké straně a jako bývalý uprchlík se stal americkým ministrem zahraničí. Smutek vyjádřilo mimo jiné čínské ministerstvo zahraničí, píše agentura AP.

Naopak magazín Rolling Stone už v titulku vyzdvihl Kissingerův podíl na bombardování Kambodže: „Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou konečně zemřel“. Stejně tak učinil i server The Huffington Post, který Kissingera označil rovněž za válečného zločince.

List The New York Times pak citoval slova senátora a bývalého prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, která zazněla v jeho debatě s tehdejší oponentkou v demokratických primárkách Hillary Clintonovou: „Věřím, že Kissinger byl jeden z nejničivějších ministrů zahraničí v moderní historii země. Jsem pyšný, že mohu říct, že není můj přítel a nebudu si od něj brát rady.“ 

Po odchodu z vlády si Kissinger zřídil konzultační firmu v New Yorku a nadále radil řadě amerických i zahraničních politiků. Schůzky měl třeba s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem nebo ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem.

Den před skonáním Henryho Kissingera zemřel v 99 letech investor Charlie Munger, jenž byl rovněž považován za giganta ve svém oboru. Přes půl století stál po boku Warrena Buffetta, který řekl, že jeho skupina Berkshire Hathaway by nemohla být tam, kde je dnes, „kdyby nebylo Charlieho inspirace, moudrosti a účasti“.

S přispěním ČTK