Ve Švédsku postavili nejmenší pobočku McDonald’s. Slouží jako nápaditý včelí úl

Filip HouskaFilip Houska

mchive-mcdonalds
0Zobrazit komentáře

Byť si mnozí mohou pod včelami představit obyčejný hmyz, již dávno se prokázalo, že patří mezi klíčovou složku přírody. Obrovským způsobem z jejího působení benefitují i lidé, kteří si díky jejich opylovávání mohou každý den užít ovoce, zeleninu a další komodity včetně medu. Problémem však je, že včelstev je vlivem různých chemických postřiků čím dál méně, což může mít pro planetu fatální následky.

Z toho důvodu se zahajují různé iniciativy na jejich podporu, v nichž se angažuje i fastfoodový řetězec McDonald’s. Konkrétně jde o vybrané provozovny ve Švédsku, které na své střechy dlouhodobě umísťují úly a na zelená místa okolo sázejí květiny, aby včely nalákaly.

mchive-1

Díky těmto krokům si tak pobočky vysloužily čestné uznání, které je nově korunováno skutečným skvostem. McDonald’s a norská kreativní agentura NORD DDB vytvořily přesnou kopii provedení samotné provozovny, akorát v mnohonásobně menším měřítku a také zcela jiným zaměřením: slouží jako včelí úl.

Na první pohled se jedná o velmi věrohodnou imitaci, jejíž preciznost doplňují i například reklamní bannery na konkrétní sendvič ve výloze. Nehledě na to, že nabízí také terasu ohraničenou zábradlím nebo vjezd pro mini Drive-Thru. Chytře je provedeno i ikonické logo McDonald’s, jež se tyčí nad provozovnou a prakticky tak láká včely dovnitř.

mchive

Co se týče interiéru, nenachází se tam stoly ani výrobní stroje. Namísto toho se uvnitř tohoto detailního dřevěného domečku pod označením McHive (McÚl; McVčelín) nachází včelí plásty, které jsou nasázené vedle sebe. Odklopná je poté střecha, tudíž se včelař může postarat o nutné věci velmi jednoduše. Na druhou stranu nelze tento výtvor brát jako plnohodnotný včelín: šlo spíše o výstavní produkt.

I proto byl dán do aukce, kde byl vydražen za solidních 10 tisíc dolarů (cca 230 tisíc korun), přičemž všechny peníze putovaly na charity pod hlavičkou organizace Ronald McDonald House. Obecně jde o velmi povedenou kampaň, kterou svou nápaditostí dokáže vyvolat otázky, zdali pro ochranu včel svět skutečně dělá vše, co je v jeho silách.

Foto: NORD DDB

Olejářský gigant OMV přetváří pomocí unikátní technologie plastový odpad v syntetickou ropu

OMV-stanice
0Zobrazit komentáře

Rakouské OMV je jednou z největších společností v Evropě. Založena byla roku 1956 a jejím primárním zaměřením je zpracování ropy a výroba pohonných hmot. V současné době zaměstnává více než 20 tisíc zaměstnanců a její čerpací stanice nalezneme v deseti zemích světa včetně České republiky. I přesto, že se OMV pohybuje v oblasti petrochemického průmyslu, který rozhodně nemůžeme označit za ekologický, hledá způsoby, jak by i tak mohlo být více šetrné k přírodním zdrojům.

Jednou z cest je jeho metoda ReOil, jež je tzv. cirkulárním ekonomickým řešením, které si OMV patentovalo v Evropě, USA, Rusku, Číně, Japonsku a dalších zemích světa. Od roku 2011 se OMV zabývá možností zpracování plastového odpadu. Roku 2013 zahájilo zkušební provoz ve své rafinérii v rakouském Schwechatu, ve které společnost zpracovávala okolo 5 kilogramů plastového odpadu za hodinu a přetvářela ho na syntetickou ropu.

OMV ReOil

Syntetická ropa

V roce 2018 bylo do provozu uvedeno nové zařízení, které kapacitu zpracovávaného odpadu navýšilo z 5 kilogramů na 100 kilogramů za hodinu. Z tohoto množství odpadu je společnost schopna získat zemní plyn a 100 litrů syntetické ropy, která je dále zpracovávána pro výrobu paliva či opětovnou výrobu plastů. Tím přispívá k naplnění cílů udržitelného rozvoje, které stanovilo generální shromáždění OSN v roce 2015.

„Tato technologie nám umožňuje využít jeden barel ropy vícekrát. To znamená, že se spálí méně plastů ve spalovnách a tím snížíme emise skleníkových plynů. Metoda ReOil tedy pomáhá naplnit cíle OMV v oblasti trvalé udržitelnosti, které se týkají emisní efektivity z hlediska cyklu CO2,“ říká Manfred Leitner, člen představenstva OMV pro oblast Downstream.

OMV ReOil

Recyklační jednotka ReOil v rafinérii Schwechat

Celý proces recyklace plastů probíhá při teplotách nad 300 stupňů Celsia, při kterých se štěpí uhlovodíkové řetězce plastů, které metoda ReOil přeměňuje zpět na jednoduché uhlovodíky. Pochopitelně nás zajímalo, odkud OMV takový plast bere a zda je potřeba ho před štěpením speciálně upravovat, ale v tomto případně o žádnou velkou vědu nejde. „Jedná se o klasický spotřební plast získaný v rámci třídění komunálního odpadu, který je před zahájením štěpení potřeba pouze vyčistit a nadrtit,“ prozradil pro CzechCrunch marketingový manažer OMV Michal Janda.

Zajímavý je taktéž výsledek, protože OMV během této metody získává kromě klasické syntetické ropy také ještě malé množství uhlí, které následně rovněž zpracovává. Samotná syntetická ropa je zcela bez příměsí síry, má vyšší obsah vodíku a celkově je kvalitnější než klasická ropa, z níž se plast běžně vyrábí. I proto lze ze syntetické ropy vyrábět v podstatě jakýkoliv produkt jako z klasické ropy, a to ve stejné kvalitě. Vypadá to tedy, že OMV nalezlo způsob, jak skutečně kvalitně recyklovat plastový odpad bez produkce jiných odpadních látek či snižování kvality výsledného produktu.

Celé zařízení je momentálně stále ve zkušebním režimu, ale je již plně zařazeno do provozu rafinerie. Navíc vývojáři OMV pracují na jeho příští generaci, která opět navýší kapacitu zpracovaného odpadu. Do celého projektu OMV investovala 10 milionů eur (přibližně 260 milionů korun), z čehož 10 % pokryla Rakouská společnost pro financování výzkumů. Kromě toho společnost plánuje do roku 2025 investovat 500 milionů eur (přibližně 13 miliard korun) do inovativních energetických řešení.

„Díky investicím zaměřeným na budoucnost je rafinerie Schwechat úspěšná už šedesát let. Otevření inovativního provozu ReOil umožní OMV pokračovat po této úspěšné cestě a posílí pozici Rakouska z hlediska obchodního a investičního významu,“ říká Margarete Schramböcková, rakouská ministryně hospodářství.

OMV ReOil

Grafické znázornění metody ReOil

OMV ReOil

Předpřipravený plast