Ve svých 90 letech končí s herectvím Michael Caine. Objevil se v Temném rytíři i Janu Žižkovi

Britský umělec se na velkém plátně objevil už v 50. letech a hrál ve více než stovce filmů. Jedna z jeho posledních rolí byla v českém Janu Žižkovi.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Michael Caine

Reprofoto: Marvelous Movie Clips 4K HDR/YouTube

Michael Caine jako Alfred ve filmu Temný rytíř povstal

0Zobrazit komentáře

Michael Caine před několika dny oznámil, že oficiálně končí s herectvím. Tuto zprávu a mnoho dalších přináší nové vydání newsletteru Watch, kde shrnujeme nejzásadnější dění ve filmovém i televizním světě, upozorňujeme na zajímavé trailery a doporučujeme, co si pustit. Přihlásit se k jeho odběru můžete v boxu níže.

Každý pátek vám ukážeme nové filmy, seriály a tipy, co sledovat nejen o víkendu.

Newsletter Watch | Poslední vydání

Michael Caine patří k nejznámějším britským hercům – objevil se například v řadě filmů Christophera Nolana, kde ztvárnil Alfreda v jeho batmanovské trilogii či šéfa vesmírného úřadu NASA v epickém sci-fi Interstellar. K vidění byl ale také v šedesátkových klasikách jako Alfie, Gambit nebo Prácička v Itálii a v desítkách dalších titulů napříč dekádami, počínaje už 50. lety minulého století. Teď oznámil, že s herectvím definitivně končí.

Caine letos v březnu oslavil 90 let, a patřil tak k nejstarším aktivním hercům v Hollywoodu. To byl pochopitelně hlavní důvod, proč odejít do zaslouženého důchodu. V rozhovoru pro BBC Radio 4 řekl: „Jediné role, co teď budu dostávat, jsou nejspíš staří muži, kterým je 90 nebo možná 85 let. Řekl jsem si, že s tím taky můžu prostě skončit – mám úžasné recenze. Co bych musel udělat, abych to překonal?“

jan-zizka-jakl-michael-caine-karel-roden

Foto: Bioscop

Michael Caine a Karel Roden při natáčení filmu Jan Žižka

Mluvil i o svém posledním filmu The Great Escaper, v němž ztvárnil skutečného britského válečného veterána Bernieho Jordana, který v roce 2014 utekl z domova důchodců, aby s přáteli z války uctil památku padlých v Normandii. Caine ovšem zároveň zmínil důležitost zobrazování starších hrdinů a herců podobných jemu samotnému. „Pamatuji, když jsem jako mladý mluvil s 90letými muži a nebyli vůbec jako já. Byli to malí staří muži s ohnutými zády… a já si pomyslel, že takový nejsem, a změnilo se to.“

Shodou okolností byl jednou z posledních Caineových rolí Boreš z Rýzmburka v českém historickém dramatu Jan Žižka od Petra Jákla. Celkově se uznávaný herec objevil ve více než stovce filmů. Má na kontě dva Oscary za vedlejší role ve snímcích Hana a její sestry Pravidla moštárny a tři Zlaté glóby za RituJacka rozparovače Tichý hlas. Předloni dostal cenu za přínos světové kinematografii na festivalu v Karlových Varech.


Co ukazují trailery

Napoleon

Slavný vojevůdce Napoleon Bonaparte se ve filmech objevil už mnohokrát, ne ale ve zpracování Ridleyho Scotta, režiséra historických spektáklů jako GladiátorKrálovství nebeské nebo Poslední souboj. Také jeho Napoleon v novém traileru slibuje velkolepou výpravu a komplexní příběh, který má ve verzi pro streamovací službu Apple TV+ dostat dokonce čtyři hodiny.


Co hýbe světem filmu a televize

Netflix má náhradu za Korunu

Brzy vyjde poslední řada hitu o britské královské rodině Koruna, snad příští rok by měl následovat závěr Stranger Things a Netflix pracuje na tom, aby se i poté vytasil s trhákem. Teď se v předprodukční fázi nachází v zásadě spin-off Koruny, historický seriál pojednávající o životu amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a jeho rodiny. Scénář podle knihy historika Fredrika Logevalla JFK: Coming Of Age In The American Century, 1917-1956 píše Eric Roth, který pracoval na Duně nebo Zabijácích rozkvetlého měsíce, showrunner se aktuálně hledá.


Co si pustit

The Get Down

Netflix  |  Hudební  |  2017  |  11 epizod  |  ČSFD

the-get-down-baz-luhrman

Foto: Netflix

Minisérie The Get Down

Jeden ze skrytých pokladů Netflixu od Baze Luhrmanna, režiséra Velkého Gatsbyho či loňského Elvise, sleduje počátky popularity disca a hip-hopu v New Yorku 70. let. Každá z epizod představuje zajímavý příběh z hudební historie, vyprávěný perspektivou tehdejší mládeže, řešící sociální či kulturní, ale i univerzálně lidské problémy. Hlavně jde ale o formálně do detailu promyšlené, nanejvýš stylové dílo plné rytmu a srdce. Mnoho podobných projektů nevzniklo.

Pro přehled dalších trailerů, novinek z filmového světa a tipů, co si o víkendu pustit, se podívejte na kompletní vydání newsletteru Watch a přihlaste se k jeho odběru zde či v boxu v úvodu článku.

Tři a půl hodiny utrpení s DiCapriem. Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou dlouhá depka

V novém filmu ožívá neuvěřitelně krutý a mrazivý kousek americké historie. Výsledkem je precizní, ale nadmíru nepříjemný film.

Michal MančařMichal Mančař

Killers of the Flower Moon

Foto: CinemArt

Leonardo DiCaprio jako Ernest Burkhart ve snímku Zabijáci rozkvetlého měsíce

0Zobrazit komentáře

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou dobře natočený film. Martin Scorsese je nesmírně zkušený režisér, který téma zločinu umí mistrně využít. Stejně jako psychologii postav, jejich utrpení a nedokonalost. Dokázal to v Mafiánech, Irčanovi, Taxikáři, v jednom ikonickém snímku vedle druhého… Jeho novinka Zabijáci rozkvetlého měsíce, která právě vstoupila i do českých kin, má 206 minut. Znamená výjimečná délka i výjimečný film?

Kmen Osedžů se na přelomu devatenáctého a dvacátého století dostal do zvláštní situace. Prošel si utrpením podobně jako jiní původní američtí obyvatelé, ale pak na jeho území objevili ropu. Z Osedžů se stala smetánka, která se nechala vozit auty s bílými šoféry. V rasismem nabitých Spojených státech až neuvěřitelná věc. A také důvod pro to, aby se na jejich bohatství zaměřily závistivé oči okolí.

Zabijáci rozkvetlého měsíce mají nesmírně poutavou premisu. Nejspíš i pro mnoho Američanů zapomenutý kousek historie je mrazivým příběhem o tom, jak se s vidinou bohatství začali bílí obyvatelé vtírat do přízně Osedžů. Dokonce až s takovou chladnokrevností, že v meziválečném období desítky Osedžů za zvláštních okolností zemřely – a jejich majetky připadly třeba zrovna bílým vdovcům po osedžských ženách.

Nový film Martina Scorseseho vychází z knihy novináře Davida Granna Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI, ale není detektivkou či dílem koketujícím s dokumentem. Prostřednictvím příběhu zbabělce a prosťáčka Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio) a jeho osedžské manželky Mollie (Lily Gladstoneová) sledujeme hrůzné události, jež kmen Osedžů zasáhly a které se promítají v mikrokosmu melodramatického vztahu hlavních postav.

Do jaké míry je Ernest prohnilý ubožák či zrůda, která se nechá strýcem v podání Roberta De Nira zmanipulovat ke sňatku s Mollie ve snaze získat její ropné podíly, a do jaké ji opravdu miluje? Hledání odpovědi je zřejmě nejsilnější stránkou snímku. DiCaprio je až slizký, jednoduchý, s často ublíženým výrazem i akcentem, u něhož je občas těžké říct, jestli svou nesympatickou postavu hraje dobře, nebo je to příliš přehnané. Gladstoneová je naopak možná coby symbol všech Osedžů až stoická tváří v tvář utrpení, ale vnitřně snad stále silná. Je to líbivější výkon než šklebící se hňup.

Zabijáci rozkvetlého měsíce se ale bohužel jinak odvíjí docela předvídatelně. Zpočátku umí místy zamrazit, třeba když naplno odhalí zrůdnou konspiraci lidí, kteří bez mrknutí a chladnokrevně životy původních obyvatel přepočítávají na peníze („Horší je nakopnout psa než zavraždit indiána.“). Napětí vygraduje až k děsivosti, v pár okamžicích Zabijáci připomenou třeba první řadu seriálu Temný případ neboli True Detective. Jenže pak se všechno poměrně přímočaře – byť pozvolně – vysvětlí a film pomalu kráčí dál.

Kráčí tak přes morální bahno snad všech svých postav vyjma Mollie a agentů budoucí FBI, kteří po dlouhém, předlouhém trápení Osedžů konečně z Washingtonu dorazí. Spolu s délkou ta všudypřítomná negativita komfortnímu diváckému zážitku nepřidává. Především ale chybí zvrat, posun, něco víc než jen příjemně nepříjemná nejistota Ernesta, který Mollie miluje, ale peníze možná miluje ještě víc. Všichni v byznysu se smrtí jedou, u všech je to jasné od prvního okamžiku, všichni jsou opovrženíhodní, nikdo z toho nemá těžkou hlavu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou nadmíru nepříjemný, divácky náročný film. To není na škodu, i negativní emoce poskytují zážitek. Neštítí se náznaků násilí i jeho explicitního, brutálního vyobrazení na plátně. Jenže za tři a půl hodiny ničím nezaskočí. Tedy nanejvýš explozí nebo vytékajícím mozkem z hlavy další osedžské oběti. Netřeba ani většího dumání – snad kromě zamyšlení se nad příkořím, které je v obdobných formách ve Spojených státech stále aktuální. Vše se prostě očekávatelně a pomaličku odehrává, dokud to nedojde do vzdáleného konce.

Zasazením i tématem zločinu mohou Zabijáci někomu připomenout velmi povedený seriál Impérium – Mafie v Atlantic City (alias Boardwalk Empire), jehož úvodní epizodu Scorsese režíroval. Měl podobně utrápené postavy a nádech deprese prohibičních Spojených států, ale nový snímek je mnohem negativnější a odpornější. Jiný ve filmu zase uvidí společné znaky s Až na krev od Paula Thomase Andersona. Ropa, násilí a utrpení jsou zjevně vděčná témata.

Drobné osvěžení přinesou jednotliviny v podobě krátkých rolí Brendana Frasera, Jesseho Plemonse nebo Johna Lithgowa. Anebo i samotného Martina Scorseseho. Případně krutou grotesku připomínající prostřihy, jež ukazují bohaté Osedže v jinak nadřazené bílé společnosti – a obvykle smrtelné následky tohoto nekompatibilního spojení. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou precizně natočení, meziválečná Amerika v době umírajícího Divokého západu a nástupu nové, údajně civilizovanější éry na plátně ožívá. Ale výsledný zážitek z filmu, ačkoliv silný, není až tak výjimečný jako jeho délka.