Ve Vídni má vyrůst nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě. Využívat bude energii ze slunce a zemského jádra
Vídeň by mohla mít na konci roku 2026 jedno prvenství v oblasti výškových staveb. V plánu je totiž výstavba nejvyššího mrakodrapu ze dřeva.
Společnost UBM chce ve Vídni postavit nejvyšší dřevěný mrakodrap na světě. S 32 patry, které bude držet pohromadě hybridní dřevěná konstrukce, by měl vyrůst do výšky 113 metrů. Budova bude mít administrativní účel a její provoz má být maximálně šetrný k životnímu prostředí vzhledem k využití geotermální energie, podzemní vody a fotovoltaickým panelům.
Dřevěná stavba ponese název Timber Marina Tower a vyrůstat by měla začít v roce 2025 u stanice metra U2 Donaumarina v rozvojové vídeňské oblasti Waterfront, která se rozprostírá přímo u Dunaje. Jde o nejnovější akvizici společnosti UBM v hodnotě 24,5 milionu eur, což je v přepočtu téměř 600 milionů korun. Developer plánuje město rozšířit o přibližně 44 tisíc metrů čtverečních pro nové kancelářské prostory.
S výškou 113 metrů by se plánovaná stavba stala aktuálně nejvyšším dřevěným mrakodrapem na světě. Využití dřeva jako stavebního materiálu by ale nebylo jedinou ekologickou přidanou hodnotou. Energii totiž má budova získávat ze zemského jádra pomocí hlubinných vrtů, výstavba počítá také s instalací fotovoltaiky. Dokončení je aktuálně naplánováno na konec roku 2026.
„V Rakousku již existují předpisy přímo pro dřevěné stavby. Obvyklá maximální výška je přízemí a šest pater, kde se podle typu budovy dřevo kombinuje se železobetonem. Ten se používá vždy pro suterén a pak většinou pro jádra staveb, případně pro přízemí nebo také první patro. U vyšších objektů ze dřeva je třeba inženýrského přístupu projektu požární ochrany, který umožní i vyšší stavby. To je v Rakousku a Německu možné,“ říká Tomáš Krejčí ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia.
V České republice brání většímu rozvoji vícepatrových dřevostaveb současná legislativa vázaná požárními předpisy. Umožňuje tak pouze výstavbu do maximálně čtyř nadzemních podlaží. Oproti tomu v sousedním Rakousku povolují standardně stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí až do zmíněných šesti nadzemních podlaží, tedy do 18 metrů. V praxi se ale uplatňuje individuální schvalování, díky čemuž lze stavět budovy o mnoho metrů vyšší.