Veřejná doprava má velké inovační manko, říká. Jeho startup nabízí službu mezi MHD a taxíkem

Pomocí technologií a dat lze podle startupu Citya změnit dopravu v okrajových částech měst. Spolupracuje již s Říčany, Brnem či Pardubickým krajem.

Peter BrejčákPeter Brejčák

dominik-janik-2023-01-minStory

Foto: Citya

Dominik Janík, zakladatel startupu Citya

0Zobrazit komentáře

Kariéra Dominika Janíka je do velké míry spojená s individuální dopravou. Prošel několika manažerskými pozicemi u dispečinků taxislužeb, pracoval v dopravní společností Liftago, kde byl city manažerem pro celou Českou republiku a Slovensko, působil i ve startupu Mileus, za nímž stojí spoluzakladatel Liftaga Juraj Atlas a který je zaměřený na propojování taxíků a městské hromadné dopravy. Následně se na londýnském veletrhu setkal se zástupci společnosti Bestmile, s nimiž se domluvil na licencování jejich technologie pro optimalizaci logistiky a rozvážení balíků. A to ho inspirovalo k jeho vlastnímu počinu.

„Tehdy jsem si uvědomil, že se dá optimalizovat i vyzvedávání lidí pomocí vymodelované poptávky v rámci jedné trasy a ve stejném čase,“ popisuje Janík pro CzechCrunch myšlenku, která jej před dvěma lety dovedla k založení vlastního startupu. Pod názvem Citya působí na trhu operativní hromadné dopravy, což je, zjednodušeně řečeno, něco mezi klasickou MHD a taxíky, které mají zlepšit dopravní obslužnost příměstských oblastí a regionů. V každodenní praxi jde například o sdílený mikrobus pronajatý samosprávnou, který si místní lidé poptají, řidič pak podle jejich nástupních a výstupních požadavků optimalizuje svou trasu. Typicky své pasažéry vozí na vlak nebo na konečnou jiného městského spoje.

„Na dopravě, hlavně té městské, mě vždy fascinovala komplexita, kde se propojuje urbanismus, matematika i softwarové technologie. Veřejná doprava má ale velké inovační manko,“ líčí Janík s tím, že v oblasti vidí velké možnosti zejména díky novým technologiím a datům, které mají potenciál změnit fungování celého odvětví. Jednou z nich je umělá inteligence, na kterou sází i Citya.

Díky práci s daty a za přispění algoritmů, optimalizace, predikce a dynamického plánování startup prý dokáže obsluhovat v řádu pár minut okrajové části měst, jejich satelity či menší obce. A to optimálně v návaznosti na městskou hromadnou dopravu a s dostatečným komfortem pro zvýšení motivace lidí nechat auto doma a využívat současné kapacity MHD.

Řešíme příčinu, tedy to, aby lidé vůbec auto nevytáhli a využili komfortu první míle sdíleného mikrobusu a následně pokračovali pomocí MHD.

Největším problémem právě v těchto oblastech totiž bývá využívání individuálních automobilů, protože příměstská hromadná doprava není flexibilní a jízdní řády nevyhovují přepravním potřebám lidí. Není divu – lidé žijící kolem větších měst často v poměru k rychlosti a komfortu ani nemají na výběr.

Janík si při vysvětlování pomáhá s příměrem: „Ráno rozváží děti táta, odpolední směnu bere máma. Autobusy jezdí dvakrát denně a v podvečer k vám domů nejede vůbec nic. Senioři si musí objednávat přepravu dva týdny dopředu, maminky s kočárky radši ani nejezdí nikam. Hromadná doprava na předměstí, v satelitech a obcích je často neefektivní a drahá. Většina lidí proto zvolí cestu autem a všichni stojíme v zácpách.“

Právě cestující z menších měst a  okrajových částí těch velkých, kde nebývají dostupné taxislužby či možnosti sdílení automobilů, způsobují největší zahlcení dopravou v centrech, případně souvisejících spádových oblastí. Odstavná parkoviště a parkovací domy řeší jen důsledky tohoto problému. „My řešíme příčinu, tedy to, aby lidé vůbec auto nevytáhli a využili komfortu první míle sdíleného mikrobusu a následně pokračovali pomocí páteřní MHD a naopak,“ věří Janík.

Jak dále přibližuje, Citya se z pohledu cestujících snaží vyhovět co největšímu počtu z nich najednou, nicméně ne na úkor těch, kteří ve vozech seděli jako první. Systém má být vytvořený tak, aby virtuální zastávky, cílové destinace a trasy zohlednily plynulost dopravy.

citya-dominik-janik-2023-08-min

Foto: Citya

Dominik Janík, zakladatel startupu Citya

Zakladatel startupu navíc vyjmenovává, že kvůli špatnému plánování a absenci využívání moderních technologii čelí dopravní podniky vysokým nákladům, nedostatku řidičů či autobusů. A místo optimalizace hromadné dopravy se běžně škrtají spoje či prodlužují intervaly. Citya na to má mít několik řešení.

V případě Říčan u Prahy funguje jako mikrobus, který si mohou jednoduše objednat k „virtuální zastávce“ (jež by neměla být vzdálena více než několik desítek metrů od domu) a danou cestu pak podle poptávky sdílí s dalšími cestujícími. Vůz je tak dostupnější pro více lidí a může plnit různé úkoly v různé časy, například může sloužit jako převoz pro seniory či hendikepované či obsluhovat poptávkovou dopravu během špičky i během noci. Citya je zároveň i softwarovou službou, která může být součástí služeb dopravních podniků a organizátorů městské a příměstské hromadné dopravy.

Firma slibuje, že městům, obcím i dopravním podnikům dokáže navrhnout řešení mobility na míru, přičemž má reflektovat potřeby i těch lidí, kteří běžně necestují MHD takovým způsobem, aby se do patnácti minut dostali tam, kam potřebují. „Propojujeme mikroregiony mezi sebou a přibližujeme je okolním větším městům. Pomáháme lidem dostat se do spádových oblastí v regionech i na páteřní veřejnou dopravu,“ doplňuje Janík.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ještě koncem roku 2021 startup zaujal také investory, kdy do něj vložili přibližně 35 milionů korun. Podle oficiálních dat přitom 95 procent ve firmě drží Go Invest SE, což je investiční společnost Viliama Lalinského, jenž stojí za několika firmami včetně výrobce kosmetiky Essens a zároveň investuje jako andělský investor. Jednatelem startupu je pak Dalibor Kopel, předseda představenstva investora a provozní ředitel Essens. Je poměrně netradiční, že jednatelem startupu není jeho zakladatel, v případě Citya se to ale má v následujících týdnech změnit. „Investor poskytl investici ve velmi ranném stádiu projektu, chtěl mít ze začátku věci více pod kontrolou. To už není nutné a bude brzy změněno. Je to nestandartní, stejně jako výše investice v super-raní fázi. Všechny podíly jsou vypořádány podmínečně na základě plánu vestingu,“ doplňuje Janík. Zbylý podíl ve výši pěti procent v Citya drží seniorní partner Alvaro Ramis Garcia.

Loni Citya pracovala na své platformě a dokončení produktů, přičemž začala uzavírat první testovací provozy a placené spolupráce především s obcemi, kraji a veřejnými institucemi. Jedním z byznys modelů startupu je, že si balíček služeb platí samotná města a obce, kterým se pak do kasy vrací veškeré vybrané jízdné. „Naše služba je v přepočtu na jeden kilometr pět- až šestkrát levnější než běžná MHD,“ říká Janík, jenž plánuje, že letos Citya uzavře spolupráci s patnácti městy či obcemi v Česku a na domácím trhu se zároveň překlopí do černých čísel. Další byznys pak má z prodeje licencí, dopravního a datového plánování a dalších navazujících služeb.

Z konkrétních referencí Citya například v Brně s dopravním podnikem realizovala pilotní spolupráci, kdy aplikaci využily tisíce lidí. Spolupráci navázala také s Pardubickým krajem, kde bude dělat analýzu dopravní situace, na kterou naváže pilotní provoz, podobný projekt se chystá i v Třinci. Startup zároveň expanduje do Polska a na Slovensko. Z dlouhodobého hlediska se chce soustředit na region střední Evropy a Balkán, kde jsou problémy s dopravní dostupností největší.

cm102086-min

Foto: Citya

Mikrobus startupu Citya

Jednu z prvních spoluprací startup uzavřel s Říčany, kde pilotní projekt fungoval zdarma i pro okolní vesnice. Říčany již přešly do komerčního režimu, kde během devíti měsíců mikrobusy odvozily více než osm tisíc cestujících. Do provozu se přidaly i okolní menší obce, odkud se lidé potřebují dostat do Říčan nebo na MHD směrem do Prahy i v jiné časy, než nabízí jízdní řády příměstské hromadné dopravy.

Podle vyjádření startupu bylo z osmi tisíc cestujících sedmdesát procent jízd skutečně sdílených. Auta vozila různé skupiny cestujících, kteří na virtuálních zastávkách postupně nastupovali a vystupovali. Kapacita vozů je šest osob a průměrná obsazenost byla více než čtyři cestující na jednu jízdu, řidiči průměrně v Říčanech odjeli denně třicet až padesát jízd. Jedna cesta přitom stojí čtyřicet korun, další spolucestující v rámci jedné skupiny platí dvacet procent ceny.

„Říčany jsou bohužel dlouhodobě přetížené automobily. Poptávková veřejná doprava je pro naše občany dalším střípkem do skládačky služeb, které nabízíme,“ říká starosta David Michalička a vyjmenovává MHD zdarma, sdílená kola či Seniortaxi. „Typicky třeba rodič ze sousední vesnice uvítá, když Citya sveze jeho děti společně s dalšími na trase do hudební školy či na jiný kroužek, případně se sám nechá odvézt na nádraží. Rodič ušetří čas a stres s cestováním, v Říčanech zase ubyde několik aut na přetížených silnicích,“ dodává.

Článek jsme aktualizovali 1.8. v 13.19 o informace o akcionářské struktuře CITYA mobility s.r.o.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Virtuální svět z Česka koupil kousek jiného. Vytvoří mezi sebou portály a lidé jimi budou proskakovat

Somnium Space Artura Sychova investovalo do technologií virtuálních světů už dřív, postupně se tak blíží k cíli vytvořit rozsáhlý online ekosystém.

Iva BrejlováIva Brejlová

sychov

Foto: TEDxUNYP

Artur Sychov, zakladatel virtuálního světa Somnium Space

0Zobrazit komentáře

Somnium Space, virtuální svět, který uvnitř sebe nechává lidi chodit, bydlet, pracovat, utvářet své okolí, setkávat se s ostatními, ale i třeba procházet se k vodě nebo sportovat, investoval do dalšího virtuálního světa jménem Sansar. Jde o projekt, který původně vytvořili autoři zřejmě nejznámějšího metaverza Second Life, v němž si lidé za dvacet let existence vytvořili přes 70 milionů účtů.

Ti ale tento svůj výtvor prodali, a jeho vlastníkem se stala společnost Sansar. Somnium Space si nyní ve stejnojmenném metaverzu koupilo blíže nespecifikovaný podíl, za který zaplatilo několik set tisíc eur. Artur Sychov, který za ním stojí, se zároveň stal členem představenstva Sansaru. Je tak součástí nejužšího vedení už několika technologicky zaměřených firem, ve kterých si během posledních let pořídil podíl.

„Pevně věříme v budoucnost sociální virtuální reality, která je skutečně otevřená a propojitelná. Toto partnerství je k takové budoucnosti důležitým krokem,“ říká Sychov k aktuální transakci. Do jeho metaverza prý denně vstupuje průměrně 500 až tisíc lidí. On i svět, do něhož se zapojuje, kladou důraz právě na sociální funkci – tedy na propojování uživatelů a jejich komunikaci. A taky na to, aby v nich uživatelé mohli virtuálně něco vytvářet.

V metaverzech věci vznikají běžně. Lidé v nich staví domy, malují obrazy, vylepšují auta, ale taky třeba vyšperkovávají sami sebe – tedy svého avatara – a cokoliv z toho můžou někomu dalšímu prodat. Prázdné virtuální pozemky můžou stát v přepočtu i desítky milionů korun. A za avatary se platí i desetitisíce. Sychov už dříve uvedl, že se v Somnium Space takto měly protočit miliardy.

Problém ale je, že co si vyrobíte či koupíte v jednom světě, funguje obvykle také právě jen v něm. Aktuální investice je jedním z kroků, který to má měnit. „Umožní uživatelům plně rozvinout tvůrčí potenciál a zpeněžit svůj talent, a to vše s tím, že identita a ekonomická aktivita zůstane jejich vlastnictvím,“ představuje si Sychov.

somnium space

Foto: CzechCrunch/Somnium Space

Svět uvnitř Somnium Space

„Investice od Somnium Space do společnosti Sansar významně podpoří rozvoj platformy,“ věří Chance Richie, CEO Sansaru s tím, že zrychlí vývoj, vylepší funkce i uživatelské prostředí. Vedle toho budou finance směřovat na plán plně oba světy propojit, ač každý běží na jiné technologii.

Cílem – zřejmě do roku 2024 – je fungovat tak, aby uživatelé mohli volně přecházet z jednoho světa do druhého a virtuální věci si s sebou mohli přenášet. V obou půjde platit stejným systémem, který Somnium vyvíjí. To, jak může jeden avatar fungovat v druhém světě, už tvůrci vyzkoušeli. A brzy mezi oběma metaverzy hodlají otevřít portály, kterými se půjde teleportovat z jednoho do druhého. Jednoduše tím, že avatar vstoupí do brány – a během méně než deseti vteřin by se měl objevit v jiném světě.

Taková „teleportace“ má mimo jiné nasměrovat víc pozornosti k událostem, jako jsou třeba koncerty, které se čas od času ve virtuálních světech konají, a zajistit na nich vyšší účast. Nejde přitom o okrajovou záležitost. Když v roce 2020 americký rapper Travis Scott ve videohře Fortnite, která je někdy považována za metaverzum, uspořádal koncert, přilákal přes 12,3 milionu lidí a měl na něm vydělat přes 20 milionů dolarů. Tedy víc než inkasuje za koncerty v běžné realitě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Propojit světy a vytvořit průchozí ekosystém je dlouhodobý cíl Sychova, jenž své aktivity staví jako přímou konkurenci společnosti Meta. Nelíbí se mu, že virtuální set Oculus nutí uživatele k přihlášení přes facebookový účet, sbírá data a nechává své aktivity vůči dalším firmám uzavřené. „Nemůžeme dovolit, aby jedna osoba měla vše pod vlastní kontrolou,“ uvedl už dřív k aktivitám kolem Facebooku Sychov.

Do jeho plánu ostatně investovali i bratři Tyler a Cameron Winklevossovi, kteří kdysi žalovali právě Marka Zuckerberga za to, že jim ukradl nápad na vytvoření Facebooku. Od té doby mladý Čech staví a propojuje bez velké nadsázky virtuální vesmír. A uvnitř něj chce nabídnout všechny vyvíjené služby, třeba i v Sansaru má být dostupný život navěky – možnost nahrát lidi do počítače a povídat si s nimi, i když třeba z reálného světa už odešli.

„Budoucnost metaverza je otevřená a všichni jsou zváni, aby se k této vzrušující cestě připojili,“ uvádí teď Sychov v tiskové zprávě. Somnium a Sansar totiž tvrdí, že se hodlají propojovat i s dalšími světy. A že budou vytvářet otevřenou dokumentaci se všemi aspekty integračního procesu, která jim to má usnadnit.

Sychov už investoval do izraelské technologie pro virtuální světy, francouzské společnosti vyvíjející set pro virtuální realitu, do tvůrce avatarů pro metaverza, společnosti Ready Player Me, či do britského obleku TeslaSuit. Kromě toho je Somnium Space propojené i s Vrgineers, kterým poslalo peníze na vývoj. A tyto dvě firmy ještě ve spojení s Prusa Research vyvíjejí brýle pro virtuální realitu, které je možné z velké části vytisknout doma na 3D tiskárně.