Když německý startup Infarm loni v září ohlásil masivní investici ve výši 144 milionů eur, tedy zhruba čtyř miliard korun, začalo se o metodě pěstování rostlin ve vertikálních zahradách přímo v obchodech mluvit s velkým nadšením. Nyní nabírá dalších 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun), které poslouží i pro rozšíření pěstovaných plodin.

Již od pradávna platí, že pro dobrou sklizeň je zapotřebí úrodná půda, sluneční svit a bohatá závlaha. S tím se pojí i rozsáhlá zemědělská pole, na nichž plodiny mohou „horizontálně“ růst. Poslední roky se ale do popředí dostává trend tzv. hydroponie, kdy je možné především zeleninu pěstovat pouze v živném roztoku a v patrech nad sebou, což šetří místo, náklady i planetu.

Do této oblasti od roku 2013 proniká i startup Infarm, který z indoorových farem dělá velice zajímavý byznys. Staví totiž umělé vertikální zahrady připomínající velké chladničky v supermarketech, s nimiž chce výhledově vyrazit právě do obchodů s potravinami, restaurací či různých distribučních center, aby byly přímo na místě odbytu. Důvod je přitom zřejmý.

Infarm věří, že když tato místa vybaví svými systémy pro pěstování rostlin, může zaručit, že se suroviny k lidem dostanou v co nejčerstvější podobě. V případě supermarketů si je budou moci přímo utrhnout z roztoku a vložit do košíku, v restauracích pak mohou být servírovány rovnou na talíře zákazníků, aniž by musely odněkud přicestovat v obalech.

Na takzvané samosklízení ostatně německá firma založená bratry Erezem a Guyem Galonskovými spolu s Osnat Michaeliovou v září loňského roku nabrala zmíněnou obří investici dosahující na čtyři miliardy korun. Ta měla nastartovat aktivity Infarmu směrem k zahraniční expanzi, budoucím vstupům do obchodů po celém světě a rozšíření pěstovaných rostlin.

Tím se ukázalo, že na nejčerstvější saláty a další listovou zeleninu slyší i investoři, kteří do firmy pumpují peníze i nadále. Dodatečných 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun), které Infarm nově nabírá, bude chtít startup využít pro posilnění pozice na již existujících trzích. Aktuálně působí v deseti zemích, kde provozuje přes 1 200 těchto farem budoucnosti.

Díky novému kapitálu, který v celkovém součtu dosahuje přesahuje 400 milionů dolarů (zhruba 8,8 miliardy korun), plánuje Infarm rozšířit také sortiment pěstovaných plodin – vedle hlávkových salátů, kapusty a různých bylinek se chce pustit i do hub, rajčat nebo pálivých papriček, které by rostly za stejných podmínek. Tedy bez slunečního svitu a přebytečné závlahy, ale naopak ve specifickém roztoku v uměle vytvořených boxech.

„Míříme k tomu, abychom jednou pěstovali všechnu zeleninu i ovoce. Bude to stěžejní moment nejen pro průmysl jako takový, ale také konzumenty. Budeme schopni nabídnout mnohem diverzifikovanější, prémiovější sortiment. A doufáme, že změníme způsob, jakým lidé přemýšlí nad jídlem,“ říká pro agenturu Bloomberg šéf Infarmu Erez Galonska a zmiňuje, že se investice bude hodit i pro nábor zaměstnanců.

O 95 % méně vody a kontrola přes cloud

Ačkoliv ještě hydroponie není tak daleko a konvenční zemědělské postupy stále převládají, právě berlínský Infarm ukazuje slibnou budoucnost jejího vývoje. Systémy, které navrhuje a postupně díky nim navazuje partnerství s maloobchodními řetězci jako Kroger, COOP, Marks & Spencer, Aldi či Empire Company, jsou totiž dokonalým příkladem ekologické uvědomělosti.

Pro produkci rostlin v indoorových farmám je vyžadováno zhruba o 95 procent méně vody než u klasických postupů, přičemž požadavky na dopravu jsou redukovány až o 90 procent. Když se k tomu připojí i menší náročnost na půdní prostor, který má být až o 99,5 procenta menší než normálně, vychází z toho zajímavá a pro životní prostředí udržitelná kombinace.

Infarm uvádí, že za dobu svého působení na trhu ušetřil 35 milionů litrů vody, 49 tisíc čtverečních metrů půdy a 3,1 milionu kilometrů na dopravě. Měsíční produkce jeho farem momentálně činí asi 500 tisíc rostlin, což se může zdát jako příliš velké množství k tomu, aby se o tyto zásoby starali pouze zaměstnanci. A proto má k dispozici i chytré systémy, které postupně piluje i ve svých nových Growing Centers, které slouží jako farmy a distribuční centra zároveň.

Zařízení, ve kterém jsou rostliny pěstovány, je zapojeno do cloudu a pravidelně sbírá data týkající se růstu plodin. Po vyhodnocení pak dochází k co možná nejlepší optimalizaci podmínek uvnitř daného regálu, díky čemuž má rostlina bohatší chuť i tvary. To vše s nulovou přítomností jakýchkoliv pesticidů.

Byť je Infarm asi nejzvučnějším hráčem v tomto oboru, rozhodně není jediný. Například v Dánsku byla před nedávnem dokončena první fáze výstavby největší hydroponické zahrady v Evropě a experimenty probíhají i v Česku. Typickým příkladem může být Jakub Fay, který chce z vertikálních indoorových zahrad udělat běžný domácí spotřebič.