Víme, kde by se v Praze mohly objevit sdílené zóny. Místa bez obrubníků využívají chodci i auta

Praha má vytipovanou osmičku lokalit, kde by se v budoucnu mohla objevit sdílená zóna. Prostor sdílí chodci, cyklisté i auta, ta tu jezdí dvacítkou.

Eliška NováEliška Nová

Mariahilferstrasse ve Vídni v době, kdy se z ní stala sdílená zóna

0Zobrazit komentáře

Je to oblast, ve kterém má stejnou váhu chodec, cyklista i auto. Jediný, kdo bere víc, je tramvaj. Ta má v takzvané sdílené zóně přednost. Místa, kde neexistují vyvýšené chodníky, auta v nich jezdí dvacet kilometrů v hodině a ti, kdo jdou pěšky, mají více prostoru, fungují už desítky let v zahraničí. Od prvního ledna je nový způsob dopravy zakotvený také v české legislativě. Praha nyní vytipovala několik míst, kam by sdílená zóna přišla vhod.

„Praha o sdílenou zónu usilovala. Už teď v hlavním městě existují místa, která fungují podobně, namátkou je to prostor před náměstím Republiky, kde to je řešeno jinými dopravními značkami,“ uvedl pro CzechCrunch pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib. Vzhledem k tomu, že metropole měla o nové značení zájem, má také celkem rychle seznam míst, kde by mohlo být.

Jednat by se mohlo například o prostor kolem Negrelliho viaduktu v Karlíně. Praha má v dlouhodobém plánu z jednotlivých oblouků udělat kavárny, galerie či obchody, a to zejména v části kolem karlínských kasáren.

Podobně by to mohlo být i pod novou železniční estakádou na Výstavišti. Ta se v současné chvíli buduje a na Výstavišti vzniká nová zastávka vlaku, a to na trase na Letiště Václava Havla. Pod obloukem projíždějí tramvaje od Strossmayerova náměstí. A právě tady by mohly být v budoucnu vozovka i chodník na jedné úrovni.

cedula

Foto: CzechCrunch

Sdílená zóna míří do Česka, podobně už teď funguje prostor na náměstí Republiky

V lokalitě by mohlo být podobných zón vícero, třeba i na zmiňovaném Strossmayerově náměstí. Objevit by se mohla také před pražským magistrátem, respektive před ústředním sídlem městské knihovny, tedy na Mariánském náměstí. Právě náměstí se na nové dopravní uspořádání nabízejí patrně nejvíc, na seznamu je tak i Malostranské náměstí nebo horní část Václavského náměstí. Mezi vytipovanými lokalitami je každopádně také prostor na Florenci a u Emauz.

„Rádi bychom také v rámci City Dealu, tedy uskupení největších měst v Česku, udělali workshop, kde budou města včetně dotčených orgánů a památkářů diskutovat, kde by chtěli sdílenou zónu zřídit,“ dodal Hřib.

Provoz ve sdílené zóně funguje v podstatě tak, jako by se běžná ulice zkombinovala s obytnou nebo pěší zónou. Chodci mohou využívat celý prostor, řidiči pak stavebně oddělenou část, a to třeba pomocí květináčů nebo jiného městského mobiliáře. Auta tu jezdí maximální rychlostí dvacet kilometrů v hodině.

„Je výhodná pro ty, kdo chtějí, aby tam, kde to je možné, ulice plnily rozmanité funkce. Tedy nebyly jen silnicí pro auta či parkovišti, nebo naopak jen pěší zónou,“ vysvětlil již dříve pro CzechCrunch mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pravidla pro sdílenou zónu zní: Buď ohleduplný, předvídej, buď předvídatelný a respektuj zákony fyziky a dej přednost většímu či těžšímu.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že provoz se díky sdílené zóně stává bezpečnější, kromě toho zóna také snižuje hluk z dopravy, ponouká ke zdravějšímu životnímu stylu, častěji pěstuje zeleň, a tedy i ochlazuje okolní prostředí. Posledně ze sdílené zóny plyne pozitivní dopad na lokální ekonomiku. Lidé se v nich totiž rádi zdržují, a tedy i utrácí. Dopad má tak nakonec i na hodnotu místních nemovitostí.