Virgin Galactic poprvé po dvou letech absolvoval suborbitální let. Do vesmíru se letos chystá i zakladatel Richard Branson

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

virgin-galactic

Foto: Virgin Galactic

VSS Unity vesmírné společnosti Virgin Galactic

0Zobrazit komentáře

Když je řeč o komerčních letech do vesmíru, vedle firem SpaceX a Blue Origin je zde i Virgin Galactic miliardáře Richarda Bransona. Zatímco ale první dva každou chvíli testují rakety, uzavírají kontrakty s NASA nebo chystají posádkové lety, třetí naposledy do kosmu vzlétnul před více než dvěma lety. Teď má ovšem Virgin Galactic za sebou s velkým úspěchem další suborbitální misi a je zase o krok blíže ke spuštění pravidelných cest do vesmíru pro běžné pasažéry.

Slovo běžné zde samozřejmě vyžaduje bližší určení, většině lidí totiž bude vesmírná turistika v dohledné době nedostupná. V současnosti má prý Bransonův startup na výlet desítky kilometrů od povrchu Země kolem 600 rezervací. Jelikož jedna letenka vyjde asi na 250 tisíc dolarů, tedy přes pět milionů korun, je to čistě záležitost bohatých. Taková cena jim navíc zajistí asi hodinu dlouhý let s pár minutami strávenými skutečně ve vesmíru.

Jak přesně mají budoucí komerční lety Virgin Galactic vypadat, ukázal i poslední sobotní test. Z kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku v 10.35 odstartovalo nosné letadlo VMS Eve s lodí VSS Unity, obsazenou dvojicí pilotů. Deset minut před odpojením od nosného letounu začala v Unity kontrola letových podmínek a elektroniky. Následovalo odpojení, zážeh raketového motoru a cesta na hranici vesmíru.

virgin-galactic-1

Foto: Virgin Galactic

Pohled z vesmíru

Raketový motor musel běžet jen pár minut a Unity při tom dosáhla rychlosti Mach 3. Pro dosažení nejvyššího bodu asi 89 kilometrů nad povrchem Země lodi pak už stačila jen setrvačnost. Jakmile v čase 11.30 dosáhla vrcholu, pomalu se otočila, vrátila se do atmosféry a bez dodatečného pohonu doklouzala k pevnině na stejnou ranvej, z níž její cesta začala.

Jelikož to byl první let do vesmíru z areálu Spaceport America i Nového Mexika, Unity na sobě neslo jeho státní vlajku. Richard Branson sem chtěl přesunout většinu operací Virgin Galactic minimálně od roku 2017, takže první úspěšný start pomyslně pokřtil zdejší centrálu startupu. Jeho ředitel Michael Colglazier pak start označil za velký krok kupředu pro Virgin Galactic i lidské lety do vesmíru z Nového Mexika.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Důležitější než „odkud“ je ale „jak“. Sobotní testovací let VSS Unity s nově nainstalovaným komerčním interiérem měl totiž původně proběhnout už koncem loňského roku, kvůli problému s palubním počítačem byl ovšem zrušen. Tentokrát vše proběhlo hladce. Loď dosáhla téměř stejné rychlosti a výšky jako v minulém testu s raketovým pohonem, kdy ještě nebyl osazen finální interiér.

„Dosáhli jsme všech bodů testu, co jsme chtěli,“ řekl Colglazier pro televizi 1 News. Následujícím krokem bude detailní analýza všech získaných dat. Mezi hardwarovými novinkami, které VSS Unity za letu s plným výkonem vyzkoušela poprvé, byl například zvláštní digitální ovladač pro lepší kontrolu nad lodí. Ten v budoucnu využije i sériově vyráběná třetí řada kosmických lodí Virgin Galactic, z nichž první, nablýskanou VSS Imagine, jsme mohli vidět už v březnu.

Další novinkou v Unity byl i kamerový systém v kabině, který vesmírným turistům zajistí uchování vzpomínek na jejich cestu. Díky živému přenosu videa ale zároveň umožní dění v kabině sledovat také ze Země. Důležitou součástí testu pak byl i vědecký náklad NASA, spadající do programu Flight Opportunities. Jeho účelem je zkoušení nových technologií i podpora komerčních vesmírných letů.

Bransonův startup se letos na hranici vesmíru plánuje vydat ještě třikrát, přičemž se už počítá s vysokou bezpečností všech misí. Kromě samotných pilotů se na nezapomenutelný výlet už příště mají vydat i čtyři pasažéři z řad zaměstnanců Virgin Galactic. Po nich se konečně, sedmnáct let od založení projektu, vysoko vzhůru vydá také sám Richard Branson. „Celý sobotní test jsem sledoval s velkým úsměvem na tváři,“ řekl.

Kromě lidí z Virgin Galactic na pozitivní zprávy velice dobře reagovala také hodnota akcií startupu. Ta se od rychlého růstu v únoru letošního roku propadla o více než polovinu, úspěšný testovací let ale znamenal zvýšení o 28 % za jediný den. Jak uvádí Bloomberg, tak rychlý nárůst se akciím Virgin Galactic podařil poprvé. Jakmile se do vesmíru vydá i zakladatel, pravděpodobně lze očekávat velmi zajímavý vývoj.

Češi pomohou ochránit astronauty při misi na Měsíc. Firma Advacam na lunární povrch vyšle detektory záření

Filip HouskaFilip Houska

advacam

Foto: Advacam

Jan Jakůbek a Jan Sohar, spoluzakladatelé Advacamu

0Zobrazit komentáře

Lidstvo už na Měsíci bylo, ale za posledních téměř 50 let se na jedinou přirozenou družici Země nepodívalo. To se má změnit již za tři roky, kdy NASA v rámci programu Artemis plánuje dostat na Měsíc novou generaci astronautů. Budou u toho i Češi, nikoliv ale na palubě upravené rakety Starship od SpaceX, ale jako dodavatelé zařízení, která budou na nehostinném lunárním místě chránit zdraví astronautů. Ta se na Měsíc dostanou dokonce už příští rok.

Důležitou roli v misi na Měsíc totiž sehraje i česká společnost Advacam, která spolu s ČVUT a švýcarským CERN vyvíjí a do celého světa vyváží detektory radiace. Zkušenosti s nimi má už z dřívějška právě NASA, která je využívá na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby astronauty chránila před negativními účinky vesmírného záření. Na podobné bázi budou použity i pro program Artemis, ale s několika zásadními rozdíly.

Zobrazovací miniaturizované detektory Advacamu budou sloužit jako klíčová zařízení pro sběr dat týkajících se složení záření na měsíčním povrchu, aby mohla být při misi na Měsíc v roce 2024 zajištěna co nejvyšší ochrana posádky. Podle slov firmy mají měřit a rozlišovat typ, energii a směr každé zachycené částice, což se může hodit i budoucím výpravám na Měsíc, respektive ke stanovování lepších predikcí.

modul-1

Foto: Intuitive Machines

Lunární modul IM Nova-C zvaný Odysseus

„Když získáme skutečná data, můžeme je použít k ověření našich modelů, k lepším predikcím a ke zvýšení bezpečnosti budoucího cestování vesmírem,“ říká odborný asistent Jeffery Chancellor z americké Státní univerzity v Louisianě, která si Advacam vybrala jako výzkumného partnera. Pro to, aby byly výsledky co nejpřesnější, se však čidla budou muset vydat přímo na lunární povrch už před misí Artemis.

Na povrch Měsíce má přístroj usednout v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy se z rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX Elona Muska snese měsíční přistávací modul IM Nova-C, na kterém bude detektor připevněn. Na povrchu Měsíce pak stráví dva týdny, než podlehne lunární noci. V ten moment by ale všechna relevantní data měla být nasbírána a zpracována pro další využití.

Advacam ovšem musí řešit i několik výzev. Tou hlavní je zajištění zvýšené odolnosti senzorů, jelikož budou umístěny na externím rameni modulu a budou tak muset přímo odolávat nepříznivých vlivů vesmírného okolí. „Detektor bude vystaven obrovským teplotním cyklům s rychlými přechody ze stínu na přímé sluneční světlo,“ vysvětluje vědecký ředitel firmy Jan Jakůbek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Bude muset vydržet rozdíly teplot více než 100 stupňů a zároveň si udržet svou citlivost,“ dodává Jakůbek, čímž reaguje i na fakt, že zařízení bude vystaveno vlivu vesmíru poměrně dlouho dobu – ještě předtím, než přistane na Měsíci, totiž bude modul několikrát oblétávat Zemi. Díky menší velikosti, hmotnosti a spotřebě energie by však detektor měl svou funkčnost udržet.

buchloff

Přečtěte si takéGlamping v maringotce na Slovácku je vyprodaný měsíce dopředuBábovka od babičky, vejce od sousedů. Glamping v maringotce na Slovácku je vyprodaný měsíce dopředu

Pro Advacam jde nepochybně o významný milník, a to nejen proto, že bude podle svých slov první českou firmou, jejíž produkt se na Měsíc dostane. Obecně se pak jedná o další zviditelnění České republiky ve vesmírném byznysu a potvrzení, že má v tomto oboru značný vliv. O tom ostatně mluvila i manažerka kosmických aktivit v CzechInvestu Jana Šmotková v nedávném rozhovoru.

„Jsme rádi, že byl Advacam i tentokrát první volbou při hledání řešení. Mise na Měsíc je pro nás obrovský úspěch. Věříme, že poznatky, které získáme nás opět posunou dál,“ doplňuje pro CzechCrunch Jan Sohar, výkonný ředitel Advacamu.