Vrátili do Turnova pivo, pak s ním pronikli do Prahy. Sází také na vlastní sekanou nebo chleba
Podnikatel přetvořil nevyužitý průmyslový areál v moderní pivovar. A i když zatím není výdělečný, už se rozrostl do dalších měst. Třeba Prahy.
„Dneska to bude muset být rychlé,“ vítá nás trochu nečekaně Václav Najman, podsládek Měšťanského pivovaru Turnov. Rychle však zjistíme důvod, proč tak spěchá – jeho žena má každou chvíli rodit. Naši výzvu, ať už klidně jede domů, pokud to pro něj bude příjemnější, ovšem odbude mávnutím ruky. „Jdeme na to,“ zavelí a vede nás do útrob tohoto minipivovaru, který ročně zvládne uvařit na tři tisíce hektolitrů zlatavého moku.
Většinou jde o světlá nefiltrovaná a nepasterovaná výčepní piva a ležáky, čas od času si ale místní sládek a podsládek dopřejí experimenty i s těmi svrchně kvašenými. Naposledy to byla IPA, teď chtějí zkusit zase něco nového. „Asi to bude APA nebo stout. A už se na to těším,“ usmívá se Najman.
A hned dodává, že o nealku se tu zatím neuvažuje. „Ta technologie je složitá. A vlastně to tu ani vařit nechceme,“ přiznává sládek, který dřív pracoval jako kalič kovů. Trendu, kdy mladí pijí stále méně alkoholu, si je však dobře vědom.
V malebném severočeském Turnově se pivo vaří už několik století. Ve středověku bylo považováno za tak znamenité, že se dováželo i do Prahy – a údajně si ho pochvaloval i sám císař Karel IV.
V průběhu času však nastaly různé problémy, poslední místní pivovar pak nakonec zanikl v roce 1942. Až před několika lety se Michal Zítko, vášnivý pivař a majitel investiční skupiny Finapra, která předloni dosáhla na obrat 450 milionů korun a zisk 63,5 milionu, rozhodl, že pivo do Turnova vrátí.
Nějakou dobu mu totiž patřil nevyužitý průmyslový areál v náhonu řeky Jizery, o který nikdo nejevil zájem, protože se prý všichni báli povodní. Ne však Zítko, jenž prostor na dohled od zámku Hrubý Rohozec přetvořil v moderní pivovar. A i když zatím není výdělečný, už se rozrostl do dalších měst. Včetně Prahy.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Určitě toho rozhodnutí nelituji. Pivovar velmi dobře prosperuje a neustále se rozvíjí. Přinesl do Turnova nové místo, kam chodí místní i turisté. Naším cílem ovšem samozřejmě není, aby se lidé opíjeli – nový trend, kdy mladí pijí méně, je v pořádku,“ popisuje podnikatel pro CzechCrunch.
Onou expanzí se nemyslí rozvoz sudů do cizích hospod. Turnovský pivovar totiž vsadil výhradně na vlastní pivnice, které provozuje nejen ve svém domovském městě nebo v Jablonci nad Nisou, ale už také v pražských Vršovicích, na Žižkově, v Brumlovce a Waltrovce.
„Ještě letos bychom rádi otevřeli další pivnici v Karlíně, příští rok pak v Nuslích,“ hlásí marketingový manažer pivovaru Jakub Fořt. Třeba od Karlína si slibuje velkou návštěvnost během večerů, což je v převážně administrativní Brumlovce docela nemyslitelné. Tamní pobočku táhnou hlavně obědy.
S Fořtem sedíme v pivnici, která s pivovarem bezprostředně sousedí. Jedná se o velkorysý prostor osvětlený lustry z půllitrů. Za tímto designem stojí studio Refuel, které ostatně navrhlo nejen logo Finapry, ale i Turnovského pivovaru. Ten se prezentuje symbolem přeškrtnutých čárek, jakými hospodští označují na lístcích hostů vypitá piva.
Vaření zlatého nápoje je sice nepřekvapivě hlavní náplní místního pivovaru, vznikají tu ovšem i další věci. „Pan majitel by byl rád, abychom si tu vyráběli v podstatě vše, co potřebujeme,“ líčí Fořt.
A zavede nás k místnímu řezníkovi Pavlu Románkovi, který zrovna připravuje sekanou. „Za chvíli to bude hotové a dám vám ji ochutnat. To si pošmáknete,“ mrkne na nás. Svou tajnou směs koření, kterou ochucuje své špekáčky, šunku, slaninu, klobásky nebo párky, nám nicméně neprozradí.
„To bych vás musel zabít,“ vtipkuje. Na ten správný poměr sedmi druhů koření prý totiž narazil až po půl roce testování. „Vyšlo mi to až na pátý nebo šestý pokus. A až teď je to ono,“ pochvaluje si.
Hovězí maso odebírá Románek z vlastních chovů, které má Turnovský pivovar v nedalekém Kozákově a také ve středočeském Neveklově. „V dohledné době bychom měli začít i s chovem prasat a sýrárnou. Zanedlouho budeme mít také vlastní zahradnictví, kde budeme pěstovat zeleninu a bylinky. A někdy v budoucnu možná přibudou i sádky,“ říká Fořt.
Portfolio vlastních výrobců uzavírá pivovarnická pekárna, v níž každý den dělají čerstvé rohlíky, kaiserky, chleby nebo bulky na burgery, a rovněž cukrárna. Něco je určeno přímo pro konzumaci v pivnicích, další produkty mají být brzy k dispozici i v kamenných prodejnách a e-shopu.
Naše prohlídka turnovského areálu je u konce, to ale není všechno. Ještě nás čeká návštěva dalšího projektu Michala Zítka – sportovního areálu na Javorníku v podhůří Krkonoš. A na cestu vyrážíme stylově.
Nasedáme totiž do Range Roveru v limitované edici Sport SV, kterého redakci CzechCrunche zapůjčil pražský autosalon Dajbych a který v sobě ukrývá mohutnou sílu 635 koní. Vůz za bezmála sedm milionů korun se dokáže z nuly na stovku dostat za 3,8 vteřiny a slibuje maximální rychlost 290 kilometrů za hodinu – což jsme samozřejmě nezkoušeli.
I přesto jde o úctyhodný výkon vzhledem k velikosti tohoto „monstra“ – má téměř pět metrů na délku, 2,2 metru na šířku, na výšku pak 1,8 metru. A váží 2,5 tuny. Osmiválcový motor s benzinovým pohonem a automatickou převodovkou počítá i s malou elektrickou baterií, která pomáhá při akceleraci a zlepšuje úsporu paliva.
Range Rover v tmavě zeleném provedení skoro vypadá, jako by byl stvořen přímo pro lesní silnici vedoucí na Javorník. Prudký kopec pro něj není žádnou komplikací, ani u toho není hlučný. Osobně mi sice dělá potíž úzká vozovka, protože jsem zvyklý spíš na menší auta. To je ovšem jen můj boj.
Do místa určení každopádně dorazíme bez problémů. Před námi se rozkládá areál s lanovou a bobovou dráhou, nově zde přibyl i bike trail o délce 1,7 kilometru. „Na ten jsme obzvlášť pyšní. Rádi bychom tu někdy v budoucnu pořádali mistrovství Evropy,“ vysvětluje ředitel areálu Tomáš Zachoval.
Ten se teď snaží místo dále zvelebovat, aby lákalo i rodiny. Pro ně tu je například farma s hospodářskými zvířaty, která si děti můžou pohladit nebo nakrmit. Jeden přátelský osel tuto možnost ihned využije, jakmile nás spatří.
Na první pohled v areálu zaujme také vyřazená tramvaj, kterou si nově vznikající Adventure Park Liberec koupil od pražského dopravního podniku. Zatím slouží spíš jako ozdoba, již brzy ji ale Zachoval chce přeměnit v kavárnu. „Bude to ideální pro maminky. Odloží děti u nás ve farmě, kde se o ně postarají animátoři, a pak si zajdou na kafe, turnovské pivo nebo i něco ostřejšího,“ směje se.
Naší poslední zastávkou je restaurace Obří sud u vrcholku Javorníku, která rovněž patří do gastroimpéria Michala Zítka. Jak název napovídá, původně byl součástí tohoto podniku sud obřích rozměrů, který vznikl v 19. století k jubilejní výstavě na oslavu 50 let vlády císaře Františka Josefa I. Bohužel však vyhořel v roce 1974. Mezi lety 2009 a 2011 zde byla vystavěna jeho moderní replika, kterou později Zítko koupil a zahrnul do své sítě Turnovských pivnic.
Ale nezoufejte – pokud chcete i přesto navštívit restauraci ve skutečně historickém obřím sudu na českém území, stačí se přesunout o 40 kilometrů dál do Lázní Libverda v Jizerských horách. Tamní sud sice nepochází z dob Rakouska-Uherska, vznikl ale za první republiky a je téměř 100 let starý.
Nicméně zpět k Javorníku. Zítko a jeho tým by zde brzy rádi obnovili i další objekt. Konkrétně jde o nedalekou rozhlednu o výšce 18 metrů, která vznikla v roce 1924 a utrpěla značné škody během druhé světové války, kvůli nimž byla stržena. „Snad už příští rok ji obnovíme, a to přestavbou zdejšího vysílače,“ uzavírá Zachoval.
