Pro mnoho lidí je regulace termín, který jim vhání děs do očí. Ne však v případě investorů kolem Jana Svobody a Františka Vinopala, kteří ji vnímají jako velkou příležitost. Rozhodli se totiž vsadit na svět postavený na blockchainu a dalších moderních kryptotechnologiích a věří, že dříve nebo později zásadně proniknou do tradičních financí. A právě přicházející regulace kryptoaktiv k tomu má výrazně pomoci. Jejich skupina LongRiver chce být tím, kdo bude klást základní kameny infrastruktury nové generace. Co to přesně znamená?

„Naším cílem je propojit tradiční finanční systém s novou technologickou vrstvou a být mostem pro adopci blockchainových technologií širokou veřejností,“ vysvětluje František Vinopal, který tyto dva světy sleduje již více než tři roky z pozice předsedy České kryptoměnové asociace. Sám přitom prošel i bankami a dalšími tradičními institucemi, a tak moc dobře ví, co obě strany potřebují. Společně se zakládajícím partnerem Janem Svobodou patří mezi hlavní postavy předloni vytvořené skupiny LongRiver.

„Nijak dokonale jsme to neplánovali, ale vznikli jsme v ideální moment,“ říká Svoboda, který spoluzaložil investiční skupinu Prime Fund investující do technologií, a v LongRiveru specializaci ještě více zúžil zejména na infrastrukturní projekty spojené s blockchainem a na něj napojené finanční technologie. Může jít třeba o tokenizační nebo stakingové platformy, NFT tržiště nebo poskytovatele platebních řešení. Některé z nich, jako jsou projekty Stable, Cardanians, Deus, Debaars nebo Jam On Bread, už má skupina v portfoliu.

V LongRiveru se přitom na projekty nedívají tradiční venture kapitálovou optikou, to znamená, že nepotřebují nutně najít firmu, která jim jejich vklad ideálně tisícinásobně zhodnotí. „Náš koncept je odlišný, zaměřujeme se na budování funkčního a jednotného celku, který bude dlouhodobě generovat příjmy,“ popisuje hlavní strategii skupiny Svoboda. Řadu příležitostí jim prý přitom přihraje přicházející regulace, která nevyhnutelně přinese konsolidaci trhu. Jak to bude vypadat a kde se dají hledat nové příležitosti? O tom se bavíme ve společném rozhovoru.

Jak vnímáte aktuálně dění v kryptosvětě? Bitcoin prorazil 100 tisíc dolarů, navíc v Česku prošel očekávaný zákon, který mimo jiné staví kryptoměny na stejnou úroveň jako akcie…
František Vinopal: Je to teď logicky velké téma, ale z mého pohledu nejde o něco neočekávaného. Bylo už delší dobu jasné, že býčí trh nastoupí, jen se čekalo, kdy se to zlomí. Jedním z klíčových momentů byly letos schválené ETF zaměřené na kryptoměny, které přitáhly institucionální investory. To, že se ETF na kryptoměny podařilo prosadit, je historicky významné – jeden z těchto fondů je dokonce druhý nejúspěšnější v historii. Instituce to překvapilo, výsledky překonaly i ta nejodvážnější očekávání.

Co se tím změnilo?
František Vinopal: Velcí správci aktiv, kteří mají obrovský dosah, už kryptoměny vnímají jako legitimní součást portfolia. Spojené státy v tomto směru určují trendy, a tak už tamní penzijní fondy začínají alokovat část prostředků do kryptoměn. Tato vlna postupně přichází i do Evropy. Banky, které se dříve na kryptoměny dívaly skrz prsty, teď mění přístup. U nás například Česká spořitelna začala nabízet možnost investovat do bitcoinu přes ETF. Kryptoměny už nejsou považovány jen za spekulativní aktivum, ale spíš za technologický pokrok, který přináší efektivitu a zlepšení v mnoha oblastech.

Jak jsme na tom tedy aktuálně v Evropě?
František Vinopal: Evropa na to také reaguje. Technicky od 1. ledna 2025 vstoupila v platnost regulace MiCA a v Praze už vzniká centrální depozitář cenných papírů na blockchainu. Očekávám, že letos uvidíme například první dluhopisy vydané na blockchainu. Každý býčí trh má své hlavní téma a tentokrát je to právě tokenizace aktiv, od investičních nástrojů přes komodity až k nemovitostem.

Tato technologie má obrovský potenciál zefektivnit a zlevnit procesy a zároveň je zpřístupnit globálně. To vše přitom zapadá i do konceptu fondu LongRiver, protože naším cílem je propojit tradiční finanční systém s novou technologickou vrstvou a být mostem pro adopci blockchainových technologií širokou veřejností.

Jan Svoboda: Byť přiznáváme, že jsme to nijak dokonale neplánovali, tak jsme vznikli v ideální moment. Loni ještě téma kryptoměn a blockchainu nebylo tak komplexní, ale už bylo jasné, že se blíží velké změny. Na začátku to bylo všechno trochu syrové, ale s postupem času, jak začal trh růst, se situace otočila. Samozřejmě počítáme s tím, že přijde korekce, ale věříme, že se vytvoří nové, vyšší „plató“, na kterém se odvětví bude dále rozvíjet.

Fondů zaměřených na blockchain a podobné technologie u nás tolik není. Jaké zatím sbíráte reakce?
Jan Svoboda: Naše debaty s investory ukazují, že se významně mění přístup k tomuto tématu. Lidé nás sice stále často vnímají skrze krypto, nicméně jako fond přímo do kryptoměn neinvestujeme. Krypto si investoři drží spíše soukromě, ale přesto je to klíčové téma, které veškeré debaty pohání. Investoři už dnes kryptoměny nevnímají jako čistou spekulaci. Vidí, že tato oblast má hodnotu, a chápou to jako logické pokračování finanční evoluce.

Jednou z klíčových událostí je přitom již zmíněná regulace MiCA, která vytváří rámec pro bezpečné fungování kryptoměnového trhu. Pro banky je to příležitost, ale také výzva. Na jedné straně vidí rostoucí zájem klientů o krypto a začínají chápat, že by bylo strategické do této oblasti vstoupit. Na druhé straně přichází regulace, která vše propojí ve správný moment a odstraní důvody k dalšímu váhání.

Vy tedy regulaci tohoto sektoru vítáte?
Jan Svoboda: MiCA vytváří prostředí, ve kterém budou instituce moci bezpečně nabízet kryptoměnové produkty, a zároveň nastavuje jasné parametry pro daňové a regulační otázky. To je zásadní nejen pro firmy, ale i pro běžné investory. Současná situace, kdy některé finanční instituce stále označují držitele krypta za rizikové klienty, je neudržitelná. Dokonce se stává, že lidé raději využívají zahraniční platformy, což je pro české banky zbytečná ztráta.

Regulace přinese kultivaci trhu, což považujeme za pozitivní krok. Dá podnikatelům a firmám jistotu, že mohou legálně a transparentně fungovat bez obav, že jim banka ze dne na den zruší účet. To je klíčové hlavně pro větší firmy, které mají stovky tisíc klientů a nechtějí riskovat, že zůstanou odříznuté od finančních služeb.

Kam bychom mohli váš fond zařadit v rámci investičního světa?
Jan Svoboda: V rámci investic kombinujeme přístupy tradičního finančního světa i venture kapitálu. V našem portfoliu máme firmy, které už generují zisk a mají stabilní byznysový model. Na druhé straně investujeme i do rizikovějších projektů, které jsou v raných fázích, pokud vidíme, že mají smysl a potenciál. Zaměřujeme se na to, aby naše portfolio bylo vyvážené – část je zaměřena na firmy s reálným ziskem EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů – pozn. red.) nebo jasnou cestou k ní, což je dnes i v zahraničí u fondů stále více preferováno. Rozhodně neděláme investice do projektů, které spoléhají pouze na budoucí odkup bez jasného byznysového plánu.

František Vinopal: Zároveň platí, že fond investuje do projektů spíše v jejich raných fázích. Pomáháme jim s verifikací jejich modelu, protože umíme posoudit, zda jejich koncept dává v dané oblasti smysl a má potenciál pro další růst. Kromě potřebné finanční investice často přidáváme také naše know-how. To je klíčová součást našeho přístupu.

Zároveň investujete do projektů, které dávají v rámci portfolia smysl jako celek, že?
František Vinopal: Extrémně dbáme na to, aby portfolio bylo vzájemně propojené a snažíme se vytvářet synergické efekty mezi jednotlivými firmami. Umíme přenášet zkušenosti a know-how z jedné firmy na druhou, což často přináší významné přidané hodnoty. Stává se, že projekty, které podpoříme, během rozvoje přirozeně změní svůj směr. Zrovna teď například řešíme případ směnárny, která se postupně přeorientovává na zcela jiné zaměření. Vidíme tam tržní příležitost a reálný problém, který řeší, a to je pro nás klíčové.

Tím se lišíte od klasických venture kapitálových fondů, které hledají primárně projekty s největším potenciálem růstu a tedy i návratnosti, co se týče jejich investice.
František Vinopal: Náš koncept je odlišný, zaměřujeme se na budování funkčního a jednotného celku. Nechceme být roztříštění a mít v portfoliu několik totožných projektů jen proto, že můžeme. Vidíme příležitost v konsolidaci trhu. Chodí za námi stále více firem, které hledají spíše odbornou pomoc než jen finanční investici. Naším cílem je spolupracovat s nimi a poskládat z jednotlivých částí jednotný systém, který bude dlouhodobě generovat příjmy.

Jan Svoboda: Nesnažíme se pouze diverzifikovat do různých segmentů digitálního světa s nadějí, že něco přežije. Spíš se zaměřujeme na to, aby do sebe vše zapadalo a tvořilo smysluplný celek. Pokud jedna část selže, celek jako takový má stále svou hodnotu. A zmíněná konsolidace je klíčová. Vybíráme si konkrétní vertikály, které chceme zkonsolidovat do větších a efektivnějších celků, výhledově nejen v Česku a na Slovensku, ale napříč Evropou.

Jinými slovy nečekáte, že uděláte jednu fantastickou investici, která se vám tisícinásobně zhodnotí, ale že vytvoříte ekonomicky funkční ekosystém.
František Vinopal: Přesně tak, o to jde. V současnosti se zaměřujeme na budování infrastruktury první generace, která propojuje tradiční instituce a digitální aktiva. To znamená spolupráci s licencovanými subjekty, jako jsou platební instituce nebo obchodní společnosti, které už mají své pevné místo v regulovaném finančním systému a jsou důvěryhodné pro investory i regulátory. Těmto institucím pomáháme zavádět nové byznysové modely, produkty a partnerství, která buď snižují náklady, nebo přinášejí nové výnosy.

Zároveň už přemýšlíme o infrastruktuře druhé generace, která by zahrnovala decentralizované finance (DeFi). To je úplně jiný svět, kde nejde o tradiční akcie nebo společnosti, ale o softwarové platformy, za kterými nestojí žádné „eseróčko“ nebo akciovka. Nicméně v současné fázi stále vidíme potřebu propojit krypto s tradičními institucemi, aby se k němu vytvořila kritická masa uživatelů a důvěra. Proto se soustředíme na to, co je aktuálně potřeba a co může přinést zisky našim investorům. Když se podíváme na klasické problémy krypta, jako je přístup k bankovním službám, AML (boj proti praní špinavých peněz) nebo reputace, je zřejmé, že jejich vyřešení může zásadně posunout celý ekosystém.

Můžete říct nějaký příklad, jak přesně může fungovat ta infrastruktura první generace a její napojení na tradiční finanční svět?
František Vinopal: To je poměrně obsáhlé téma a je složité vybrat jeden příklad, protože tím často ztratíte pohled na celý velký obrázek. Ale pokud se zaměříme na infrastrukturu, základem je vždy mít technologickou a regulatorní vrstvu – něco, na co se můžete spolehnout. A právě to se tu poslední tři roky intenzivně budovalo. Kryptokomunita, která je u nás mimořádně silná, se snažila vytvořit prostředí, kde budou jasné mantinely a kde se zapojí veřejný sektor. To byla ta poslední část skládačky, která nám chyběla.

Už tu máme firmy, které jsou globálními lídry, stanovují světové standardy a jsou ziskové. Jediným problémem byla dosud nejasná legislativa. To byl i důvod, proč se některé banky obávaly spolupracovat s tímto typem byznysu. Ale díky postupné a systematické práci se to mění a aktuální schválení revolučního legislativního kryptobalíčku v tomto směru přináší další průlom. Pro nás je klíčové, aby krypto a tradiční finanční systém byly neoddělitelně propojené. To znamená, že lidé, kteří mají bankovní účty, by měli snadno vstoupit do kryptosvěta a zároveň z něj mohli pohodlně vystoupit. My bychom samozřejmě raději, aby v něm zůstali, ale klíčové je, že to musí být uživatelsky přívětivé a funkční.

Jak to tedy může fungovat?
František Vinopal: V Česku nás čeká zásadní krok – nejen banky a další úvěrové instituce, ale i některé fintechové společnosti se budou moci stát přímou součástí platebního systému. Například devizové společnosti, které dnes fungují jako platební instituce, budou moci přímo spolupracovat s tímto systémem. To je přesně ten posun, který chceme pomoci realizovat.

Jedním z příkladů je projekt z našeho portfolia, který pomáhá domácím podnikatelům překlenout problém chybějících bankovních účtů a řeší tak problém, jež dříve bránil českým kryptoměnovým firmám efektivně fungovat. To je jeden z příkladů, kdy jsme vyřešili konkrétní problém a projekt se díky tomu stal klíčovým partnerem pro celý sektor.

Zmínili jste také, že očekáváte tokenizaci dluhopisů. Jak to může vypadat v praxi?
František Vinopal: Téma tokenizovaných investičních nástrojů je hodně zajímavé, protože otevírá nové možnosti v oblasti finančních trhů. Tokenizace umožňuje, aby tradiční investiční nástroje, jako jsou dluhopisy, byly digitalizované a obchodované na blockchainu. Tyto tokeny pak mohou být propojeny s centrálním depozitářem cenných papírů a nabízeny veřejnosti, což otevírá cestu ke snazší distribuci a větší transparentnosti.

Představte si například tokenizovanou Teslu – podkladové aktivum, tedy reálná akcie, zůstává u obchodníka, ale vy vlastníte digitální token, který s ní přímo souvisí. Tento model vyžaduje jasnou regulaci, která se nyní postupně formuje, a právě v tom vidíme obrovskou příležitost.

Jan Svoboda: Jednou z našich konkurenčních výhod je dlouholeté know-how v oblasti regulace a technologií. To nám umožňuje být o krok napřed. Velké firmy si většinou poradí samy, ale střední a menší podniky často nemají dostatečné personální, finanční či technologické kapacity, aby zvládly náročná licenční řízení. Rok 2025 bude klíčový, protože se očekává, že většina firem v této oblasti bude muset věnovat obrovské množství energie právě na splnění regulatorních podmínek a pro mnohé to bude otázka přežití – buď licenci získají, nebo budou nuceni zavřít. My už ale máme připravené řešení, které umožňuje menším hráčům pokračovat, aniž by museli sami procházet celým náročným procesem.

Co se tedy na trhu děje?
Jan Svoboda: Často se setkáváme s tím, že firmy jsou z procesu získávání licencí a splňování regulatorních požadavků vyčerpané. Říkají: „Hele, už nemáme sílu pokračovat dál. Raději se s vámi domluvíme, spojíme, nebo se necháme částečně či úplně odkoupit.“ Tyto firmy si uvědomují, že pro ně je situace příliš složitá. Celý proces, ačkoliv nejde o plnohodnotnou bankovní licenci, je náročný, stojí hodně peněz, úsilí, a hlavně je to mentálně vyčerpávající. Tohle není pro každého – a právě tady vidíme naši roli, kdy můžeme těmto firmám pomoci a zároveň posílit konsolidaci trhu.