Vezmou nám roboti práci? Záleží, koho a kde se ptáte. Ve vršovické nemocnici, která má jedno z nejmodernějších ortopedických pracovišť v Evropě, už roboty zkoušejí, a pokud bychom si měli tipnout, tak pouze roboti na operačních sálech ještě nějakou dobu nebudou. Lékařům ale mohou významně pomoci. Sami jsme se o tom přesvědčili, když jsme se byli v pražském zařízení podívat, jak v praxi funguje robot zvaný ROSA. Pod vedením primáře ortopedie Petra Mašáta tu totiž pomáhá vyměňovat klouby. Jak technologie za pětadvacet milionů funguje?

Začněme základními fakty. V Česku jsou aktuálně dvě nemocnice, kde si mohou nechat pacienti vyměnit například kolenní kloub za pomoci robotického asistenta. Do Vršovic ho loni pořídila skupina Penta Hospitals, které tamní nemocnice patří. Pod zkratkou ROSA se skrývá Robotic Orthopaedic Surgical Assistant, tedy robotický ortopedický chirurgický asistent, jehož hlavním úkolem je být operatérovi neustále k ruce tak, aby mu pomohl maximálně přesně přizpůsobit umístění implantátu dle individuální potřeby pacienta.

„Robotický asistent nenahrazuje chirurga, ale slouží jako velmi přesný nástroj, který pomáhá s přípravou a provedením zákroku. Robot je schopen pomocí speciálních zaměřovacích bodů zmapovat operační oblast, například koleno. Díky tomu dokáže přesně určit, kde provést základní řezy, a navést chirurga k optimálnímu usazení implantátu. Celý proces je tedy výrazně přesnější,“ vysvětluje Mašát, který nás nechal nahlédnout na operaci ve chvíli, kdy měli již s kolegy otevřené pacientovo koleno a na všech zásadních místech byla ke končetině připevněná optická sledovací zařízení.

Upozorňujeme, že některé záběry z operačního sálu v galerii níže mohou být příliš explicitní.

Právě tato zařízení připomínající anténky s přísavkami jsou zcela klíčová. Díky nim se totiž přesně mapuje operační pole. Celý systém funguje podobně jako GPS a výsledkem je vytvoření 3D modelu, který na milimetr přesně ví, jaká má být například poloha kolene daného pacienta, aby byly veškeré řezy a další operační úkony provedeny optimálně. To znamená, že jakmile se noha během operace pohne, systém se okamžitě ozve a operatér za pomoci robotického asistenta může polohu rekalibrovat. Výsledkem je mnohem vyšší přesnost výkonu a minimalizování rizika chyby.

„No tak jo, jdeme na to,“ hlásí během operace svým kolegům primář Petr Mašát, když mu přístroje dávají zelenou, aby se mohl pustit do řezání kolenního kloubu, který za pár desítek minut nahradí implantát. Veškeré úkony i nadále dělá sám lékař, robotický asistent mu je ale během všech zásadních kroků k ruce. Jednak udržuje pozici samotného kolene, pomáhá ale také třeba s navrtáním šablony, podle které se následně vede řez. „Tak to máme,“ hlásí o chvíli později primář, na displeji potvrzuje splnění dalšího úkolu, zatímco rameno stroje s řezací šablonou odjíždí.

Klíčový řez byl proveden, a tak je potřeba vše zkontrolovat, mimo jiné manipulací s celou nohou pacienta, aby operatéři viděli všechny důležité úhly. „Teď bude validační kolečko, ale něco nevidíme,“ říká Petr Mašát a ověřuje, zda všechny senzory míří správným směrem. Za pár vteřin už je na displeji spousta zelených fajfek a koleno je opět v přesné poloze jako předtím. Vrchní sestra mezitím zjišťuje, jaký implantát bude na operované koleno sedět, a ve chvíli, kdy je vybráno, přichází na řadu i hrubá síla.

Celé je to taková dílna, ve které berou operatéři do rukou vrtačky, dláta, kleště i kladívka, aby byl „železný“ implantát zasazen skutečně pevně. „To vypadá dobře,“ shodují se operatéři, když implantát na připravené místo připevňují. „Stroj tomu vždy nejdříve trochu nevěří, ale vidíte, už se chytá,“ komentuje Mašát ověřovací proces Rózy, jak ve vršovické nemocnici robotického asistenta od australské společnosti Zimmer Biomet pojmenovali. Jakmile robot potvrdí, že je vše v pořádku, jdou operatéři do finále.

A primář už za chvíli hlásí: „Tak a je to, teď si můžete vyfotit definitivní komponentu, protože máme hotovo.“ Pak už jde vše rychle, noha pacienta se rovná a připravuje na zašití. „Můžeme demontovat senzory,“ říká Mašát. Robot ROSA má pro dnešek splněno. Zatímco operatéři zašívají pacientovo koleno, robot už generuje podrobný chirurgický report. Na primářův dotaz, jak dlouho operace trvala, vrchní sestra hlásí 53 minut.

Když se pak primáře po zákroku ptám, zda to byl dobrý výkon, odvětí, že jde o standardní čas. „Operace s robotem nezabere výrazně víc času než bez něj. Naopak díky vyšší přesnosti se může předejít komplikacím nebo nutnosti zákrok opakovat,“ vysvětluje Petr Mašát. Čas, který se během operace přidá třeba kvůli nastavování senzorů a celého robotického systému, se zase smaže díky tomu, že klíčové vyměřování nemusí probíhat ručně.

„Předtím jsme používali různé šablony a mechanická měřítka, která pomáhala určit správné řezy a polohu implantátu. Tyto postupy byly spolehlivé, ale záleželo na zkušenostech chirurga. Bez robota je nutné všechno přesně manuálně nastavit a ověřit. I tak bylo možné dosáhnout dobrých výsledků, ale nikdy ne s takovou přesností, jakou umožňuje robot,“ říká primář Mašát a doplňuje: „Hlavním přínosem je právě přesnost. Robot dokáže na milimetr přesně určit, kde a jak provést řezy a jak usadit implantát, což je klíčové pro dlouhodobou funkčnost.“

Jak jsme se sami mohli přesvědčit, práce s robotem sice vypadá jednoduše, ale primář zdůrazňuje, že bez odborných znalostí a zkušeností s daným typem operace se chirurg zatím rozhodně neobejde. Robot se sice pro operatéra stává cenným pomocníkem, který mu usnadňuje rozhodování, ale stále je na lékaři, aby vše správně vyhodnotil a provedl. Vedle maximální přesnosti je pro něj výhodou i to, že má k dispozici v reálném čase velmi podrobná data o stavu operované oblasti. Precizní usazení kloubní náhrady zároveň přináší také stoprocentní funkčnost a šetrnost k samotné kloubní náhradě i k danému pacientovi.

A jakým pacientům vlastně může robot ROSA posloužit? Prozatím rozhodně ne všem. Část nákladů totiž minimálně v tuto chvíli není hrazena ze zdravotního pojištění, a tak se zájemci musí připravit na doplatek ve výši 55 tisíc korun. Výměna kolenního kloubu s precizní robotickou asistencí přitom může být v některých případech zajímavější pro mladší pacienty, kteří potřebují umělý implantát například kvůli vážným úrazům při sportu. Čím přesnější totiž celá operace včetně uložení kloubní náhrady je, tím může být výrazně prodloužena její životnost, která se dnes při použití nejmodernějších technologií i materiálů pohybuje kolem dvaceti let.