Znají ho hlavně opravdoví technologičtí fandové, kdyby o něm ale měli vědět jednu věc všichni, je to tahle: Tony Fadell ví, jak postavit dobrý produkt. Apple Steva Jobse si ho na přelomu milénia najal, aby vymyslel hudební přehrávač. Výsledek? iPod. V jablečné technologické firmě se Fadell navíc podílel i na designu iPhonu a později se rozhodl, že sám znovu vynalezne termostat. V unikátním rozhovoru pro CzechCrunch říká, že šanci uspět mají vychytávky, které nás ochrání před ruchy dnešní doby.

Na přelomu milénia byl hudební byznys v krizi. Mohl za to nešvar jménem digitální pirátství. Nejlépe na tom po turbulentních devadesátých letech nebyl ani Apple. V lednu 2001 ale přišel s hudební knihovnou iTunes a o pár měsíců později představil i malý hudební přehrávač iPod. Zrodilo se tak řešení patálií „jablíčkového“ i hudebního byznysu: digitální trh s hudbou. Tržby Applu i díky tomu v dalších letech vystřelily nahoru a digitální knihovny jsou základním kamenem dnešního způsobu poslechu hudby. Dominují streamovací služby, mezi kterými je na špici kromě Spotify i Apple Music.

To všechno zčásti spustil právě pětapadesátiletý Tony Fadell nápadem na krabičku s relativně velkým uložištěm pěti gigabytů, do které se vešlo zhruba tisíc písní. Jen mezi lety 2001 a 2014 se různých verzí iPodu prodalo zhruba 400 milionů. Doba se ale za více než dvě dekády změnila a Apple výrobu posledního modelu v roce 2022 ukončil. Kdyby ho Američan navrhoval dnes, ví přesně, jaké změny by udělal: „Podle vašich preferencí, denní doby a umístění by automaticky generoval seznamy skladeb,“ říká pro CzechCrunch Fadell.

Tony Fadell se ale jen u hudební revoluce nezastavil. Po štaci v Applu se v roce 2010 rozhodl, že znovu vynalezne termostat. Jeho startup Nest přišel s chytrým přístrojem, který se učí návykům svého majitele a podle nich nastavuje teplotu v místnosti. Postupně nabídnul i chytrou kameru nebo detektor kouře a firmě se dařilo tolik, že ji v roce 2014 koupil Google za 3,2 miliardy dolarů (v současnosti 72,6 miliardy korun). Pod názvem Google Nest technologická firma produkty pro chytrou domácnost nabízí dodnes.

Momentálně má Fadell vlastní investiční a poradenskou firmu Build Collective, která klade důraz na udržitelnost. Je zapojen i do světového vědeckého festivalu Starmus, který spoluzaložil legendární kytarista kapely Queen Brian May. Akce, která na jedno místo každý rok láká velká jména ze světa umění i vědy, se letos koná v Bratislavě pod hlavičkou slovenské softwarové firmy Eset. Vlastní přednášku na akci měl i Fadell a mluvil v ní o projektu, který nedávno v souvislosti s ochranou životního prostředí vypustil satelit do vesmíru.

Vím o vás, že jste fanda do aut. Jak vnímáte elektromobilitu?
Současná auta na benzín mě už neoslovují. Vnímám je jako technologii minulosti, již v následujících pěti až deseti letech čeká postupný ústup z trhu. Budoucnost je v elektromobilech. Jsme v přechodném období, kde technologie neustále postupuje – každý den vidíme lepší baterie a motory, což je fascinující. Přestože ale na trhu existuje mnoho skvělých elektrických vozů, preferuju spíš unikátnost a individualitu. Už nejezdím tak často, protože si myslím, že je to lepší pro planetu. Když za volant ale sednu, chci, aby to bylo v autě, které ve mně vyvolá emoci. Proto mám rád třeba přestavby starých vozů na elektromobily.

Jaké je vaše oblíbené vozidlo?
Miluju svůj Ford Bronco z roku 1969. Mezi elektrickými vozy mě nedávno zaujal Hyundai Ioniq 5 N, to je hodně cool auto. Obecně mám rád nové značky, jako je Polestar, protože přinášejí něco svěžího a jsou dobře navržené. Na trhu je hodně zajímavých modelů, a přestože se snažím sledovat novinky, je jich tolik, že je těžké udržet přehled. Nedávno jsem také seděl v novém modelu BMW, myslím, že to bylo i7.

Foto: BMW

Vidíte, s ním jsme se před nějakou dobou svezli i my. Co jste na něj říkal?
Překvapilo mě množstvím obrazovek v kabině. Pokud se nepletu, bylo jich devět. Byl jsem z toho vedle. Přijde mi přehnané, když se v moderních autech nahrazují tradiční tlačítka a přepínače dotykovými displeji. Navíc ta obrovská obrazovka, která se může sklápět, abyste na ní mohli sledovat filmy… to myslí vážně? (smích)

Někdy to tak u elektromobilů opravdu vypadá, že? Infotainment na prvním místě, jízdní vlastnosti a specifikace auta až na druhém.
Jakoby chtěli znovu vynalézt kolo. Ale trochu to přestřelili a nakonec do vozu nacpou všechno možné. Myslím, že by designéři měli být trochu zdrženlivější, když vybírají, co všechno tam dají. Spoustu funkcí totiž člověk využije jen na začátku, když jsou pro něj novinkou, pak už si na ně nevzpomene. To je škoda.

Konstruktéři tedy moc tlačí na pilu? Myslíte, že i v souvislosti s tím přijde na trhu s elektromobily korekce?
To je nevyhnutelné. Zákazníci nakonec chtějí cenově dostupnější vozidla. To je trend, který už vidíme u aut od Tesly a u čínských výrobců v Evropě i na dalších trzích. Noví hráči snižují ceny a zvyšují konkurenci. Vyrábět pouze luxusní auta bude možné jen do určité míry; trh bude muset oslovit i nižší a střední třídu. Nedávný příklad automobilu Xiaomi One ukazuje, jak rychle mohou jít noví hráči vpřed. Když jsem viděl, co všechno Xiaomi dokázalo za tři roky, nevěřil jsem. Je to podobné jako na trhu s chytrými telefony, který je vysoce konkurenční, i přes vysokou bariéru pro vstup.

Foto: Apple

Tady vše začalo. První generace iPodu přinesla velké úložiště v malém zařízení

Vy jste měl prsty v designu iPhonu, ale pro Apple jste přišel hlavně s nápadem na malý hudební přehrávač. O vlivu iPodu na společnost a kulturu asi netřeba dlouho mluvit. Ale kdybyste ho navrhoval dnes, jak by vypadal?
Určitě by využíval umělou inteligenci. Nabízel by uživatelům interaktivní komunikaci, ve které by mu lidé mohli říkat, co chtějí poslouchat. Přístroj by podle vašich preferencí, denní doby a umístění automaticky generoval seznamy skladeb. Hodně funkcí by běželo přes cloud, což by umožnilo zařízení zmenšit. Mohlo by to mít buď velmi malý, nebo dokonce žádný displej, aby vás přístroj co nejméně rušil.

Takže si myslíte, že i v době chytrých telefonů, ve kterých jsou všechny funkce pod jednou střechou, mají dedikovaná zařízení smysl?
Vždycky to má smysl. Chytré telefony jsou často rušivé. Během poslechu hudby vám třeba přijde upozornění, které jen snižuje váš prožitek. Naopak používání dedikovaného zařízení, ať už je to iPod, nebo něco jiného, umožňuje soustředit se pouze na jednu věc, třeba na poslech hudby.

Je zřejmé, že poslední dobou v technologickém sektoru hraje umělá inteligence prim. Je kolem ní velké nadšení, zároveň někteří její boom označují za bublinu, která splaskne.
Myslím si, že situace kolem umělé inteligence je podobná raným dnům internetu, kdy byla očekávání nadsazená a mnozí podceňovali, co vše bude pro jeho rozšíření potřeba. Internet vyžadoval třeba modemy nebo širokopásmové připojení. Umělá inteligence se dnes sice může šířit mnohem rychleji, ale věřím, že některé části trhu s umělou inteligencí jsou opravdu přeceňované a mohou připomínat bublinu. Současně tu ale máme oblasti, které jsou teprve na počátku svého rozvoje.

Tak jako tak jsme ale svědky jakési kambrijské exploze inovací v mnoha sektorech a některé z nich přežijí dlouhodobě. podobně jako to bylo u smartphonů nebo internetu. Skutečnost je taková, že je to prostě součástí dynamiky nových technologických trendů, kterou jsme viděli už mnohokrát.

Foto: Rabbit

R1 má 4GB paměť RAM a 128GB úložiště. A otočnou kameru

V podcastu Lexe Fridmana jste řekl, že když chce startup konkurovat velkým hráčům, musí začít s něčím, co jednou budou velké společnosti chtít mít pod svou značkou. Je to případ dedikovaných zařízení poháněných umělou inteligencí, jako je krabička R1 od startupu Rabbit a dalších podobných produktů, se kterými se roztrhl pytel?
Důvodem pro koupi startupu může být, že má daný projekt technologický náskok nebo kvalitní tým vývojářů. Pokud jde o umělou inteligenci v samostatném zařízení, velké technologické společnosti se o takový projekt nebudou zajímat, pokud nebude něčím opravdu speciální. Pokud však startupy nabízí pouze základní technologii umělé inteligence bez výrazného tržního úspěchu nebo bez nějaké výrazné technologické inovace, která by byla na daném zařízení něčím mimořádným, nemá to pro velkou společnost valný význam.

Na festivalu Starmus, který se aktuálně koná v Bratislavě, jste měl přednášku, v níž jste se zaměřil na metan – proč?
Protože to je skleníkový plyn s pětadvacetkrát horším účinkem na prostředí, než má oxid uhličitý. Nedávno jsme s iniciativou Environmental Defense Fund, kde působím tak pět až šest let, vypustili první satelit schopný za 48 hodin nasnímat celou Zemi, což nám umožňuje identifikovat místa, odkud metan uniká. Jsou to hlavně ropná a plynová pole, skládky a zemědělské oblasti. Díky tomu se na úniky budeme moct zaměřit a zastavit je. Spojené státy taky nedávno zavedly pokuty pro ty, kdo takové věci neřeší. S napětím během tohoto léta očekávám první data, která ukážou, jak rychle dokážeme tyto problémy odstranit.