Český technologický talent se opět prosadil na mezinárodní scéně. Tomáš Guryča, zakladatel a ředitel vesmírného startupu Acme Space, zaznamenal mimořádný úspěch v prestižní soutěži NASA Lunar Challenge. V konkurenci více než 1 200 týmů z celého světa se tomu jeho podařilo jako jedinému zvítězit hned ve dvou kategoriích.

Cesta vynalézavého Čecha k vedení vesmírného startupu rozhodně nebyla přímá. Tomáš Guryča se původně vyučil obráběčem kovů a několik let pracoval v rodinné firmě, která vyráběla pojízdné regály. „Nebyl jsem spokojený s tím, jak nám externí dodavatelé nastavovali výrobní stroje. Neměli jsme nad tím kontrolu a výsledek často nefungoval podle našich představ,“ vzpomíná. Aby měl celý proces pevně v rukou, rozhodl se, že se naučí stroje programovat sám.

Po krachu rodinné firmy chtěl hledat práci v IT – a to navzdory tomu, že byl v oboru samoukem. „Říkal jsem si, že je to super placená práce, hlavně téměř part time, dva dny v kanceláři, zbytek home office. Dala se tam vtěsnat další práce a čas na projekty, které se týkaly i mého osobního zájmu, vesmíru. Povedlo se, svou práci jsem vždy udělal a nepotřeboval jsem kvůli tomu IT studovat,“ popisuje své začátky v oboru.

Cesta přes AI k vesmírným ambicím

Ještě před dvěma lety měl Tomáš Guryča tři práce najednou a po večerech vymýšlel vlastní technologické projekty, často spojené s umělou inteligencí. První výrazný úspěch přišel s platformou Nandezu, aplikací, která umožňovala virtuální zkoušení oblečení.

Projekt se mu podařilo úspěšně prodat, a právě díky této technologii, která se dnes stává standardem u firem jako Adobe nebo Google, získal prostředky na další krok. „Díky prodeji jsem mohl investovat dvě stě tisíc eur do rozjezdu vesmírného projektu,“ říká Guryča.

Just submitted our revolutionary LunaForm system to @NASA‚s #LunaRecycleChallenge! 🚀 Transforming ZOTEK F30 waste into building components with 99% efficiency for lunar habitats. Let’s make space sustainable! 🌙♻️ #SpaceRecycling #LunarTech #InSpaceManufacturing pic.twitter.com/UFq8oBi1nK

— Tomas Guryca (@GurycaTomas) April 1, 2025

Jádrem Acme Space je proprietární AI systém, který Guryča vyvíjel se svým 15členným týmem, jehož součástí jsou i bývalí vývojáři z Blue Origin, startupu amerického miliardáře Jeffa Bezose. Zásadním krokem pro firmu bylo vyřešit problém halucinací, tedy situací, kdy umělá inteligence vygeneruje smyšlenou informaci a tváří se, jako by šlo o ověřený fakt. „Říkal jsem si, že schopnosti AI by šly skvěle využít při vývoji vesmírných technologií, ale musela by mít nějakou pojistku. A napadlo mě – co kdyby byly tři? Mohly by se kontrolovat navzájem, jako tým.“

Myšlence zpočátku sám příliš nevěřil. Přesto se s týmem pustili do vývoje a od základů natrénovali vlastní modely umělé inteligence. Po měsících práce se ukázalo, že trojice nezávislých AI skutečně dokáže fungovat jako efektivní kontrolní mechanismus. „Jedna navrhne řešení, druhá to zhodnotí a třeba řekne ‚tohle nesedí‘ a třetí to celé přepracuje,“ popisuje zjednodušeně. Výsledkem je proces, který podle něj oproti klasickému vývoji ušetří až 90 % nákladů a 70 až 80 % času.

Právě díky efektivitě vlastní umělé inteligence se v Acme Space podařilo rychle překlopit nápad do funkčního prototypu a s ním uspět v prestižní technologické výzvě NASA.

V soutěži LunaRecycle Challenge hledala americká vesmírná agentura energeticky úsporná recyklační řešení, která by zvládla zpracovat pevný odpad a přitom podpořila dlouhodobou udržitelnost lunárních misí. Tým Tomáše Guryči porotu zaujal zařízením LunaForm, technologií navrženou k recyklaci odpadu přímo na Měsíci. Její vývoj zabral tři měsíce, během nichž vzniklo přes šedesát stran výpočtů a simulací. „Byl jsem v šoku, nečekal jsem, že to opravdu vyjde,“ přiznává dnes Guryča.

Boj proti tunám odpadu na Měsíci

Při cestě na Měsíc vyprodukuje NASA značné množství odpadu. Všechny vědecké přístroje totiž musí být kvůli ochraně zabaleny do speciální fólie Zontek F30. Jde zhruba o dvě tuny materiálu, které by po vybalení zůstaly bez využití. „Je to v podstatě ten samý typ obalu, jaký znáte z balíků s křehkým zbožím. Jen ve vesmírném měřítku,“ líčí s úsměvem.

Pokud by se tento odpad nepodařilo znovu využít, astronauti by ho museli buď zbytečně skladovat, nebo ponechat na Měsíci. Právě tento problém má řešit zařízení LunaForm, recyklační jednotka o velikosti zhruba 90 × 80 × 30 centimetrů, která dokáže zpracovat materiál přímo na místě.

„Odpad se vloží dovnitř, kde ho dva písty stlačí, zařízení ho zahřeje, roztaví a natlačí do formy pod pecí. Výsledkem je pevný blok, který může posloužit dál – třeba jako polička, součást zástěny nebo konstrukční prvek pro větší soukromí astronautů v kajutách,“ popisuje šéf Acme Space princip fungování technologie.

Kontrakt za 60 milionů a vize budoucnosti

Úspěch v soutěži NASA přinesl společnosti s českým vedením kontrakt v hodnotě 30 milionů korun na dokončení technologie a dalších zhruba 30 milionů za její poskytnutí NASA, která chce zařízení převést na Měsíc v rámci mise Artemis v roce 2027.

Ambice Acme Space tím ale zdaleka nekončí. Tým se ve Spojených státech zaměřuje i na vývoj dalšího hardwaru a softwaru pro lunární mise, včetně technologií pro těžbu helia-3, vzácného izotopu, který by v budoucnu mohl sloužit jako palivo pro jadernou fúzi. „V současnosti má helium-3 podle odhadů cenu kolem pěti milionů dolarů za kilogram,“ dodává IT specialista.

V evropském sídle firmy, ve Švýcarsku, vzniká další zajímavý projekt. Tamní tým vyvíjí platformu pro oběžnou dráhu, která využívá stratosférické balóny. „Obrovský vodíkový balón vynese do výšky 30 kilometrů speciální dron, který se poté oddělí a pokračuje samostatně až na oběžnou dráhu. Dokáže unést náklad o hmotnosti až 200 kilogramů,“ popisuje technologii, jejíž testování je plánováno na září.

Acme Space spolupracuje i s prestižními univerzitami včetně ETH Zürich a École Polytechnique Fédérale de Lausanne. „To jsou top univerzity na světě v aerospace, pomáhají nám ladit AI i simulace,“ říká Guryča.

Čech do svého vysněného projektu investoval téměř veškeré peníze ze svého, kolem dvou milionů eur. „Neváhal jsem ani minutu. Hned, jak jsem měl tu investici, řekl jsem si, co chci dělat,“ vzpomíná na rozhodnutí zanechat stabilní IT práci. „Teď jsme zhruba na nule,“ přiznává s úsměvem. „Kdyby z toho nic nevyšlo, šel bych asi znova do práce. Ale říkal jsem si – když ne teď, tak kdy jindy?“

Současně firma jedná s investory o odkoupení přibližně 20procentního podílu a rozvíjí licencování AI technologií. „Primárně řešíme zisk v Americe, protože tam je to hodně komerčně založené,“ uzavírá.