„Věci připojíme k internetu, vzájemně je propojíme a smysluplně vytěžíme ku prospěchu lidstva.“ Tak Alan Fabik popisuje náplň společnosti Hardwario, která byla v minulém roce zařazena do prestižního výběru Deloitte za svou práci v odvětví tzv. IoT . Pod touto pro někoho možná až tajemnou zkratkou se ukrývá pojem Internet of Things, tedy internet věcí, který otevírá zcela nové možnosti fungování hardwaru okolo nás.

Alan Fabik a jeho Hardwario prostřednictvím IoT hledají stále nové způsoby, jak vytěžit ze zařízení maximum a nalézt pro ně někdy až nečekaná uplatnění. A tak mimo výrobních hal či staveb napomáhají jejich přístroje k monitoringu růstu stromů na britských ostrovech nebo třeba k hlídání slonů v Africe. Ale koncept internetu věcí má často i prozaičtější uplatnění.

Jedná se totiž o nedílnou součást života většiny osob obývajících naši planetu. Ať už vlastníte chytrý telefon, počítač či chytrou televizi a používáte je, pak je IoT nedílnou součástí i vašeho každodenního života. Zkrátka a dobře o internetu věcí můžeme mluvit všude, kde je zařízení připojeno k internetové síti, která značným způsobem rozšiřuje možnosti jeho využití.

„Pokud mám někde nějaké zařízení, tak je dobré vědět, co to zařízení dělá, jestli ještě vůbec něco dělá nebo jak dlouho to bude dělat. A je jedno, co to je. Způsobem, jak se to dozvědět, je určité specifické chování stroje a jeho okolí,“ vysvětluje základní principy IoT devětačtyřicetiletý Fabik.

„Dnes se dokážeme k přístroji připojit vzdáleně, k čemuž slouží právě internetová síť. Díky ní propojíme danou věc s dalšími informacemi a to, co dostaneme, se snažíme maximálně vytěžit,“ popisuje dále důvod, proč je dobré elektronická zařízení s internetem propojit.

Khaki a rozlepené mýdlo

Cesta Alana Fabika k IoT nebyla ani zdaleka přímočarou záležitostí. Kdo by čekal malého kluka, který se od rána do večera vrtal v elektronice, byl by na omylu. Byť ze školy nosil jedničky, rodiče jej nechtěli pustit na gymnázium. „U nás platilo držet se spíše při zemi. V tu chvíli jsem nevěděl, kam mám jít, protože jsem nebyl do ničeho vyloženě zapálený,“ vzpomíná Fabik, který proto ve 13 letech učinil poměrně překvapivé rozhodnutí a nastoupil na vojenskou školu.

Ze školy si odnesl smysl pro pečlivost a také se naučil zůstávat věrný osvědčeným věcem a postupům, což jsou vlastnosti, které přenáší i do samotného fungování Hardwaria. To v minulém roce dosáhlo obratu 21 milionů korun a podařilo se mu dostat na páté místo v žebříčku Rising Star hodnocení Deloitte Technology Fast 50 pro střední Evropu.

„Nehrneme se bezhlavě do ničeho nového. Spíše zpětně zkoumáme. Nemáme tu vidinu, že všechno nové je nejlepší. Samozřejmě přistupujeme k novým věcem otevřeně, jen kvůli tomu hned neopouštíme to staré,“ říká Fabik, který moc dobře ví, jak hořká může být pilulka neúspěchu způsobeného přílišnou horlivostí.

Elektronika totiž nebyla prvním předmětem jeho podnikání. Tím byla kupodivu kosmetika, respektive výroba a prodej mýdel. Stačilo ovšem jedno špatné rozhodnutí týkající se balení produktů a celý detailně rozplánovaný byznys vzal za své. Mimo krabic s mýdlem, které se samo z důvodu špatného laku rozbalovalo z obalu, zbyly Fabikovi také dluhy a zkušenost, že je lepší postupovat po jednotlivých krocích než se spoléhat na velké plány, které může zcela zhatit jedna zbytečná chybka.

Po této chybě ale přišla šance na restart. Rodák z Karviné získal pozici obchodního ředitele v severomoravské společnosti, která se specializovala na výrobu a budování rádiových vysílačů a sítí nebo vývoj softwaru pro nejrůznější zařízení. Právě působení v této oblasti se stalo nejkratší cestou, kterou se mohl Fabik k IoT dostat. Internet v počítačích již nějakou dobu existoval, ovšem právě zdokonalování technologie přenosových sítí výrazně přispělo k jeho pronikání i do dalšího hardwaru.

Cesta na sever a ještě dál

Hardwario dnes sídlí v prostorách libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink. Důvod, proč se rodák z Moravy dostal až do Křišťálového údolí, je poměrně jednoduchý. V Jablonci nad Nisou vybudoval Dalibor Dědek elektronické impérium jménem Jablotron, které přijalo pod svá křídla menší společnost specializující se na vývoj softwaru pro pulty centrální ochrany pro bezpečnostní agentury. Tu Fabik založil se svým kamarádem.

V Jablotronu se postupně dokázal vyšplhat až na pozici obchodního ředitele, nakonec se však vrátil k vedení oné malé společnosti, se kterou pod Jablotron vstoupil, aby ve finále došel k rozhodnutí zcela se osamostatnit. „Velmi rychle jsem tam pochopil, jak se dá s poměrně malým počtem lidí postavit organizace, která vyváží do osmdesáti zemí světa. A když se to postaví na partnerské síti, tak to všechno skvěle funguje,“ říká Fabik, který dnes působí také coby lektor ve vzdělávací organizaci Czechitas.

Do osmdesáti zemí světa Hardwario dnes sice ještě nevyváží, svou pobočku má ale již například v Anglii. Rozjelo ji díky crowdfundingové kampani, která pomohla vybrat osm milionů korun. Svůj původní byznys společnost postavila především na stavebnicích pro makery, kteří jsou zběhlí v software a rádi by si vytvářeli vlastní zařízení. Důvodem tohoto rozhodnutí byla cesta na veletrh CES, kde měl Alan Fabik tehdy ještě pracující pro Jablotron načerpat inspiraci.

Problémem bylo, že spíše než inspirace přicházelo zoufalství. „Vstoupil jsem tam do pavilonu nějaké čínské značky s komplikovaným názvem, která měla všechno od zahnutých televizí po robotické vysavače prostě všechno. A ti mi řekli, že uvažují o expanzi do Evropy. Ptal jsem se jich, jak jsou velcí, a oni mi řekli, že mají asi 200 tisíc zaměstnanců,“ vzpomíná Fabik.

„Pak jsme přišli k výrobci, který měl na háčcích rozvěšené různé gadgety pro chytrou domácnost. Říkali mi, že dělají pro všechny, jen ať jim jen povím značku a jakou technologii bych chtěl. A ti zase měli nesmyslně nízké ceny, za které bychom u nás nedali dohromady ani krabičku. A v takovém prostředí jsme měli přemýšlet, kde se prosadíme,“ dodává. Proto se Fabik rozhodl dělat něco, co nepůjde jen tak lehce zkopírovat, protože mu bylo hned jasné, že Čína vše převálcuje.

Připojení uprostřed lesa i na safari

Zaměření na kutily však do značné míry změnil minulý covidový rok, který přinesl odstoupení dvou největších klientů. V reakci na vzniklou situaci Hardwario muselo optimalizovat počty svých zaměstnanců, kterých je aktuálně přibližně patnáct, a především pozměnit své zaměření na užší zakázkový vývoj s pečlivě vybranými partnery.

Hardwario se snaží spolupracovat s těmi, kteří mají ve svých oborech zkušenosti a znalosti. IoT společně aplikují do zcela nových produktů, ale jsou schopni internetem vybavit i věci již existující, jimž tak otevřou nové možnosti využití. Odvětví, ve kterých tito partneři působí, je celá řada. Od zemědělství, lesnictví či vodohospodářství až po výrobce či stavitele.

„Naší ambicí není a ani nemůže být tyto jednotlivé sektory měnit. Od toho tu jsou ti partneři, kteří jsou profíci s know-how a mají zápal svůj obor změnit. My jsme tu od toho, abychom jim vše pomohli zdigitalizovat a dostat do podoby, se kterou dovedou pracovat,“ vysvětluje Lukáš Fabik, který má v Hardwariu pod palcem marketing.

Digitalizace činnosti u partnerů probíhá nejčastěji skrze senzoriku. Získaná data jsou odesílána do cloudu a následně k uživateli, kterému jsou servírována v takové podobě, aby s nimi mohl pracovat co nejefektivněji. Výhodou moderních technologií je, že ke sběru dat dnes zařízení nevyžadují připojení do zásuvky, a dokonce ani ke klasické internetové síti.

Kde není elektrická síť, postačí baterie nebo solární panel, který umožní zařízení fungovat dlouhé roky. Kde není standardní internetové připojení, lze využít některou z nových IoT přenosových sítí, jakou je například NB-IoT. Pokročilá senzorika, modernější způsoby napájení a nové přenosové sítě tak internetu věcí otevírají zcela nové možnosti uplatnění, které by si před pár lety ještě nedokázal nikdo představit.

Příkladem je sledování lesních porostů, a to od výskytu kůrovce až po růst stromů. Lesy Hardwario monitoruje například ve spolupráci s Vodafonem a ministerstvem životního prostředí ve Velké Británii. Jeho zařízení se brzy objeví i v Africe, kde budou mít za úkol monitorovat teritoria tamních slonů, a tím je chránit před pytláky.

Spojené státy jako ultimátní cíl

I takové projekty pomáhají Alanu Fabikovi a celému jeho týmu dostávat IoT do širšího povědomí a ukazovat, že se nejedná jen o chytré vysavače či lednice schopné objednat pivo. Cílem společnosti je každým rokem růst dvojnásobně. V roce 2022 by se tak měl roční obrat přehoupnout přes částku 40 milionů korun. S tím také souvisí daleko větší zaměření na retail, do kterého chce Hardwario přinést ve spolupráci se společností Adastra například chytré váhy či regály.

A pak je tu i průmysl 4.0. S ním souvisí nový projekt, na kterém Hardwario spolupracuje s Microsoftem. Novinka přinese možnost instalace neinvazivního monitoringu efektivity výroby s tím, že pilotní provoz bude limitovanému počtu firem, které se přihlásí, nabízen zdarma. Hardwario navíc pomůže firmám na další rozšíření projektu získat dotaci.

Současně Fabik pomýšlí i na expanzi, ke které ovšem bude zapotřebí spolupráce s investory, přičemž s několika z nich by již měla probíhat jednání. „Nikam nespěcháme, ale víme, že pro vstup na další trhy to bez investic nepůjde,“ dodává s tím, že ultimátním cílem jsou Spojené státy. „Dokud nebudeme mít pobočku ve státech, tak neskončím. Uspět tam je to hlavní,“ uzavírá Alan Fabik s úsměvem.