Hledají odpověď na otázky o vzniku života na Zemi, zabývají se dlouho nevyřešenými matematickými problémy nebo vyvíjejí radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty. V Česku je velké množství talentovaných vědců a vědkyň, kteří ve svých oborech dosahují významných úspěchů a jsou vzorem i inspirací pro ostatní. Nadace Neuron už za dobu své existence ocenila více než 120 takových nadějných osobností – a ani letošek není výjimkou. CzechCrunch je mediálním partnerem akce.

Hlavní Cenu Neuron 2024, která se uděluje za mimořádný přínos vědě, tentokrát získal uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth, jenž je na prahu objevu přeměny vody na kov. Jeho hlavní přínos tkví v pochopení obalování iontů a elektronů ve vodě a vodních rozhraních. „Tento výzkum je klíčový pro pochopení důležitých procesů v heterogenní atmosférické chemii, chemické terminologii i vnitrobuněčných biologických interakcích,“ píše se ve zdůvodnění jeho nominace. Kromě prestižního ocenění teď Jungwirth získává také finanční odměnu ve výši 1,5 milionu korun.

Nadace Neuron ovšem nepodporuje jen zkušené a zavedené badatele, ale především ty mladší a perspektivní. Letos získalo ocenění sedm laureátů – a každý si odnesl i prémii 500 tisíc korun. Kategorii biologie ovládla Klára Hlouchová, která se zabývá výzkumem evoluce proteinů a jejich funkcí. Její objevy mají potenciál přinést odpovědi na otázky týkající se vzniku života na Zemi a jeho možném výskytu i jinde ve vesmíru. V oblasti fyziky pak uspěl Petr Šulc, tvůrce průlomového nástroje oxDNA pro modelování nukleových kyselin.

Mezi další oceněné patří i Jan Křetínský, který vyvíjí matematické nástroje pro kontrolu robotů a neuronových sítí, nebo Ota Pavlíček se svými digitálními projekty umožňujícími „cestování časem“. V kategorii medicíny zaujala porotu nejvíce Martina Benešová Schäfer, jejíž práce v oblasti jaderné medicíny vedla k vývoji radiofarmaka pro léčbu rakoviny prostaty, která teď pomáhá pacientům po celém světě. „Naše radiofarmakum způsobí v těle miliardy jaderných výbuchů za vteřinu, buňkám je špatně a odumřou,“ vysvětluje.

V neposlední řadě si ocenění odnáší i Jan Volec, jenž se zabývá složitými a dlouho nevyřešenými matematickými domněnkami, a Tomáš Pluskal, který propojuje molekulární biologii a umělou inteligenci při výzkumu metabolomiky. Jeho práce tak má zásadní význam pro objevování nových léčiv i dosud nepoznaných molekul.

Kromě toho Nadace Neuron poprvé udělila i Cenu za rozvíjení lásky k vědě. Historickým prvním laureátem se stal profesor Jan Černý, který dlouhodobě popularizuje vědu a podporuje mladé talenty – například v rámci biologických olympiád či programu Science na Univerzitě Karlově, jehož je spoluzakladatelem. Ocenění mu předal prezident Petr Pavel.

„Právě probouzení zvídavosti a podpora studentů je jedním z hlavních pilířů Neuronu. Profesor Černý je ztělesněním dobrého a osvíceného pedagoga, který dává studentům možnost růst a nehasí jejich nadšení,“ vysvětluje ředitelka Neuronu Monika Vondráková.

Cena za propojení vědy a byznysu putovala do rukou startupu SophoMer. Ten vyvinul látku, která pomáhá při vývoji diagnostických testů na nemoci a taky třeba ve zjišťování, jaká je úroveň znečištění životního prostředí. Duchovními otci projektu jsou Jan Plicka a Jiří Moos, kteří spolupracují s vědeckým týmem na Ústavu makromolekulární chemie. Příběh tohoto startupu jsme popsali už v roce 2023.