Bylo září 2022 a Elon Musk hovořil ke shromážděným zaměstnancům svého biotechnologického startupu Neuralink: „Je třeba zásadně zrychlit. Jako kdyby hrozil konec světa. Musíme to dokázat dřív, než umělá inteligence všechno změní.“ Řeč byla o počtech implantátů, respektive lidských pacientů s nimi. Právě v propojení mozku člověka s výpočetní technikou, byť miniaturní, totiž nejbohatší člověk světa vidí cestu, jak zamezit obecné umělé inteligenci, aby převzala vládu nad planetou Zemí.

O tom, že by rád stvořil jakéhosi humanoidního hybrida či spíše pomocí technologií vylepšeného člověka, hovoří Musk několik let. Už v roce 2019 se nechal slyšet, že „symbióza lidského mozku a umělé inteligence“ je klíčová pro budoucnost. Jenže s tím, jak v posledních dvou letech svět poznal díky nástrojům jako ChatGPT, co umělá inteligence dokáže, vzrostla i naléhavost hlasů, které před ní varují.

A právě Musk je jedním z těch, kteří neskrývají, že mají obavy s toho, co v počítačích a laboratořích společností typu OpenAI, kterou paradoxně sám zakládal, vzniká. Proto jednak začal usilovat o rozvoj vlastní umělé inteligence xAI, jednak víc a víc tlačí Neuralink. Ten je přitom ze své povahy tím potenciálně nejnebezpečnějším projektem, do jakého se kdy pustil. Jak nyní napsal reportér Bloombergu Ashlee Vance – který je mimochodem autorem Muskova prvního a skvělého životopisu z roku 2015 –, „Musk dokázal transformovat celé obory a tohle by mohlo mít největší dopad.“

Vance v posledních dvou letech detailně studoval dění v Neuralinku, dostal se do zákulisí firmy a sepsal z toho rozsáhlou reportáž a připravil podcastovou sérii. Jde o unikátní vhled do fungování společnosti a myšlení lidí, kteří ji tvoří. A jejich ambice nejsou ani trochu malé: vybavit lidské mozky čipy, které v první fázi pomůžou ochrnutým lidem, aby znovu chodili nebo mohli komunikovat, ale v dalším kroku mají změnit civilizaci jako takovou.

Elon Musk je mistrem v slibování termínů a nových milníků, které pak nastanou s velkým zpožděním. Třeba Tesla Cybertruck měla být na trhu v roce 2019 a pokud to půjde dobře, k prvním zákazníkům se dostane koncem tohoto měsíce. I Neuralink měl vylešovat postižené pacienty už v roce 2020, ale první testy na lidech přijdou na pořad dne snad příští rok.

Firma už dokonce hledá dobrovolníky. Ideálním kandidátem je dospělý člověk do 40 let věku, který je kvadruplegik, takže nemůže hýbat končetinami. Příští rok je v plánu jedenáct operací, v roce 2027 už 499 a na konci dekády přes 20 tisíc. Neuralink už dostal povolení od amerického lékového úřadu FDA, že experimenty na lidech smí provádět.

Jak to bude vypadat? Nejprve pacientovi vyvrtají do lebky otvor o průměru 2,5 centimetru. Tuto proceduru ještě bude mít na starost chirurg, další fázi už převezme operační robot, kterého si Musk a spol. sami vyvinuli – ten do mozku zavede 64 vláken, každé z nich obsahuje 16 elektrod a je tenké jako čtrnáctina lidského vlasu. Právě proto takový zákrok musí provádět robot, protože sebelepší doktor by potřebné přesnosti nebyl schopen. Jednotlivé spoje jsou pak napojené na mikročip, který se usadí jako výplň po chybějícím kusu lebky.

Foto: Neuralink

Operační robot Neuralinku

Půjde o poměrně výkonný mikropočítač, který má za cíl vrátit pacientům schopnost ovládat ruce (a jednou třeba nohy). Bude ale poměrně náročný na energii, vydrží běžet vždy maximálně několik hodin. Jak se bude nabíjet? Bezdrátově s pomocí speciální kšiltovky. Výhledově je prý, podle informací Ashleeho Vance, ambicí Neuralinku prodloužit výdrž baterie čipu na 24 hodin a nabíjení integrovat do polštáře na spaní…

Jestliže při spouštění SpaceX Muskovi vybouchly tři rakety, Neuralink si nic takového nemůže dovolit. Vědecký ředitel společnosti Shivon Zilis k tomu Bloombergu řekl: „Nemůžeme první tři prostě odepsat. To v našem případě nepřichází v úvahu.“ Jestliže vesmírné společnosti ve svých plánech s explozemi počítají a obvykle pro ně znamenají zdržení, ale nikoli zastavení projektu, kdyby Neuralinku umřeli pacienti, byl by to téměř jistě konec.

Stačí si všimnout, jaký povyk způsobují informace o tom, že při vývoji trpí zvířata. Magazín Wired nedávno upozornil, že i přes proklamace Muska a spol. už v laboratořích firmy v Kalifornii zemřelo mnoho opic a řada z nich ve velkých bolestech. „Říkají nám vrazi nebo ti, co zneužívají zvířata. A já se přitom musím každé ráno sebrat, jít do práce a starat se o to, aby se ta zvířata měla mnohem lépe než kdekoli jinde,“ rozzlobila se nyní Autumn Sorrellsová, která má v Neuralinku na starost právě péči o zvířata.

Zároveň připustila, že některá zvířata zemřela nebo zemřou. A dodala, že tak to prostě má být, pokud je smyslem zachránit tisíce nebo miliony lidských životů: „Bylo by neetické, kdybychom na tohle nebyli super zaměření.“

Neuralink není jediný startup, který se soustředí na propojování lidského mozku s moderní technikou. Podobné ambice, byť technologicky poněkud odlišné, mají společnosti jako Onward nebo Synchron, velkých pokroků se daří dosahovat i týmu švýcarského profesora Grégoira Courtina. A dokonce i v Česku už se povedly první experimenty, při nichž se člověk, který byl dlouho upoutaný na invalidní vozík, postavil na nohy.

Odborná obec ale není jednotná v tom, zda implantování čipů do mozku či do páteře je skutečně tou nejlepší variantou, na kterou se zaměřovat. Například podle profesora Ivana Netuky, předního českého neurochirurga, jde jen o show: „Vždyť to je humorné. Čip, kterým se teď chlubí třeba společnost Neuralink, má 1 024 bodů spojených s mozkem. Je to možná technologický pokrok, ale z pohledu konexí, které máme v mozku, to je úplné nic.“