Vyvrtat lebku, přišít čip k mozku, nabíjet kšiltovkou. Elon Musk hledá dobrovolníky na první operace

Startup Neuralink chce příští rok provést prvních jedenáct zákroků, v roce 2030 už jich ale má být přes dvacet tisíc.

Luboš KrečLuboš Kreč

musk_neuralink-1

Foto: Midjourney

Elon Musk s fiktivní podobou čipu (vytvořeno umělou inteligencí)

0Zobrazit komentáře

Bylo září 2022 a Elon Musk hovořil ke shromážděným zaměstnancům svého biotechnologického startupu Neuralink: „Je třeba zásadně zrychlit. Jako kdyby hrozil konec světa. Musíme to dokázat dřív, než umělá inteligence všechno změní.“ Řeč byla o počtech implantátů, respektive lidských pacientů s nimi. Právě v propojení mozku člověka s výpočetní technikou, byť miniaturní, totiž nejbohatší člověk světa vidí cestu, jak zamezit obecné umělé inteligenci, aby převzala vládu nad planetou Zemí.

O tom, že by rád stvořil jakéhosi humanoidního hybrida či spíše pomocí technologií vylepšeného člověka, hovoří Musk několik let. Už v roce 2019 se nechal slyšet, že „symbióza lidského mozku a umělé inteligence“ je klíčová pro budoucnost. Jenže s tím, jak v posledních dvou letech svět poznal díky nástrojům jako ChatGPT, co umělá inteligence dokáže, vzrostla i naléhavost hlasů, které před ní varují.

A právě Musk je jedním z těch, kteří neskrývají, že mají obavy s toho, co v počítačích a laboratořích společností typu OpenAI, kterou paradoxně sám zakládal, vzniká. Proto jednak začal usilovat o rozvoj vlastní umělé inteligence xAI, jednak víc a víc tlačí Neuralink. Ten je přitom ze své povahy tím potenciálně nejnebezpečnějším projektem, do jakého se kdy pustil. Jak nyní napsal reportér Bloombergu Ashlee Vance – který je mimochodem autorem Muskova prvního a skvělého životopisu z roku 2015 –, „Musk dokázal transformovat celé obory a tohle by mohlo mít největší dopad.“

Vance v posledních dvou letech detailně studoval dění v Neuralinku, dostal se do zákulisí firmy a sepsal z toho rozsáhlou reportáž a připravil podcastovou sérii. Jde o unikátní vhled do fungování společnosti a myšlení lidí, kteří ji tvoří. A jejich ambice nejsou ani trochu malé: vybavit lidské mozky čipy, které v první fázi pomůžou ochrnutým lidem, aby znovu chodili nebo mohli komunikovat, ale v dalším kroku mají změnit civilizaci jako takovou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Elon Musk je mistrem v slibování termínů a nových milníků, které pak nastanou s velkým zpožděním. Třeba Tesla Cybertruck měla být na trhu v roce 2019 a pokud to půjde dobře, k prvním zákazníkům se dostane koncem tohoto měsíce. I Neuralink měl vylešovat postižené pacienty už v roce 2020, ale první testy na lidech přijdou na pořad dne snad příští rok.

Firma už dokonce hledá dobrovolníky. Ideálním kandidátem je dospělý člověk do 40 let věku, který je kvadruplegik, takže nemůže hýbat končetinami. Příští rok je v plánu jedenáct operací, v roce 2027 už 499 a na konci dekády přes 20 tisíc. Neuralink už dostal povolení od amerického lékového úřadu FDA, že experimenty na lidech smí provádět.

Jak to bude vypadat? Nejprve pacientovi vyvrtají do lebky otvor o průměru 2,5 centimetru. Tuto proceduru ještě bude mít na starost chirurg, další fázi už převezme operační robot, kterého si Musk a spol. sami vyvinuli – ten do mozku zavede 64 vláken, každé z nich obsahuje 16 elektrod a je tenké jako čtrnáctina lidského vlasu. Právě proto takový zákrok musí provádět robot, protože sebelepší doktor by potřebné přesnosti nebyl schopen. Jednotlivé spoje jsou pak napojené na mikročip, který se usadí jako výplň po chybějícím kusu lebky.

neur

Foto: Neuralink

Operační robot Neuralinku

Půjde o poměrně výkonný mikropočítač, který má za cíl vrátit pacientům schopnost ovládat ruce (a jednou třeba nohy). Bude ale poměrně náročný na energii, vydrží běžet vždy maximálně několik hodin. Jak se bude nabíjet? Bezdrátově s pomocí speciální kšiltovky. Výhledově je prý, podle informací Ashleeho Vance, ambicí Neuralinku prodloužit výdrž baterie čipu na 24 hodin a nabíjení integrovat do polštáře na spaní…

Jestliže při spouštění SpaceX Muskovi vybouchly tři rakety, Neuralink si nic takového nemůže dovolit. Vědecký ředitel společnosti Shivon Zilis k tomu Bloombergu řekl: „Nemůžeme první tři prostě odepsat. To v našem případě nepřichází v úvahu.“ Jestliže vesmírné společnosti ve svých plánech s explozemi počítají a obvykle pro ně znamenají zdržení, ale nikoli zastavení projektu, kdyby Neuralinku umřeli pacienti, byl by to téměř jistě konec.

Stačí si všimnout, jaký povyk způsobují informace o tom, že při vývoji trpí zvířata. Magazín Wired nedávno upozornil, že i přes proklamace Muska a spol. už v laboratořích firmy v Kalifornii zemřelo mnoho opic a řada z nich ve velkých bolestech. „Říkají nám vrazi nebo ti, co zneužívají zvířata. A já se přitom musím každé ráno sebrat, jít do práce a starat se o to, aby se ta zvířata měla mnohem lépe než kdekoli jinde,“ rozzlobila se nyní Autumn Sorrellsová, která má v Neuralinku na starost právě péči o zvířata.

musk_neuralink-2

Přečtěte si takéO krok blíže k čipům v mozku. Startup Elona Muska získal miliardyO krok blíže k čipům v mozku. Neuralink Elona Muska získal šest miliard od fondu Petera Thiela

Zároveň připustila, že některá zvířata zemřela nebo zemřou. A dodala, že tak to prostě má být, pokud je smyslem zachránit tisíce nebo miliony lidských životů: „Bylo by neetické, kdybychom na tohle nebyli super zaměření.“

Neuralink není jediný startup, který se soustředí na propojování lidského mozku s moderní technikou. Podobné ambice, byť technologicky poněkud odlišné, mají společnosti jako Onward nebo Synchron, velkých pokroků se daří dosahovat i týmu švýcarského profesora Grégoira Courtina. A dokonce i v Česku už se povedly první experimenty, při nichž se člověk, který byl dlouho upoutaný na invalidní vozík, postavil na nohy.

Odborná obec ale není jednotná v tom, zda implantování čipů do mozku či do páteře je skutečně tou nejlepší variantou, na kterou se zaměřovat. Například podle profesora Ivana Netuky, předního českého neurochirurga, jde jen o show: „Vždyť to je humorné. Čip, kterým se teď chlubí třeba společnost Neuralink, má 1 024 bodů spojených s mozkem. Je to možná technologický pokrok, ale z pohledu konexí, které máme v mozku, to je úplné nic.“

Vozíkem nic nekončí, naopak…

Seriál reportáží a rozhovorů CzechCrunche, v nichž reportér Luboš Kreč, jehož dcera skončila po těžké autonehodě na vozíku, ukazuje nejen vědecký a technologický pokrok, jenž se v této oblasti odehrává, ale také inspirativní příběhy plné naděje, optimismu a úspěchu. Protože život s handicapem je možná jiný, ale určitě ne horší nebo nudný.

Partnerem projektu je společnost Sazka, která podporuje výzkum poranění míchy a iniciativy směřující k edukaci veřejnosti o významu tohoto tématu. Její mateřská skupina Allwyn se také stala globálním partnerem charitativního běhu Wings for Life World Run, který se letos už podesáté uskutečnil i v České republice.

Na profi práci i gaming. Zenbook od Asusu má GeForce 4070 i speciální ovladač pro multimediální tvůrce

Někdy i na cestách potřebujete stříhat video, editovat fotky nebo prostě drtit nepřátele ve vysokých FPS. Nový Zenbook to všechno zvládne.

Michal MančařMichal Mančař

asus-zenbook-boxed

Foto: CzechCrunch

Asus Zenbook Pro 14 OLED zvládne náročnou práci i videohry

V názvu má Pro, ale kromě profíků vyžadujících dostatečný výkon třeba na tvorbu videa by mohl oslovit i profi hráče. Tedy pokud se spokojí s notebookem, nikoliv velkým desktopovým PC. Nový Asus Zenbook Pro 14 OLED od známého tchajwanského výrobce elektroniky je přístroj pro náročné uživatele, které kromě solidního hardwaru možná potěší i malou, ale praktickou drobností. Tu byste přitom mohli snadno přehlédnout.

Asus svůj všestranný notebook uvádí slovy, že „lepší nemusí být vždy větší“. Zenbook Pro 14 OLED sice neohrožuje segment opravdu ultratenkých a lehkých pracovních či herních nástrojů, současně ale do stále příjemně přenosného a decentně elegantního hliníkového těla vměstnal dobrou výbavu. Však také míří mimo jiné na kreativní profesionály, kteří zápolí s editováním gigabajtů videí nebo s tucty vrstev ve Photoshopu.

Už z označení notebooku je jasné, že multimediální práce (či pasivní konzumace jejích výsledků) se odehrává na displeji s technologií OLED. Dotyková obrazovka má úhlopříčku 14,5 palce, rozlišení 2 880 × 1 800 bodů a obnovovací frekvenci 120 hertzů. To je příjemně vysoký standard i pro vizuální tvorbu. Laťka je nicméně vysoko i při pomyslném pohledu dovnitř zařízení.

Zenbook pohání čtrnáctijádrový procesor 13. generace i9-13900H od Intelu, 32 gigabajtů operační paměti a nejen workoholici zbystří při zmínce o grafické kartě Nvidia GeForce RTX 4070 s osmi gigabajty paměti. To v notebookové verzi není vyloženě vrcholový model od Nvidie, přesto je to zástupce nejnovější generace grafických karet a jejich špičku má na dohled.

asus-zenbook-3

Foto: CzechCrunch

Asus Zenbook Pro 14 OLED láká i na DialPad, kontextové kolečko v touchpadu

Dohromady je to kombinace, kterou i nedávno vydané videohry při automatické detekci hardwaru odmění nastavením detailů na (very) high. Anebo sestava, která si poradí se zmíněným střihem videa. Pokud Zenbook zapřáhnete opravdu pořádně, baterie se 76 Wh samozřejmě celý pracovní den nepokryje, při menší zátěži to naopak není problém.

Kromě hardwarové výbavy – a už celkem tradiční, ale stále skvělé obrazovky – Asus Zenbook Pro 14 OLED také láká na jednu zdánlivou maličkost. V rohu touchpadu se nachází kolečko výrobcem označované jako DialPad, které aktivujete stisknutím a vyvoláte tak kontextové menu. Bez spuštěné aplikace s jeho pomocí můžete ovládat třeba hlasitost.

Což tedy není kdovíjak revoluční, především pokud jste obyčejný uživatel anebo je pro vás notebook napůl psacím strojem a napůl monitorem pro Netflix. Na přepínání mezi záložkami a podobně jednoduché úkony, jež DialPad v základu umožňuje, si vystačíte s myší, respektive běžným touchpadem. Ale Asus s touto drobností opět cílí spíš pro profíky. DialPad totiž rovnou z výroby spolupracuje jak s Photoshopem, tak s Premiere i dalšími kreativní nástroji.

asus-zenbook-03

Foto: Asus

Zenbook Pro 14 OLED od tchajwanské společnosti Asus

Na kolečku si tak jedním klepnutím vyvoláte například výběr photoshopových štětců nebo jiné funkce tvůrčích programů, pokud vás zrovna pracovní zadání zastihne na cestách. Autor tohoto textu naneštěstí není tak umělecky založen, aby dovedl možnosti kolečka pro skutečnou tvorbu grafiky či videa plně ocenit. Ale přinejmenším v teoretické rovině zní takové uplatnění DialPadu mnohem zajímavěji než jeho potenciální přínos při obyčejném používání.

Jenže jak bylo už řečeno, na běžné uživatele tento Zenbook rozhodně necílí. Náročnější klientela s náročnějšími úkoly mu při pohledu na technické specifikace snadno promine, že oproti jiným laptopům od Asusu (které jsme nedávno také testovali, třeba ExpertBook B9) to není nějak extrémně lehké či tenké zařízení. Ale rozhodně ani cvalík. Hmotnost kolem 1,6 kilogramu spolu s rozměry zhruba 32 × 22 × 1,8 centimetru není moc krvavou daní za výkon, podobně těžký MacBook Pro je dokonce o něco větší.

Zamýšlené použití pro vytížené či kreativnější pracovníky mají podle výrobce posílit i další faktory. Například přepínání barevného gamutu mezi sRGB, DCI-P3 nebo Display P3. Anebo velice příjemná klávesnice ErgoSense či podpora stylusu. Při spojení cestování a práce mohou méně opatrní uživatelé ocenit ne sice výjimečný, přesto možná potěšující standard odolnosti MIL-STD-810H. Vysokou vybavenost Zenbooku Pro 14 OLED doprovodí v českých obchodech cena těsně nad 60 tisíc korun.

CC Native

Partnerem článku je Asus