Na Lenovo Thinkpad X1 Fold budeme jednou pohlížet s ironickým úsměvem jako na zařízení, které je dávno překonané, a to, co nabízelo vzhledem k ceně, působí šíleně. Takový je ale úděl snad všech průkopnických technologií testujících hranice a pokoušejících se je překročit směrem k něčemu novému. Přesně tento dojem vytváří zkušenosti s novinkou čínské značky – držíme v ruce něco, co není dokonalé, ale přesto více vzrušující, než co nám jako téměř dokonalé přijde.

Moji prarodiče donedávna používali CRT televizi, tu s relativně malou obrazovkou, zato obrovským a těžkým tělem. Když jsem jim X1 Fold ze zajímavosti předvedl, nemohli uvěřit svým očím. Přestože já jsem o zařízeních se skládacími displeji četl články a viděl videa, po vybalení z krabice jsem reagoval úplně stejně.

Představil jsem si budoucnost, kdy s sebou místo papírového Moleskinu budeme moci nosit celý počítač s velkým OLED displejem. Jakmile ho zrovna nebudeme potřebovat, prostě ho složíme napůl. Navíc si to teď ani nemusím jen představovat, protože mám takový počítač přímo před sebou. Má skvěle zpracovaný hardware, tlumeně futuristický ráz, vybízí k používání a prozatím ho spíše nelze doporučit. Není to ale tak jednoznačné.

Lenovo Thinkpad X1 Fold totiž už na první zkušenost nevyužívá skládací displej jen jako trik na ohromení, ale skutečně zajímavým způsobem odpovídá na většinu otázek spojených s takovým typem zařízení. Jediným zádrhelem je, že to alespoň prozatím nečiní s dostatečným šarmem a sebejistotou na to, aby ospravedlnilo cenu pohybující se v Česku kolem 90 tisíc korun.

Proč skládací počítač?

Proč existují? To je ta nejčastější a nejzásadnější otázka pro zařízení se skládajícími displeji. I když ji pojmeme jako legitimní výzvu spíše než kategorické řečnické odmítnutí, nemusí být snadné na ni uspokojivě reagovat. Často totiž není zřejmé, jestli zařízení se skládacími displeji představují řešení konkrétních problémů, nebo se u nich postupovalo od technických možností k hledání produktu, kam je vložit.

U existujících telefonů je tak i více než rok poté, co na trh přišly první skládací modely, stále jednoduché být skeptikem. Například Galaxy Z Fold 2 od Samsungu umožňuje zvětšení displeje, letošní Razr od Motoroly zase zmenšení telefonu. V obou případech, za cenu výrazně vyšší než u klasického zařízení, nezískáme o moc víc než zajímavý a svým způsobem futuristický koncept.

Třeba u Samsungu je užitečnost velkého displeje limitována zvláštním poměrem stran, takže většina videí nebude větší než na stejně vysokém neskládacím telefonu. Ještě větší problém představuje nedostatek optimalizace, a to ani po více než roce, co je první verze Foldu na trhu. Motorola (a Samsung u modelu Z Flip) pak nepřináší prakticky nic navíc kromě možnosti ukončit hovor fyzickým zaklapnutím. Všude navíc platí o něco nižší jas a kvalita displejů.

Aby zařízení takového typu dávala smysl, musí zkrátka přinést něco zásadně navíc oproti tomu, co známe, obzvlášť když se zároveň musíme vypořádat s několika kompromisy. Udělal to tak iPad s tabletem nebo Tesla s elektrickým autem. ThinkPadu X1 od Lenova se to pořád tak docela nedaří, ale je možná blíže než jakékoliv jiné zařízení se skládacím displejem.

Firma k celé věci přistupuje prakticky, takže konečně přichází se zajímavou a přínosnou ergonomií, jaká dříve nebyla možná. Je zajímavé, že někdo o X1 mluví jako o skládacím tabletu, někdo jiný zase o laptopu. Jelikož samotný výrobce chce zdůraznit, že se jedná o plnohodnotný počítač, používá označení laptop, skutečnost ale stojí na pomezí a má smysl uvažovat o nové kategorii zařízení. Ač si netroufnu navrhnout, jak by se měla jmenovat.

Tablet, netbook, laptop, kniha

V rozloženém stavu X1 nabízí 13palcový 2K displej, takže působí velmi podobně jako horní polovina staršího ThinkPadu nebo velký tablet. Tlustý rámeček okolo sice dává vzpomenout na dobu před několika lety, vzhledem ke kilogramové váze počítače ale umožňuje jistější držení a zkrátka nepřekáží. Dotykový displej navíc, jak je to pro jeho skládání nutné, využívá technologii OLED, takže má krásné barvy a klasicky dokonalý kontrast, který nabízí jen minimum laptopů či tabletů.

Základní poloha samozřejmě umožňuje interakci jako s tabletem s plnohodnotným Windows 10, ale díky zabudované výklopné opěrce také jako se standardním počítačem s bezdrátovou klávesnicí a myší. To vše v jakékoliv orientaci. Nikdy jsem se nemusel starat o to, jak X1 zrovna držím, a používal ho tak, jak mi to nejvíce vyhovovalo. Horizontálně, vertikálně, vzhůru nohama, je to jedno.

To nejzajímavější se ovšem stane, když zařízení začneme ohýbat a skládat. Tam se ukáže hned několik dalších módů používání. Pokud X1 přeložíme napůl, dostaneme velice skladnou formu o stejné ploše jako základní iPad a tloušťce okolo dvou centimetrů. Jakmile si vzpomeneme, že se v ní schovává stejně velká obrazovka jako u klasického laptopu, procesor od Intelu, 8GB paměť RAM a klidně 1TB SSD disk, snadno se nadchneme.

Ohnutý do poloviny se počítač může chovat jako maličký laptop s malou Bluetooth klávesnicí (ano, vypadá dokonale jako netbook). Jakmile jsem ji napoprvé spároval, fungovala spolehlivě celou dobu a opět jsem se o ni nemusel nijak starat. K tělu počítače se automaticky připne magnetem, kdy se zároveň bezdrátově nabíjí, a po úplném složení zařízení do něj přesně zapadne, vyplňujíc jinak přítomnou mezeru mezi jeho dvěma půlkami.

Klávesnicový modul představuje největší kompromis skládacího ThinkPadu. Lenovo u něj sice zachovalo stejně velká tlačítka i mezery mezi nimi jako u klasického laptopu, dokonce se na něm díky překvapivě velkému zdvihu vcelku pohodlně píše. Obětí se ovšem staly některé klávesy, nově smrsknuté k jiným, s až čtyřmi různými znaky. Například pomlčku a lomítko jsem se tedy kvůli neochotě hledat správnou kombinaci kláves naučil psát na softwarové klávesnici.

Naopak téměř bez výtek je použití tabletu ve formě částečně přeložené, které Lenovo říká „book mode“. Ačkoliv sama firma pro něj nabízí rozdělení na dvě poloviny displeje s různými programy, mně učarovalo hlavně čtení knih. X1 se drží stejně jako ty papírové a je velmi uspokojující s ním tak zacházet. Jen škoda, že v Microsoft Storu pořád chybí jednoduchá a spolehlivá čtečka e-knih pro tablety, třeba Kindle.

Skládací počítač Lenova lze využívat jakkoliv. V tom tkví jeho hlavní přínos – je přenosný jako tlustší iPad, použitelný jako netbook i klasický laptop, a když nutně nechcete psát, nabídne skvělý rozměrný displej. Textem, obrázky nebo videem je náročné reálnou zkušenost zprostředkovat, ale i po několika dnech používání se na mysl neustále dere myšlenka, jak dobře zařízení působí a jak to, co dokáže, by nemělo být možné.

Stejná kvalita zpracování

Dojem překvapivě funkčního sci-fi podtrhuje i kvalita zpracování, na první generaci na úctyhodné úrovni. Plný název X1 Fold obsahuje slovo ThinkPad, typicky asociované s dražšími, ale velice kvalitně zpracovanými pracovními laptopy. Novinka sem podle všeho zapadá. Není to křehké skládací zařízení, které je nutné opatrovat, a i když k jednání „v rukavičkách“ máme tendenci, Lenovo dokonce ubezpečuje, že to není třeba.

Z hlediska propracovanosti a spolehlivosti hardwaru X1 působí jako zařízení, jaké můžeme třeba u Z Foldu od Samsungu očekávat ve třetí nebo čtvrté generaci. Jen vývojem kloubu prý Lenovo strávilo několik let, což v praxi znamená tužší, ale jistější pohyb s dokonalou polohovatelností a jistotou, že displej ve vybrané poloze zůstane tak dlouho, jak chceme.

Podobná je situace u displeje. Na rozdíl od telefonů, kde stačí k poškození trochu přitlačit nehtem, výrobce k počítači rovnou dodává pero pro ovládání nebo kreslení. Dokonce ubezpečuje, že při zavírání můžeme na obrazovku přitlačit. Pro jiné ohebné displeje, které při prvním spuštění opakovaně upozorňují na svou křehkost, je něco takového nemyslitelné.

Přesto by o ThinkPadu X1 Fold nejspíš většina lidí neměla uvažovat. Ať už se dostaneme k neoslnivé šestihodinové výdrži baterie, softwarovým chybám komplikujícím přecházení mezi módy nebo nepřipravenosti Windowsu, nezanedbatelná část každodenní zkušenosti je poněkud frustrující. Pravidelně jsem tak počítač rozkládal a těšil se na jeho používání, pak ale hledal znaky na klávesnici nebo čekal, než se správně uloží uživatelské prostředí.

Mnohé výtky a frustrace se ztrácejí, když X1 složím jako knihu, otevřu si monografii o Christopheru Nolanovi a při čtení o paradoxních geometriích ve filmu Inception posouvám stránky a fascinován sleduji, jak se text při přechodu z jedné poloviny displeje na druhou deformuje. Nebo když si na displeji s poměrem stran 4:3 pustím American Honey, které celou úhlopříčku vyplní krásným velkým obrazem. Nebo když v posteli pracuji na maličkém laptopu a u stolu si ho zvětším.

Tak, jako je tomu u všech zařízení, které stojí na počátku nového vývoje, i Lenovo ThinkPad X1 Fold je z hlediska poměru ceny a výkonu daleko za akceptovatelnou hranicí. V takovém prostoru, kde reálné přínosy skládacího počítače ve všestrannosti a přenosnosti vyniknou bez ohledu na ekonomičnost, ale může dávat smysl použít i jeho první, nedokonalou, ale vzrušující verzi. Ty další mají už teď poměrně jasné místo v budoucnosti.