Kabinet Petra Fialy už několik týdnů slibuje, že představí balíček úsporných opatření, která mají zastavit prohlubující se deficit veřejných financí. Na odvážnější změnu daní či penzí to ovšem – aspoň zatím – nevypadá. Předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a majitel strojírenské skupiny Wikov Martin Wichterle se ale v novém dílu CzechCrunch Podcastu shodli, že právě to je potřeba. „Na velikost státu, jakou Češi chtějí, naše aktuální příjmy prostě nestačí,“ řekl Hampl.

Státní rozpočet skončil v březnu v rekordním schodku minus 166 miliard korun, což je nejhorší výsledek za první čtvrtletí roku od vzniku samostatné republiky. Ministr financí Zbyněk Stanjura navíc připustil, že loňská mimořádná daň pro banky a energetické firmy vynesla mnohem méně, než si on a jeho kolegové slibovali. Víc argumentů, proč je třeba urychleně začít látat předlužené veřejné finance, asi není třeba zmiňovat.

Podle jednoho z nejvýraznějších českých byznysmenů, majitele strojírenské skupiny Wikov a skláren Boma a Rückl Martina Wichterleho musí vláda sebrat sílu k odvážným úsporným krokům: „Ještě je šance tu zatáčku vybrat. Lidi to vezmou, když uvidí, že i výdajová stránka jde dolu.“ O jaké kroky má jít?

To naznačil druhý host nové epizody CzechCrunch Podcastu, kterou si můžete pustit na odkazu níže nebo ve Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech a také na YouTubu. Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér centrální banky považuje za nutné upravit důchodový systém tak, aby se postupně prodlužoval odchod do penze a aby předčasné důchody nebyly tak atraktivní jako dnes, dále navrhuje zpomalit zvyšování mezd ve veřejném sektoru a zvýšit daně z příjmu fyzických osob.

„Jako liberál to nerad říkám, ale bez tohoto kroku to nepůjde. Kdybychom se v nastavení daní dokázali dostat před covid, velká část problému by byla vyřešená,“ řekl Mojmír Hampl s tím, že nynější patnáctiprocentní sazba je zkrátka příliš nízká a měl by se zvažovat její návrat na hranici 19 procent. Ke změně došlo od roku 2021 a prosadili ji i přes odpor odborníků občanští demokraté spolu s hnutím ANO a stranou Tomia Okamury.

Hampl připomněl, že tento krok zasadil státnímu rozpočtu tvrdou ránu, ale současně že nebyl jediným problémem: „V minulých letech jsme zvyšovali výdaje v největších kapitolách, tedy v penzích, ve zdravotnictví, ve školství… Současně jsme salámovou metodou ukrajovali příjmy. Jenže to dohromady nefunguje. A když dnes někdo tvrdí, že to jde opravit, aniž by to kdokoli pocítil, tak já říkám, že to je lež, že to vždycky někdo pocítí.“

Podle Martina Wichterleho nyní ve společnosti panuje nerovnováha mezi tím, jak jsou odměňováni zaměstnanci státního a soukromého sektoru. Dramatický růst platů učitelů nebo lékařů, který nepolevil ani během covidu a za loňské energetické krize, zvýšil napětí na trhu. Po explozi inflace se prý ale podařilo najít rozumnou řeč a problém dále neeskaloval: „Jak odbory, tak zaměstnanci se chovali celkem rozumně a chápali situaci, která nastala,“ popisuje.

Inflace a boj s ní je pak oblíbené téma i pro Mojmíra Hampla, který coby bývalý člen bankovní rady často kritizuje tu současnou za to, že situaci podcenila a že nedělá dost, aby růst cen zbrzdila. Na jednu stranu prý pomohlo, že Češi začali prudce šetřit a omezovat svou spotřebu, na druhou ale inflace dala do pohybu síly, které mohou mít vážné následky a pořád ještě není jisté, jak to celé dopadne. „Inflačními stavidly jsme otevřeli věci, které se za běžné situace neotvírají. Lidé normálně nezkouší, co by mohli v práci požadovat, protože se to prostě nedělá. Ale teď si můžou dovolit to zkoušet a vymluvit se při tom na inflaci,“ říká Hampl.

Na jaká témata v našem podcastu došlo?

• Je už nejhorší fáze ekonomické recese za námi?
• Jak se vysoká inflace promítla do vyjednávání o platech?
• Co dělá vysoká inflace s chováním lidí?
• Bojí se ještě Češi dluhů, jako tomu bylo v minulosti?
• Které kroky by vláda Petra Fialy měla přijmout, abychom neskončili jako jižanské ekonomiky?
• Je byznys připravený na vyšší daně?
• Co by firmy od vlády chtěly za změny?
• Chybí české společnosti vize?
• A mohlo by být řešením současných problémů přijetí eura?

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také na YouTubu.