Vznikly v Plzni, loni kavárny CrossCafe oslavily 15 let. V Praze začneme nanovo, říká zakladatel

Za covidu se musel český kavárenský řetězec rozloučit s pražskými pobočkami, jeho majitel Jan Janák by se ale už brzy rád vrátil.

janak-nahled

Foto: CrossCafe

Majitel kavárenského řetězce Cross Cafe Jan Janák

0Zobrazit komentáře

Řetězec CrossCafe, který založil v roce 2007 plzeňský podnikatel Jan Janák, je jednou z nejsilnějších českých kavárenských značek. I ji ovšem poznamenala pandemie, během níž se musela stáhnout z Prahy a zavřít všech pět tamních poboček. Loni firma oslavila patnáctileté výročí a poučená se plánuje do hlavního města vrátit. V dalším rozvoji jí má pomoci i vlastní pražírna kávy.

První kavárna CrossCafe otevřela v Plzni, v průběhu patnácti let se firma kromě Prahy rozšířila také do Hradce Králové, Liberce, Olomouce, Ostravy či Tábora. Janák vzpomíná, že na začátku velmi toužil právě po tom, aby byl jeho podnik přítomný i v české metropoli. „A možná to nadšení bylo o trochu větší než úvaha nad tím, jestli na vybraných místech máme platit takový nájem, jaký jsme platili. I kvůli tomu jsme v Praze nebyli tak úspěšní, jak jsme si původně představovali,“ říká dnes.

Plzeň znal Janák z gastronomické stránky velmi dobře. S bratrem Martinem totiž v devadesátých letech otevřeli hospodu Hamburk, díky jejímuž úspěchu mohli v nadcházejících letech rozjet více než deset dalších podniků nejen v Plzni, ale i v jiných městech České republiky. „Kdykoliv ale přijdete do nového města, všechno se učíte nanovo. Každé místo má totiž svá vlastní specifika. A Praha jich má – pochopitelně – vůbec nejvíc,“ vysvětluje Janák.

V Praze řetězec CrossCafe narazil na velkou konkurenci a jinou povahu zákazníků než v regionech. Největší těžkosti ale vyvstaly s pandemií covidu. „Přišlo velké drama. Opatření vlády omezovala naše fungování a my měli potíže dohodnout se s majiteli nemovitostí, kde naše kavárny byly. Nájemné bylo dlouhodobě přemrštěné, a naše pražské kavárny tak nebyly ziskové ani před covidem. Dospěli jsme tedy k tomu, že provozy raději ukončíme. A až to půjde, začneme nanovo, s čistým štítem.“

cross-stanek

Foto: CrossCafe

Nejnovějším přírůstkem CrossCafe je stánek v Hradci Králové

Na Prahu ale Janák nezanevřel, říká, že je pro něj jako trh velmi důležitá. A zdá se, že v Praze začne CrossCafe opět v průběhu příštího roku. Během toho letošního Janák plánuje otevřít minimálně tři provozy v krajských městech a s každým dalším rokem přidat pět nových. Uplynulý rok mu totiž podle jeho slov ukázal, že jeho značka funguje dobře i v době, kdy očekával ze strany zákazníků spíše větší utahování opasků.

„Domníval jsem se, že na podzim začnou tržby klesat, že lidé začnou šetřit. A sice nevím, jak vypadala situace u jiných gastronomických provozů, ale nás se to netýkalo. Pro nás je nejdůležitější počet zákazníků a ten nám v průběhu loňského roku neustále rostl – na jeho konci jsme se tak dostali na tři miliony zákazníků,“ líčí Janák. Spotřeba kávy se v loňském roce vyšplhala na 25 tun, hodnotu obratu majitel CrossCafe říct nechce.

Značka ale nestojí jen na kavárenských provozech, sama si vyrábí i doprovodný sortiment. Většina produktů, které jsou v kavárnách k dostání, vzniká ve výrobně v Plzni, případně se připravují přímo v kavárnách. Vedle nich jsou CrossCafe dorty k dostání online i na supermarketu Rohlík, prodávají se přes jeden z největších lokálních velkoobchodů Bidfood a vyvážejí je také na Slovensko.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Výrobnu jsme postavili v roce 2018, což byl velký krok kupředu. Zaměřujeme se i na výrobu privátních značek – zejména jde o dorty, sladké pečivo, saláty, ale také o polévky a sendviče,“ doplňuje šéf CrossCafe. Nyní mají zmíněné produkty tvořit 40 procent z celkového obratu společnosti, stejně jako káva.

A jelikož se svět kávy neustále proměňuje, změna nastala i v tom, s jakými zrny v českém kavárenském řetězci pracují. První krok přišel v roce 2019, kdy se do kávovarů CrossCafe dostala výběrová káva z Peru, Kolumbie, Brazílie nebo Etiopie. A podle Janáka dosahuje 30 procent z celkového objemu prodané kávy, což je číslo, s nímž při jejím zařazení do nabídky vůbec nepočítali.

S výběrovou kávou chce jít CrossCafe ještě o něco dál. V současné době je na cestě ze Spojených států pražička, kterou chce Janák ještě letos uvést do provozu. Znamenalo by to, že když vše půjde podle plánu, kávu nebude pražit dosavadní partner, kterým je pražírna Le Piantagioni Del Caffé z italského Livorna, ale všechna zrna si v CrossCafe upraží sami. „Celé to především souvisí s naší filozofií – co můžeme, to si chceme dělat sami, protože jedině tak máme naprostou kontrolu nad kvalitou,“ říká Janák.

cross-1

Foto: CrossCafe

Většina produktů, které jsou v kavárnách k dostání, vzniká ve výrobně v Plzni

Zdá se tedy, že hlavní strategií kavárenského řetězce je soběstačnost. V tomto duchu se plzeňský podnikatel zaměřuje také na energetickou udržitelnost. Jedním z nejvýznamnějších výdajů podle něj totiž není ani tak káva, jejíž cena loni výrazně vzrostla, ale především stoupající ceny energií. Na třech střechách výrobny tak postupně roste trojice fotovoltaických elektráren.

„Fotovoltaiku jsme řešili už před energetickou krizí. První fotovoltaiku jsme tak spustili hned s jejím počátkem, ale připravovali jsme ji, aniž bychom tušili, že se blíží taková katastrofa. Další dvě jsou už vyústěním toho, co se nyní děje ve světě. Ale i kdyby se energetická krize v budoucnu přehnala, mít vlastní zdroj elektřiny je ta nejlepší cesta, jaká může být,“ dodává Janák. Až budou všechny tři systémy v provozu, pokryje vygenerovaná elektřina 35 procent spotřeby výrobny.

I když se ale podle Janákových slov během patnácti let takřka s každým rokem něco změnilo, nemění se to, že CrossCafe nemá typického zákazníka, jednu skupinu, která by se v kavárnách objevovala v hojnějším počtu. „Vedle studentů sedí senioři i chlapíci v montérkách, u dalšího stolu slečny v saku a lodičkách. Je to takový průřez všemi sociálními bublinami, za což jsem velmi rád,“ uzavírá.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Víno a whisky nad zlato. Český fond se specializací na alkohol vyrostl na 300 milionů korun

Základem portofila mají být akcie či nemotivosti, nadstavbou pak třeba alkohol. Fond Wine Management potvrzuje, že zájem o něj v Česku je.

martin-kovar

Foto: Wine Management

Martin Kovář, zakladatel fondu Wine Management

0Zobrazit komentáře

Když už nevíte, do čeho investovat peníze, které vám leží ladem, zkuste alkohol. Společně s uměním či veterány jde v Česku stále o poněkud netradiční aktivum, jeho popularita v posledních letech však vzrostla. Mimo jiné také proto, že dokáže držet svou hodnotu i v době, kdy padají akcie či dluhopisy, a dokonce i zlato ztrácí svůj jindy sebejistý lesk. Český investiční fond zaměřený na prémiové víno a whisky Wine Management tak během loňského roku připsal klientům 13,49 procenta.

Fond pro kvalifikované investory, kteří chtějí své finance hodnotit prostřednictvím lahví vína a whisky, vznikl v roce 2018. Od té doby hodnota jeho portfolia vzrostla o 52,34 procenta. Je tvořeno 32 764 lahvemi investičních vín v hodnotě asi 276 milionů korun a 751 lahvemi investiční whisky v hodnotě přibližně 22 milionů korun. A dělí se o ně 266 investorů.

„Poslední dekáda byla co do ekonomické úrovně České republiky velmi povedená. Důsledkem toho jsou rekordní úspory českých domácností i firem. Díky tomu mohou své finance vkládat také do alternativních investic, tedy starožitností, veteránů, umění či právě vína a whisky. V našich končinách jde stále o poměrně nové aktivum, ale ukazuje se, že taková investice funguje jako stabilizační prvek portfolia,“ říká Martin Kovář, zakladatel fondu Wine Management.

Zdůrazňuje ale, že alternativní investice neslouží pro střádání celoživotních úspor. Představují vhodný nástroj především pro ty, kdo již mají své investice rozprostřené mezi nemovitosti, akcie a dluhopisy. Teprve tehdy přicházejí na řadu ty méně tradičního rázu. Nedávná studie z Univerzity aplikovaných věd ve Švýcarsku dokonce upozorňuje na to, že když investor vloží deset procent svých prostředků právě do prémiového vína, stabilizuje tím celé portfolio.

wm-macallan

Foto: Macallan

V portfoliu fondu se nachází například edice Red Collection z palírny Macallan

„Inflace bude nějakou dobu zvýšená, takže očekáváme, že investoři se zaměří na uchování kupní síly svého portfolia. Právě investice do reálných aktiv jsou jednou z možností, jak uchránit kupní sílu svého majetku,“ dodává Kovář. A zmiňuje, že i díky důvěře klientů se jeho fondu podařilo získat nové finanční prostředky, díky čemuž mohl se svým týmem doplnit portfolio o zajímavé lahve.

Řeč je zejména o Royal Salute, nejluxusnější značce blendované skotské whisky, která vznikla jako projev úcty britské královně Alžbětě II. – založena byla v roce 1953 u příležitosti její korunovace. V portfoliu českého fondu se nachází edice Age Collection II. tvořená deseti lahvemi ve stáří 25 až 55 let. Její pořizovací cena byla 1,5 milionu korun a dnes její hodnota dosahuje 3,2 milionu korun.

„Této edice je na světě jen 21 kousků. K alokovaným lahvím je velmi těžké se dostat. Nám se ale podařilo Českou republiku dostat na whisky mapu a díky tomu se nám otevírají dveře k dalším zajímavým nákupům. Loni se nám podařilo získat také jednu ze 147 lahví, které vznikly k příležitosti 75 let královny na trůnu. Jde o Platinum Jubilee Edition, jejíž stáří je 32 let,“ vyjmenovává Zdeněk Kortiš, odborný poradce Wine Management na stařené destiláty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Portfolio rozšířily také například dvě lahve Royal Salute z edice Time Series – jedna je stará 52 let a druhá 51 let. Kortiš zmiňuje ale také lahve od Macallan, což je pro investory stálice. Macallanu se podle jeho slov velice dobře daří. Jen za poslední rok jeho index vzrostl o 10,69 procenta. Wine Management má ve svém trezoru s whisky třeba 72letý single malt a také Macallan Red Collection, tedy prestižní edici tvořenou lahvemi, jejichž stáří osciluje mezi 40 a 77 lety.

Kromě nových lahví získal Wine Management i významnou posilu, Erika Portangera, který v roli manažera portfolia dohlíží na výběr investičních vín. V oboru působí přes 25 let a spoluzaložil úspěšný švýcarský fond pro investiční vína, jehož aktiva nyní převyšují 30 milionů eur. Ve fondu ale dnes působí již jen jako akcionář.

„Z trhu je patrné, že víno skvěle performuje. Na londýnské burze Liv-ex vidíme, že prémiová vína loni vzrostla o devět procent. V posledních pěti letech sledujeme ale růst více než 50 procent. Zajímavé je, že zlatu, které normálně slouží jako pojistka proti inflaci, se loni tolik nedařilo, kdežto víno se ukázalo být skutečně stabilním,“ přibližuje Portanger.

Nejlépe se pak daří burgundskému a šampaňskému, ale také vínům z Bordeaux, jelikož jsou o něco dostupnější a upoutávají pozornost stále více investorů. Vliv na rostoucí ceny mají také změny klimatu – produkce je malá a stále se propadá. Portanger jako příklad uvádí nabídku burgundského z roku 2021, které jde do prodeje v současnosti. Historicky se na trh dostává v nejmenším množství, jelikož se vinaři v roce 2021 potýkali s nečekanými jarními mrazy na vinicích.

wm-eric

Foto: Wine Management

Novým členem Wine Management se loni stal Erik Portanger

Klimatické změny ale trh s vínem proměňují i jinak. Vína, která nebyla před lety tolik zajímavá, jako je například ryzlink z Německa, se najednou dostávají ve větší míře do hledáčku investorů. Mají totiž obavu, že v budoucnu tato vína z nabídky zcela zmizí. „Ta nejlepší vína světa časem nebudou existovat, nebudou taková, jaká je známe dnes. A až zmizí, zmizí nadobro. Takže současní investoři si uvědomují, že investicí do prémiových vín vlastní kousek historie. Což samozřejmě znamená, že ceny takových vín dále porostou,“ dodává Portanger.

I vlivem těchto změn se fond Wine Management v uplynulých pěti letech proměnil z klubové záležitosti na fond střední velikosti. A Martin Kovář říká, že má ambici stát se předním evropským hráčem. V Evropě investiční fondy zaměřené na alkohol existují, ale stále je prostor pro vybudování subjektu, který jim dokáže konkurovat.

„V Česku k tomu navíc máme předpoklady. Máme bohatou historii vinařské kultury, která s novou generací vinařů rychle roste, skvěle se u nás daří pivu a zavedená je také tradice ovocných pálenek. Zároveň jsme jakýmsi průsečíkem všech alkoholických nápojů. Dostává se k nám vodka ze severovýchodu, pivní vlivy z Anglosaska a víno z jihu. Na tohle bych na tyhle tradice navázal a pozvedl je na investiční úroveň,“ uzavírá Kovář.

wm-jubilee

Foto: Royal Salute

Fond investoval také do lahví whisky Royal Salute

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb