Wizz Air spustil přímé lety z Prahy do arménského Jerevanu, jednoho z nejdéle osídlených měst světa

Jerevan je městem, ve kterém se snoubí historie s moderním životem. Nabízí řadu muzeí i galerií a také nádhernou přírodu ve svém okolí.

Jerevan, hlavní město Arménie

0Zobrazit komentáře

Chorvatsko sice u Čechů v otázce letní dovolené stále vládne, ovšem pro některé je představa trávení volného času na pláži v Makarské spíše noční můrou. Pro ty, kteří hledají na své dovolené dobrodružství a poznávání zcela nového, se tradičně nabízí Arménie – a letos bude zase o něco dostupnější. Letecká společnost Wizz Air do jejího hlavního města Jerevanu létá od tohoto pondělí z Prahy přímo, a tak jsou tamní historické i přírodní památky na dosah ruky.

Wizz Air bude spojení mezi Letištěm Václava Havla a letištěm Zvartnots v Jerevanu zajišťovat každé pondělí a pátek, během zimního letového řádu se pak tyto dny změní na úterý a sobotu. Dle Jiřího Vyskoče, výkonného ředitele Rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha, má nová linka velký potenciál.

„Věříme, že bude zajímavá nejen pro turisty z obou zemí, kteří budou moci vyrazit za poznáváním v létě i zimě, ale bude mít pozitivní vliv také na hospodářskou spolupráci mezi Českou republikou a Arménií,“ říká Vyskoč.

Mezi největší lákadla, která Jerevan, potažmo celá Arménie mohou nabídnout, patří především bohatá historie země a památky, které zde stojí. Hlavní město bylo u břehů řeky Hrazdan založeno již v osmém století před naším letopočtem, díky čemuž je považováno za jedno z nejdéle osídlených míst na světě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jerevan dnes nabízí pestrou směs modernity a historie, kterou se prolíná charakteristická arménské kultura a její skvělá kuchyně, to vše zasazené do kulis nádherné přírody. Mezi oblíbené turistické cíle patří Matenadaran, tedy jedna z největších knihoven starých rukopisů na světě, v jejíchž sbírkách se nachází na 17 tisíc rukopisů a dokumentů, jež vznikly od 5. do 19. století.

Za návštěvu však zajisté stojí i tamní tradiční otevřený trh Vernissage v centru města, množství muzeí, galerií, ale také památníky připomínající arménskou genocidu probíhající mezi roky 1915 a 1918, při níž zahynulo přibližně 1,5 milionu Arménů.

Cena zpátečních letenek se v červenci pohybuje kolem deseti tisíc korun, například v září ale jednosměrná vyjde na přibližně tisícovku. Wizz Air na spoj nasadil moderní letoun Airbus A321 s kapacitou 239 cestujících, který by měl během bezmála čtyřhodinového přímého letu nabídnout maximum komfortu.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre

Tip na festivalový výlet: Vyhlídka s kavárnou nad Karlovými Vary, kam chodil sám Goethe

Nad lázeňským městem se tyčí vyhlídka, která vznikla díky belgické princezně Stefanii. Jméno nesla nejen po ní, ale i po Stalinovi.

Eliška NováEliška Nová

goethova-vyhlidka-1

Foto: Placehunter

Goethova vyhlídka

0Zobrazit komentáře

Od hotelu Thermal až po kolonádu s Vřídlem prošli návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary zcela jistě už tisíckrát. Odvážnější vystoupali několikrát také ke Kamzíkovi, soše, která se nazývá Jelení skok. Inovace tedy není na škodu. Z centra lázeňského města lze dojít také k neogotické výletní restauraci s vyhlídkovou věží, kam chodíval i sám velký Johann Wolfgang von Goethe. Ta zůstává neokoukaná.

Za prohlídku rozhledna stojí, a to i pro ty, kdo nejsou fanoušky rozervané literatury. Budova má za sebou velmi zajímavou historii. Podnět ke stavbě rozhledny totiž dala belgická princezna Stefanie. Ta si vzala korunního prince Rudolfa Habsburského a když jednou v létě navštívila Karlovy Vary, vyhlídka na Výšině věčného života nad městem ji doslova uchvátila.

A tak tu byla mezi lety 1888 až 1889 postavena výletní restaurace s vyhlídkovou věží, a to podle návrhu významných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Rozhledna dostala název Vyhlídka korunní princezny Stefanie. Za chvíli oslaví výročí, otevírala se totiž 21. července 1889.

goethova-vyhlidka

Foto: Placehunter

O vyhlídku se zasloužila belgická princezna Stefanie

„Goethova vyhlídka se tyčí nad Karlovými Vary v nadmořské výšce 636 metrů. Rozhledna opakovaně během své historie měnila jména,“ popisuje výletová aplikace Placehunter. Po vzniku Československa se přejmenovala na Stifterovu rozhlednu, po česko-rakouském spisovateli Adalbertu Stifterovi. Po druhé světové válce to byla zase Stalinova rozhledna.

Ani to jí ale neubralo na kráse. Novogotická cihlová stavba má válcovitou červenou věž a prý také zajímavé sklepení. A co teprve ten výhled. Před očima se rozprostírají Krušné hory a Špičák, Plešivec a Klínovec. Na východě je Andělská hora, Větrovec nebo Doupovské hory. Lze vidět také Vítkův vrch a Slavkovský les a nakonec také Doubskou horu a Sokolovskou pánev.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rozhledna má na výšku okolo 40 metrů, vyhlídka je o patnáct metrů níže. Vede sem 165 schodů. Od roku 1957 se pak stavba jmenuje Goethova vyhlídka. „Německý spisovatel sem často chodíval na vycházky,“ popisuje Placehunter.

V devadesátých letech byla rozhledna zavřená, a to především kvůli špatnému stavu. Nakonec se ji podařilo opravit, rekonstrukce byla dokončena teprve v roce 2019. Vyhlídka tak září novotou. Dnes je tu místo výletní restaurace kavárna, otevřená je od pátku do neděle. V blízkosti je také tříkilometrová Stezka strašidel nebo Goethova geologická vycházka. Kdo by nechtěl vyrážet z centra města, může vjet autobusem číslo 8 na stanici Hůrky a odtud se vydat na cestu dlouhou 1,2 kilometru.

Vejít historii do dveří

Kdo už není ubytovaný v Grandhotelu Pupp a nedostává se mu ani dalšího festivalového ubytování, může zvolit Apartments Loket No. 126. I tady půjde přitom o zážitek vyhlídkový. Zdejší apartmán totiž vznikl jako hrázděná přístavba k Černé věži v Lokti v Karlovarském kraji.

„Ač vstupujete historii do dveří, uvnitř najdete velkorysý prostor vybavený moderní nerezovou kuchyní s indukcí a luxusním kávovarem,“ popisuje server s výběrovým ubytováním Amazing Places. Hosty tu prý ubytovává samotná majitelka, paní Barbora, která od vyhrazeného parkovacího stání na náměstí provede příchozí křivolakými uličkami až do apartmánu.

Ten na návštěvníky dýchne dřevem. Zábava je ale i venku. Posnídat se tu dá na soukromé kamenné lávce před apartmánem. Je odtud krásný výhled na okolní střechy. Za návštěvu stojí nejen samotný Loket, ale právě také Karlovy Vary, které jsou odsud jen patnáct minut autem. Kolem dokola jsou Krušné hory.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre