Z Brna zmizí hranatý Prior. U nádraží vyroste průchozí komplex bytů, kanceláří a obchodů za miliardy

Developerská skupina Crestyl má s Brnem velké plány, kromě centra Dornych chystá v moravské metropoli také několik rezidenčních projektů.

Luboš KrečLuboš Kreč

hp-dornych

Foto: Crestyl

Centrum Dornych bude otevřené a z velké části i zastřešené

0Zobrazit komentáře

Dornych je takovou skvrnou v historickém srdci Brna. Hned u vlakového nádraží, za slavnou myší dírou, stojí socialistická krabice. Kdysi obchodní dům Prior, dnes hlavně supermarket Tesco. Už za pár let by se ale situace měla dramaticky změnit – developerská skupina Crestyl tam postaví otevřený komplex bytů, obchodů, restaurací a kanceláří. CzechCrunch si ho už prošel.

Vlastně ani nevím, co mi to připomíná. Rozhlížím se uprostřed Brna, koukám k obloze a nade mnou ční obří bílé květiny. Nebo snad gotické klenby? Či to jsou mystické stromy z planety Pandora, jak ji ztvárnil James Cameron ve filmu Avatar? „Inspirací byly květiny, ale také ta gotika,“ říká mi se smíchem hlas bez tváře. Patří Stanislavě Trubačové, která obličej samozřejmě má, ale já ho nevidím – na hlavě mi sedí brýle pro virtuální realitu, v rukách mám joystickové ovladače a ve skutečnosti nestojím u brněnského hlavního nádraží, ale v Praze na Palmovce u Libeňského mostu.

Jsme v centrále developerské společnosti Crestyl a já se digitálně procházím projektem Dornych, který dramaticky promění střed moravské metropole. Odstraní z něj totiž komunistický obchoďák a dá tam vyrůst otevřenému multifunkčnímu prostoru plnému obchodů, restaurací, bytů a zeleně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Teď se otočte trochu doprava a podívejte se nahoru. Vidíte? Tam bude food court. Obchody budou v jiné části. A tady, kde stojíte, budou stromy. Ta jednolitá dlažba je jen vizualizace,“ láká mě do budoucnosti vzdálené několik let Stanislava Trubačová. Nezapře, že je obchodnicí a že kancelářské a retailové prostory v Dornychu představuje většinou potenciálním nájemcům. „Když si to takhle projdou, jsou nadšeni,“ dodává šéf celého Crestylu, v Česku usazený britský manažer Simon Johnson. Také on trochu pobaveně sleduje mé přešlapování v takovém malém brněnském metaverzu.

Pro něj i pro Crestyl jde ale o velkou věc. Dornych, který se bude rozkládat v šesti mezi sebou propojených budovách na rozloze 33 tisíc metrů čtverečních, je prvním takovým projektem firmy mimo Prahu. Obchodní centra už sice podnik založený česko-libanonským podnikatelem Omarem Koleilatem postavil v kdejakém českém městě, ale nic z toho nemělo parametry nové čtvrti. S tím se dají srovnat jen pražský Dock, dokončovaná výstavba na Hagiboru nebo chystaný komplex Savarin.

dornych-a

Vizualizace: Crestyl

Celkový pohled na projekt Dornych

„Spolupráce s brněnskou radnicí byla skvělá,“ neskrývá radost Johnson. To nejsou od developera úplně obvyklá slova, ostatně jeho šéf Koleilat nedávno v rozhovoru pro CzechCrunch sepsul českou byrokracii a přístup úřadů k povolování staveb. „Myslím, že tady velkou roli hrálo to, že Brno se chtělo té socialistické obludy, která u vlakového nádraží stojí, zbavit,“ říká dvaapadesátiletý byznysmen. Crestyl obchodní dům a přilehlé pozemky koupil v roce 2017 od společnosti Tesco, jež tam provozuje supermarket a která vlastní plány na přestavbu území vzdala.

Obchodní centrum Dornych, někdejší Prior, se otevřelo v polovině 80. let. Stojí na strategicky skvěle postaveném místě, protože je v těsné blízkosti vlakového nádraží a historického jádra Brna a zároveň navazuje na lokalitu známou jako Jižní čtvrť, která prochází velkou proměnou a z kdysi zanedbané části města se má stát jeho moderní výspou. Plánem Crestylu je postavit cosi jako její centrum, přičemž zůstanou ale zachované prvky, na které jsou Brňané zvyklí, například slavná myší díra, tedy průchod pod nádražím, nebo lávka k obchodnímu centru Vaňkovka.

simon-johnson

Foto: Crestyl

Šéf Crestylu Simon Johnson

„Denně tam projde 70 tisíc lidí. Pokud dojde k přestěhování vlakového nádraží, o čemž se dlouhodobě mluví, nijak nám to neublíží, máme spočítané, že vytíženost by zůstala stejná,“ říká Simon Johnson a trochu se u zmínky o stěhování nádraží usmívá. Jde totiž o letité téma: dopravní stavba by se měla podle ministerstva dopravy i magistrátu posunout o kus dál od středu města, jenže projekt bude nesmírně drahý, vyjde na desítky miliard a je otázka, jestli na něj dojde.

Na místě současného chátrající obchodního domu vyroste částečně zastřešený volně přístupný veřejný prostor, kolem kterého bude šest menších budov. V nich bude nájemní bydlení, kanceláře, restaurace, obchody i služby – konkrétně 216 bytů, 26 tisíc čtverečních metrů kancelářských a 27 tisíc čtverečních metrů retailových ploch. Budovy budou mít sedm až osm pater, s parkováním se počítá v podzemních garážích.

omar-hp

Přečtěte si takéNečeká nás lehká doba, ale ceny nemovitostí neklesnouNečeká nás lehká doba, ale development je sexy obor. I proto ceny nemovitostí neklesnou

Crestyl už na Dornych získal územní rozhodnutí, stavební povolení Johnson očekává, že dostane zhruba na jaře 2023. Právě v první polovině příštího roku se začne i s demolicí stávajícího domu. Celkem by výstavba měla zabrat tři roky, takže v roce 2026 bude hotovo. „Rozpočet předpokládáme sedm miliard korun. Zatím předpokládáme, že si celý objekt ponecháme i následně ve správě včetně nájemních bytů,“ dodává ve střední Evropě usazený Angličan, který v Crestylu pracuje už dvanáct let. Byty budou převážně menší, maximálně 3+1, takové jsou podle něj jako nájemní v dané lokalitě vhodnější. „Cílíme na mladé lidi a rodiny. Je to a bude to celkem rušná lokalita.“

Autorem návrhu je původně polské architektonické studio MTDI Group. Jeho zakladatel Marek Tryzybowicz se ostatně s Johnsonem dobře zná, protože spolu dělali jednak na stavbě úspěšného pražského obchodního centra Palladium, jednak na bratislavském projektu Eurovea. Na Moravě jim bude pomáhat také oceňované brněnské studio Arch.Design. Dornych je projektovaný v souladu s nejvyšším stupněm celosvětové certifikace dlouhodobě udržitelných projektů LEED Platinum, takže se počítá s dobíjecí stanicí pro elektromobily a elektrická kola, úsporným osvětlením, kolárnou, šatnami se sprchami v kancelářích nebo s plným využitím dešťové vody pro závlahu zeleně a splachování.

dornych-b

Vizualizace: Crestyl

Multifunkční projekt Dornych v Brně

Přestože komplex bude hotový až za několik let, už teď o něj prý jeví potenciální nájemci velký zájem. Crestyl by do něj chtěl dostat například obchodní značky, které zatím v Brně chybí. V jednáních prý hodně pomáhají právě virtuální prohlídky, které si společnost nechala vyrobit od expertů ze startupu Virtuplex. „Tohle je budoucnost prodeje nemovitostí. Plánujeme virtuální realitu využít i u dalších projektů,“ říká Johnson.

Zájem o Dornych pak podle něj potvrzuje to, co si s Omarem Koleilatem řekli: totiž že v Brně začne být Crestyl mnohem aktivnější a už v něm plánují šest rezidenčních projektů. „Cítíme tam mimořádný potenciál. Brno je jiné než Praha, má specifickou atmosféru, která se mně osobně moc líbí. Ohromně ožívá a my u toho chceme být,“ loučí se Johnson. A rukou ještě ukazuje na plánek pražského komplexu Savarin, který podobně jako Dornych představuje mix obchodů a kanceláří. Jde také o otevřený, průchozí komplex v historickém centru. Jeho stavba je ještě daleko, ale Johnson říká: „To jsou projekty, které mají ambici změnit město, vytvořit v nich nové čtvrti. Tak vnímáme naši roli developera. Je tam velký díl odpovědnosti.“

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Vlakem na pražské letiště přes nový terminál. O svou spotřebu se postará sám díky energii slunce

Nová pražská vlaková zastávka se bude jmenovat Dlouhá Míle. Bude součástí trasy do Kladna a povede z ní odbočka na letiště.

Eliška NováEliška Nová

Terminál Dlouhá Míle

Foto: Správa železnic

Terminál Dlouhá Míle

0Zobrazit komentáře

Železnice vedoucí na pražské letiště se vždycky zdála být na míle daleko. Je paradox, že jedna ze stanic bude právě tomuto čekání tak trochu vzdávat hold. Konkrétně půjde o Dlouhou Míli, která nyní získala svoji podobu. Na letiště by se vlakem mělo začít jezdit v roce 2028. A to i přes budovu, kterou navrhl ateliér Pavlíček Hulín architekti.

Vlak bude na Dlouhé Míli zastavovat poblíž přistávací dráhy letiště, obchodního centra Šestka a také nedaleko Pražského okruhu, tedy vnějšího silničního obchvatu kolem metropole.

„Vznikne tak nový dopravní uzel, který vytvoří důležité propojení železnice se silniční dopravou, městskými i příměstskými autobusy a výhledově i s tramvajemi,“ popsal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. U terminálu by i z toho důvodu mělo vzniknout nové parkoviště P+R.

Podoba stanice vzešla z architektonické soutěže, v níž uspěl návrh od Pavlíček Hulín architekti ve spolupráci se společností AFRY, která měla na starosti technickou proveditelnost návrhu. Ten podle architektů plně využívá potenciál terminálu nejen jako dopravního uzlu, ale také jako cílového bodu případného budoucího stavebního rozvoje v okolí.

Terminál Dlouhá Míle

Foto: Správa železnic

Terminál navrhl ateliér Pavlíček Hulín architekti

„Naší prioritou je funkčnost, bezpečnost, snadná orientace, intuitivnost, plynulost pohybu a rychlost přestupů. Dále kvalita a atraktivita prostředí, které motivují k využívání hromadné dopravy,“ uvedl Jiří Pavlíček z ateliéru. Pavlíček Hulín architekti spolu s AFRY pracují mimochodem i na novém nádraží v Mladé Boleslavi.

Střecha budovy, jak ji architekti představili, je dominantou celého návrhu a připomíná plášť vlnící se nad zemí. Její výška se mění podle toho, jakou funkci mají jednotlivé části projektu. Nejníž je nad autobusovými nástupišti, pak postupně stoupá k hlavnímu vstupu na vlak.

„Umožňuje pohodlně přestoupit suchou nohou a zároveň cestující vede,“ doplňuje Pavlíček. Střecha má funkci jakéhosi intuitivního navigačního systému. Architekti chtěli, aby byla orientace po terminálu co možná nejjednodušší. A zároveň aby mezi autobusem a vlakem byla krátká vzdálenost. To se podařilo naplnit pro tři čtvrtiny přestupů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ve střední části je střecha prosklená a vpouští tak dovnitř světlo. Plní ale i užitečnou funkci. Jižní část totiž na sobě má fotovoltaické panely. Ty mají pokrýt spotřebu terminálu. Zároveň by měly přinést energii na dobíjení elektromobilů.

Střecha bude také částečně zelená, tedy zatravněná, což má napomoci se zadržováním dešťové vody. A má to také tlumit vznik tepleného ostrova. Zeleň je i v úrovni chodníku, počítá se rovněž s vertikální zelení. Správa železnic vyzdvihuje rovněž to, jak architekti přistoupili k návrhu záchytných parkovišť. Ateliér totiž i tady navrhuje zeleň, stín by tu měly poskytovat stromy.

Budova nabízí také prostor pro prodej jízdenek, čekárnu, malé obchody nebo zázemí pro technologie a zaměstnance.

Terminál Dlouhá Míle

Foto: Správa železnic

Dominantou terminálu je střecha

Společnost AFRY, která měla na starosti technickou proveditelnost, návrh průběžně projednávala se všemi dotčenými subjekty. Kromě Správy železnic i s hlavním městem, městskou částí Praha 6, Institutem plánování a rozvoje, pražským dopravním podnikem, organizátorem dopravy Ropid i s letištěm.

Na železnici na letiště čeká Česko už dlouho. Praha a Dublin jsou jediné dvě evropské metropole, ve kterých není možné se na letiště dostat z centra vlakem. Budování nové trati je rozděleno do několika částí. Jediná hotová je ta, která vede po Negrelliho viaduktu. Další jsou teprve v plánech, příští rok by se ale mohly začít stavět. Kvůli trati na letiště se rovněž rekonstruuje Masarykovo nádraží.

Trať ale povede nejen na letiště, ale až do Kladna. Její celková cena se odhaduje na čtyřicet miliard korun a jak už bylo řečeno, hotová by měla být za šest let. Spoj bude elektrizovaný a povede po dvou kolejích.

Na konci loňského roku vypsala Správa železnic například také soutěž na modernizaci trati z Prahy-Bubnů na Výstaviště. Dohromady má mezi Kladnem a Prahou vzniknout dvacet samostatných staveb. Díky nim se cesta z centra na letiště stáhne na 25 minut jízdy.

Terminál Dlouhá Míle

Foto: Správa železnic

Trať na letiště by mohla začít sloužit v roce 2028

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

filuta-filip-dvorak-02

Přečtěte si takéVytvoříme jeden z nejsilnějších týmů na AI, hlásí. Získal sto milionůBudeme jeden z nejsilnějších týmů pro vývoj umělé inteligence v Česku, věří. Získal na to 100 milionů

Newsletter Arch | Poslední vydání