Válka odehrávající se za humny bude mít bezprostřední dopad na české stavebnictví. V některých profesích s ním spojených tvoří Ukrajinci až osmdesát procent všech zaměstnanců. Muži ale odcházejí zpět do vlasti bojovat na frontu proti Rusku. Už před konfliktem bylo přitom kvalifikovaných sil nedostatek. Teď se to podle Hospodářské komory ještě zhorší.

„Víc než polovina ukrajinských zaměstnanců působí v řemeslných profesích, nejčastěji na stavbách, ale také jako kovodělníci, strojírenští dělnici, zpracovatelé potravin, dřeva nebo textilu. Druhou větší oblast tvoří pracovníci obsluhující stroje a zařízení, Ukrajinci jsou tady zastoupeni v 38 procentech. Nejčastěji jde o řidiče nebo obsluhu stacionárních strojů a zařízení,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Komora na začátku března provedla bleskový průzkum ve firmách zapojených do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a to proto, že právě tyto firmy mají zkušenosti se zaměstnáváním cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Před tím, než Rusko vtrhlo ke svému sousedovi, tyto podniky zaměstnávaly 6 774 lidí z Ukrajiny. „V souvislosti s válečným konfliktem už opustilo nebo v blízké době opustí své pracoviště na neurčitou dobu 922 pracovníků, což odpovídá čtrnácti procentům,“ dodává Diro.

To se může zdát jako málo, potřeba je ale vzít v potaz, že v celkovém čísle jsou i ženy. Ty zůstávají, zatímco muži se vrací do své vlasti. Odchody ukrajinských mužů už nyní zasáhly 56 procent firem, které zaměstnávají Ukrajince. Nejvíce jsou postižení drobní podnikatelé a právě stavebnictví.

Hospodářská komora na základě zmíněných dat odhadla, že dohromady už z Česka odjelo na třicet tisíc pracovníků. „Podle informací, kterými disponujeme, se řada dalších Ukrajinců chystá do vlasti. Čekají třeba na termín pro vyplacení mzdy nebo před odjezdem vyřizují nezbytnou administrativu,“ dodává Diro.

Už před invazí bylo lidí málo

Pracovníci z Ukrajiny mimo jiné zastávají také kvalifikované pozice, na které se jinak lidí nedostává. Podle odborníků přitom může mít odchod části z nich značné dopady na celý trh. „Naše ekonomika se doslova stala na Ukrajině závislou. Není se co divit, dlouhodobě je u nás neobsazeno asi tři sta tisíc pracovních míst. V případě, že dlouhodobě nebudeme moct získat zaměstnance z Ukrajiny, hrozí nám ekonomická stagnace a možné propouštění,“ míní manažer mezinárodního náboru Grafton Recruitment Vlastimil Václavík.

S úbytkem pracovníků se potýkala i Penta Real Estate, především pak skrze své dodavatele. „Řada jejich pracovníků dostala povolávací rozkazy. U našich projektů se jim zatím podařilo pracovní kapacity nahradit,“ uvedl pro CzechCrunch ředitel výstavby Penty Rudolf Vacek.

Na Ukrajině je vyhlášená mobilizace mužů od osmnácti do šedesáti let. Ukrajinci se tak ze zahraničí vrací domů. Problém ale mohou mít i ti, kteří odjeli do vlasti už před invazí a chtěli by zpátky. Třeba i proto, že mají zdravotní problémy, a tudíž by měli být této povinnosti zproštěni. Přes hranice zpátky do Česka je ale nepustí.

„Mezi našimi kmenovými zaměstnanci je několik desítek lidí z Ukrajiny, z nichž většina na Ukrajině zůstává a nemůže se vzhledem k vyhlášené mobilizaci do Česka vrátit. Ukrajinci pracují také pro naše subdodavatelské společnosti. V tuto chvíli nemáme signály, že by se tito pracovníci vraceli domů, ale další vývoj situace je obtížné odhadnout,“ uvedla pro Seznam Zprávy tisková mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná.

Na českých stavbách podle oficiálních údajů pracuje asi dvacet tisíc lidí z Ukrajiny. Neoficiálně jich tady ale může být i několikanásobně víc. Firmy přitom už před invazí žádaly, aby se urychlil proces vydávání víz, který by umožnil dalším zahraničním pracovníkům naskočit co nejdříve na plac. I v tomto případě mělo jít především o Ukrajince.

Těch, kteří mají dlouhodobé vízum, je dohromady v Česku dvě stě tisíc. V roce 2020 jich v Česku bylo o 38 procent méně. Ukrajinci tvoří více než čtvrtinu zahraniční pracovní síly v Česku. Dalších šedesát tisíc podle ministra vnitra Víta Rakušana přijelo do tuzemska na krátkodobější pobyt.

Zdraží materiály, hlavně pak ocel

Nejde ale jen o pracovníky. Válka bude mít vliv i na zdražování stavebního materiálu. Vysokých cen dosahoval už kvůli covidu – přerušily se dodávky z určitých zemí kvůli zavřeným hranicím. Na vině je ale i vysoká poptávka a do cen se rovněž promítají dražší energie.

Ceny stavebních materiálů meziročně stoupají o několik desítek procent. Nedostatek přitom mnohdy nebyl ani zdaleka saturován. Do toho přišla další krize. Zdražení nyní hrozí zejména u těch materiálů, které jsou vyráběné ze surovin na Ukrajině. Příkladem může být ocel.

„Ceny rudy i oceli žene vzhůru ruská invaze na Ukrajinu a ochromení dodávek surovin z těchto zemí na světové trhy. Na celosvětovém obchodu s ocelí se Rusko podílí deseti procenty, Ukrajina čtyřmi. Do Česka se z Ukrajiny dovážejí hlavně železné rudy, izolované dráty, vodiče, rozřezané dřevo,“ vyjmenovává mluvčí Hospodářské komory.

„Horší ovšem je, že některý materiál začíná být téměř nedostupný. Mám na mysli zejména betonářskou ocel a dřevo,“ dodává ředitel výstavby Penta Real Estate Rudolf Vacek Vacek.