Rok 2025 byl na novinky z oblasti umělé inteligence mimořádně bohatý a dalo by se říct, že právě letos si uživatelé mohli naplno uvědomit, kam moderní technologie dospěla. Z fascinující hračky na generování obsahu, která definovala předchozí léta, se postupně stal skutečný „operační systém“ pro práci i kreativitu.

Nejde přitom jen o to, že toho modely umělé inteligence umí víc než dřív. Zásadně se proměnil i způsob, jakým s nimi pracujeme. Zatímco v roce 2024 jsme se učili takzvaný „prompt engineering“, tedy jak co nejpřesněji formulovat zadání, rok 2025 přinesl posun k „agent managementu“. Místo detailních instrukcí dnes umělé inteligenci jednoduše zadáme, co má dělat, a ona si poradí.

AI se tak postupně mění v digitálního, proaktivního kolegu, který pomáhá s rutinní agendou, podílí se na plánování komplexních projektů a dokáže „přemýšlet“ v širším kontextu.

V redakci CzechCrunche jsme v letošním roce umělou inteligenci testovali ve velkém. Pod rukama nám tak prošla řada nástrojů, které slibovaly revoluci. Některé zklamaly, jiné příjemně překvapily. A právě ty nejzajímavější z nich bychom rádi připomněli.

Král práce s textem

Claude od Anthropicu se letos v tichosti vyprofiloval jako jeden z nejzajímavějších nástrojů pro pomoc s psaním i analýzou textů. Jeho hlavní síla přitom neleží v univerzálnosti, ale v práci s hloubkou a kontextem.

Vyniká především ve zpracování dlouhých a složitých dokumentů. Během okamžiku zvládne projít desítky stran textu, od výročních zpráv po odborné studie, a převést je do strukturovaných a přehledných výstupů. Ve firemním prostředí to znamená zásadní posun: úkoly, které dříve zabíraly hodiny administrativní práce, se dnes dají zvládnout v řádu minut.

Tím, co Claude vypichuje z řad konkurence, je mimo jiné i schopnost udržet kontext napříč dlouhými konverzacemi. Můžete do něj nahrát brand manuál, starší newslettery i aktuální produktovou nabídku, a on si vše zapamatuje.

Když ho pak požádáte například o zpracování nového newsletteru, nevygeneruje jen obecný text, ale vytvoří obsah, který respektuje váš styl psaní, pracuje s relevantními produkty a drží se předem dané délky. Zkrátka šikovný pomocník pro ty, které tlačí čas.

Z nápadu koncept během vteřin

Zatímco model Claude si postupně buduje pověst specialisty na práci s textem, Gemini 3 od Googlu letos v našich očích nejvíce zazářil v oblasti kreativní tvorby a komplexního plánování. Nesnaží se jen odpovídat na otázky, ale aktivně zkracuje cestu od nápadu k hotovému produktu.

Jeho silnou stránkou je takzvaný vibe coding, přístup, který zásadně mění způsob, jakým lidé vytvářejí software. Uživatel už nemusí umět programovat ani rozumět technickým detailům. Stačí popsat, jaký má mít projekt charakter, atmosféru nebo účel, a Gemini dokáže sám navrhnout a sestavit funkční prototyp.

V praxi tak během několika minut vznikají jednoduché hry, vzdělávací aplikace nebo webové stránky, které by dříve vyžadovaly tým vývojářů nebo alespoň základní znalost kódu.

Významnou roli hraje také schopnost Gemini transparentně ukazovat, jak k řešení dospívá. Uživatel může sledovat, jak si model rozkládá zadání na menší kroky, zohledňuje kontext a postupně staví výsledné řešení.

Nejlepší generátor obrázků? O titul se přetahují dva giganti

Rok 2025 zároveň definitivně smazal hranice mezi textem a obrazem. Generování vizuálního obsahu se stalo přirozeným pokračováním psaného zadání a z experimentu se proměnilo v běžný pracovní nástroj. V této oblasti si pomyslný trůn rozdělily dva systémy, z nichž každý vyniká v něčem jiném.

GPT Images 1.5 od OpenAI boduje především v práci s atmosférou. Pokud je cílem vytvořit filmově působící scénu, která stojí na celkovém dojmu, dynamice a emocích, jde o jednu z nejsilnějších voleb na trhu.

Model si suverénně poradí se světlem, kompozicí i hloubkou prostoru a dokáže přirozeně zasadit postavy do prostředí. Oproti konkurenci působí kreativněji, odvážněji pracuje se stylizací a nebojí se výraznějších vizuálních interpretací.

Nano Banana od Googlu volí odlišnou cestu. Je zdrženlivější, techničtější a klade větší důraz na věrnost předloze. Tam, kde je zásadní zachovat podobu obličejů, proporce nebo konkrétní detaily původního materiálu, působí jako spolehlivější a předvídatelnější nástroj.

Místo uměleckého dojmu sází na přesnost a kontrolu nad výsledkem. Výběr mezi těmito nástroji tedy záleží jen na tom, co uživatel hledá, zda filmovější, stylizovaný obraz, nebo větší respekt k originálu. Tak či onak, oba generátory fotek patří v roce 2025 k technologické špičce.

Režisérem za pár kliknutí

Oblast generovaného videa prošla v roce 2025 možná ještě dramatičtějším vývojem než textové a obrazové modely. To, co bylo v roce 2024 především fascinující technologickou ukázkou (mnozí si možná vzpomenou na první dema Sory), se letos proměnilo v hojně používaný nástroj. Generativní video si začaly osvojovat i velké značky a nadnárodní korporace, včetně firem jako Coca-Cola nebo McDonald’s.

Velký posun u videí je v kvalitě obrazu a plynulosti pohybu. Dnes už běžně dostanete 4K rozlišení a postavy v záběru vypadají konzistentně. Jejich obličeje se nemění, objekty drží tvar a pohyb působí přirozeně. Video tak přestává být jen sled hezkých, nesourodých snímků a čím dál častěji vypadá jako skutečný film.

V očích mnoha odborníků i uživatelů se na vrchol dostal nástroj Google Veo, konkrétně ve verzi 3.1. Google zde těží z obrovského množství videí, na kterých model trénoval, a která čerpal z velké části z platformy YouTube. Na výsledcích je to znát.

Veo 3.1 už totiž nevytváří jen „pohyblivé obrázky“. Jako jeden z prvních nástrojů dokáže napodobit to, jak běžně vnímáme film a video. Když například v záběru jede auto po silnici při západu slunce, nejde jen o to, že se pohybuje správným směrem. Světlo se realisticky odráží od karoserie, mění se stíny a auto reaguje na nerovnosti vozovky. Překvapivě silnou stránkou umělé inteligence z dílny Googlu je i práce se zvukem. Obraz a audio spolu dávají smysl, ruchy odpovídají prostředí a celek působí jako hotový krátký film.

Na opačné straně stojí Sora 2 od OpenAI, nástupce nástroje, který loni odstartoval mánii kolem AI videí. Společnost vedená Samem Altmanem jej představila na přelomu září a října a zaměřila se i na kapku jiný typ zážitku. Sora 2 dokáže z textového popisu vytvořit velmi realistické video, ale zároveň umožňuje vložit přímo do záběru samotného uživatele, včetně jeho podoby i hlasu. Najednou tak není problém „zahrát si“ v reklamě, prezentaci nebo krátkém filmu, aniž byste potřebovali kameru či štáb.

Úplně jiný, ale neméně zajímavý směr vytváření videí pak ukazuje platforma Higgsfield AI s funkcí Draw-to-Video. Ta řeší častou frustraci z toho, že textové zadání nemusí být vždy dostatečně přesné. Místo složitého popisování uživatel vloží do programu fotografii a jednoduše do ní zakreslí, co se má stát. A umělá inteligence mu přání do pár vteřin splní.

Možná nejspolehlivější pomocník

S úžasným pokrokem v generování obrazu a videa se však naplno projevila i jeho odvrácená strana, takzvaný „AI slop“, jak uživatelé sociálních sítí začali přezdívat záplavě nekvalitního a často zavádějícího obsahu. Videa kompletně vygenerovaná umělou inteligencí, od scénáře po obraz, dnes denně matou tisíce lidí.

Klíčový posun oproti loňsku je v tom, že dnes již lidé často ani nepoznají, že sledují syntetický obsah. Právě tento chaos vytvořil poptávku po opačném směru: nástrojích, které nehalucinují a pracují s ověřenými zdroji, aby výsledky byly spolehlivé a důvěryhodné.

Právě takovým nástrojem je NotebookLM od Googlu, který se stal tichou revolucí pro studenty, analytiky a kohokoli, kdo potřebuje spolehlivě vytěžit informace z vlastních podkladů. Jeho klíčový princip je geniálně jednoduchý: pracuje výhradně s vámi dodanými informacemi a sám si nic nedomýšlí. Tím zcela mizí problém halucinací, který sužuje většinu velkých jazykových modelů.

Dokáže najednou zpracovat až 50 různých zdrojů, ať už jde o PDF soubory, přepisy audio nahrávek i videí, a vytvořit si z nich znalostní databázi. Následně generuje přehledné souhrny s přesnými citacemi, nebo umí vytvořit audio přehled ve stylu podcastového rozhovoru.

Leader, který nepřestává zrychlovat

Ani zřejmě nejznámější chatbot na světě od OpenAI mezitím nezahálel. Firma v listopadu představila GPT 5.1 hned ve dvou variantách, Instant pro rychlé úkoly a Thinking pro komplexní analýzu. K chatbotu přibyly nové „osobnosti“ měnící jeho tón: Professional pro formální komunikaci, Candid pro přímý styl a Quirky pro kreativní brainstorming. Netrvalo ale dlouho, a ještě letos uživatele překvapila další aktualizace.

GPT 5.2 dorazilo pouhý měsíc po svém předchůdci. Podle zahraničních médií šlo o rychlou reakci na nástup modelu Gemini 3 od Googlu, který v OpenAI vyvolal poplach. K nejzásadnějšímu posunu došlo při práci s dlouhými texty. Model nyní dokáže zpracovat celé smlouvy či stovky stran přepisů najednou, aniž by ztratil nit. Uživatelé tak již nemusí dokumenty složitě dělit ani modelu opakovaně připomínat kontext.

Výrazně se zlepšila také spolehlivost a vizuální gramotnost, systém lépe čte grafy, orientuje se v technických výkresech a chápe logické vazby v obrázcích. I díky tomu si ChatGPT stále drží pozici jednoho z nejužitečnějších nástrojů na scéně.