Z Koreje se ve čtyři ráno připojil na konferenci, kde potkal svého profesora. Pak rozběhli startup
Nebýt šťastné náhody, spin-off z VŠCHT by pravděpodobně nevznikl. Za cíl si klade urychlit pokrok nejen ve vývoji léčiv.
Dalo by se říct, že Marián Moravčík je neklidný – během několika málo let opustil rodné Slovensko kvůli studiu na pražské VŠCHT, zároveň byl na stáži v Jihoafrické republice, dva semestry strávil v Jižní Koreji a po přestávce se nyní nachází na Tchaj-wanu. Při tom všem pořád studuje chemii a společně s profesorem Michalem Kohoutem z Ústavu organické chemie rozběhl takzvaný spin-off, nový startup se základy ve výzkumu. Věří, že mohou urychlit pokrok v globálním vývoji léčiv či ve výrobě klíčových chemických látek.
Dnes třiadvacetiletý Moravčík ještě jako žák střední školy neměl k chemii zrovna blízko, v rámci přemýšlení nad svou kariérou ale hledal, kterému oboru se bude věnovat. „Zajímaly mě exaktní vědy, chemie mě pak oslovila díky svému obrovskému potenciálu,“ přibližuje své rozhodnutí pro CzechCrunch.
Ještě před maturitou začal objevovat i svět obchodu a jako jeden ze dvou evropských vybraných zástupců se dostal na studentský program do Jihoafrické republiky, kde v menších skupinách pracovali na konkrétních projektech u různých firem. Jeden se například týkal toho, jak škálovat do dalších afrických zemí. Zjistil tak více o oboru business developmentu a v některých spolupracích pokračoval i poté, co se vrátil na rodné Slovensko.
Zkušenosti pak využil také přímo v praxi, když pracoval ve společnosti SEC Technologies, zaměřené na dálkovou detekci chemických a biologických látek ve vzduchu. „Propojil jsem oba obory, chemii a obchod – věnoval jsem se jak chemickým analýzám, tak tvorbě obchodní strategie,“ popisuje Moravčík, jenž díky tomu viděl, že budovat byznys dodávající produkty armádám po celém světě jde i z „malé“ země jako Slovensko.
Konference v korejském čase začínala ve čtyři hodiny ráno. Bylo to po náročném dni plném zkoušek a po pár hodinách spánku.
Moravčíkova první volba při výběru vysoké školy směřovala do Spojených arabských emirátů, kvůli nezdarům ale nakonec zakotvil na pražské VŠCHT a postupně ukončil i svou štaci v SEC Technologies. „Obchod mi ale chyběl,“ říká s tím, že během studia se kvůli tomu jeho cesta dál ubírala do Jižní Koreje, kde se dva semestry věnoval technologickému právu a podnikání.
Čerpal tak hodně teoretických poznatků, chyběla mu ale přímá praxe. Shodou náhod tehdy narazil na český startup Neuron Soundware, který „naslouchá“ strojům, pomocí umělé inteligence analyzuje nahrávky a upozorňuje na blížící se závady. V té době firma hledala příležitosti právě v regionu jihovýchodní Asie. Moravčík ji oslovil a na pár měsíců v ní pomáhal s prodejem a integrací technologie do některých z největších přístavů.
V době, kdy pořád řádila pandemie koronaviru, která hodně eventů přesunula do online prostředí, byl Marián Moravčík na opačné straně eurasijského kontinentu. Takovým způsobem se ještě z Koreje účastnil i české startupové konference, v tamním čase ale začínala ve čtyři hodiny ráno.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Bylo to po náročném dni plném zkoušek a po pár hodinách spánku. Plánoval jsem se přihlásit jen na chvíli, ale nakonec se moje plány změnily,“ vzpomíná Moravčík. Na akci ale náhodou potkal bývalého lektora a profesora organické chemie Michala Kohouta, který mu představil technologii, jež chemikům v laboratořích umožňuje provádět analýzy směsi chemických látek efektivněji než využitím dosavadních metod.
Ve více odborné mluvě jde o takzvané inovativní HPLC kolony pro kapalinovou chromatografii, na které Kohout pracoval společně se svým kolegou Jiřím Tůmou. „Věděl jsem, že tohle může být něco velkého,“ říká Moravčík, jenž si uvědomoval potenciál využití technologie v podstatě ve všech chemických laboratořích. Jde totiž o poměrně specifickou část trhu, která se – co se týče existujících řešení – prý dlouhou dobu v inovacích nepohnula.
HPLC kolony se používají pro oddělování a analýzu směsi chemických látek, klíčovou roli hrají ve farmaceutickém průmyslu, chemické výrobě i ve výzkumných laboratořích. Díky nim funguje kontrola kvality, vývoj, optimalizace i výroba léčiv, stanovování nutričních složek potravin, toxikologie, diagnostika nemocí, ale i detekce znečištění vody či půdy. „Tato metoda není nová, ale technologie profesora Kohouta ji činí výrazně efektivnější a dostupnější,“ věří Moravčík.
Stačí jedna laboratoř
Jako student se tak spojil se svým lektorem a začali spolupracovat na komercializaci této technologie, z čehož nakonec vznikl i samostatný startup Galochrom. Podle Moravčíka jde o první českou společnost vyrábějící HPLC kolony a za cíl si klade narušit dominantní pozici několika mezinárodních gigantů – ti působí zejména ve Spojených státech, produkce těchto kolon je ale pro ně často vedlejší záležitostí, které nevěnují pozornost.
„Proto ani nemají moc snahu investovat do vývoje a inovací jejich výroby,“ pokračuje Moravčík, jenž ve snaze nakopnout byznys jednal i s několika venture kapitálovými fondy nebo soukromými chemickými společnostmi, zatím však neúspěšně. „I když o sobě investoři tvrdí, že jsou sektorově agnostičtí, realita je jinde. Často nám říkali, že naše řešení není škálovatelné jako software, a to je pro ně problém. Nám přitom stačí jedna laboratoř pro obsluhu celé Evropy i USA,“ popisuje.
Úspěšné je Nizozemsko, kde 60 procent firem působících v chemickém oboru vzniklo jako spin-offy z univerzit.
Zatím se tak Galochrom, vedený Michalem Kohoutem, spoléhá na vlastní zdroje, k tomu získal také granty od Technologické agentury ČR. Moravčík ale věří, že po dokončení úprav nové laboratoře pro velkovýrobu se týmu podaří oslovit jiné investory z Evropy: „Úspěšné je v tomto ohledu Nizozemsko, kde 60 procent firem působících v chemickém oboru vzniklo jako spin-offy z univerzit. U nás se o technologickou transformaci snaží kdekdo, ale zatím jde spíš o vlaštovky než trend.“
Galochrom je zatím v úvodním stadiu, za sebou má několik velkých zakázek primárně v Evropské unii včetně několika mezinárodních firem i výzkumných institucí, kterým své kolony dodává pro nezávislé ověření jejich kvality. „Zájem o naše produkty projevil i farmaceutický průmysl, což je pro nás potvrzením, že jdeme správnou cestou,“ doplňuje Moravčík. Potenciál Galochromu má dokazovat i druhé místo v evropské soutěži inovativních startupů EIT Manufacturing.
Přestože je Galochrom na počátku své cesty, Moravčík má vizi definovanou jasně a neskromně – stát se světově uznávaným výrobcem HPLC kolon, které stanoví nové standardy pro chemickou analýzu v průmyslu. „Věříme, že kvalita a inovace, které přinášíme, posunou chemický průmysl vpřed. Naše technologie může významně zefektivnit vývoj léčiv a produkci klíčových chemikálií. A to je teprve začátek,“ přibližuje s tím, že startup pořád čeká dlouhá cesta.
Samotný Moravčík se přitom bude o naplňování vize v nejbližší době starat z Tchaj-wanu, kam jde na semestr studovat. „Mám chuť neustále objevovat nové věci a učit se. Když se často stěhujete různě po světě a vykračujete ze své komfortní zóny, nutí vás to být flexibilním. A tyto zkušenosti jsou ve startupu k nezaplacení,“ dodává.