Z osobností české kryptoscény udělali NFT a naslibovali hory doly. A teď? Slehla se po nich zem

Půda pod CzechPunks se začala propadat už dávno, jejich mlčení je ale ukázkovým příkladem toho, jak se to v oblasti NFT dělat nemá.

Filip HouskaFilip Houska

czechpunks-1-4Insider

Foto: CzechPunks / CC

CzechPunks vyobrazují známé tváře česko-slovenské kryptokomunity

0Zobrazit komentáře

Kryptoměnový trh se třese, pevná půda pod českým kryptoprojektem CzechPunks ovšem mizela už mnohem déle. Je to totiž už více než rok, co anonymní tvůrci digitálních podobizen představitelů tuzemské kryptoscény přestali komunikovat. A nikdo neví, co se s nimi děje. Slibovali podporu české komunitě. Slibovali výhody, dárky a události pro držitele NFT. Neslíbili ale, že se ozvou zpět. A tento slib dodržují.

O projektu CzechPunks jsme psali zhruba před rokem a na papíře zněl poměrně zajímavě. Tehdy deklaroval, že chce vyjádřit podporu české a slovenské kryptoměnové komunitě tím, že vtělí její nejvýraznější představitele do digitálních postaviček po vzoru slavných CryptoPunks, kteří trend okolo NFT prakticky nastartovali a patřili mezi nejcennější kolekce. Už tehdy se ale kolem projektu vznášelo několik otazníků.

Cílem autorů bylo rozdělit peníze, za které si lidé avatary z kolekce CzechPunks pořídí, jako podporu mezi Paralelní Polis v Praze a v Bratislavě, českou ethereovou komunitu Gwei.cz a tvůrce, který si říká Krypto Mates. Každá z těchto stran měla dostat dvacetiprocentní podíl, dohromady tak mělo jít o přerozdělení osmdesáti procent. Zbylých dvacet si měli nechat samotní tvůrci jako „kompenzace za dosavadní i budoucí náklady“.

Rozruch ovšem vyvolal jejich přístup k celé věci. S českými a slovenskými osobnostmi, které do digitálních podobizen proměnili, vesměs nic nekonzultovali, velká část z nich se to dozvěděla až na Twitteru. Vyústilo to až do bodu, kdy z iniciativy odešli třeba influencer Čeněk Stýblo nebo youtuber Petr Mára. „Použít konkrétní jména a obličeje pro takový projekt je podle mě velmi na hraně,“ řekl tehdy Mára.

Podobný postoj zaujal i Alex Pilař, který skrze společnost Pallaemon Digital investuje do startupů a pomáhá firmám pochopit krypto. „Věděl jsem, že jsem v tom nebyl sám. Myšlenka CzechPunks mě zpočátku bavila, ale po několika přehmatech v komunikaci, co tvůrci udělali, a legitimizování temných postav českého a slovenského krypta (nespecifikuje, o koho jde – pozn. red.), jsem poprosil o odstranění. Vyhověli mi,“ uvádí Pilař pro CzechCrunch. Ze stylu komunikace nebyl nadšený ani třeba investor Daniel Trojan.

Dejte to někomu jinému

Těm, kterým měly peníze coby vyjádření podpory putovat, se autoři projektu ozvali a mluvili s nimi, nikdy ale tvůrci CzechPunks neuvedli, zda s jejich myšlenkou kontaktované strany skutečně souhlasily. Zástupci Paralelní Polis uvedli, že „v projektu aktivně nevystupují, proto není potřeba, aby s ním souhlasili“. Naopak zmíněný Krypto Mates, který na YouTubu vzdělává v oblasti kryptoměn a na ně navázaných technologií, s CzechPunks nechtěl mít nic společného.

„Nevím, proč na úplném začátku kontaktovali zrovna mě. Veřejně se proti NFT vymezuji a mluvím o tom, že nedávají smysl. Navíc jsem bitcoinový maximalista, ethereum mě tolik nezajímá. Odepsal jsem jim, že nemám zájem a že žádám o to, aby oněch dvacet procent dali na veřejnou adresu nějaké neziskové organizace. Tím jsem bral celou věc ze své strany za víceméně uzavřenou,“ řekl Krypto Mates pro CzechCrunch.

„Poté se ale projekt začal v místní komunitě řešit více, hlavně z důvodu zahrnutí velmi negativně vnímaných osobností. Když jsem se znovu podíval na jejich web a uviděl tam svůj obličej vedle lidí, se kterými nechci mít nic společného, rozhodl jsem se spolu s dalšími lidmi z bitcoinového prostředí pro žádost o odstranění. Musím ale tvůrce v tomto pochválit, žádosti velmi rychle vyhověli,“ doplňuje.

Autoři CzechPunks tak hned ze startu museli řešit problémy s výpadky lidí, kteří měli v jejich komunitním projektu velkou roli. Za celkovým formátem komunikace si ale stáli – prý byl záměrný, protože pracovali s momentem překvapení. Místo toho vůči nim ale ostatní začali být podezíraví. A to jen umocnila skutečnost, že dlouho odmítali zveřejnit zdrojový kód takzvaného chytrého kontraktu, na kterých projekty na bázi NFT fungují.

Zjednodušeně řečeno jde o protokol, do něhož tvůrce jednotlivé nezaměnitelné tokeny zahrne, a zájemci si poté mohou tyto tokeny „vyrazit“, tím pádem opustí adresu původního kontraktu a objeví se na adrese nového majitele. Ten se stává jeho prvním, certifikovaným vlastníkem. Autoři CzechPunks později tuto adresu uvedli. Byla na tržišti OpenSea, kde se s NFT obchoduje, a spustili očekávaný prodej.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedna postavička ze série CzechPunks během takzvaného mintu, tedy momentu, kdy se „vyrazí“ a je dostupná k obchodování, vycházela na 0,103 etherea, což koncem roku 2021 bylo zhruba jedenáct tisíc korun. Celá kolekce CzechPunks čítala 103 avatarů. A protože se autorům podařilo edici při spuštění vyprodat, měli k dispozici 10,609 etherea. V plánu bylo, jak už jsme zmínili, sumu rozdělit na pětiny a rozeslat ji.

Na základě informací z databáze Etherscan bylo provedeno pět převodů ve stejné výši 2,1218 etherea, tudíž slib ze strany CzechPunks měl být dodržen. Pro CzechCrunch to potvrdili zástupci ethereové komunity Gwei.cz, kteří podíl dostali, Paralelní Polis ovšem na otázku o potvrzení dosud neodpověděl. Jedna pětina finanční podpory, která původně měla putovat Krypto Matesovi, skončila v rukou Krypto Vládi.

Ten loni v říjnu na svém Twitteru zmínil, že byl osloven poté, co z projektu vypadl jeho „youtubový kolega“, a částku měl podle svých slov rozdělit. Zhruba jedno ethereum mělo jít na podporu komunity Holky v kryptu, mimo jiné organizátorek kryptoměnové konference UTXO, druhá část pak na srazy fanoušků digitálních měn v Praze, Ostravě a Krkonoších. Příjem daru potvrdil i snímkem transakce.

Majitelé mají nejspíš smůlu

Z informací, které CzechCrunch získal a které jsou i volně dostupné na Twitteru, tak autoři CzechPunks základní závazek splnili. Každá mince má ale dvě strany – a na té druhé jsou běžní lidé, kteří si postavičky koupili. Majitelům totiž bylo slibováno, že se stanou součástí nové komunity a budou pro ně připravovány různé výhody, události a dárky. Nic se ale nestalo.

„Co se s CzechPunks bude dít nyní? Pro všechny držitele CzechPunks plánujeme v následujících týdnech, měsících i letech připravovat výhody, události a dárky. Proto nezapomeňte sledovat tento profil a o všem se dozvíte jako první,“ zní z tweetu, který tvůrci zveřejnili 19. prosince 2021. Od té doby ale reálně s lidmi nekomunikovali – a doteď se vlastně neví, jak se situace vyvíjí.

Připomenuli se koncem loňského října, kdy na Twitteru zmínili, že slaví jeden rok a jen tak si „podřimují v bear marketu (období klesajících cen – pozn. red.)“, nějaká konkrétnější komunikace vůči těm, kteří jednoho z CzechPunks vlastní, se ale neděla. CzechCrunch se s anonymními tvůrci pokoušel několikrát spojit, na zprávy na Twitteru ani na e-maily ale neodpověděli.

„Celkem to dopadlo tak, jak se dalo čekat. Vždy jsem byl k projektům na bázi NFT velmi skeptický, ale chápu, že sběratelství a hazard jsou neodmyslitelnou součástí lidské historie – a nikdy nezmizí. Stejně tak jako podvody s tím spojené,“ komentuje celou situaci Pilař a dodává, že nevěří tomu, že si digitální umění ve formě NFT nenajde model, který bude schopný dlouhodobě fungovat.

„Kryptoprojekty se svými riziky nijak dramaticky neliší od jiných startupů. Pravděpodobnost úspěchu při vytváření něčeho nového je vždy velmi nízká. V čem se liší, je procento podvodů na investory a držitele tokenů, které je v kryptu nekonečně vyšší než v jiných oblastech. Krypto má pozoruhodnou schopnost přitahovat a produkovat padouchy všeho druhu, kteří zneužívají étos decentralizace a chybějící regulace k tahání peněz od nevinných investorů,“ doplňuje.

Češi v pandemii vsadili na těžbu bitcoinu a rozjeli stamilionový byznys. Prim hraje čistá energie

Jakub Hlavenka a Michal Bílek z 2Bmineru postavili svůj byznys na kompletním servisu pro těžební stroje na bitcoiny, mají je po celém světě.

2bminer3Story

Foto: 2Bminer

Jakub Hlavenka a Michal Bílek, spoluzakladatelé společnosti 2Bminer

0Zobrazit komentáře

Než Jakub Hlavenka a Michal Bílek začali s vlastním kryptoměnovým byznysem, nějaký čas s virtuálními měnami experimentovali. Za zaryté fanoušky bitcoinu se ale nepovažují. Na kryptoměny se podívali ryze pragmaticky a ukázali, že kolem nich jde postavit byznys, aniž byste museli každý den vášnivě debatovat o tom, jestli je bitcoin jediná správná cesta vpřed, nebo ne. Z Hlavenky s Bílkem se stali kryptotěžaři a jejich společnost 2Bminer patří mezi rychle rostoucí hráče v poskytování těžebních strojů na bitcoiny. Roční obrat počítají ve stovkách milionů korun a poutají pozornost po celém světě i kvůli důrazu na využití zbytkové energie z obnovitelných zdrojů.

Kdybyste se na Jakuba Hlavenku a Michala Bílka zeptali v kryptosvětě před dvěma lety, asi by všichni jen kroutili hlavou, že je neznají. Oba tehdy měli vlastní projekty, které s kryptem neměli nic společného. Bílek provozoval eventovou agenturu, Hlavenka podnikal v logistice ve Spojených státech. Jelikož s byznysem obou zacloumala pandemie koronaviru, hledali novou výzvu. Rozhodli se tedy spojit síly a zkusit štěstí v kryptu. A přestože je kryptoměnový svět někdy možná ještě divočejší než pandemie, zatím jim tato sázka slušně vychází.

„Kryptopionýrům jsme v podstatě za zády postavili fabriku v oboru, ve kterém jsou oni daleko déle než my,“ usmívá se Bílek. První těžební stroje pro 2Bminer pořídili v roce 2021. Tou dobou byl bitcoin na své historicky nejvyšší hodnotě, což hnalo nahoru také ceny těžebních strojů. Zakladatelé tehdy podnikání rozjížděli na vlastní náklady, a tak to byl zpočátku poměrně velký risk, minimálně co do výše investované částky. „Stroj tehdy stál minimálně 350 tisíc korun,“ říká Hlavenka. Navíc na ně museli čekat dlouhé měsíce, až na přelomu let 2021 a 2022 konečně začali těžit.

Bitcoin a spol. se dolují prostřednictvím nadupaných počítačů, které pracují nepřetržitě na vysoký výkon. Je to podobné, jako kdyby měl člověk celý den spuštěnou graficky náročnou počítačovou hru, a ještě do toho stříhal 4K video. Počítače totiž řeší složité matematické operace, kterými ověřují všechny transakce. Jako odměnu za to pak dostávají kus samotné kryptoměny. Provoz těžebních strojů je kvůli energetické náročnosti stále poměrně drahý, 2Bminer počítače proto zapojují hlavně na místech s přebytkem energie, která by jinak přišla vniveč.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Skutečnost, že zakladatelé 2Bmineru zpočátku nakupovali těžební stroje výhradně za vlastní kapitál, se nakonec ukázala jako značná konkurenční výhoda. Oproti jiným těžařům, kteří si na stroje na začátku půjčili, nejenže nemusí splácet žádné půjčky, ale hlavně zatím nemuseli své výdaje pokrývat z vytěžených kryptoměn. „Když bitcoin padá a vy jste v dluhu, je to velký problém. Nemáte na složenky, začínáte směňovat těžbu, a jakmile s tím začnete, bývá z toho strmý pád,“ vysvětluje Bílek. Z případných krachů konkurence se čeští kryptotěžaři vyloženě neradují, nicméně to na druhou stranu často znamená výprodej strojů za výhodnou cenu.

Služba 2Bminer spočívá v nákupu počítačů pro těžbu klientům, jejich správě a případném servisu. Jejich činnost lze sledovat na dálku v mobilní aplikaci. 2Bminer chce navíc letos spustit tržiště, kde si klienti budou moci kupovat a prodávat použité stroje a vydolované měny dále investovat. To, aby stroje těžily bitcoiny nepřetržitě, přitom není jen v zájmu zákazníků, ale také samotného 2Bmineru. Jeho byznys model je totiž postavený primárně na provizích ze samotné těžby. Pokud tedy nevydělává klient, nevydělává ani 2Bminer.

Nový stroj změnil hru

V poslední době zároveň těžbu výrazně zefektivnila nová generace výkonných počítačů. „Na trh přišel Bitmain Antminer L7 a je to opravdu gamechanger,“ říká Bílek. Jeho hlavní výhodou je, že dokáže rychleji vytěžit větší objem kryptoměny. Pro představu – dlouho nejprodávanější stroj od 2Bmineru uměl vytěžit 0,1 bitcoinu ročně (zhruba 49 tisíc korun), ten nový zvládne za dvanáct měsíců získat při aktuálních kurzech 0,5 bitcoinu (zhruba 246 tisíc korun). Některé by mohlo odradit, že tyto stroje dolují jen alternativní kryptoměny, ale čeští kryptotěžaři je mají napojené na burzu, kde je rovnou směňují za bitcoin.

Aktuální návratnost stroje Bitmain Antminer L7, která se mění v závislosti na vývoji cen kryptoměn, je podle 2Bmineru zhruba třináct až čtrnáct měsíců. Stojí 350 tisíc korun a měsíčně v přepočtu vynese asi 22 tisíc korun. Výnosnější stroje hrály byznysu 2Bminer logicky do noty. V roce 2022 jejich zákazníkům získaly osmkrát více kryptoměn než v předchozím roce. Loni také kryptotěžaři ztrojnásobili počet těžebních strojů a jejich přístroje dnes měsíčně vytěží téměř deset bitcoinů (zhruba pět milionů korun).

Obrat spojený s prodejem těžebních strojů byl loni podle Hlavenky s Bílkem okolo 140 milionů korun. Letos plánují dosáhnout na 250 až 500 milionů korun. Velký rozptyl udávají zejména proto, že zájem o těžbu může ovlivnit i dění na kryptotrhu, který je teď v útlumu. Byznys 2Bmineru na tom nicméně není přímo závislý, a roste i přes to, že se dnes na stroje nestojí takové fronty jako v době, kdy byla hodnota bitcoinu na vrcholu. „Nechodí tolik zákazníků, ale přijde třeba člověk, který rovnou koupí padesát strojů, protože to bere jako dlouhodobou investici,“ popisuje Bílek.

salvador-bitcoin-3

Přečtěte si takéČeští kryptotěžaři v Salvadoru: bitcoiny berou všude, vede hotovostČeši ze Salvadoru, kde se platí bitcoiny i dolary: kryptopeněženku tu má každý, hotovost ale vede

Byznys s kryptoměnami české těžaře také zavedl až do středoamerického Salvadoru, který má bitcoin jako jednu z oficiálních měn. Lidé ho tam používají převážně jako transakční měnu, ke každodennímu placení stále slouží hlavně hotovost, konkrétně americký dolar. Těžba kryptoměn má v Salvadoru potenciál i proto, že kvůli hojnosti sopek řeší již zmíněný přebytek energie, kterou lze využít právě pro zapojení těžebních strojů. Prozatím však 2Bminer funguje jinde.

V současnosti už přebytkovou energii využívá v hostingu u vodní elektrárny ve státě Washington na severozápadě Spojených států. „Elektrárna tam má nadbytek třicet megawattů a majitelé neví, co s tím,“ uvádí Hlavenka. Stroje mají Češi i v dalších lokalitách ve Spojených státech, třeba v Nebrasce nebo na Floridě. Celkově mají dnes pro klienty po světě šest hostingů.

Místo pro hosting vybírají podle několika kritérií. Hodnotí bezpečnost dané země a demokratické uspořádání, vymahatelnost práva nebo dostatek zdrojů zelené energie. V neposlední řadě také berou ohled na podnebí. Kvůli správnému fungování strojů nesmí být ani moc teplo, ani moc zima, takže ideální je mírný podnebný pás.

2bminer-austin

Foto: 2Bminer

Český 2bminer má své těžební stroje například v americkém Austinu

Umístění přístrojů v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech je ale důkazem, že to jde i v extrémnějších podmínkách. Bez speciálních opatření se to nicméně neobešlo. Nechybí tak vodní chlazení nebo rosná stěna. „Ventilátory také vytahují vzduch ze serverovny ven, místo aby ho nasávaly dovnitř,“ popisuje Bílek specifika umístění na Blízkém východě, kde je 2Bminer jednou ze dvou společností s licencí k těžbě bitcoinů.

hp

Přečtěte si takéKdo je nový Harry Potter? HBO odhalilo jména tří hrdinůNový Harry Potter odhalen. HBO ukázalo, kdo si zahraje ústřední trojici v očekávaném seriálu

Těžební stroje sice má 2Bminer rozmístěné různě po světě, klientela je ale stále převážně česká. Část pak tvoří i lidé ze zemí, kde mají podnikatelé těžební stroje zapojené, tedy ze Spojených arabských emirátů nebo USA. Letos chce firma své služby nabídnout zájemcům na nových trzích, například v Polsku nebo Chorvatsku. Celkem dnes má zhruba 150 klientů a výměnou za plný servis si od nich bere dvacetiprocentní podíl z vytěžené kryptoměny.

V souvislosti s postupným rozmachem kryptoměn, ale také s nedávným pádem burzy FTX se ve Spojených státech i v Evropě mluví o větší regulaci virtuálních platidel. Na rozdíl od kryptoměnových směnáren a burz však případná omezení byznysmeny z 2Bmineru patrně tolik trápit nebudou. „Když přijde větší regulace, začnou celé oblasti věřit větší investoři. Tím pádem budou víc investovat do krypta, vzroste cena bitcoinu a také zájem o těžbu, pro nás tedy ideální situace,“ dodává Hlavenka.