Z Prahy do Sydney za čtyři hodiny. Švýcaři chtějí na oblohu vyslat letadlo jako z vesmíru

Letecký startup Destinus už má pár testů za sebou a díky desítkám milionů eur v investicích může pokračovat ve vývoji. Termín prvního civilního letu? 2030.

Filip HouskaFilip Houska

destinus_1

Foto: Destinus

Vizualizace hypersonického letounu od Destinu

0Zobrazit komentáře

Asi je na čase konečně nechat slavný Concorde v minulosti a soustředit se na to, co v oblasti nadzvukového civilního létání dělají jiní. A obzvlášť se zaměřit na relativně utajovanou práci švýcarského startupu Destinus, který chce na oblohu vysílat letadla, za která by se nemuseli stydět ani piloti ze Star Wars. Pořád jde sice tak trochu o sci-fi, ovšem s ohledem na finance, jež firma získala, a rostoucí zájem o hypersonické cestování není nereálné, aby jim plán vyšel. Stejně jako ostatním výrobcům.

Ústředí má ve Švýcarsku, jeho tým je ale rozprostřen napříč Evropou. Desítky inženýrů má ve Španělsku, Francii i Německu – a všichni se mají snažit o navržení takového letadla, které by výrazným způsobem zkrátilo cestovní dobu. Vyvíjí totiž letoun s nadzvukovými schopnostmi, konkrétně takový, který dokáže až pětkrát překročit rychlost zvuku. To znamená, že by se třeba z Frankfurtu do Dubaje dostalo za 1,5 hodiny. A Evropu s Austrálií propojilo za zhruba čtyři hodiny.

O návratu nadzvukových letadel zpět do civilní přepravy se ostatně mluví už několik let – a existuje více hráčů, kteří na svých modelech pracují. Ať už jde o Boom Supersonic, o jehož stroj s názvem Overture projevily zájem přední americké aerolinky United Airlines a American Airlines, nebo rovnou o NASA, která dělá na nadzvukovém letounu spolu s firmou Lockheed Martin. Nic se ale zatím nepřiblížilo nasazení do reálného provozu. A zrovna blízko není ani Destinus.

Firma ze švýcarského města Payerne očekává, že první let s pasažéry by mohl proběhnout v roce 2030. Na palubě by mohlo být až pětadvacet cestujících, kteří dostanou komfort v podobě byznys třídy. O deset let později by už měla letadla značky Destinus létat pravidelněji a jejich služby by měly být dostupnější – startup počítá také s ekonomickou třídou s levnější cenou za letenku. Pořád by ale šlo o letouny, které pojmou desítky lidí, nikoliv stovky, jak je zvykem u běžných letadel.

destinus_2

Foto: Destinus

Jeden z prvních prototypů letadla, které Destinus postavil

Zajímavostí na těchto švýcarských letadlech je několik – a jednou z nich je pohon. „S našimi letadly se budeme snažit dosahovat velmi dlouhých doletů, třeba z Evropy až do Austrálie rychlostí Mach 5. Použití leteckého petroleje by znamenalo, že by stroj byl poměrně těžký, zatímco vodík je v porovnání s ním velmi lehký,“ říká pro server CNN Martina Löfqvistová ze švýcarské firmy. Ani Destinus ale neočekává, že by zařazení vodíku coby hlavního paliva bylo tak jednoduché.

Jde hlavně o to, že vodíkový pohon v případě letadel je stále v plenkách – třeba Airbus, gigant na poli letectví, začne vodíkový proudový motor testovat teprve až v roce 2026. Než se proto technologie dostatečně vypiluje, Destinus předpokládá, že vzlety svých letadel by poháněl konvenčními leteckými palivy, přičemž na vodík by se přecházelo až „ve vzduchu“, respektive po dosažení rychlosti okolo Mach 3. Podle firmy má prý větší užitečnost v rychlostech vyšších, než jakou se šíří zvuk.

Příští rok chce startup podniknout první zkušební let s vodíkem, na kterém by si vše ověřil. Stane se tak během spouštění nového designu letadla s označením Destinus 3, který minimálně podle vizualizací působí velmi futuristickým dojmem. Jen na krásu to ale švýcarská firma nehraje – vzhled má plnit i užitnou funkci. Díky onomu štikovitému tvaru by deset metrů dlouhý stroj měl lépe nakládat s palivem, protože bude mít menší odpor vzduchu. „Na designu se ale stále pracuje,“ dodává Löfqvistová.

Jakmile se vše osvědčí, první lety by měly být pilotovány autonomně, respektive ze základny na pevnině. Až poté by firma vyvinula takové stroje, které by už byly pilotovány konvenčním způsobem. Co je ale možná nejdůležitější, jsou peníze, investoři celému projektu ale, zdá se, věří.

Loni od nich Destinus získal necelých 27 milionů švýcarských franků (zhruba 650 milionů korun) a minulý měsíc startup podpořila stejnou sumou, akorát v eurech, španělská vláda v rámci grantu na rozšíření schopností v oblasti vodíkového pohonu. Pomoci s vývojem má i nedávná akvizice nizozemského výrobce turbín. Až čas ale ukáže, zda se tato podpora skutečně vyplatí.