Z ultramoderního mrakodrapu do desítek dalších. České Sharry svými technologiemi dobývá budovy v New Yorku

Filip HouskaFilip Houska

one-vanderbilt

Foto: Max Touhey

One Vanderbilt

0Zobrazit komentáře

Když pražský proptechový startup Sharry dostal možnost pracovat na novém mrakodrapu One Vanderbilt v New Yorku, šlo pro čtyři roky starou firmu pod vedením Josefa Šachty o zásadní milník. Ostatně kdo by nechtěl dodávat vlastní technologie pro jednu z nejluxusnějších výškových budov ve Spojených státech. Tím ovšem jejich angažmá na americkém trhu neskončilo. Naopak právě začalo.

Se zástupci Sharry jsme naposled mluvili v červenci letošního roku, tedy v době, kdy se práce na páté nejvyšší budově USA, která měla za cíl ukázat zcela nový koncept ultramoderních mrakodrapů, chýlily ke konci. A pražský tým v nich měl zásadní roli. Developerská společnost SL Green Realty si ho totiž vybrala coby hlavního technologického partnera.

Byť Sharry nemohlo kvůli podepsané smlouvě o mlčenlivosti zmínit jakékoliv bližší detaily, základ spolupráce přeci jen naznačilo. Přes 420 metrů měřící One Vanderbilt, nacházející se na rohu 42. ulice a Vanderbilt Avenue, začalo vybavovat dotykovými technologiemi určenými pro efektivnější ovládání vstupů, ať už do hlavních dveří, do výtahů a podobně.

one-vanderbilt-2

Foto: SL Green Realty

Prémiové zázemí výškové budovy One Vanderbilt

Jejich moderní systémy se oficiálně zprovoznily 14. září, kdy se One Vanderbilt otevřel pro veřejnost. A jak to tak vypadá, SL Green Realty v nich vidělo takový potenciál, že s malým startupem ze Smíchova navázalo další spolupráci. Americký developer si Sharry vybral jako technologického partnera pro dalších 22 výškových budov, které provozuje přímo na rušném Manhattanu.

„Je to jedna z nejrychlejších a zároveň největších reakcí proptechového sektoru na aktuální situaci spojenou s epidemií nového typu koronaviru, který samozřejmě zasáhl i sektor komerčních nemovitostí. Jsme hrdí, že se naše řešení v této době osvědčilo,“ komentuje novou zakázku Josef Šachta, CEO a spoluzakladatel Sharry.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě s ohledem na pandemii se totiž ukázalo, že čím dál více firem začíná preferovat hygieničtější způsoby, jak v kancelářských budovách interagovat s různými systémy. Toho využilo Sharry a pro rozsáhlé portfolio newyorských mrakodrapů spustí několik svých produktů, které by měly toto bezpečnostní nařízení ideálně doplňovat.

V rámci nové zakázky, jež se pohybuje v řádech desítek milionů korun, bude pražská firma implementovat mobilní systém pro přístupové karty. Zaměstnanci a návštěvníci budov se tak zbaví klasických plastových variant, které jsou jak nehygienické, tak náchylné ke ztracení, a celý proces odbaví přímo z telefonu nebo chytrých hodinek.

one-vanderbilt-1

Foto: Max Touhey

Finální podoba mrakodrapu One Vanderbilt

„Vytvoření mobilního vstupu a předání nové karty lze vyřídit online, minimalizuje se tím nutnost, aby se dva lidé museli potkat osobně a předávali si plastovou kartu. Zároveň při průchodu turniketem vám automaticky přivoláme výtah,“ objasňuje řešení produktový manažer Sharry Ondřej Langr.

Pro návštěvníky se navíc chystá i nová rezervační platforma založená na e-mailové pozvánce s QR kódem, prostřednictvím které se mohou dostat až k recepci dané firmy, aniž by se zdržovali v lobby, čímž by zvyšovali potenciální riziko nákazy. Jak Langr dodává, Sharry se tímto způsobem snaží „eliminovat co nejvíce překážek, které lidem stojí v cestě“.

Nad všemi těmito vychytávkami pak mají dohled správci dané budovy a property manažeři, kteří mohou jednotlivé technologii nastavovat (a kontrolovat) přes jedno propojené webové rozhraní. Nehledě na to, že uživatelé aplikace dostanou i možnost si přímo ze svého zařízení rezervovat například sdílenou terasu, tělocvičnu nebo elektrické koloběžky.

sharry_cofounders-cerovsky-cibulka-reznicek-sachta

Foto: Sharry

Spoluzakladatelé Sharry Europe: Michal Čeřovský, Vladimír Cibulka, Jakub Řezníček a Josef Šachta

„Naše platforma propojuje nejen jednotlivé technologie, ale především všechny lidi v budově navzájem mezi sebou a zároveň i s budovou. Na spolupráci s SL Green jsme si znovu ověřili, že díky několika letům zkušeností, dokážeme naše řešení nasadit do starších budov stejně jako do nejmodernějšího mrakodrapu v srdci New Yorku,“ komentuje Josef Šachta.

Jen na americký trh se ovšem Sharry nesoustředí. Vedle toho, že má zakázky také v Česku (což potvrzuje například karlínský kancelářský projekt Praga Studios), působí i v Jižní Africe a domlouvá zakázky na Blízkém východě, kde vidí uplatnění pro parkovací systémy, které třeba v New Yorku nikdo příliš neřeší, jelikož je tam velmi obtížné se přepravovat autem.

seventh-building

Foto: SL Green Realty

Systémy od Sharry se objeví také v mrakodrapu na Sedmé avenue

Tam, kde skončil Concorde, začíná Boom. Ukázal nadzvukový letoun, se kterým již příští rok vzlétne do oblak

boom-supersonic2

Foto: Boom Supersonic

Pohled na nadzvukové letadlo budoucnosti

0Zobrazit komentáře

Pro někoho jen další prototyp, pro jiné významný krok do nové éry nadzvukového létání s komerčním zaměřením. Letecký startup Boom Supersonic představil prototyp svého letounu XB-1, který se chystá poprvé podívat do oblak již během příštího roku. Ty skutečně odvážné vize startupu však začínají tam, kde skončil legendární Concorde.

Na délku sice měří něco málo přes dvacet metrů, ve skutečnosti je ovšem jen zmenšeným konceptem letounu, který by již v roce 2029 mohl přepravit první cestující rychlostí přesahující rychlost zvuku. Tento neuvěřitelný zážitek naposled zprostředkoval Concorde, od jehož nešťastného konce se nenašel nikdo, kdo by na francouzskou ikonu dokázal navázat.

Americký startup Boom Supersonic chce být tím, kdo tuto nadzvukovou štafetu převezme. Základním kamenem jeho plánů je prototyp XB-1, který je oproti chystanému letounu Overture menší v měřítku 1:3. Prototyp momentálně nabízí pouze jedno sedadlo pro pilota, za nímž se ukrývá motor General Electric J85-15, vyvíjený pro vojenské letouny.

boom-supersonic9

Foto: Boom Supersonic

XB-1 je zmenšenou verzí chystaného dopravního letounu

boom-supersonic8

Foto: Boom Supersonic

XB-1

Trup, který je vyroben z kompozitních materiálů, titanu a hliníku, je schopný odolávat vysokým teplotám, které mohou během nadzvukových letů přesahovat 100 °C, ale zároveň nepředstavují příliš velkou zátěž.

Je zajímavé, že XB-1 nápaditě řeší některé neduhy, které sužovaly již zmiňovaný Concorde. Ten byl známý pro svůj pohyblivý nos, který piloti sklápěli v nízkých nadmořských výškách. Důvod byl jednoduchý, kvůli jeho tvaru neviděli dolů na zem. XB-1 má svůj čumák stejně špičatý jako Concorde, ovšem piloti i tak vidí, co se děje pod ním, a to díky kamerovému systému instalovanému na podvozku.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dalším problémem původních nadzvukových letounů byl i silný hluk, který vytvářelo stlačování vzduchu během letu. I zde však Boom zapracoval na technice a jeho prototyp by měl být mnohem tišší. Navíc by při budoucí přepravě pasažérů měly letouny Boomu přejít do nadzvukové rychlosti až nad oceány, kde nebudou nikoho rušit.

Podobně jako další výrobci letadel i Boom Supersonic apeluje na udržitelnost. Proto plánuje zahájit uhlíkové kompenzace a také využívat udržitelná letecká paliva od společnosti Prometheus Fuels, která chce pohonné hmoty vyrábět z oxidu uhličitého získávaného z atmosféry.

boom-supersonic

Foto: Boom Supersonic

Sedadlo v letounu Overture

Předtím, než budou zahájeny samotné letové zkoušky XB-1, budou piloti trénovat na vytvořených simulátorech. Poté se celý projekt přesune nad Mohavskou poušť, kde začnou letové zkoušky.

Během testování prototypu chce Boom na základě získaných dat již aktivně začít vyvíjet větší letoun Overture. Ten nabídne prostor pro 55 až 75 cestujících, kdy každý z nich bude mít díky konfiguraci sedadel 1:1 dostatek soukromí, bohatý prostor pro nohy a výhled z nadrozměrných oken.

„Cestování se vrátí zpět. Může to trvat rok. Může to trvat pár let. Ale až k tomu dojde, letecké společnosti budou hledat příležitosti pro růst a odlišení. Overture se stane prvním postpandemickým dopravním letadlem. Chceme, aby to bylo letadlo, se kterým budou lidé létat rádi, bez ohledu na to, co se děje ve světě,“ uvádí Blake Scholl, zakladatel Boom Supersonic, podle něhož nebude létání s jeho nadzvukovými letadly ničím nedostupným.

blake-scholl-xb-1-1-min

Foto: Boom Supersonic

Blake Scholl, zakladatel startupu Boom Supersonic

Podle Boomu bude efektivita letounu taková, že cestující zaplatí za palubní lístek stejnou částku, jakou by zaplatil za klasickou byznys třídu. Je ovšem otázkou, jak moc budou chtít letecké společnosti vytěžit z faktu, že díky nadzvukové technologii a maximální rychlosti 2,2 machu bude Overture v cíli dvakrát rychleji než klasické dopravní letouny.

Prezident na palubě

V minulosti do startupu investovaly společnosti jako Virgin Group, která vyvíjí vlastní nadzvukový letoun, a také Japan Airlines. Samotný Boom momentálně drží objednávky přesahující hodnotu 6 miliard dolarů na letoun, jehož cenovka je prozatím stanovena na 200 milionů dolarů, tedy 4,6 miliardy korun.

Mimo výše zmíněné společnosti projevilo o technologii startupu zájem také americké letectvo. S ním společnost uzavřela smlouvu o financování výzkumu a vývoje a poskytování vyvinutých systémů. Letoun Boomu by tak teoreticky mohl v budoucnu využívat i prezident USA.

Zde však není radno předbíhat. Samotný vývoj XB-1 trval dlouhých šest let, přičemž původní plány společnosti počítaly se zahájením letových testů již v roce 2017 a zahájením komerčního provozu v tomto roce. Finální časová osa se tak posunula již o deset let.

boom-supersonic4

Foto: Boom Supersonic

Boom Supersonic se u letounu snažil vychytat veškeré neduhy, které trápily předchozí nadzvukové letouny

boom-supersonic6

Foto: Boom Supersonic

Pohled na přední část prototypu