Letošní US Open je pro český tenis mimořádné. Rekordní počet hráčů se protlačil až do čtvrtfinále, Barbora Krejčíková odehrála proti Taylor Townsendové až kultovní zápas, kdy odvrátila osm mečbolů. Možná trochu ve stínu těchto událostí vyrostlo i překvapení, které by ještě před týdnem čekal málokdo. Osmadvacetiletý Matěj Vocel, hráč, jenž v kariéře obrážel hlavně menší turnaje a na okruhu ATP si odbyl svou premiéru. Společně s kamarádem Tomášem Macháčem, který je naopak stálicí mezi světovou elitou, prošel až do čtvrtfinále deblu, které sice prohráli, i tak si ale za jediný týden vydělal téměř tolik, co za celou svou dosavadní kariéru.

Že se Vocelův příběh píše právě teď, podtrhoval před čtvrtfinále i pohled na žebříček. Vocel se premiérově posunul do první stovky čtyřhry, což byl jeho cíl pro letošní sezonu. „Věděl jsem, že když [osmifinále] vyhrajeme, může se to stát. Byl to můj cíl. Ale rád bych to ještě vylepšil,“ uvedl ještě před posledním zápasem. To, co ještě před týdnem vypadalo jako odvážné přání, se tak stalo realitou, byť na ono vylepšení už nedošlo.

V živém žebříčku Vocel v jednu chvíli poskočil ze 107. na 85. místo. Ale nejen to, oficiální stránky ATP, pod kterou spadají mužské profesionální turnaje, uvádí, že před US Open byl jeho kariérní výdělek 80 tisíc dolarů (1,7 milionu korun). Díky postupu do čtvrtfinále amerického grandslamu si připíše 62,5 tisíce dolarů (1,3 milionu korun), i když tento výdělek (stejně jako ty ostatní) podlehne dani.

Vocel přitom nikdy nepatřil k juniorům, kteří by od malička zářili na velkých turnajích. Místo rychlého průlomu zvolil jinou cestu. Pět let strávil ve Spojených státech, kde spojil tenis se studiem sportovního průmyslu a psychologie na univerzitách v Oklahomě a Columbusu. Tvrdý režim s tréninky od rána, kondicí a školou ho naučil vytrvalosti. „Ze začátku to byl záhul, ale naučilo mě to hodně o disciplíně i o sobě,“ vzpomínal před dvěma lety pro Radiožurnál.

Po návratu do Evropy začal profesionální kariéru od nejnižší úrovně. Postupně se rozhodl, že ve čtyřhře má větší šanci prorazit a přes nejnižší turnaje se dostal k pravidelným účastem na challengerech, což je jakýsi předstupeň velkých turnajů ATP.

Jeho každodenní realitou se tak stala menší města jako italské Todi, portugalské Porto, španělská Segovia nebo třeba Ostrava, omezené prize money a spíš boj o přežití na okruhu než prestiž. Až v posledních měsících začal stabilně vyhrávat a letos přidal tři challengerové tituly, díky nimž se udržoval na hranici první stovky.

Normálně by to ale na grandslamovou účast nestačilo. Hráči s jeho rankingem se do hlavního losu prakticky nemají šanci dostat. Dveře se mu otevřely jen proto, že spojil síly s Macháčem, který se díky svým výsledkům v deblu drží vysoko i v žebříčku čtyřhry. Právě Macháčovo postavení zajistilo přímý postup do soutěže a umožnilo, aby si Vocel v New Yorku odbyl debut.

„Jsme dobří kamarádi, trénujeme spolu a trávíme spolu čas. Řekli jsme si, že si US Open zkusíme zahrát – a vyšlo to,“ popisuje Vocel zrození nového deblového páru. Jejich jízdu tenisovým turnajem ale nakonec v noci na dnešek našeho času zastavila britská dvojice Joe Salisbury a Neal Skupski.