Začíná mistrovství světa v Kataru. Svátek fotbalu ve stínu utrpení dělníků a korupce šéfů FIFA
Turnaj za 7 000 000 000 000 korun je tady. Zrodil se za pochybných okolností. Bude se hrát v nefotbalových podmínkách. A FIFA rekordně vydělá.
Dnes v 17 hodin našeho času proběhne výkop největší sportovní události na světě. Fotbalový šampionát v Kataru začne zápasem domácího výběru proti Ekvádoru. Nikterak hvězdný duel není kdovíjakým lákadlem na turnaj, který by za běžných okolností byl oslavou sportu a parádní podívanou pro nejvěrnější fotbalové fanoušky i příležitostné diváky. Chuť ke sledování letošního mistrovství světa ale kazí nespočet vážnějších důvodů, než je úvodní souboj slabších týmů.
Mistrovství světa ve fotbale bude mít hořkou příchuť. Hořkne kvůli způsobu, jakým ho Katar získal, kvůli procesu, jakým se na něj připravil, i kvůli termínu, kdy se odehraje. Vyvolává nesčetně otázek o korupci, etice a spojení politiky a sportu. Fotbal je krásná hra, světový šampionát je jeho naprostým vrcholem, ale tentokrát se nelze zbavit pocitu, že všechno je tak trochu špatně.
Katar, počasí a fotbal
Začněme těmi nejsportovnějšími, ale ve výsledku možná méně důležitými důvody, proč je katarské mistrovství dlouhodobě podrobováno kritice. Turnaj se každé čtyři roky tradičně hrává v červnu a červenci. Jenže to je v arabské zemi přes 40 stupňů. Tak se přesunul na předvánoční čas. Doprostřed termínové listiny těch nejlepších lig světa. A tyto nefotbalové podmínky se navíc spojily s nefotbalovým zázemím.
Kvůli mistrovství se v malé zemi – asi sedmkrát menší než Česko, velké jako Středočeský kraj – vybudovalo sedm nových stadionů a osmý se musel rekonstruovat. Třeba kvůli klimatizaci, aby se v něm dalo vydržet. Listopadový a prosincový termín je totiž sice chladnější, ale i tak přináší třicítkové teploty. A šest ze sportovních stánků se nachází přímo v hlavním městě Dauhá, což přináší velkou výzvu pro ubytování očekávaného milionu fanoušků. V ani ne třímilionové zemi.
Část fandů zlákal program influencerů, kterým katarští činovníci zaplatili dopravu, pobyt i vstup na zápasy spolu s denní apanáží. A to výměnou za aktivity na sociálních sítích a pozitivní propagaci turnaje. Ale údajně také za nahlašování obsahu, který je vůči Kataru kritický. Tato část aktivit však námezdným příznivcům zřejmě nevyšla dokonale, organizátoři prý kvůli údajnému překrucování skutečnosti v médiích influencerům kapesné zkrouhli.
Katar se navíc jako úplně první účastník v historii na šampionát podívá, aniž by se na něj kdy kvalifikoval. Hostitelské právo přímé účasti samozřejmě platilo napříč historií (s výjimkou druhého turnaje v roce 1934, kdy se po Itálii boj o účast na domácím mistrovství vyžadoval), ostatní pořadatelské státy se však na nejprestižnější mezinárodní soutěž vždy alespoň jednou dostaly.
Investice a pozornost věnované fotbalu v posledních letech se nicméně Kataru přinejmenším na trávnících vyplatily. V roce 2019 jeho reprezentanti pod vedením někdejšího kouče dorostenců slavné Barcelony Félixe Sáncheze triumfovali v mistrovství Asie a minimálně do příštího roku jsou tak úřadujícími šampiony kontinentu.
Katar, peníze a lidská práva
Když je řeč o investicích, Katar na mistrovství nešetřil. Od zisku pořadatelství v roce 2010 podle agentury Bloomberg kvůli němu utratil 300 miliard dolarů, v přepočtu sedm bilionů korun. Musel vybudovat infrastrukturu, stadiony i ubytovací kapacity. Dřívější odhady hovořily o částce zhruba o čtvrtinu nižší, ale na nepředstavitelně megalomanské škále to nic nemění. Turnaj v Rusku před čtyřmi lety byl přitom asi dvacetkrát levnější. Bilion má každopádně dvanáct nul, je to tisíckrát větší číslo než miliarda.
Pro srovnání, výdaje rozpočtu České republiky za rok 2021 byly ani ne třetinové: 1,9 bilionu korun. Nicméně Česko je země oplývajícím mlékem a strdím, zatímco Katar má třetí největší naleziště ropy a zemního plynu na planetě. Stát v Perském zálivu má ale také jen 2,6 milionu obyvatel a pouhá desetina z toho jsou rodáci. Zbytek jsou přistěhovalci. Často z chudších asijských zemí. Právě v jejich potu vyrostlo letošní mistrovství. A podle některých zpráv nejen v potu, ale i krvi.
Dřívější analýza britského deníku The Guardian přišla s tvrzením, že od udělení turnaje arabské zemi v ní přišlo o život 6,5 tisíce dělníků, možná mnohem víc. Ne všichni při stavbě stadionů, navíc metodika a způsob sběru dat vyvolaly v médiích debatu o spolehlivosti, či dokonce výjimečnosti tohoto čísla v kontextu mnoha statisíců pracovníků v rozpětí deseti let. Katar takové číslo odmítá, ale jeho tvrzení o pouhých třech úmrtích taktéž vyvolává otázky. Jisté však je to, že dělníci často žijí v nelidských podmínkách hraničících s otroctvím.
Jsou terčem vykořisťování, jsou jim odebírány pasy a je jim zadržována už tak nízká mzda. Podobně jako ta nejlevnější pracovní síla prakticky po celém světě se i v extrémně bohatém Kataru – jenž je však na jejich práci naprosto závislý – ve snaze zajistit svým rodinám v rodných zemích lepší život stávají snadnými oběťmi. S jejich osudem soucítí i někteří účastníci mistrovství. Smuteční dresy například vyfasovalo Dánsko, k lidským právům obecně se vyjádřily nebo podobně mírnou formu protestu zvolily i další výběry jako Anglie nebo Austrálie.
Dost možná nejkontroverznější mistrovství světa v dějinách dokonce donutilo prezidenta Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina k neobvyklému kroku. Napsal dopis všem dvaatřiceti účastnícím se týmům. „Víme, že fotbal neexistuje ve vakuu. Ale nedovolte, aby se nechal stáhnout do politických a ideologických sporů. Ve FIFA se snažíme respektovat všechny názory a přesvědčení, aniž bychom udělovali morální lekce,“ hlásal v něm.
„Svět je silný převážně díky své diverzitě a ta musí být respektována. Žádné kultury nebo národy nejsou lepší než jiné. Prosím, pojďme se soustředit na fotbal,“ vzkázal funkcionář, který jinak nešetří rozdáváním rozhovorů o tom, jak letošní šampionát bude tím nejlepším v historii a jak pomůže zemi změnit k lepšímu. Věčná škoda, že podobné vzkazy nebo prohlášení z úst představitelů FIFA o tom, že na akci jsou vítání fanoušci bez ohledu na původ nebo sexuální orientaci, nereflektuje každodenní realita.