Zatímco po Evropské třídě proudí hlavní město, na dosah od ní se nachází téměř dokonalý venkov. Stačí zahnout, přejít jeden blok a ocitnete se mimo ruch velkoměsta. Hrázděná Eysseltova vila sem tak přesně zapadala, a to i přesto, že v místě byla pro své hrázdění úkazem. Vzácnou vilu vzal požár, ovšem stavby, které tu vznikly místo ní, jsou úkazem zrovna tak.

Na pozemku v Liboci lemovaném skálou a oborou Hvězda vyrostly místo vily domy tři. Jmenují se Pod Hvězdou a jedná se o rodinnou vilu, kterou pro sebe postavil majitel pozemku, bytový dům se čtyřmi jednotkami a jeden menší rodinný dům. „Umístění vyházelo ze snahy o vhodné doplnění stávající struktury a kompozice staveb v území, které má vesnický charakter. Domy se vinou podél ulice a sledují tvarování terénu,“ líčí studio Martin Cenek Architecture.

Reflektují tak další stavby, které jsou v lokalitě obvyklé. Přesto vyčnívají. Jsou minimalistické a omítnuté bílým vápnem, zároveň se musely vyrovnat se složitým terénem. Na jedné straně je totiž pískovcový masiv, který určil jejich polohu na parcele i vůči sobě. Pokud půjdete kolem, masiv můžete zahlédnout v předělech mezi nimi.

Původní Eysseltova vila měla svůj základ pod uliční čarou, a tak vypadala, jako kdyby se tu topila, novostavby jsou ale předsazené vůči spodnímu patru. To proto, aby byly vizuálně vyzdviženy nad úroveň parteru. Architekti tím ale získali i prostor pro úpravu okolí parteru směrem do ulice. Má tak městský charakter, je tu kamenná dlažba a nově vysazené stromy.

Na druhé straně domů se ke skále svažuje zahrada, která si ponechala divoký charakter a původní vzrostlou vegetaci, za ní je zeď obory s letohrádkem. Vyvýšená pozice přinesla všem třem domům benefit v úchvatných výhledech. Architekti proto okna umisťovali s přesností na milimetry, aby vymezili výhled na libocký kostel svatého Fabiána a Šebestiána a na obzor do Divoké Šárky.

Všechny tři domy mají dvě běžná obytná podlaží a podkroví. „Spodní podlaží slouží u dvou rodinných domů jako vstup, u středního bytového domu se zde nachází společné zázemí a nástup na centrální exteriérové schodiště, které spolu s výtahem obsluhuje vstupní podlaží bytových jednotek,“ líčí architekti. V bytovém domě jsou dva mezonety a dva podkrovní byty. Rodinná vila investora má pak jinak řešenou zahradu, do níž zasahuje vnitřní bazén, venkovní kuchyně a terasa.

U všech tří domů je výrazným prvkem schodiště. U domu majitele je točité, monolitické a železobetonové. Spojuje všechna podlaží a umožňuje průhled celým domem. Doplněné je subtilním zábradlím z ohýbané, svařované a bíle lakované tyče. Menším rodinným domem prochází ocelové, bíle lakované schodiště se subtilní konstrukcí. Bytový dům má venkovní ocelové schodiště s nášlapy z průsvitných roštů. Kdo po něm jde, ocitne se v blízkém kontaktu se skalní stěnou.

Interiéry jsou tvořené opět bílými omítkami, dominantní je ovšem dřevo a je tu také pohledový beton. Podlahy jsou dubové, stejně jako vestavný nábytek z přírodní dubové dýhy v kombinaci s bílým lakem. V částech domu se pak nachází také dlažba s motivem mozaiky ve dvou odstínech šedé a koupelna, toalety i bazén v domě majitele mají stěny, na kterých je světle šedá stěrka. „Cílem bylo vytvořit klidné a prosté pozadí pro život obyvatel domu a kvalitní prvky volného nábytku,“ líčí architekti.

Novostavby jsou energeticky mimořádně úsporné. Toho se podařilo dosáhnout díky tepelným čerpadlům na bázi vzduch-voda a vytápění, které je teplovodní a podlahové. Domy jsou vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla a klimatizací. Všechny tři jsou pasivní.