Nedělat mnoho rozdílů mezi tím, co je venku a co uvnitř, je jedním z trendů u moderních novostaveb. Potvrzuje to i projekt bungalovu na severu Prahy, který byl umístěn do borovicového háje. Netradiční pojetí stavby plné skla a přírodních materiálů spolu s okolní zelení působí, že jde o českou variaci moderního stylu života v džungli na středoamerickém pobřeží. Více povedené architektury pravidelně přináší newsletter Arch.

Najít skutečně pěkný pozemek nedaleko Prahy vhodný pro výstavbu rodinného domu je stále složitější, zvláště pokud člověk touží po soukromí. Jedno takové místo se však podařilo najít na severu hlavního města, v obci Lhota. Investoři se rozhodli na místě, které leží na úpatí borovicového lesa, postavit přízemní bungalov tak, aby se co nejlépe propojil s okolní faunou i florou.

K realizaci návrhu přizvali architekty z ateliéru Kunc Architects, kteří mají s podobným typem staveb zkušenosti. Studio ve své tvorbě pracuje s principy maximální vzdušnosti a velkými prosklenými plochami, jež dodávají na pocitu silného propojení se zahradou. Té na tomto konkrétním pozemku vévodí vzrostlé borovice.

Okolí ostatně formovalo i samotnou podobu domu. Jak přítomnost borovic napovídá, stavba stojí na písčitém podloží, celé okolí je kamenité – a dokonce se tam nachází i několik pískoven. Proto architekti využili motivu písku a kamene a promítli jej do celé koncepce domu.

Foto: Peter Fabo

Dům je na pozemku obklopeném borovicemi

Pískovcové bloky z nedalekého lomu tvoří fasádu, kámen z exteriéru postupně přechází i do interiéru a zároveň se podílí na oddělení soukromé a společenské části domu díky zdi, kterou tvoří. Toto dělení je vytvořeno optickým křížem, který zároveň dělí obývací část od prostor určených pro hosty, kteří mají i vlastní vchod.

V případě přechodů zahrady a domu se ovšem architekti snažili dělící prvek co nejvíce eliminovat. To bylo vyřešeno velkoformátovým prosklením, které se rozpíná široko do stran a zvedá se od podlahy až ke stropům. Sami architekti tuto koncepci nazývají „snahou realizovat představu o bydlení na zahradě“.

Co to znamená? Dostat život uvnitř co možná nejvíce ven – a naopak dění venku vtáhnout do domu. To se projevuje také v množství přírodních materiálů. Dřevo bylo použito nejen na podlahy, ale také k obkladu některých stěn. Je z něj i celá kuchyňská linka a také velká část nábytku.

Architekti vnitřní prostor navrhli jako vzdušný plynoucí prostor, do kterého je světlo pouštěno nejen skrze prosklené stěny, ale i střešními světlíky. Ty navíc uvnitř vytvářejí hru pohyblivých stínů korun borovic, které se nad nimi sklánějí.

Mimo borovic zahrada nabízí především zelený pažit i okrasné keře. Výsadba je ovšem pojata v minimalistickém stylu, který nenarušuje ani žádná větší vodní plocha bazénu. Na okraji zahrady je jen malé koupací jezírko s dřevěným obložením, z něhož je tvořen i obvodový chodník kolem domu doplněný dlážděnou terasou.

Foto: Peter Fabo

Interiér si zakládá na plynulosti