„Jsem takový šerpa pro unavené CEO,“ říká o sobě s úsměvem Tomáš Gavlas. Má tím na mysli, že velkou část jeho času už pár let zaplňuje provázení lidí na jednodenních i delších poutích krajinou. „Někdo si chce jenom popovídat o věcech, o kterých s blízkými lidmi nemůže. Někdo zase nemá, s kým probrat zásadní rozhodnutí, a někdo třeba dlouhodobě cítí, že není v životě spokojený a hledá novou perspektivu,“ vysvětluje, proč se s ním neznámí lidé, často objektivně velice úspěšní, rozhodují trávit čas na cestě přírodou.

Vydávají se s ním na několik hodin i dní směrem, na kterém se společně dohodnou. „Pražáky nejčastěji beru do Brd a na Kokořínsko, ale často si sami vymyslí vlastní trasu. S těmi z větší dálky se sejdeme třeba na půli cesty. Já plánuji itinerář, na klientovi je svačina pro nás oba. Je to někdy až dojemné, když úspěšný manažer vybaluje z batohu bagety, které sám namazal, a dělíme se o ně na kopci,“ vypráví pro CzechCrunch Tomáš Gavlas s tím, že připravit pro druhého člověka dobrou svačinu je mnohem osobnější než mluvit na poradě o milionových investicích.

„Mimochodem, víte, co lidem chybí ze všeho nejvíc?“ ptá se a rovnou sám odpovídá: „Pozorné naslouchání. Nepotřebujeme rady ani chytrá řešení. Odpovědi na otázky stejně už dávno neseme v sobě, jen potřebujeme prostor říct je poprvé nahlas.“

V pracovních věcech se jeho klienti nejčastěji potřebují rozhodnout například o prodeji firmy, řešení konfliktů v týmu nebo jednoduše o tom, jak ve své profesi znovu najít smysl. S tím vším má ostatně Tomáš Gavlas vlastní bohaté zkušenosti.

Svou marketingovou agenturu Get Boost před pěti lety prodal na vrcholu úspěchu – s nastřádanými cenami za úspěšné kampaně pro T-Mobile, Samsung, Heineken a řadu jiných, s fungujícím týmem a dalšími slibnými zakázkami na obzoru.

„Vrátil jsem se z jedné z poutí po Asii s jasnou myšlenkou. Že život je krátký a já už nemůžu byznys dělat tak, jak jsem ho dělal dosud. Že mi to prostě nedává smysl,“ vypráví s tím, že zájem o jeho firmu projevilo několik velkých agentur, ale s podmínkou, že ji ještě tři roky sám povede. „Tak dlouho jsem nechtěl čekat, nešlo to,“ vysvětluje, proč svůj podíl nakonec prodal společníkům.

Foto: Tomáš Gavlas

Poutě ho fascinovaly už při studiu filozofie a kultury na Univerzitě Karlově. Ve dvaceti se poprvé vydal na Svatojakubskou cestu do Santiaga de Compostela. „Nerad jsem chodil, takže jsem počítal, že pojedu autobusy. Ale něco se ve mně ozvalo a došel jsem to celé. Byl to natolik silný zážitek, že jsem si z toho později udělal i doktorát,“ říká Gavlas, který psal o renesanci poutnictví – jak se lidé vracejí ke staletím prověřené tradici hledání odpovědí při chůzi krajinou.

Zároveň se v něm ale probudil podnikatelský instinkt. Nejdřív ve vedení pražského Majálesu a následně ve spoluzaložení festivalu Proudy v roce 2012. „Chtěli jsme být první multimediální a technologický festival v Česku,“ říká. Pod záštitou všech pražských rektorů tam představovali startupy, první český inkubátor Node5 a technologické projekty univerzit. „Ekosystém byl tehdy v plenkách, dnes by to mělo mnohem větší smysl. Ale i tak to bylo úspěšné – přijela k nám třeba delegace ze Samsungu odhalovat nový telefon.“

První influencer marketing v Česku

Zlomový rok 2014 přinesl založení agentury Get Boost. Gavlas tehdy zahlédl fenomén, který většina byznysu ještě nebrala vážně – youtubery točící videa o Minecraftu se stovkami tisíc sledujících. „Věděl jsem, že značky chtějí oslovit mladé lidi. Najednou se objevili influenceři a bylo mi jasné, že tohle je budoucnost. Byla to doba, kdy dětskými pokojíky se zapnutou kamerou protékaly desítky milionů korun,“ vysvětluje. Spolu s Jirkou Králem a dalšími společníky založili agenturu, která během následujících let realizovala stovky kampaní pro velké i menší značky.

„Tehdy si hodně lidí říkalo, že jsou to jenom nějaká děcka, vyklápějící si jogurt na hlavu. Hodně z nich vydávalo přihlouplé věci. Ale když jsme viděli fronty před prvním Utuberingem, kde lidi čekali tři hodiny a pak tam vběhli jako na Beatles, bylo jasné, že tohle je změna mainstreamové kultury,“ míní Gavlas. Za svou práci získali ocenění Křišťálová lupa i Webtop 100.

Jenže úspěch si vybíral svou daň. Gavlas pracoval sedm let od rána do večera a začaly ho znovu volat poutě. Sv. Františka v Itálii, Sv. Ignáce ve Španělsku, do Norska. „Představoval jsem si, že když v té agentuře zůstanu do šedesáti, tak přesně vím, co se mnou bude – víc peněz, větší auto, byt ve Španělsku. Ale já nechci takhle utratit život,“ popisuje moment, kdy začal přehodnocovat priority, až došel ke zmíněnému prodeji svého podílu v agentuře. Věděl, že se pustí do splnění svého snu – napsání vlastní knihy o hledání životního smyslu. Jmenuje se Karlaz a dnes už má tři díly, vlastním nákladem jí prodal 5 000 kusů.

K tématům osobního rozvoje pak během covidu spustil Gavlas podcast, který dnes čítá přes 100 dílů. „Záměr byl lidi uklidnit, dát jim něco nadčasového. Ta série byla hodně populární a hodně lidí to inspirovalo,“ říká.

Právě tehdy se začali ozývat první zájemci o doprovázené poutě. „Lidé mi na nich vyprávějí. O práci, vztazích, rodině. Já většinou mlčím nebo se ptám. Používám podobenství ze starých textů – od Buddhy až po Marka Aurelia nebo Ježíše. Staletími prověřené příběhy často pomůžou víc než rady,“ říká.

Kromě doprovázení se Tomáš Gavlas věnuje dvěma dalším projektům. Se stejnojmenným vnukem spisovatele Eduarda Petišky spoluzaložil projekt na komunikaci české vědy v zahraničí. Zároveň konzultuje marketingovou strategii pro Saint-Gobain pro východní Evropu. „Pomáhám jim s kompletní strategií – weby, PPC kampaně, řídím tým. Baví mě management týmu, když to funguje a vidím výsledky.“

Na otázku, proč vedle poutí dělá ještě byznysové projekty, odpovídá upřímně: „Jednu dobu jsem chodil na poutě téměř denně, ale cítil jsem, že by to ztratilo kouzlo. Teď chodím jednou až dvakrát týdně. A navíc další projekty dokazují, že nejsem nějaký podivín, co vystudoval filozofii a vodí lidi po lesích. Jsem podnikatel, který našel jiný způsob, jak pomáhat.“