Zaměstnali mě i těhotnou. České firmy se začaly zajímat o ženy, o nichž vědí, že půjdou na mateřskou
Sebraly odvahu a na pohovoru řekly, že jsou těhotné – a místo dostaly. Mohou ženy mířící na mateřskou uspět na pracovním trhu?
I těhotné ženy se zaměstnavatelům můžou hodit
Mluvit o rovnosti pracovních příležitostí se dá dlouho, ale jsou faktory, které nabírání pracovníků ovlivní, i kdyby to ani jedna ze stran nechtěla. Jedním z nich je těhotenství. Zaměstnávání těhotných žen je v Česku veliká výjimka. Něco takového totiž přináší řadu problémů, třeba už jen proto, že mnohdy ve stejné chvíli, kdy se společnost na spolupráci s budoucí matkou domluví, vypisuje rovnou inzerát na její náhradu. Kolik takových procesů firmy podstupují, není úplně jasné. Začíná se ale ukazovat, že umějí objevovat i výhody.
Když dostala výpověď ze své dosavadní práce, byla na konci třetího měsíce těhotenství. Zaměstnavatel o něm už pár týdnů věděl, říká Kateřina. Ona, ač ve firmě pracovala dlouhodobě, tu ale byla externí pracovní silou, a tak ji zákon jako těhotnou nechránil. Proč přesně z práce musela odejít, na tom se se svým bývalým zaměstnavatelem neshodne.
Kateřina ovšem v té chvíli musela řešit především svoji situaci. „Proseděla jsem x hodin denně nad inzeráty a hledala pro sebe vhodnou roli. Byla jsem na několika pohovorech, kde HR stále pokládají tu zastaralou otázku typu ‚Kde se vidíte za 5 let?‘ jen v upravené podobě ‚Jaké máte osobní nebo pracovní plány v příštím roce?’“ říká.
Těžko na to odpovídat, v té chvíli ještě své těhotenství možným budoucím zaměstnavatelům nesdělovala. Přesto jí přišlo důležité jim o něm říct. Čekala s tím do závěrečných kol. „Chtěla jsem předejít diskriminaci hned na počátku, aniž by si třeba dotyčné firmy napřed ověřily moje znalosti a kompetence,“ vysvětluje.
Nebyla to nějaká dobročinnost. Bylo jasné, že si máme co nabídnout.
Přes to všechno se jí podařilo domluvit se rovnou se třemi organizacemi, z nichž dvě proměnila v reálné práce. Částečně pracuje jako recruiterka, což byla dílčí aktivita z její původní role komunitní koordinátorky. Především ji ale oslovilo, když zjistila, že v nedávno otevřené galerii Kunsthalle hledají akutně office manažerku. „Zjistili jsme, že si můžeme vzájemně pomoct a já tak na několik měsíců, tedy před porodem a před nabráním stálé výpomoci, nastoupím. Dopředu jsme se domluvili, že naše spolupráce je jasně ohraničená,“ říká Kateřina.
„Znala jsem ten příběh. Ale nebyla to nějaká dobročinnost. Bylo jasné, že si máme co nabídnout,“ vysvětluje pohled z druhé strany Ivana Goossen, šéfka Kunsthalle Praha. Dodává, že o těhotenství Kateřiny věděla ještě před jejím příchodem na pohovor, a potvrzuje, že jej brala v potaz. „Nejde ho v potaz nebrat. Fakt je fakt a něco znamená – tedy od kdy do kdy jste k dispozici. Ale nebylo to něco, co by bylo diskriminační. Kdyby se na pozici nehodila, tak ji na ni nevezmu,“ říká.
Doplňuje, že je vždycky zásadní, aby zaměstnanci mohli svou roli úspěšně plnit. „Existují organizace, které jsou tu pro to, aby dělaly charitu. My taková organizace nejsme,“ říká jednoznačně.
Ředitelka Kunsthalle moc dobře ví, o čem mluví. Sama má dvě děti a zjistila, že o práci vedle péče o ně stojí. „S prvním dítětem jsem shodou okolností musela odcestovat a opustit svoji práci ještě předtím. První půlrok jsem byla nezaměstnaná a ač to tak každý nemá, já zjistila, že potřebuju mít vlastní projekty mimo rodinu, abych mohla být jejím plným členem,“ vysvětluje.
Tehdy založila vlastní společnost a když byla těhotná podruhé, rozhodla se studovat MBA na univerzitě. „Řada žen má energie opravdu hodně a stihne toho víc než normálně,“ krčí rameny. S druhým dítětem na mateřskou ani neodcházela. S malými potomky začala pracovat na Pittsburghské univerzitě. Říká, že zaměstnání dávala víc než plný úvazek, ale o to kvalitnější čas se snažila trávit s dětmi.
Najít ideální konstelaci
V Česku je podle statistického úřadu skoro 2,3 milionu žen v plodném věku. Při narození dítěte jim je průměrně 30 let a nikdo vlastně pořádně neví, jak před narozením potomka a těsně po něm k práci přistupují. Finančně se zaměstnankyním, které mají být v těhotenství doma, pracovat ani nevyplatí. Ženy mají nastupovat na takzvanou mateřskou minimálně šest týdnů před porodem. Pokud tak neučiní, nárok na peněžitou pomoc se jim o týdny, o které pracovaly déle, jednoduše krátí.
Ani Ministerstvo práce a sociálních věcí informace o počtu zaměstnaných těhotných nesleduje. Ví ale, kolik se jich do systému registruje s tím, že by nově chtěly pracovat – nebo taky pobírat dávku v nezaměstnanosti nebo jiný příspěvek, pokud na něj tak získají nárok.
„K dispozici máme pouze informaci o počtu těhotných žen a žen do devíti měsíců po porodu v evidenci uchazečů o zaměstnání. K 31. březnu 2022 spadalo do této sdružené skupiny celkem 2 814 žen, tedy 2,15 procenta všech evidovaných uchazeček o zaměstnání,“ říká Jaroslava Sladká z oddělení mediální komunikace ministerstva.