Zapomenuté zbořeniště v samém centru Prahy. Klárov nebyl nikdy dotvořen, teď by měl dostat nový směr

Dřív tu kolem dokola stály domy, dnes je pražský Klárov vším a ničím zároveň. Přijde ale změna.

Eliška NováEliška Nová

Klárov

Foto: A69

Klárov se změní

0Zobrazit komentáře

Za ulicemi prodchnutými historií se v Praze chodí na Staré Město, Hradčany i Malou Stranu, rozhodně ale ne na Klárov. Říká se přitom, že nejstarší dům v Praze stál právě tady, u stanice metra Malostranská. V příštích měsících a letech by se měla významná lokalita proměnit, a to jak z pohledu místního parku, tak dopravní situace.

Park už začala městská část Praha 1 upravovat, což potvrzuje fakt, že je dnes v místě možné vidět bagry. Revitalizace by měla splatit dluh v podobě zcela chybějících laviček. Výraznou změnou bude také zasazení nových stromů. Park by od dopravy mělo oddělit třiadvacet nových dřevin, které by také měly pomoci s místním klimatem.

K dalším změnám má dojít napřesrok. V zásadě by se přitom celé místo mělo znovu a lépe uspořádat. Poté, co na Klárově podlehlo asanaci hned několik domů, zůstalo místo nedotvořené. Přibyla jen Zengerova trafostanice, která se nedávno proměnila na Kunsthalle, a také metro a jeho stanice. Dřívější zástavba už nebyla nahrazena.

„Vznikla výrazná asanační jizva, která se táhne v proměnlivé šířce celým územím Chotkovy zatáčky na severu až po Vltavu na jihu. Takto známe Klárov dnes, jako výraznou, nepřehlednou plochu bez zástavby a bez smyslu, který mu odebrala asanace dvacátého století,“ líčí architekti ze studia A69, kteří jsou autory koncepční studie Klárova.

Klárov

Foto: A69

V místě by mělo dojít k zrovnoprávnění těch, kdo ho využívají

Jak to tu vypadalo před bouráním, si lze představit celkem snadno. Pokud by se člověk stojící na zastávce rozhlédl okolo, téměř všude by si mohl představit domy. Jak to tu ale bude vypadat v budoucnu? Architekti bojovali především s nejasnou definicí místa. Jak uvádí pražský Institut plánování a rozvoje, Klárov není ani náměstí, ani městská třída, ani park nebo křižovatka – je totiž všechno tak nějak dohromady.

„Základním problémem vymezené lokality je její identita. Respektive neexistence jasné identity. Místo není ani dostatečně městské, ani přesvědčivě parkové. Není ani rostlé, ani koncipované. Není ani důstojným předmostím, ani reprezentačním vstupem na Malou Stranu a Pražský hrad. Dokonce k řece ještě nenašlo jednoznačný vztah,“ popisují architekti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podobně jako na dalších významných místech v metropoli, i na Klárově by mělo dojít k zrovnoprávnění těch, kdo místo využívají. Chodci, kteří dnes kličkují ve složité dopravní situaci, by tak měli mít více prostoru, který by měl být bezpečnější a přirozený. Místo by mělo být rovněž pro cyklisty, zároveň by nemělo docházet ke kolizím mezi veřejnou dopravou a auty.

„Původní ambicí bylo úplně odstranit přecházení vozovky mezi stanicí metra a tramvajovými ostrůvky. Prověřili jsme asi dvacet variant a podvariant dopravního řešení prostoru. Žádná z nich neznamenala výrazný kvalitativní posun. Proto bylo od radikálních změn upuštěno a soustředili jsme se na hledání soft nástrojů,“ líčí architekti.

A69 tak navrhují napřímit tramvajové koleje. Díky tomu by se daly lépe využít ulice a po úpravě křižovatky by bylo možné navýšit počet ploch pro pěší o polovinu. Nově by se tak například měly rozšířit ostrůvky tramvaje. V místě by měly dostat prostor také stromy, které by ale neměly být součástí stromořadí. A69 hovoří o komponovaných shlucích stromů, jež navazují na tradici zahrad.

Klárov

Foto: A69

Víc prostoru by měli získat chodci, místo je i pro cyklisty

O proměně Klárova se uvažovalo už před první světovou válkou. Už tehdy byl chápán jako místo, který se teprve má stát kvalitním předpolím a přístupem na Staré Město a Pražský hrad. Dotvoření místa navrhovali architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, stejně tak i Antonín Engel nebo Josip Plečnik. Pak se ale na Klárov tak trochu zapomnělo.

„Regulační plán předpokládal vytvoření spektakulárního předmostí stejně jako na staroměstské straně, tedy na dnešním Palachově náměstí. Na asanaci Klárova již ale nikdy nenavázala zamýšlená výstavba. Prostor je tak ve skutečnosti nečekaným zapomenutým zbořeništěm,“ odůvodňuje potřebu proměny pražský Institut plánování a rozvoje.

Přitom jde skutečně o pravděpodobně první osídlení Prahy na levém břehu Vltavy. Koncem devátého století tu vznikla rybářská osada Na Písku. Byl tady románský kostelík se hřbitovem a snad i první dřevěný most přes řeku.

V budoucnu by mohlo dojít také k úpravě dalších veřejných prostranství, které na Klárov přímo navazují. Jde například o propojení na Letenské sady nebo úpravu zdejších náplavek. Tyto změny ale zatím nebyly schváleny.

Klárov

Foto: A69

Důležité místo v centru Prahy nebylo po asanaci dotvořeno

Park na Klárově

Foto: MČ Praha 1

Revitalizací projde i park

Fasádu ze skla si Lasvit postavil pro sebe. Teď ji chtějí architekti i luxusní módní značky

Sídlo Lasvitu v Novém Boru tvoří i budova ze skla. A zájem o skleněné fasády firmu přivedl k tomu, že je bude vyrábět na zakázku.

Eliška NováEliška Nová

ov-architekti-lasvit

Foto: ov architekti

Budova firmy Lasvit od studia ov architekti

0Zobrazit komentáře

Když se v roce 2015 sklářská firma Lasvit rozhodla v Novém Boru vybudovat svoje sídlo, začal se psát i příběh zcela nového byznysu. V Novém Boru Lasvit spolu s architekty Jiřím Opočenským a Štěpánem Valouchem rekonstruoval roubenky a také zde vytvořil budovu celou ze skla. S ní vyhrál nejen Českou cenu za architekturu 2020, ale dostal se také do nejrůznějších průvodců, které lákají na netradiční budovu ze skla. Ozývali se také firmy a lidé, kteří chtěli něco podobného. A tak se Lasvit rozhodl přijít na trh se skleněnými fasádami.

Umělecké fasády mají být opravdu čistě ze skla. „Chceme především ukázat, že sklo v architektuře nemusí být jenom ploché a unifikované. V našem podání je sklo uměleckým materiálem, který může mít řadu textur a výrazů a budově tak dodává charakter. Navíc je to materiál, který má skvělé technické vlastnosti a svojí životností překoná většinu stavebních materiálů,“ uvedl pro CzechCrunch projektový manažer G4A, tedy Glass for Architecture, Luboš Karmín z Lasvitu.

Skleněnou fasádou je možné vybavit novostavbu, docela dobře se jí dá ale opláštit i existující stavba. Fasáda z uměleckého skla tak vlastně dokáže udělat ze starého domu nový, protože ho změní k nepoznání. Podobně jako na svém sídle i na dalších projektech hodlá firma spolupracovat s architektonickými studii. Nyní Lasvit připravuje projekty například s ateliérem Petr Hájek Architekti.

Luboš Karmín také říká, že mají i zakázku fasádních konceptů pro jeden světoznámý módní řetězec. „Ke spolupráci nás oslovují významná architektonická studia i mezinárodní luxusní značky. Architekti se chtějí odlišit a posouvat své návrhy a možnosti realizací ve skle jak do interiéru, tak exteriéru,“ uvádí projektový manažer.

Sídlo firmy Lasvit v Novém Boru

Foto: Tomáš Souček

Sídlo Lasvitu sestává ze dvou roubenek a dvou nových budov

Se zakázkami začíná společnost v Evropě. Detaily o projektech ale zatím firma sdělovat nechce. Lasvit nicméně už na svůj nový produkt pořizuje největší fusingovou pec na sklo, která pracuje s technikou fúzování a používá se pro spékání a tvarování skla při vysokých teplotách. „Budeme v ní moci tvořit rastrovaná skla o velikosti formátu šest krát tři metry,“ líčí Karmín.

Cena umělecké skleněné fasády je podle společnosti násobkem konvenčního lehkého obvodového pláště. Záleží na náročnosti a exkluzivitě díla. A stejně jako v případě skleněných instalací, kterými se firma proslavila, i v tomto případě půjde o zakázkovou výrobu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to pro nás přirozený vývoj. Lasvit se mezinárodně proslavil svými skleněnými instalacemi a dále chce svým klientům dodat možnost zasazení exkluzivních skleněných prvků i do exteriéru,“ líčí Karmín. A zmiňuje, že skleněná fasáda dodá stavbám unikátní výraz a umožní jim stát se šperkem mezi jinými budovami.

Sídlo firmy v Novém Boru tak zcela jistě působí. Skleněný dům slouží jako zasedací místnost, kavárna a knihovna vzorků. Má i svůj kontrast, a to černý dům, který stojí ve dvoře. Dohromady se tak sídlo společnosti skládá ze čtyř budov. Dvě roubenky pochází z roku 1790. Obě přitom v minulostí sloužily sklářům.

„Oceněné dílo je kombinací původního a navrhovaného, starého a nového, tradičního s tím úplně současným. Právě bravurnost přístupu k zadanému problému a lehkost, s jakou finální výstup působí v tak složitém architektonickém prostředí, dovedly porotu ke konečnému verdiktu a udělení hlavní ceny,“ vysvětlila porota České ceny za architekturu pro OV architekti.

Sídlo firmy Lasvit v Novém Boru

Foto: Boys Play Nice

Fasádu i střechu tvoří jednotná skleněná taška

Sídlo firmy Lasvit v Novém Boru

Foto: Boys Play Nice

Skleněné fasády nyní firma začíná vyrábět na zakázku

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

google-mvp-y

Přečtěte si takéGoogle přišel, viděl a vyfoukl OpenAI miliardový startup. Vycucl hoGoogle přišel, viděl a vyfoukl OpenAI miliardový startup. Tak, jak to mají obři rádi: vycucnul ho

Newsletter Arch | Poslední vydání