Zapomenuté zbořeniště v samém centru Prahy. Klárov nebyl nikdy dotvořen, teď by měl dostat nový směr

Za ulicemi prodchnutými historií se v Praze chodí na Staré Město, Hradčany i Malou Stranu, rozhodně ale ne na Klárov. Říká se přitom, že nejstarší dům v Praze stál právě tady, u stanice metra Malostranská. V příštích měsících a letech by se měla významná lokalita proměnit, a to jak z pohledu místního parku, tak dopravní situace.

Park už začala městská část Praha 1 upravovat, což potvrzuje fakt, že je dnes v místě možné vidět bagry. Revitalizace by měla splatit dluh v podobě zcela chybějících laviček. Výraznou změnou bude také zasazení nových stromů. Park by od dopravy mělo oddělit třiadvacet nových dřevin, které by také měly pomoci s místním klimatem.

K dalším změnám má dojít napřesrok. V zásadě by se přitom celé místo mělo znovu a lépe uspořádat. Poté, co na Klárově podlehlo asanaci hned několik domů, zůstalo místo nedotvořené. Přibyla jen Zengerova trafostanice, která se nedávno proměnila na Kunsthalle, a také metro a jeho stanice. Dřívější zástavba už nebyla nahrazena.

„Vznikla výrazná asanační jizva, která se táhne v proměnlivé šířce celým územím Chotkovy zatáčky na severu až po Vltavu na jihu. Takto známe Klárov dnes, jako výraznou, nepřehlednou plochu bez zástavby a bez smyslu, který mu odebrala asanace dvacátého století,“ líčí architekti ze studia A69, kteří jsou autory koncepční studie Klárova.

Jak to tu vypadalo před bouráním, si lze představit celkem snadno. Pokud by se člověk stojící na zastávce rozhlédl okolo, téměř všude by si mohl představit domy. Jak to tu ale bude vypadat v budoucnu? Architekti bojovali především s nejasnou definicí místa. Jak uvádí pražský Institut plánování a rozvoje, Klárov není ani náměstí, ani městská třída, ani park nebo křižovatka – je totiž všechno tak nějak dohromady.

„Základním problémem vymezené lokality je její identita. Respektive neexistence jasné identity. Místo není ani dostatečně městské, ani přesvědčivě parkové. Není ani rostlé, ani koncipované. Není ani důstojným předmostím, ani reprezentačním vstupem na Malou Stranu a Pražský hrad. Dokonce k řece ještě nenašlo jednoznačný vztah,“ popisují architekti.

Podobně jako na dalších významných místech v metropoli, i na Klárově by mělo dojít k zrovnoprávnění těch, kdo místo využívají. Chodci, kteří dnes kličkují ve složité dopravní situaci, by tak měli mít více prostoru, který by měl být bezpečnější a přirozený. Místo by mělo být rovněž pro cyklisty, zároveň by nemělo docházet ke kolizím mezi veřejnou dopravou a auty.

„Původní ambicí bylo úplně odstranit přecházení vozovky mezi stanicí metra a tramvajovými ostrůvky. Prověřili jsme asi dvacet variant a podvariant dopravního řešení prostoru. Žádná z nich neznamenala výrazný kvalitativní posun. Proto bylo od radikálních změn upuštěno a soustředili jsme se na hledání soft nástrojů,“ líčí architekti.

A69 tak navrhují napřímit tramvajové koleje. Díky tomu by se daly lépe využít ulice a po úpravě křižovatky by bylo možné navýšit počet ploch pro pěší o polovinu. Nově by se tak například měly rozšířit ostrůvky tramvaje. V místě by měly dostat prostor také stromy, které by ale neměly být součástí stromořadí. A69 hovoří o komponovaných shlucích stromů, jež navazují na tradici zahrad.

O proměně Klárova se uvažovalo už před první světovou válkou. Už tehdy byl chápán jako místo, který se teprve má stát kvalitním předpolím a přístupem na Staré Město a Pražský hrad. Dotvoření místa navrhovali architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, stejně tak i Antonín Engel nebo Josip Plečnik. Pak se ale na Klárov tak trochu zapomnělo.

„Regulační plán předpokládal vytvoření spektakulárního předmostí stejně jako na staroměstské straně, tedy na dnešním Palachově náměstí. Na asanaci Klárova již ale nikdy nenavázala zamýšlená výstavba. Prostor je tak ve skutečnosti nečekaným zapomenutým zbořeništěm,“ odůvodňuje potřebu proměny pražský Institut plánování a rozvoje.

Přitom jde skutečně o pravděpodobně první osídlení Prahy na levém břehu Vltavy. Koncem devátého století tu vznikla rybářská osada Na Písku. Byl tady románský kostelík se hřbitovem a snad i první dřevěný most přes řeku.

V budoucnu by mohlo dojít také k úpravě dalších veřejných prostranství, které na Klárov přímo navazují. Jde například o propojení na Letenské sady nebo úpravu zdejších náplavek. Tyto změny ale zatím nebyly schváleny.