Zatímco v minulosti si světové mocnosti dokazovaly vesmírnou moc pomocí člověka či sond na Měsíci, v současnosti se přirozená družice země stává cílem ambicióznějších plánů. Čína a Rusko oznámily úmysl postavit na jeho povrchu jadernou elektrárnu a podle nové vědecké studie se pod krátery může ukrývat přes trilion dolarů (22 bilionů korun) v podobě platiny a dalších vzácných kovů. A na tu si pro změnu myslí Spojené státy.

Čína s Ruskem minulý měsíc podepsaly dohodu, podle které chtějí do roku 2035 na Měsíci vybudovat automatizovanou jadernou elektrárnu. Ta má zásobovat energií jejich společný projekt, tedy Mezinárodní lunární výzkumnou stanici (ILRS), která má stát poblíž jižního pólu Měsíce. Tato lokalita se jeví jako klíčová nejen kvůli stabilnímu slunečnímu svitu, ale hlavně proto, že by se pod povrchem mohl nacházet vodní led. Ten je nezbytný pro dlouhodobou přítomnost lidí a provoz základny, lze ho totiž přeměnit na pitnou vodu, kyslík i vodík pro výrobu raketového paliva.

„Stanice bude testovat technologie pro dlouhodobý provoz bez posádky s perspektivou budoucí lidské přítomnosti na Měsíci,“ uvedla ruská vesmírná agentura Roskosmos. K projektu se kromě Číny a Ruska připojily i státy jako Venezuela, Egypt, Kazachstán nebo Srbsko. Čína navíc plánuje do projektu zapojit až pět tisíc vědců.

Navzdory politickému oznámení je plán zatím spíš symbolickým krokem než reálným projektem. Lunární stanice ILRS je totiž podle článku od experta Baj Jü-ťinga stále jen v základní fázi a nepočítá s dlouhodobým pobytem lidí ani se stálým napájením rozsáhlých zařízení. Autor jasně říká, že energetické potřeby ILRS zatím neospravedlňují nasazení jaderné energie a že diskuze o reaktoru řeší problém o desítky let dřív, než bude aktuální.

Ani technicky není projekt připraven. Čína dosud netestovala žádný jaderný systém ani na oběžné dráze, natož na Měsíci, Rusko má navíc problémy i s běžným lunárním přistáním. Navíc samotná dohoda je nezávazná. „Nejde o smlouvu ani o plán realizace, ale jen o politické vyjádření zájmu,“ přidal Baj Jü-ťing.

Tento krok však není bez světového kontextu. Spojené státy pod vedením NASA a v rámci programu Artemis, do kterého je zařazena i Evropská vesmírná agentura, tedy i Česko, budují vlastní lunární infrastrukturu, včetně plánované orbitální stanice Gateway. Cílem Artemis je nejen návrat astronautů na povrch Měsíce, ale také vytvoření trvalé přítomnosti včetně logistického a technologického zázemí.

Zatím však zůstává velká část těchto plánů spíše na papíře. Klíčová přistávací část mise, tedy lunární stroj vyvíjený společností SpaceX, je stále ve fázi testování. Starship při nedávných testech sice zvládl poprvé bez nehody absolvovat kompletní suborbitální let, ovšem do certifikovaného provozu pro pilotovanou misi má ještě daleko. I samotná stanice Gateway je zatím ve fázi přípravy, bez dokončených modulů na oběžné dráze. Jinými slovy, ani americký program zatím nepředstavuje hotovou infrastrukturu, ale spíše ambiciózní plán, jehož časová osa je závislá na úspěchu několika klíčových technologií, které zatím nebyly ověřeny v praxi.

Čína s Ruskem každopádně vytvořením vlastní platformy dávají najevo, že nemají o takovou spolupráci zájem. Ostatně obě mocnosti se nepřipojily k mezinárodní dohodě Artemis Accords, která má nastavit rámec pro transparentní využívání vesmíru, včetně pravidel pro těžbu surovin. Tato dohoda vznikla jako iniciativa USA s cílem předejít chaosu v právní šedé zóně, kterou současné mezinárodní smlouvy neřeší dostatečně.

Vedle prestiže a technologií současný zájem o Měsíc zdůvodňuje právě jeho surovinový potenciál. Nedávno publikovaná studie v časopise Planetary and Space Science přinesla odhady, podle kterých se pod měsíčním povrchem nachází až 30 milionů kilogramů platinových kovů. Tyto kovy – platina, palladium, iridium a další – jsou přitom dnes klíčové pro výrobu baterií, katalyzátorů, špičkové elektroniky i pro technologie v oblasti obnovitelné energie. Na Zemi jsou vzácné a jejich těžba nákladná, přičemž poptávka po nich rychle roste.

Imagine a defense system that shields America from aerial threats, hypersonic missiles and drone swarms with unmatched speed and accuracy. Thanks to President @realDonaldTrump‚s vision, Golden Dome will make this a reality, securing our future. pic.twitter.com/vyXHzpbTw2

— Lockheed Martin (@LockheedMartin) March 19, 2025

„Asteroidy, které za miliardy let dopadly na Měsíc, tam zanechaly obrovské množství těchto prvků. A protože Měsíc nemá atmosféru, která by je spálila, ani deskovou tektoniku, která by je pohřbila hluboko pod povrch, tyto suroviny zůstávají relativně přístupné,“ vysvětlil hlavní autor studie Jayanth Vyasanakere. Podle jeho týmu je právě Měsíc mnohem praktičtější cíl než například samotné asteroidy. „Ve srovnání s asteroidy je Měsíc stabilní a blízký. Přistání je jednodušší, povrch máme dobře zmapovaný a komunikace se sondami může probíhat v téměř reálném čase,“ dodal.

Právě to by mohlo do budoucna přilákat i soukromý sektor. „Pokud bude možné vesmírné suroviny zpeněžit, začnou do průzkumu solární soustavy investovat i komerční firmy,“ řekl Vyasanakere. Aktuálně ale právní rámec pro těžbu v kosmu zůstává nejasný. Kosmická smlouva z roku 1967 sice zakazuje, aby si státy přivlastnily Měsíc nebo jiné vesmírné těleso, ale těžbu samotnou výslovně neupravuje. Spojené státy proto tlačí na prosazení principů v rámci Artemis Accords. Právě proto, aby předešly scénáři, kdy si velmoci prosadí vlastní pravidla silou.

Americká armáda a vesmírné síly vývoj pozorně sledují i z bezpečnostního hlediska. „Ruské chování v kosmu je čím dál agresivnější,“ řekl na nedávné konferenci Politico Security Summit šéf amerických vesmírných sil generál Chance Saltzman. Připomněl mimo jiné ruský test z roku 2021, při kterém Moskva zničila vlastní satelit a vytvořila tisíce kusů kosmického odpadu. Podle Saltzmana je ale ještě větší hrozbou Čína, která buduje tzv. „zabíjecí síť“, což je síť satelitů s kapacitou oslepit nebo zničit satelity protivníka a tím paralyzovat jeho navigaci, komunikaci nebo obranu.

Vize vesmíru jako bojiště budoucnosti ale sílí i ve Washingtonu. Prezident Donald Trump znovu prosazuje plán Golden Dome, vesmírný protiraketový štít, který by měl Spojeným státům zajistit obranu pomocí družic vybavených systémy určenými k ničení balistických raket ve vesmíru. Podle propočtů rozpočtového úřadu Kongresu by Golden Dome mohl stát až 542 miliard dolarů (11,7 bilionů korun) během 20 let. Kritici však varují, že místo obrany může podpořit závody ve zbrojení ve vesmíru. „Rychle sklouzáváme do nové éry, která je děsivá,“ uvedla pro Bloomberg třeba Jessica West z kanadského institutu Project Ploughshares.