Život v bytě, se všemi výhodami rodinného domu. Viladům v Praze nabízí moderní bydlení ve městě

Vyrostl ve čtvrti plné rodinných vil a tak trochu vybočuje z řady. Svým obyvatelům přitom nabízí podobný komfort, jaký nabízí i okolní zástavba.

viladum6

Foto: Alex Shoots Buildings

Viladům na okraji Prahy nabízí život v bytě s výhodami rodinného domu

0Zobrazit komentáře

Mít k dispozic všechno, co nabízí rodinný dům, a přitom stále zůstávat v centru dění, Přesně to nabízí bytový dům na okraji Prahy, jehož charakter nejlépe vystihuje slůvko viladům. To je v češtině relativně nové – a jde o výraz pro objekt, do kterého je umístěno několik apartmánů a mezonetů. Ty jsou přitom koncipovány tak, aby jejich obyvatelé žili ve vysokém standardu a měli dostatek soukromí. Další zajímavou architekturu můžete pravidelně objevovat v newsletteru Arch.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Samostatný vstup, dostatek prostoru a také přístup na soukromou velkou zahradu, to jsou charakteristické prvky běžného rodinného domu. Toto všechno však může nabídnout i bytový dům, pokud je navržen chytře a nechává bytům dostatek prostoru. Takovým domům se říká viladomy a jeden lze najít i na západním okraji Prahy.

Autory Viladomu pod názvem Máj nedaleko lesoparku Brouček je brněnské studio SENAA. Vyrostl v lokalitě plné rodinných vil, díky čemuž na sebe objekt poutá pozornost, přitom však výraznějším způsobem nenarušuje celkový ráz místní zástavby.

Dům za tímto účelem využívá celou řadu detailů a materiálů, které mají s okolím i okolím svou spojitost. Jedná se o jeho tvarosloví, ale také využívání bílých a okrových omítek ve spojení s dřevěným obkladem.

viladum1

Foto: Alex Shoots Buildings

Dům je jiný a přesto zapadá do okolní zástavby

„Prioritou zadání bylo vytvoření příjemného prostředí domu i jednotlivých bytů s vysokým standardem nabízených prostorů a detailů. Důraz je kladen na dosažení velké individuality řešení dispozic, podporování vzájemné nezávislosti, pocitu intimity a soukromí bytů,“ popisují autoři návrhu.

V domě se nachází celkem šest bytových jednotek, každá o dispozici 4+kk. Čtyři byty jsou mezonetové, mají vlastní vchody i zajímavé převýšení, kdy ložnicové patro nabízí převýšení o půl podlaží, což odděluje prostor obývacích pokojů. Zadní byty mají přístup na soukromou zahradu, na které se mimo terasy a zatravněné plochy nachází také bazén.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V podzemí se nachází šest kójí, každá pro jeden byt, a také patnáct parkovacích stání. Potěší i nápaditý detail v podobě basketbalového hřiště, které si našlo místo hned u jednotlivých parkovacích míst.

Samotné interiéry jsou vzdušné a pracují s přírodními materiály. Dřevo se objevuje na podlahách, schodišti i dveří. U stropů byl naopak nechán přiznaný beton, což tvoří ostrý optický kontrast v jinak světlých místnostech. Na světelnosti přidávají i velkoformátová okna, která nabízí bohatý výhled do ulice i na zahrady.

Viladům je odpovědí na současné standardy bydlení, kdy lidé nechtějí tak velký závazek, jakým péče o rodinný dům bezesporu je, přitom však hledají některé benefity, které jsou vlastní právě rodinným domům.

viladum8

Foto: Alex Shoots Buildings

Součástí domu je i basketbalové hřiště

Tenká bílá linie. Mezi Holešovicemi a Karlínem se otevírá Štvanická lávka

Je dlouhá tři sta metrů a mohou na ni jen chodci nebo cyklisté. Přívoz, podle kterého se jí přezdívá, bude zrušený.

Eliška NováEliška Nová

stvanicka-lavka

Foto: Petr Tej

Štvanická lávka

0Zobrazit komentáře

Původně se měla otevřít už loni. Říká se ale, že na dobré věci je potřeba si počkat. Takových příkladů je historie staveb plná. Patří mezi ně i Štvanická lávka. Od dnešního dne už propojuje Karlín s Holešovicemi, oficiálně začíná sloužit v poledne.

Obě pražské čtvrti jsou od sebe kousek, jenže dokud přes řeku nevedla žádná lávka, dostat se z Karlína do Holešovic žádalo objížďky, které trvaly déle, než by se slušelo. V létě pomáhal přívoz HolKa, zvaný tak právě díky složenině jmen obou částí hlavního města. Lávce se po něm říkalo úplně stejně. HolKa se ale nakonec jmenovat nebude. Název si vysloužila podle své odbočky. Ta ústí na Štvanici, takže je to Štvanická lávka. Někteří jí ale stále ještě říkají HolKa, snad i proto, že po jejím otevření zdejší přívoz skončí.

Tak jako tak, dnes se otevírá poměrně netradiční přemostění Vltavy, které bude sloužit nejen pěším, ale i cyklistům. V zásadě jde totiž o jednu jednoduchou linku. Bez přerušení, bez schodů, jen bílá táhnoucí se linie od jednoho břehu k druhému. Postavená je z ultravysokopevnostního betonu, to v zásadě znamená, že má výborné vlastnosti. Do konstrukce se nemůže dostat voda.

Je také trvanlivá, mrazuvzdorná, má kvalitní povrch a připomíná bílý mramor. A to i přesto, že konstrukce ze stejného materiálu bývají šedé. Štvanická lávka, proto aby byla bílá, musela být tvořená jen z bílých materiálů. Speciální beton tak obsahuje bílé kamenivo, bílou mikrosiliku a bílý cement. Při výrobě se pak musí dávat pozor na to, aby se do materiálu nedostala žádná špína.

stvanicka-lavka-3

Foto: Petr Tej

Štvanická lávka se otevírá veřejnosti

Jednou z hlavních výhod použitého materiálu je ale to, že s ním není taková práce. Zatímco jiné mostní konstrukce je potřeba po pár desítkách let opravovat, ultravysokopevnostní beton můžete nechat klidně i sto let nechat být. Nebo dokonce i dvě stě let. A to bez toho, aniž by se pak řešily patálie, jako je to v případě Libeňského, Hlávkova a dalších mostů v Praze.

Výhodou také je, že lávku je možné zdvihnout v případě, že přijde velká voda. „V Holandsku je spousta zdvihacích mostů. Nás k tomu dovedla nutnost. Když jsme kreslili návrh lávky, zjistili jsme, že jsou pouze dva způsoby, jak zůstat nad úrovní povodně,“ vyprávěl Petr Tej, jeden z autorů lávky v jednom z dílů podcastu Město.

A pokračoval: Buď by to znamenalo na holešovické straně vybudovat tři masivní rampy, které by tvořily třímetrovou zeď. To pro nás bylo nepřijatelné, rozhodli jsme se proto, že poslední pole lávky budeme zdvihat, a to i přesto, že je to velmi náročná věc. Plynulé napojení na Bubenské nábřeží je ale zásadní pro konstrukci jako takovou.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tej vyhrál spolu s Markem Blankem a Janem Mourkem architektonickou soutěž na podobu nové spojnice. Výhodou je, že on sám je členem uznávaného Kloknerova ústavu a na mostní konstrukce se zaměřuje. V budoucnu by mimochodem podle jeho návrhu měl vypadat také Libeňský most.

Lávka je dlouhá tři sta metrů, rampa na Štvanici má metrů osmdesát. Součástí je také umění. Bronzové ornamentální madlo se zvířecími hlavami vytvořil sochař Aleš Hvízdal. Jde o užitečnou parádu, dílo totiž zároveň tvoří osvětlení lávky. Na spojnici ale bude stát také tradiční socha. Jmenuje se Řeka a je dílem Jana Hendrycha.

„Holku“ stavěla Skanska a její cena se pohybuje okolo 300 milionů korun. I proto, že konstruktéři bojovali se složitými geologickými podmínkami v místě. Nakonec ale otevření lávky oddálily také navazující stavební akce. V Karlíně se budovala nová cyklostezka, v Holešovicích se rekonstruuje Bubenské nábřeží. A upravovala se také samotná Štvanice, především pak cesty a chodníky. Všechno by mělo být hotovo najednou, a to právě v pátek.

aim-startup-team

Přečtěte si takéPůsobil v Avastu, teď tvoří lék proti informačnímu zahlcení i FOMOJako datový vědec roky působil v bývalém Avastu, teď tvoří lék proti informačnímu zahlcení i FOMO

Z Karlína Štvanická lávka povede rovnou do Holešovické tržnice, která už se rekonstruuje a měla by se stát novým centrem Holešovic. V přeci jen ještě více vzdálené budoucnosti se pak bude možné po lávce snadno dostat třeba i k Vltavské filharmonii, která má v lokalitě teprve vyrůst.

Nová Štvanická lávka prošla na konci června zátěžovými zkouškami. Poprvé a naposledy se tak na ní projely nákladní vozy. Dohromady jich bylo šest. Proběhly také dynamické zkoušky. Vše dopadlo dobře. V pátek se tak na lávku mohou konečně vydat i lidé.