Zkoumala biochemii organismů, jako vývojářka prošla Googlem i Shopify. Teď staví globální startupy
Better Stack může růst, dokud bude existovat internet, říká jeho spoluzakladatelka Veronika Kolejáková. V rozhovoru líčí, co spojuje vědu a startupy.
Veronika Kolejáková, spoluzakladatelka startupu Better Stack
Vždy ji zajímalo, jak věci fungují. Zároveň chtěla řešit důležité otázky, třeba zkoumat rakovinu. Veroniku Kolejákovou to přivedlo k biologii. Uvědomovala si, že aby byla opravdu dobrá vědkyně, musí se naučit pořádně programovat. Kromě studia se tedy oboru IT věnovala v Googlu i v Shopify. Technologický svět ji nakonec uchvátil svou rychlostí, a tak v něm zůstala. A ve startupovém prostředí si plní to, o čem snila – pracuje na důležitých problémech s velkým dopadem na mnoho lidí.
Dnes devětadvacetiletá podnikatelka stála u zrodu startupu Wallmine, jenž více než milionu lidí každý měsíc pomáhá s obchodováním na burze. A právě ten byl zárodkem pro další startup – Better Stack, který hlídá software, zda funguje, jak má. A pomáhá řešit případné potíže.
Aktuálně firma oznámila, že roste tak rychle, až se stala nechtěně ziskovou, využívá ji přes 200 tisíc uživatelů po celém světě a zároveň od investorů získala dalších více než 200 milionů korun. Samotný Better Stack CzechCrunch v roce 2022 ocenil jako mladý startup roku v soutěži Startup Awards, letos jej pak opět zařadil do výběru CC25, tedy seznamu startupů, které se vyplatí sledovat.
Kolejáková v rozhovoru pro CzechCrunch přibližuje, jak na tom aktuálně Better Stack je, mluví o jeho rychlém růstu, dalších plánech či problematice mezinárodního náboru, kdy pro jednu firmu v malém týmu pracují lidé z pěti kontinentů. Vypráví o tom, jak se z oboru molekulární biologie a biochemie organismů dostala k IT a práci pro globální giganty, ale také o postavení žen ve startupovém ekosystému.
Při oznamování vaší investice jste uvedli, že se Better Stacku podařilo být „nechtěně ziskovým“. Jak se něco takového stane?
Rosteme, a to co nejrychleji umíme a můžeme, takže se to někdy stane. Když nám rychle roste obrat, samozřejmě zároveň nabíráme lidi a investujeme, ale pokud se produktu a byznysu daří, dostaneme se do plusových čísel.
Jinými slovy se vám daří až příliš dobře?
Dá se to tak říct. (smích) Daří se nám opravdu dobře, máme skvělý tým, v němž každý jednotlivec posouvá a tlačí všechno, co nejvíc to jde, abychom mohli efektivně a rychle růst.
Proč tedy nabíráte investici, když jste v zisku?
Souvisí to s naší snahou růst co nejrychleji. Chceme mít dostatek prostředků, abychom je mohli v případě potřeby použít tam, kde to dává největší smysl. Aktuálně jde hlavně o produkt a o go-to-market. A také další oblasti.
Co je pro vás aktuálně největší výzva?
Abychom nadále rostli rychle. Vím, že to opakuju, ale progresivně se to stává těžší. Pokud chceme růst každý měsíc o x procent, tak čím vyšší čísla máme, tím je tento růst v nominální sumě větší a větší. Každý měsíc proto musíme překonávat sami sebe, abychom rostli pořád stejně.
Máte definované přesné číslo měsíčního růstu?
Máme, ale naše finanční metriky veřejně nesdělujeme.
Vše začíná dobrými lidmi, kterým musíme dávat znalosti, kontext, nástroje a prostor, aby pracovali na těch nejdůležitějších věcech.
Jak ale ten měsíční růst sledujete, abyste pořád dokázali naplňovat cíle?
Začíná to dobrými lidmi, kterým musíme dávat znalosti, kontext, nástroje a prostor, aby pracovali na těch nejdůležitějších věcech. A zároveň musíme pracovat na těch opravdu nejdůležitějších věcech, nemůžeme dělat všechno, musíme si vybrat, na čem záleží.
Někdy se v rychle rostoucích startupech stává, že nejvyšší prioritu má tak nějak všechno. Jak hledáte, na co se vám vyplatí se soustředit?
Musí to být v souladu s tím, kam se chceme dlouhodobě dostat. Například když přemýšlíme nad novou funkcionalitou v produktu, bavíme se o tom, zda dává smysl v dlouhodobém měřítku. V marketingu sledujeme, zda dokážeme dosáhnout dostatečné návratnosti investice, případně kolik musíme investovat, kolik na to alokujeme času. Obecně jde o jednoduchou matematiku, kolik zadáme investic, času a prostředků, a co nám to přinese.
Všechno rozhodování máte založené na datech?
Ano, pokud data máme, což není pravidlem. I když si uděláme analýzu, data jsou historická, což znamená, že bychom dělali rozhodnutí zpětně. My se ale potřebujeme dívat dopředu a vytvářet cestu, kam má produkt jít.
Kam se tedy má Better Stack z dlouhodobého pohledu dostat?
Better Stack developerům pomáhá vyvíjet software lépe a rychleji tím, že jim dává nástroje, aby měli přehled o tom, co se v systému děje. A pokud se něco pokazí, aby dokázal co nejrychleji notifikovat správné lidi, kteří problém vyřeší. Na trhu jsou podobné produkty, ale ani jeden není takový, který by ostatní doporučovali, že je opravdu dokonalý a nemusíte se už dívat po dalších. Takové místo ve svém oboru obsadil například Github (vývojářům umožňuje vytvářet, ukládat, řídit a sdílet kód – pozn. red.), který používají jednotlivci na volné noze až po největší korporace jako Microsoft. Podobně je na tom designérský nástroj Figma. V naší oblasti takzvaných observability nástrojů nic takového není a Better Stack může tuto mezeru zaplnit. Stát se takovým lovebrandem – skvělý produkt, který pomáhá jednotlivcům i největším firmám.
Vaše konkurence se zaměřuje buď na jednotlivce, nebo velké firmy, ale neexistuje nikdo, kdo to dělá napříč trhem?
To bych neřekla. Naše konkurence jsou velké firmy, které existují i deset nebo patnáct let a snaží se dělat úplně všechno právě kvůli tomu, jak jsou velké. Ale ani jedna z nich neodškrtává všechna políčka seznamu, aby se s jejich nástroji pracovalo jednoduše, aby se lehce udržovaly, aby přinášely hodnotu hned, aby byly levné… Vždy existují nějaká ale. Jako uživatel s nimi existujete, ale nejste úplně spokojený.
Jak víte, že vy splňujete všechna taková políčka?
Těch si samozřejmě můžeme vymyslet, kolik chceme. Ale obecně se snažíme poskytovat uživatelům desetkrát lepší software, než má nejbližší konkurent. A zároveň několikrát levněji.
Dá se nějak měřit „desetkrát lepší software“?
Jde spíše o metaforu, že když spojíme dohromady menší i větší věci v produktu, dohromady budeme desetkrát lepší. Například stačí půl dne, nikoli deset dnů, aby uživatel zjistil, jak náš produkt funguje. A to nejen programátor, ale celý tým. Díky databázi ClickHouse, kterou používáme, je náš produkt deset- až stokrát rychlejší. Nemáme jednu konkrétní metriku, ale snažíme se zlepšovat každou věc.
Zkusme zmínit alespoň nějaký příklad.
Například může jít o incidenty. Alertů o tom, že se v softwaru něco děje, vývojářům chodí hodně a budí je v noci – tady něco padlo, nastavené metriky někde vybuchly – a musí je ihned řešit. Ve velkých firmách se stává, že nějaký druh alertu nastavil člověk, který v ní už ani nepracuje a ostatní ani nevědí, co mají s tou danou notifikací dělat, proč ji dostali. Proto se například při každém alertu ptáme, zda byl relevantní. Tato data o incidentech a interakcích pošleme na analýzu do strojového učení a zjistíme, že příště při daném alertu už vývojáře nemusíme budit, protože není relevantní. Mohou se tak soustředit na opravdu podstatné věci, a tím zlepšujeme život a uživatelskou zkušenost, což už dokážeme měřit.
Začala jsem programovat a chtěla jsem si to vyzkoušet pořádně a být expert. Nechtěla jsem být vědkyní, která umí programovat jen tak trochu.
Před rokem a půl vás po celém světě využívalo 70 tisíc vývojářů, nyní je to již přes 200 tisíc. Jak se vám daří tak rychle růst?
Produkt musí být dostatečně intuitivní, aby onboarding zvládl i jednotlivec, který si chce software jen vyzkoušet. A tak to máme opravdu nastavené.
Jak velký je celý potenciální trh?
Obrovský. Ať jde o jakýkoliv software, potřebuje monitorování, viditelnost problémů a možnost je co nejrychleji opravit. Můžeme se bavit jen o celém cloudu, který extrémně rychle roste. Limit neexistuje. Dokud bude fungovat a expandovat internet, budou tyto potřeby existovat, a tím budeme růst i my.
Vy jste svou kariéru odstartovala v molekulární biologii a biochemii organismů. Co vás přivedlo právě k této oblasti?
Vždy se mi líbilo zjišťovat, jak věci fungují, a zároveň jsem chtěla pracovat na velkých a důležitých problémech, jako je například výzkum rakoviny. Je to problém, který se týká hodně lidí. A pokud bychom jej vyřešili, dopad by byl velký. V Better Stacku platí podobná paralela pro software a technologický svět – pracujeme na důležitých problémech s velkým dopadem pro mnoho lidí.
Jak jste se od biotechnologií dostala k IT?
Technologie jsou všude. Teď už si například uvědomujeme, že umělá inteligence se dá využít opravdu všude, ať už ve výrobě nebo zemědělství… S technologiemi obecně je to podobné. Má osobní motivace se týkala toho, že pokud chci dělat co nejlepší práci a chci být jedním z nejlepších odborníků, budu muset umět programovat. To byl impuls, proč jsem už během studia pracovala pro několik startupů a výzkumných organizací. Začala jsem programovat a chtěla jsem si to vyzkoušet pořádně a být expert. Nechtěla jsem být vědkyní, která umí programovat jen tak trochu, ale ne úplně. Proto jsem pracovala jako softwarový inženýr. A zalíbilo se mi to ještě více, protože v technologiích věci fungují rychleji.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsSvět biologie vám nechybí?
Pořád mi přijde zajímavý, ale velmi mě baví a naplňuje to, co dělám teď.
Prošla jste si velkými korporacemi, žila jste v Kanadě…
Ano, když jsem pracovala pro Shopify – a byla to skvělá zkušenost. Šlo o korporaci, která byla jedním z prvních příkladů, že i když má několik tisíc zaměstnanců, pořád dokázala fungovat efektivně a rychle.
Proč jste pak z korporátů odešla do startupového světa?
Zkoušela jsem různé možnosti, prošla jsem si akademickým prostředím, dělala jsem ve startupech i korporacích. Díky tomu jsem přišla na to, co mě baví a co mi vyhovuje, tedy dělat v menší skupině skvělých lidí na problematice s velkým dopadem. A to je definice startupu.
Prvním startupem, který jste spoluzakládala, byl Wallmine pro analýzu akciových trhů. Jak jste věděli, že zrovna toto je problém, který se vyplatí řešit?
Y Combinator (jeden ze světově nejlepších startupových akcelerátorů – pozn. red.) říká, že by člověk měl řešit svůj vlastní problém. Druhá věc pak je, že by mělo jít o něco, co lidé chtějí. A my k tomu přidáváme dodatek, že musí jít o řešení, za které jsou lidé ochotni platit. To se týká Wallmine i Better Stacku. Když jsem odešla z Googlu, Juraj (Masár je spolu s Kolejákovou zakladatelem Better Stacku – pozn. red.) za sebou měl exity, takže jsme se snažili investovat na akciových trzích, ale produkty na trhu nebyly dostatečné. Viděli jsme, že dokážeme udělat lepší řešení našich problémů, abychom získali data, díky kterým bychom mohli dělat lepší investiční rozhodnutí. Tak vznikl Wallmine.
Startupy jsou o tom, že se člověk pořád učí něco nového. To je na tom to skvělé.
Přičemž ve Wallmine pořád působíte jako vlastníci?
Ano, pořád v něm máme podíly a dokázali jsme se dostat na úroveň přes jeden milion měsíčních uživatelů. Během vývoje Wallminu jsme používali všechny možné nástroje na sledování softwaru, které nás v noci běžně budily. Věděli jsme, jak by takové produkty měly fungovat, což nás pak dovedlo k Better Stacku. Řešíme v něm náš problém, je to něco, co lidé chtějí a zároveň jsou ochotni za to i platit.
Jaké oblasti máte v Better Stacku na starosti?
Oficiálně jsem provozní ředitelka, takže zastřešuju v podstatě všechno, co se týče práva, compliance, certifikací, financí, zákaznické péče, ale zároveň dělám i produktový management. Startupy jsou o tom, že se člověk pořád učí něco nového. To je na tom to skvělé. V poslední době více přemýšlím nad mezinárodním náborem a nad tím, jak udržet firemní kulturu, když máme lidi na pěti kontinentech.
Jak s tím pracujete, abyste si udrželi kulturu i na dálku?
Snažíme se setkávat osobně relativně často, aktuálně je to alespoň jednou za půlrok, například v Alpách na tři dny, abychom měli dostatek času seznámit se. Osobní setkání je důležité, abychom budovali důvěru a lépe se nám společně pracovalo. Jednou za pár týdnů zároveň máme celofiremní online cally, kde komunikujeme, jak se nám daří, co je nového, na čem pracujeme.
Když se snažíte něco dělat rychle, rychle se i někam dostanete. Možná zjistíte, že to nefunguje, ale máte zkušenosti, abyste zkusil něco dalšího.
Proč právě jednou za půlrok, pokud to má nějaký důvod?
Je to kompromis. Když kolega cestuje z Jihoafrické republiky dva dny, asi nebude chtít někam létat každý měsíc. Je možné, že časem to bude každé čtvrtletí, záleží na tom, kolik lidí v týmu bude. Neupínáme se na frekvenci. Spíše jde o to, když máme pocit, že máme dostatek nových lidí a potřebujeme se vidět, abychom to udělali.
Kolik očekáváte, že vás bude za rok?
Uvidíme, zatím to vypadá, že se zdvojnásobíme. Ale nemáme nastavené konkrétní číslo, které potřebujeme splnit. Když poznáme skvělého člověka, samozřejmě s ním chceme pracovat. A pokud nedokážeme najít někoho dostatečně dobrého, ve hledání pokračujeme.
Řešíte při těchto otázkách nějakým způsobem diverzitu v rámci týmů?
Startupy by se při svém růstu určitě měly dívat na diverzitu, pro mě je to velké téma a mám pocit, že zejména v regionu střední Evropy se dostatečně neřeší. Na západě je to trošku lepší.
Ano, i z našich dat vyplývá, že loni mělo jen osm procent českých startupů, které získaly investici, minimálně jednu ženu jako zakladatelku. Vy sama jste startupistka, máte názor na to, co je příčinou takového stavu?
Jde o několik faktorů. Když se snaží startupy rychle růst, obecně nabírají v podstatě prvního člověka, kterého najdou. Nechci úplně generalizovat, ale občas ženám trvá o něco déle rozhodnout se a udělat změnu. Mám pocit, že by měla existovat podpora právě ze stran firem, které nabírají, aby věnovaly více času stavění diverzifikovaných týmů. Pořád si ovšem vyberou nejlepšího člověka, ale čím více času mají, tím mají více kandidátů na výběr, a tím jednodušeji vytvoří diverzifikované týmy.
Jaký je váš názor na kvóty, které vyžadují některé země, pro minimální zastoupení žen ve vedení firem a podobně?
Myslím, že je to jedna z možností. Bylo by hezké, kdyby takový stav nastal přirozeně, ale myslím, že bez konkrétních cílů to může trvat hodně dlouho.
Co dalšího by mohlo pomoct motivovat ženy k tomu, aby například budovaly startupy?
Jedna věc je povědomí o tom, že taková možnost existuje a dá se to. Druhá věc je obklopovat se správnými lidmi. Musím věřit sama sobě, ale zároveň mít kolem sebe lidi, kteří mě podporují v tom, co dělám. Na takovou otázku neexistuje ultimátní odpověď, ale pomáhá to. Hlavně to zkusit, pak je velká šance, že se to podaří.
Opravdu je velká šance? U startupů se říká, že devět z deseti zemře, takže šance je poměrně malá.
I to člověka minimálně posune. Není třeba se nechat odradit už na začátku.
To u nás v Česku i na Slovensku ale asi platí obecně, že rodiny i přátelé domlouvají zakladatelům, aby nevymýšleli startupy a raději se někde zaměstnali.
Můžeme se bavit o definici startupu, já přebírám tu od Paula Grahama, že jde o firmu, která něco dělá a chce to dělat super rychle. Když se snažíte něco dělat rychle, rychle se i někam dostanete. Ano, možná zjistíte, že to nefunguje, ale máte zkušenosti, abyste zkusil něco dalšího. Kapitálu pro skvělé nápady a skvělé týmy je u nás dostatek. Takže pokud vás něco zajímá, jděte do toho!