Když poprvé do pražských ulic vyjel s malými žlutými autíčky, která více než cokoliv jiného připomínala golfové vozíky, okamžitě přitáhl tuzemský startup Revolt pozornost. Od prvních najetých kilometrů s elektrickými vozítky uplynuly téměř tři roky, přibyly k nim také skútry a koloběžky, ale s Prahou se teď žlutá flotila loučí. Možná ne nadobro, ale Revolt věří, že pšenka mu teď lépe pokvete na východě republiky.

„Věříme, že to není natrvalo, ale nedařilo se nám s městem nastavit spolupráci tak, abychom mohli provozovat službu sdílené mikromobility odpovědně, jak bychom chtěli,“ říká pro CzechCrunch šéf Revoltu Pavel Kuchta. „Když jsme pak viděli přístup jiných měst, rozhodli jsme se, že se vydáme jiným směrem, kde dokážeme vyjednat dobré podmínky pro všechny,“ doplňuje.

O zodpovědném provozování služeb sdílené mikromobility, ať už jde o auta, motorky, kola, nebo koloběžky, mluví ostravský rodák dlouho. Dobře si totiž uvědomuje problémy, které například tisíce koloběžek navezených do ulic Prahy způsobily. Reakce občanů i samospráv byly často negativní, na druhou stranu se ale často ani nevedl konstruktivní dialog, přičemž viníky bychom mohli hledat na všech stranách.

Hurá do menších měst

V Praze je koncentrovaná logicky největší konkurence. S koloběžkami tu jezdí Lime, sdílená kola provozují Rekola i Nextbike, elektrické skútry má škodovácký BeRider a carsharingů je tu hned několik, od Car4Way přes Anytime až po GreenGo. Už jen málo z těchto hráčů však chodí do menších měst, obvykle maximálně do Brna. Výjimkou je se svými koly Nextbike a pomoci tuto situaci změnit chce nyní i Revolt.

„Mikromobilita má podle nás smysl nejen ve velkých městech, ale také v malých, kam ostatní provozovatelé nejdou. Vzhledem k tomu, že je teď obecně málo turistů, je celkem jedno, jestli jdete do většího nebo menšího města, protože hrajete jen o místní obyvatele,“ říká Kuchta a naráží na známý fakt z Prahy, kde sdílené dopravní prostředky často využívají právě cizinci, a to v nezanedbatelném počtu.

„Abych byl zcela upřímný – protože si myslím, že ostatní firmy úplně nejsou –, tak musím říct, že pandemie nás potrápila. Zrovna když jsme začali mluvit o černých číslech, tak přišel lockdown a zájem o naše prostředky se snížil. Sice se na začátku zvýšila individuální přeprava, ale pak bylo vidět, že lidé zůstávají doma a celkově mobilita v Praze utichla. Pocítit byl i odliv turistů, které místní uživatelé zkrátka nedokázali zastoupit,“ přiznává Kuchta.

I proto má Revolt pro rok 2021 připravenou novou strategii. Z Prahy se přesouvá na východ, kde si pro svou tuzemskou expanzi vybral jednak Brno, což bývá tradiční „druhý“ cíl podobných služeb, ale také tzv. čtyřměstí pár desítek kilometrů jižně od Ostravy. V Kopřivnici, Starém Jičíně, Novém Jičíně a Příboru chce Revolt ukázat, že to se svými koloběžkami a skútry v menších obcích myslí vážně.

Ve čtyřech zmíněných obcích je dohromady přes 50 tisíc obyvatel, a jelikož jsou kousek od sebe, nebude fungovat mikromobilita jen v rámci obce, ale také pro přepravu mezi nimi. Vedle auta či autobusu teď budou moci místní využít také až 180 elektrických koloběžek a 30 skútrů, které tam Revolt během března postupně nasadí.

„Několik měsíců jsme s představiteli jednotlivých obcí jednali, chodili jsme po městě a hledali, kde bude ideální vytvořit parkovací místa. Našli jsme je na místech po starých výměníkových stanicích nebo klepadlech na koberce a výsledek je takový, že máme hustě osazené obce parkovacími místy pro koloběžky, na kterých jsme se všichni shodli,“ popisuje důležitý bod Pavel Kuchta.

Právě shoda na tom, jak bude sdílená služba mobility v daném místě operovat, je podle Revoltu klíčová. Odkládání koloběžek uprostřed chodníků, pohozená kola u patníků, to jsou podle Kuchty výjevy, které se díky jasně vymezeným parkovacím místům dít nebudou. „Chceme ukázat, že i koloběžky mohou fungovat zodpovědně. V Praze ale nebylo s kým vést dialog,“ říká.

Se stejnou strategií vstoupí stovky žlutých elektrických koloběžek a skútrů také do Brna, kde měl Revolt o něco snazší vyjednávací pozici, jelikož tam již díky cyklodopravní infrastruktuře existuje mnoho stojanů a míst, kde jde koloběžku nebo skútr zaparkovat. Neméně zásadní je pak také fakt, že Revolt bude ověřovat všechny uživatele, i ty na koloběžkách, průkazem totožnosti.

„Systém Revoltu povolí jízdu i na koloběžce pouze na základě dokladu totožnosti. Zaznamenává také každé parkování. Nebude-li vozidlo odstaveno na k tomu určeném místě, uživateli se automaticky přičte pokuta 250 korun. Při opakování prohřešků ho ze systému natrvalo vyřadíme,“ popisuje fungování Kuchta s tím, že základní cena za minutu jízdy na koloběžce bude 3 koruny, na skútru to budou 4 koruny. Odemknutí stojí 25 korun.

Přestože v úvodu byla řeč o tom, že Revolt před třemi lety způsobil poprask svými žlutými hranatými autíčky, teď už se s nimi lidé nesvezou. „Poslali jsme je do křemíkové nebe, případně s některými ještě servisujeme naše koloběžky, protože se s nimi všude dobře parkuje,“ prozrazuje Kuchta. Důvodem bylo i to, že nechtějí do měst posílat další auta, kterých už tam je dle Revoltu i tak dost.

Místo toho prý již finišují přípravy dlouho vyvíjeného zařízení, které pro Revolt otevře zcela nové pole působnosti. Do měst, kde působí, chce totiž vedle vlastních koloběžek a skútrů přinést také P2P carsharing, kdy budou moci majitelé v rámci jeho aplikace sdílet vlastní auta, když je zrovna nepotřebují. „Máme vyvinutý komunikátor, který jsme schopní nainstalovat do takřka každého auta a udělat z něj auto sdílené,“ popisuje šéf Revoltu.

Pokud si majitel do auta takové zařízení nainstaluje, bude moci v aplikaci na dálku aktivovat režim sdílení, načež si někdo další bude moci jeho vůz půjčit. Vše má fungovat bezkontaktně, bez předávání klíčů. „Nahradí to carsharing, jak jsme ho dosud dělali. Chceme tuto službu spustit do léta a hodně si od ní slibujeme,“ prozrazuje Kuchta.

S investorem do světa

V Praze prý Revolt během tří let přilákal kolem 100 tisíc uživatelů, kteří si stáhli jeho aplikaci. Někteří se sice nakonec nesvezli ani jedním dopravních prostředkem ze žluté flotily, ale Kuchta tvrdí, že většina ano. Někteří jen jednou, ale tisíce lidí jezdily pravidelně. Na podobná čísla by se teď Revolt rád dostal i v Brně, zmíněném čtyřměstí a také dalších městech, s nimiž vyjednává, například s Ostravou.

Stejně jako odpovědný přístup k provozu v obcích je pro Revolt důležitá také dlouhodobá udržitelnost samotného byznysu. Do zisku se sice dle původního plánu měla ostravská firma podívat už v loňském roce, ale pandemie koronaviru to překazila. Začátkem loňského roku zároveň Revolt získal 8 milionů korun od podnikatele Tomáše Färbera a Pavel Kuchta nevylučuje, že ještě nějaké investiční peníze nabere.

„Období, kdy jsme i kvůli covidu přestali provozovat a následně jsme se přesouvali do nových měst, jsme kryli z vlastních úspor. Až nastartujeme náš P2P carsharing, tak chceme získat investora, který by nám pomohl s expanzí, a to jak v Česku, tak za hranice,“ plánuje Kuchta.

K rozšiřování vozového parku Revoltu pomáhá také skutečnost, že jednotlivé stroje kupují investoři. Ti pak své skútry či koloběžky propůjčují do flotily Revoltu, kde jim vydělávají, a po určité době jim zůstanou. „Ve vyplácení odměn investorům jsme na dvou třetinách plánu. Jakmile ho naplníme, dostaneme se zároveň do černých čísel. Provoz se nám aktuálně zaplatí, ale potřebujeme se dostat na zhruba dvě a půl jízdy u každého vozidla denně,“ doplňuje šéf Revoltu.

V současnosti firma disponuje zhruba dvěma stovkami skútrů a 1 500 koloběžek, které postupně rozmístí v nových městech. Tržby budou po stěhování teprve přibývat, ale Kuchta hlásí, že cílem je, aby se ideálně ještě během letošního roku Revolt dostal k vyšším jednotkám milionů korun měsíčně.