Jiří Pecina říká, že už si peníze vydělal. A získal tím roky času na to, aby si splnil dlouholetý sen: přivedl do Česka opravdovou telemedicínu. Založil firmu Meddi hub a po čtyřech letech vývoje představuje Meddi app. Telemedicínský projekt, který už přitáhl 2 500 lékařů a každý den ještě o pár víc. Třiačtyřicetiletý podnikatel očekává převratné změny.

Představte si svět, ve kterém byste místo do Googlu psali své symptomy do aplikace, v níž by vám radil opravdový lékař, dost možná i ten váš. Svět, ve kterém byste nemuseli chodit do čekáren pro potvrzení, nebo na opakované kontroly téhož. Že by bylo možné odstranit 20, možná i 30 procent návštěv lékařů. „Ale také zanechat 80 procent těch, které jsou opravdu důležité. Lékaře nahrazovat nechceme,“ zdůrazňuje autor myšlenky Jiří Pecina.

Meddi app umožňuje propojit pacienta, přeposílat potvrzení, zprávy i třeba fotky zranění. Pacienti můžou konzultovat potíže přes videohovor nebo chat, shromažďovat zdravotnickou dokumentaci a sdílet ji s konkrétními doktory, nahrávat lékařské zprávy, CT, rentgen i fotografie léků. To aby se mohli spojit s doktorem i na dálku a zjistili třeba ze zahraničí, jestli právě předepsaný lék můžou brát.

„Chceme všechny lékaře v Česku,“ hlásí Pecina. I proto jim Meddi, stejně jako řadu jejích funkcí pacientům, dává zadarmo. Věří, že i díky tomu uspěje. Peníze získává hlavně tam, kde ji chtějí využívat velké firmy a upravovat konkrétně pro své potřeby. V jedné z velkých společností si už odbory nechaly zapsat do kolektivní smlouvy, že chtějí, aby jim zaměstnavatel poskytoval právě aplikaci Meddi.

Známé jméno

Jiří Pecina svůj příběh nevypráví poprvé a umí ho tak zkrátit do těch nejdůležitějších bodů. „V první fázi podnikání chcete co nejrychleji vydělat peníze. No a v 90. letech jste mohli mít buď hospodu, nebo prodávat auta,“ začíná s úsměvem. K autům měl blíž, dostal se k nim přes opravování kol, se kterým začal už ve třinácti. „Měl jsem na první vizitce číslo do telefonní budky, kterou jsme s kamarády hlídali,“ vzpomíná na podnikatelské začátky.

Dnes už má Jiří Pecina v českém byznysovém světě roky známé jméno. Byl to on, kdo založil, vybudoval a dlouho vedl síť autocenter a služeb Eurocar. Teď říká, že je v další fázi. „Už jsem do toho bohatý šel. Motivaci mám jinde. A když děláte něco s takovým nadšením a dobře, tak ty peníze přijdou taky,“ věří.

Čísla se daří. Délka a cena vývoje medicínské aplikace ho sice trochu překvapily – čtyři roky a 200 milionů korun si ani on původně nepředstavoval –, ale už teď má zajímavé klienty. Upravenou verzi aplikace platí třeba Veolia, společnost, která jen v Česku zaměstnává 8 tisíc lidí. Ale i další velké firmy.

Zaregistrováno je v Meddi app 2 500 lékařů. Využívá ji Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně nebo Masarykův onkologický ústav, který se ročně stará o 210 tisíc pacientů. Spolupracují s ní Mladí lékaři, kteří se stali jakýmsi ambasadorem aplikace a před spuštěním ji také rok testovali.

Společnost Meddi hub spolupracuje s Ústavem pro matku a dítě v Podolí, kde spolu vyvíjejí aplikaci, která má snížit množství kontrol těhotných žen. Pro IKEM zase připravuje systém na objednávání pacientů do laboratoří po celém Česku. Spolupráci začal s Národním telemedicínským ústavem v Olomouci.

Vedle toho firma testuje Meddi care, aplikaci určenou pro domovy pro seniory a alzheimercentra. Pecina mezi řečí zmiňuje, že chystá pilotní projekt pro firmu s pěti miliony klientů. A dodává další oblasti, se kterými komunikuje, což jsou banky a pojišťovny.

Do konce roku by mohlo být Meddi na Slovensku, během pár dalších měsíců v Maďarsku nebo Slovinsku, pak i v Polsku či Srbsku. A učí se na ní mladí lékaři na lékařských fakultách. Meddi hub se totiž spojila s Univerzitou Karlovou i Masarykovou, kde vzniká studijní předmět distanční medicína. A ta se učí právě na aplikaci Meddi.

„To je 1 500 lékařů ročně, do pěti až deseti let bude 50 procent praktiků vyměněných a budou to ti, kteří se na naší aplikaci učili léčit. A my nikam nespěcháme,“ pochvaluje si Pecina a předchozí výčet dosavadních úspěchů i velkých plánů do budoucna potvrzuje, že to se změnou v oblasti medicíny myslí vážně.

Svou jasnou výhodu vidí v tom, že je jak „vynálezce“, tak investor. Nehledá proto nikoho, kdo by mu s rozvojem za peníze pomohl, a ač pár takových nabídek dostal, s díky je odmítl. „Myslíme si, že když se nic nezkazí, peníze budou zpět v průběhu příštího roku. V to jsme ani nedoufali,“ dodává. A ještě jedno číslo. Zatímco přesvědčit prvního lékaře trvalo zhruba dva až tři měsíce, dnes jich každý den přibývá bez přesvědčování pět až deset.

Aplikace má mít kromě čtyřletého vývoje ještě jeden důležitý náskok. Jak pro lékaře, tak pro pacienty je totiž zadarmo. A pokud pacienti chtějí přednostní zacházení, můžou si zaplatit prémiovou verzi. Pokud tomu tak je, garantuje aplikace dostupnost lékaře do dvou hodin. Už teď je ale prý vidět, že spoustu lékařů aplikace prostě baví. Průměrná doba ošetření v jakoukoliv denní či noční dobu je 40 minut.

Opravář, model, milionář

Když Jiří Pecina úspěšně prodal Eurocar, ještě nějakou dobu působil v jeho vedení, ale dnes říká, že si současný zápřah s Meddi užívá, i proto, že vlastně dlouho pořádně nepracoval. „Mám to od malička,“ shrnuje Pecina svou potřebu změnit zdravotnictví.

Od dětství pobýval často sám doma, když jeho matka jako samoživitelka pracovala jako zdravotní sestra. Vysvětluje, že tehdy měly sestry 24hodinové směny následované stejně dlouhým volnem. A hned následovala další směna na dalších 24 hodin. „Sledujete, jak ti lidi chodí zničení, utahaní, a i tak nemají žádné peníze,“ říká.

Proto, jakmile mohl, snažil se peníze vydělat. Ve 13 letech si otevřel první cykloservis. Na sídlišti začal opravovat kola. „Ale když sousedi viděli, jak mi to funguje, tak mi to zakázali. Najednou byla hrozně potřeba kočárkárna,“ krčí dnes rameny. Nenechal se odradit, chodil po brigádách a postupně začal opravovat auta v dílně.

Aby se posunul dál, o prázdninách rozvážel jako závozník léky po nemocnicích a po směně šel zase do dílny. Věděl, že si vydělává na to, aby mohl dovézt auto. „Pak druhé a třetí. Nakonec jsem měl druhé největší autocentrum v republice,“ shrnuje krátce.

Ovšem tak jednoduché a přímočaré to samozřejmě nebylo. Ve skutečnosti se někde mezi dovážením a opravami prvních aut a otevíráním velkých servisů ocitl v situaci, kdy se na sebe podíval a zjistil, že takhle už dál nechce. Sice slušně vydělával, ale měl dlouhé mastné vlasy, problematickou pleť, silné brýle a 110 kilo.

„Byli jsme dva kamarádi a rozhodli jsme se, že všechny peníze utratíme. Že budeme žít jako teenageři. Zhubl jsem, začal se o sebe starat a všimla si mě modelingová agentura,“ říká a ač to zní jako vtip, utvrzuje svá slova naprostou vážností, hledá v mobilu staré fotografie a k tomu vytahuje pár podrobností: skoro 12 let focení, chození přehlídek, práce jako manekýn, kampaně pro zajímavé značky.

Tehdy se seznámil se svou budoucí ženou, která netušila, že kdy nastřádal nějaké peníze. Tedy, v té době jich jako model už tolik neměl. To je důležitý moment, protože prakticky od té chvíle podniká s ní. Když mu ukradli auto, rozhodli se postavit hlídané parkoviště, tehdy první v Brně. Jakmile se zaplnilo a získali peníze, začali vozit auta pro velká autocentra.

Postupně se ženou nakoupili kamiony, odtahové vozy i další důležitou techniku, a pak se teprve rozhodl otevřít si vlastní autocentrum. „Měli jsme peníze na 22 aut. Prodali jsme je za dva dny. Tak jsme prodali kamiony, ukončili dovozy a vozili jsme jen pro sebe. Za rok a půl jsme měli 700 aut,“ říká.

Když mu ještě nebylo třicet let, dosáhl s Eurocarem miliardového obratu. A pak následoval známý prodej za stovky milionů korun. Odstěhoval se se ženou do Spojených států, odkud létal do Česka kvůli svým dalším firmám i kvůli tomu, aby se tu narodily jejich děti. Jenže v posledním roce letěl přes Atlantik dvaapadesátkrát a mimo jiné kvůli tomu se rodina po osmi letech rozhodla přestěhovat zpátky do České republiky.

Jsou to moje peníze

A právě tady byl okamžik, který přímo vedl k založení firmy Meddi hub a rozvoji aplikace Meddi app. „Kromě porodů jsme české zdravotnictví nezažili. Zjistili jsme, že všechny návštěvy jsou nadvakrát. Často vám prostě řeknou, přijďte za tři dny. A lékaři jsou zavaleni administrací,“ říká Pecina.

Zkušenosti ze Spojených států přitom byly opačné: doktor je někdo, kdo obejde několik vyšetřoven, papírování jde víceméně mimo něj, a ještě má slušné peníze. Pecina vnímá české lékaře na opačném pólu a říká, že je chce americkému modelu přiblížit.

Namísto přepisování některých informací z papírů do počítačů je pacienti mohou vkládat rovnou do systému. Místo docházení za doktorem na kontrolu jizev je jen fotit. Mohou mít pohromadě dokumenty, recepty a dostávat zpětnou vazbu na dálku. Navíc v mnohem zabezpečenějším prostředí, než když se doktor baví „naslepo“ s někým po telefonu, o kom může jen doufat, že je to daný pacient.

Posílat jakékoliv informace po veřejné platformě, jako jsou e-maily nebo zprávy, znamená nejen vystavit se riziku špatného adresáta, ale také uvědomit si, že data jsou vytěžovaná. „Představte si, že řešíte hemeroidy, a reklama vám pak všude ukazuje mast na ně,“ naznačuje Pecina.

Začal se proto bavit s řadou odborníků, doktorů i senátorů. „Každý den jsme poslouchali: ‚To nepůjde. V Čechách vůbec.‘ Já jsem na to řekl, že jsou to moje peníze,“ stojí si za svým. Nakonec to šlo. A s nástupem pandemie to navíc začalo jít i konkurenci.

Jeden z nejslyšitelnějších projektů je uLékaře.cz Tomáše Šebka, pozornost si získala Virtuální klinika firmy EUC, různé formy telemedicíny nabízejí projekty Doktor do kapsy nebo VideoDoktor. K tomu trošku stranou, s formou digitálních lékařských zápisů, přišla firma Cogvio a její projekt Medevio.

Pecina nad konkurencí mávne rukou: je si jistý, že jeho aplikace je technologicky mnohem dál, a už teď má víc pacientů i lékařů. Navíc vyzdvihuje model, ve kterém jsou obecně služby pro pacienty i lékaře zadarmo. A co se týče pandemie, ta ho prý spíš zdržuje.

Pojišťovny sice konečně začaly proplácet lékařům péči o pacienty na dálku – což je dřív nevídaná inovace, aktuálně navíc posílají víc peněz, než když probíhá konzultace stavu tváří v tvář –, ale to je vlastně maličkost. Bez lékařských kongresů se mu výhody aplikace lékařům na dálku vysvětlují mnohem hůř.

Svému projektu Pecina naprosto věří. Když o něm mluví, chvílemi se zdá, jako by snad ani nedýchal: informace říká jednu za druhou, z hlavy vyjmenovává důležité nemocniční i jiné ústavy, se kterými spolupracuje a pro které projekty plánuje, najednou rychle přechází k investičním příležitostem i dalším plánům. Je to on, kdo školí současné i budoucí klienty v používání aplikace. A u toho se zajímá o to, co se v jiných firmách děje a nechává se jimi provádět.

Jezdí po nemocnicích a baví se s doktory, aby viděl, kam přesně má aplikaci nasměrovat. Získal vhled do onkologie a vysvětluje principy paliativní péče, tedy takové, která je zaměřená na pacienta, kterému ústavy ukončily léčbu a na dálku ho monitorují. Ví, kde se v systému zbytečně ztrácí čas. Má přehled o tom, jaká jsou místa s nejdelší dojezdovou dobou do nemocnice a přemýšlí, jak se tam nemocní můžou dostat.

A po večerech se ženou hledí na současný stav aplikace a řeší další návrhy. Zdá se, že ho nic nemůže zastavit, a to doslova i v přeneseném smyslu. „Fakt mě to strašně baví. Věřím, že to má velký smysl. A že to děláme dobře,“ říká.

Technologicky ostřílení

Svou ženu, Alenu Ingrid Pecinu, zmiňuje hned několikrát. Už proto, že s ní Meddi hub vlastní, a to z 95 procent, pět procent pak má doktor Martin Přibyl. V aplikaci je architektka a security manažerka. Řídí vývoj a je to ona, kdo se stará o to, aby aplikace byla co nejintuitivnější.

„Často se mě někdo ptá, proč aplikace stála tolik, co stála. Tak si představte třeba jedno tlačítko uvnitř ní – jak to udělat, aby mělo jednu větu, aby se tam vešla, aby ta věta byla jasná. Za tím je třeba měsíc práce,“ říká Pecina a zároveň zdůrazňuje, že jeho žena je jediný člověk, kterému stoprocentně věří.

I proto Meddi app pravidelně testují takzvaní bílí hackeři, najatí programátoři, kteří se ji snaží prolomit, aby zjistili, jestli to jde. Bezpečnost v aplikaci je i pro mnohé pacienty důležitá otázka a Pecina si toho je vědom. Zdůrazňuje, že nesbírá data a ukazuje to třeba na tom, že na rozdíl od mnoha jiných aplikací různého typu zkrátka nezapíná na telefonu geolokaci. Třebaže by to některé funkce ulehčilo.

Byť se výčet aktivit v Meddi hub může zdát takřka nekonečný, Pecina má ještě další aktivity. Je například investorem v mezinárodní firmě, která funguje v 11 zemích a má 6,5 milionu klientů. S Meddi app ale stojí stranou. Chce, aby si telemedicínská firma vybudovala vlastní pověst.

Společnost Meddi je řízena z nových kanceláří v pražském Florentinu. Tým vývojářů ale sedí v Brně. Pecina do vývoje Meddi posbíral softwarové odborníky, o kterých věří, že jsou ti nejlepší v republice. Někteří pracovali třeba na systému pro novozélandskou policii nebo Samsung.

Pecina říká, že jsou to nadšenci, neopomíná ale zmínit, že je důležité je také velmi dobře zaplatit. A pochvaluje si některé, jak říká, nestandardní postupy. Třeba to, že se na vytížení některých směn zákaznické podpory domlouvají zaměstnanci sami ve facebookových skupinách k tomu určených.

Jakmile budou všechna medicínská data dostupná přes jednu aplikaci, jde snadno sdílet nejen dokumenty, ale i stav pacienta. Meddi umí sbírat data z periferií, jako jsou glukometry, tlakoměry i další přístroje. Takových existuje řada, ale doktor k nim obvykle náhled nemá. To chce Pecina změnit.

„U ostatních aplikací je lékař vazal zařízení, nebo si něco koupí. My nechceme vydělávat na zdravotní péči. Myslíme si, že zdravotní péče je právo. Možná je to naivní,“ krčí rameny. „Ale my si myslíme, že lékařům pomůžeme do 21. století,“ říká.