Tenis měl dlouho neotřesitelnou pozici krále raketových sportů, ale na scéně se objevil soupeř, kterého se obává i Novak Djokovič, jeden z nejlepších hráčů historie. „Jestli něco neuděláme pro vývoj tenisu, všechny tenisové kurty se promění na padelové,“ varoval loni. Padel, svižná kombinace tenisu a squashe, si skutečně získává srdce hráčů po celém světě a Česko není výjimkou. Roste počet kurtů, přibývají kluby a zájem veřejnosti stoupá. Dokonce i v řadách top českých fotbalistů.

Historie padelu sahá do roku 1969, kdy si mexický obchodník Enrique Corcuera postavil na své zahradě zmenšený tenisový kurt. Kvůli omezenému prostoru musel improvizovat – obehnal hřiště plotem, aby míček neustále neodlétával, a místo raket použil dřevěné pálky, jaké vídal na plážích. Netušil, že právě položil základy sportu, který podle Mezinárodní padelové federace (IPF) dnes hraje kolem 30 milionů lidí.

Oproti klasickému tenisu je padel jednodušší na zvládnutí, rychlejší a více společenský. Hraje se převážně ve čtyřhře, na menším kurtu obehnaném stěnami, od kterých se míček může odrážet podobně jako při squashi. Rakety jsou menší a pevné, bez výpletu, což usnadňuje ovládání.

Herní dynamika a menší fyzická náročnost oproti tenisu přitahují jak začínající sportovce, tak například i seniory, pro které je tradiční tenis už příliš náročný. A také bývalé profesionální sportovce z jiných odvětví, kteří hledají nové výzvy. V Česku je například velkou tváří padelu bývalý fotbalový útočník Jan Koller, historicky nejlepší střelec české reprezentace. Loni byl dokonce na mistrovství světa v padelu v kategorii veteránů.

Právě tato přístupnost je jedním z klíčových faktorů růstu padelu. Statistiky ukazují, že globální trh s padelovými kluby dosáhl v roce 2023 hodnoty 1,9 miliardy dolarů (přes 43 miliard korun). Zahrnuje výstavbu klubů, jejich provoz a poskytované služby. Podle analytických prognóz by měl do roku 2032 vzrůst na 5,8 miliardy dolarů (přes 133 miliard korun), což představuje nárůst o téměř 200 procent.

Také samotný počet kurtů se zvyšuje – podle loňské ročenky Mezinárodní padelové federace je na světě již 60 tisíc padelových kurtů, z toho přes 42 tisíc v Evropě. Ve srovnání s obdobím před třemi lety vzrostl počet kurtů celosvětově o 240 procent. Pokud bychom nepočítali Španělsko, kde se padel rozvíjí dlouhodobě a nyní je zde už přes 16 tisíc kurtů, tak by růst v ostatních evropských zemích byl dokonce šestinásobný.

Největší základnu má padel právě na Pyrenejském poloostrově, kde patří společně s fotbalem či basketbalem mezi nejpopulárnější sporty. Jen ve Španělsku hraje dle IPF tento sport 5,5 milionu lidí. I ve Spojených státech zažívá padel vzestup – zatímco v roce 2019 bylo v celé zemi méně než dvacet kurtů, v minulém roce se počet vyhoupl přes 450.

Česká republika sice zatím není padelovou velmocí, ale trend je jasný. První padelový klub vznikl na Písečné v Praze a od té doby jejich počet stoupá. „Z nula kurtů v sezoně 2015/16 máme dneska skoro sedmdesát kurtů napříč celou republikou,“ říká Milan Prokš, který do konce loňského roku vedl Českou padelovou federaci.

Odráží se to i na počtu hráčů. Portál Statista uvádí, že padel u nás dle IPF zatím hraje přibližně 10 tisíc lidí. „Přesná čísla nemám, asi bych byl trochu střízlivější,“ upřesňuje Prokš. „Ale faktem je, že špičkově se padelu v Česku věnuje několik stovek lidí. Co se hobby hráčů týče, v Praze je jedenáct kurtů v hale a další, které mají nafukovací halu. A přes zimu je skoro nemožné najít třeba na druhý den volný termín na hraní.“

A vyhlídky jsou podle něj také růžové: „Hodně to poroste, v dohledné době klidně na třicet nebo čtyřicet tisíc hráčů. Nejvíce bude záležet na tom, kolik kurtů se postaví, ale tohle číslo může v pěti letech vyrůst klidně na tisíc,“ míní Milan Prokš.

Padel je navíc i ekonomicky výhodný. Na prostor jednoho tenisového kurtu lze umístit tři padelové, což činí sport atraktivním pro provozovatele sportovních zařízení. „Jeden kurt pronajmete v Praze na hodinu i za 600 korun. Pro kluby je to pak jednoduchá matematika, ekonomicky to vychází skvěle,“ přitakává Prokš, přičemž náklady na vybudování jednoho kurtu činí zhruba 800 tisíc až 1,2 milionu korun.

Zajímavý je i příklad z Německa, který přinesl server Deutsche Welle. Klub v Niederwalgernu, který se dříve věnoval výhradně tenisu, čelil klesajícímu počtu členů a nedařilo se mu lákat mladší hráče. Tradiční tenis už nepřinášel dostatečný zisk, a tak se vedení rozhodlo investovat do stavby dvou nových kurtů na padel. I když to znamenalo velké finanční riziko, díky sponzorům či zvýšení členských příspěvků se jim podařilo investici pokrýt.

Sázka na padel se navíc ukázala jako úspěšná. Klub nejen že přežil, ale během dvou let zaznamenal třicetiprocentní nárůst počtu členů, přičemž polovina z nich přešla z tenisu. Právě o tom hovořil Novak Djokovič. „Tenis je velmi globální sport a milují ho miliony dětí, které berou do ruky raketu a chtějí hrát, ale my jim to neumožňujeme. Neděláme ho dostupný,“ řekl loni srbský tenista. „Tenis je král všech raketových sportů, to je pravda. Ale na klubové úrovni je tenis ohrožen. Pokud s tím globálně něco neuděláme, padel přemění všechny tenisové kluby na padel, protože je to prostě ekonomicky výhodnější.“

Padel není jen rekreační zábavou, ale má i rozšiřující se profesionální scénu. Nejlepšími hráči světa jsou momentálně Španěl Arturo Coello a Argentinec Agustin Tapia. Sport si buduje vlastní prestižní turnajové série. Spekuluje se také o jeho zařazení na olympijské hry – do programu loňské Paříže ani Los Angeles za tři roky se sice ještě nedostal, ale na hrách v Brisbane v roce 2032 by to už mohlo být reálné.

A co Česko? „Veteráni se nám v minulém roce kvalifikovali na mistrovství světa, mládež zase hrála na kontinentálním šampionátu,“ vyjmenovává Prokš. Atraktivní sport navíc přitahuje nejen širokou veřejnost, ale i sportovní profesionály. Hrají ho fotbalisté Lionel Messi nebo Neymar či jedni z nejlepších tenistů historie v čele s Rafaelem Nadalem, Serenou Williamsovou či Andym Murraym.

„Nadal už dokonce má ve své akademii půlku kurtů na tenis a půlku na padel,“ vypichuje Milan Prokš. A takový Zlatan Ibrahimović dokonce ve Švédsku buduje síť padelových center pod značkou Padel Zenter. „My trenéři to hrajeme ve volném čase prakticky pořád. Milujeme to,“ řekl i Jürgen Klopp, jeden z nejlepších fotbalových trenérů posledních let.