Reprezentovat Česko na Eurovizi bylo pro něj zatím prý největší a zároveň nejnáročnější zkušeností v kariéře. „Eurovize je drahý, drahý špás. Ale zároveň je to něco, co člověk nejspíš nezažije podruhé,“ říká slovenský zpěvák Adonxs v podcastu Režim nerušit. Letos na jaře vystoupil v semifinále v Basileji s písní Kiss Kiss Goodbye, do finále se však neprobojoval.

Na přípravu soutěže měl Adonxs, vlastním jménem Adam Pavlovčin, několik měsíců. Se svým týmem objížděl evropská města v rámci promo turné, kde si písničku i show otestoval před zahraničním publikem. I díky tomu nakonec poskočil u sázkových kanceláří z 28. na 6. místo.

Finanční náklady na takovou kampaň jsou přitom vysoké. Základní rozpočet sice reprezentujícím umělcům hradí Česká televize, ta ale zdaleka nepokrývá všechno. „Na klip, promo, tanečníky nebo vizuál bylo potřeba sehnat sponzory. Podařilo se nám propojit s Notinem, L’Oréalem a dalšími partnery,“ říká v podcastu Adonxs. Právě díky tomu mohl nakonec rozpočet přesměrovat tam, kde byl nejvíc potřeba.

Přes pečlivou přípravu i povedenou zkoušku v samotné Basileji ale nakonec živé vystoupení nevyšlo podle představ. „Bohužel když přišel živý přenos, neslyšel jsem klik a slyšel jsem zpomalenou arénu. Nebylo to úplně nejkomfortnější zpívání v tom nejdůležitějším momentu,“ popisuje technické potíže s tím, že oproti zkoušce působil na publikum mnohem méně sebevědomě. Výsledkem byla podle něj i oslabená emoce, která se k divákům nepřenesla tak, jak plánoval.

Právě přenos emocí považuje Adonxs za největší kámen úrazu. „Kdybych si tam možná jen sedl za klavír, ta emoce by byla mnohem silnější. Lidé totiž ne vždycky potřebují celou show – spíš se potřebují s tím, co slyší, ztotožnit. A tohle je asi ta největší lekce,“ vysvětluje.

Soutěž jako taková podle něj čelí systémovým problémům, které je potřeba řešit – třeba hlasování veřejnosti, kvůli kterému jsou podle něj malé země bez silné diaspory znevýhodněné. Komplikací bylo prý i zrušení porot v semifinále, od té doby se totiž Česku nepodařilo postoupit dál.

Zásadní roli podle něj hraje ale také to, jak Eurovizi rámují místní média – často skrze vyzdvihování bizáru a kontroverzí. „V české kultuře není Eurovize zakořeněná. Ale třeba na madridském Pridu se hrálo 80 % písniček z Eurovize a všichni znali texty,“ říká.

Adonxs zároveň otevřeně mluví i o tom, jak se do Eurovize propisují geopolitické souvislosti – a že umění už z podstaty nemůže být apolitické. Ve světle aktuálního dění v Pásmu Gazy se totiž vedly debaty o tom, zda by měl mít v soutěži své místo Izrael – Rusko i Bělorusko mají přitom účast zakázanou. „Každá země by měla mít stejné podmínky. Všechny země, které jsou ve vojenském konfliktu a jsou agresorem, by se neměly Eurovize účastnit,“ myslí si Adonxs.

Přestože zrovna jeho soutěžní píseň politická nebyla, sám se takovému angažmá nebrání. „Většina mých textů je o vztazích, pár jich mám ale i politických. Zrovna jedna z nových písniček je o slovenské ministryni kultury,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý rozhovor s Adamem Pavlovčinem v podcastu Režim nerušit, který najdete na Spotify, Apple Podcasts i na samostatném YouTube účtu – odebírejte kanál Režim nerušit. Pro novinky pak sledujte @rezimnerusit na Instagramu.